UsneseníZměněno

Spisová značka

64 CO 18/2023

Soud: Krajský soud v PlzniDatum rozhodnutí: 2023-01-26Č. j.: 64 CO 18/2023-37Soudce: Mgr. Timm ŠmehlíkAgenda: Odvolací (civilní) (CO)Zveřejněno: 2023-04-25ECLI:CZ:KSPL:2023:64.Co.18.2023.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 28 567 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem výrokem I uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 152 972,31 Kč s „ 16,5 % ročně od 3. 1. 2021 do 20. 4. 2028, 15 % ročně od 21. 4. 2028 do zaplacení z 150 000 Kč“, výrokem II žalobu o„ 16,5 % ročně od 3. 1. 2021 do 20. 4. 2028 z 2 972,31 Kč, 1,5 % ročně od 21. 4. 2028 do zaplacení z 152 972,31 Kč“ zamítl, výrokem III přiznal žalobkyni vůči žalované náhradu nákladů řízení ve výši 24 208 Kč a výrokem IV rozhodl o vrácení přeplatku soudního poplatku žalobkyni ve výši 120 Kč.

2. Výrok III rozsudku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 3 o. s. ř. v podstatě tím, že žalobkyně měla ve věci neúspěch jen v nepatrné části vztahující se k příslušenství pohledávky, a proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení. Za ty považoval zaplacený soudní poplatek ve výši 6 000 Kč a náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) po 7 100 Kč podle § 7, bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (AT), dva režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst.

3 AT a náhradu za 21 % DPH ve výši 3 108 Kč. V tom případě by však přiznané náklady řízení činily 23 908 Kč. Z jakého důvodu je soud prvního stupně navýšil o 300 Kč na částku 24 208 Kč, tedy zda se tak stalo z důvodu početní chyby či zda šlo o záměr, jak by se dalo dovodit z obsáhlé pasáže věnované jakémusi panu [příjmení], který se na zastupování žalobkyně měl rovněž podílet, není z odůvodnění zjistitelné. Zřejmé je ale to, že žalobkyni nepřiznal náhradu za jeden úkon právní služby spočívající v předžalobní výzvě k plnění, neboť tato výzva již byla podle něj obsažena„ v oznámení [anonymizováno] o postoupení pohledávky“, a proto pozdější výzvu zástupkyně žalobkyně z 22. 2. 2022 soud prvního stupně nepovažoval za účelnou.
3. Žalobkyně se proti nákladovému výroku III včas odvolala a žádala, aby odvolací soud rozsudek v této části změnil a přiznal jí náklady řízení v celkové výši 32 862 Kč zahrnující kromě soudního poplatku také náhradu za 3 úkony právní služby po 7 100 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 4 662 Kč. Zdůraznila, že před podáním žaloby zaslala žalované v souladu s § 142a o. s. ř. výzvu k plnění na poslední její známou adresu uvedenou v úvěrové smlouvě. Jednalo se o výzvu účelnou, neboť předchozí výzva právní předchůdkyně žalobkyně k úhradě dluhu postrádala uvedení lhůty. Náleží jí proto za ni plná náhrada jako za jeden celý úkon.

4. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

5. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal výrok III rozsudku podle § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř. bez jednání a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.

6. Soud prvního stupně jinak správně posoudil otázku náhrady nákladů řízení z hlediska zásady úspěchu a přiznal je žalobkyni v plném rozsahu s ohledem na její úspěch v převážné části předmětu sporu. Jejich výši však nesprávně stanovil, neboť záměrně za účelně vynaložený náklad nepovažoval tzv. předžalobní výzvu k plnění ze dne 22. 2. 2022, v níž byla žalovaná prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně naposled vyzvána k dobrovolné úhradě. Není přitom žádný důvod žalobkyni za tuto výzvu odměnu nepřiznat. Odvolací soud se však neztotožňuje se žalobkyní v tom, že by ji za tuto výzvu měla náležet odměna jako za jeden celý úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) AT. Výzva sice měla všechny náležitosti požadované § 142a o. s. ř., nijak se ale nevymykala běžným upomínkám, jejichž účelem je předejít sporu. Není proto žádný důvod přiznávat žalobkyni za ni plnou náhradu jako za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, ale pouze ve výši jedné poloviny jako za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) AT.

7. Odvolací soud z toho důvodu odvoláním napadený výrok III podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a žalobkyni přiznal náhradu za 2 úkony právní služby po 7 100 Kč (převzetí zastoupení a sepis žaloby), jeden úkon poloviční ve výši 3 550 Kč (předžalobní výzva), 3 režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT a 21 % DPH ve výši 3 917 Kč. Spolu s náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 6 000 Kč tak žalobkyni na náhradě nákladů před soudem prvního stupně náleží 28 567 Kč.

8. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. a s přihlédnutím k tomu, že úspěch účastníků byl v odvolacím řízení vyrovnaný.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací