Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II, v části, ve které byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 3 499,40 Kč s příslušenstvím, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3499,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 22. 12. 2017 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2 576 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 4 900,60 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od 22. 12. 2017 do zaplacení, částku 5 761 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od 27. 7. 2017 do zaplacení (výrok I) a žalobu o zaplacení úroku z prodlení z částky 8 710,13 Kč od 18. 11. 2016 do 21. 12. 2017, úroku ve výši 3 726 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 8 710,13 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 14 011,52 Kč ve výši 8,05 % ročně od 18. 11. 2016 do 26. 7. 2021, z částky 8 250,52 Kč od 27. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku 7 335,03Kč, úroku ve výši 27 % ročně z částky 14 011,52 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení (výrok II). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Žalobkyni pak uložil povinnost doplatit soudní poplatek za řízení ve výši 1 789 Kč (výrok IV). Doplňujícím rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 7 977 Kč a částky 17 122 Kč. Vycházel ze zjištění, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, podle kterých žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 9 000 Kč a 20 000 Kč. V obou případech se žalovaný zavázal prostředky splácet v týdenních splátkách, a to včetně souhrnného poplatku. Žalovaný však své povinnosti řádně neplnil. Na první zápůjčku zaplatil jen 4 099,40 Kč a na druhou 14 239 Kč. Soud dospěl k závěru o neplatnosti obou smluv. Účastníci si tak mají vrátit vzájemné plnění z titulu bezdůvodného obohacení. Protože žalovaný zaplatil jen 4 099,40 Kč a 14 239 Kč, ale byla mu poskytnuta zápůjčce ve výši 9 000 Kč a 20 000 Kč, soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl těchto částek, to je 4 900,60 Kč a 5 761 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši stanovené vyhláškou. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.
2. Proti rozsudku podala včas odvolání žalobkyně. Napadala zamítavý výrok II, a to v části, ve které byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 3 499,60 Kč s úrokem z prodlení. Namítala, že soud dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění o tom, že žalovaný uhradil na první smlouvu o zápůjčce ve výši 9 000 Kč částku 4 099,60 Kč a proto mu zbývá zaplatit 4 900,40 Kč. Žalobkyně v žalobě výslovně uvedla, že žalovaný zaplatil na úhradu zápůjčce z první smlouvy jen 600 Kč a od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nezaplatil ničeho. Soud tak není oprávněn sám si dopočítávat, kolik bylo uhrazeno, protože nárok z bezdůvodného obohacení je zcela odlišný od nároku žalobního. V žalobním nároku žalobce může část pohledávky dlužníkovi prominout a tudíž v žalobě nepožadovat. Soud neprovedl důkaz přehledem plateb. Žalobce má právo na vrácení částky 8 400 Kč. Navrhovala, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobkyni ještě částku 3 499,40 Kč s úrokem z prodlení a povinnost nahradit náklady odvolacího řízení.
3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.
4. Odvolací soud podle § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 občanského soudního řádu přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně rozsudku doplňujícího, v části odvoláním napadené, to je v části výroku II, včetně předcházejícího řízení, přihlédl k důvodům uvedeným v odvolání žalobkyně a dospěl k závěru, že v této částku není rozhodnutí soudu prvního stupně věcně správné. O odvolání rozhodl bez jednání se souhlasem účastníků (§ 214 odst. 3 o. s. ř.)
5. Ze shora uvedeného soud prvního stupně ohledně rozsahu plnění, které se žalobkyni od žalovaného dostalo, vyšel z názoru, že žalovaný uhradil žalobkyni na zápůjčce ve výši 9 000 Kč poskytnutou na základě smlouvy ze dne [datum] pod [číslo] částku 4 099,60 Kč. Z obsahu spisu je přitom zřejmé, že žalovaný v řízení netvrdí, že by zaplatil více, než žalobkyní uvedených 600 Kč. Soud prvního stupně v podstatě nijak nevysvětluje, na základě čeho má zato, že žalovaný žalobkyni zaplatil právě 4 099,60 Kč. Odvolací soud tak může jen spekulovat, že celkovou výši žalovaným provedených úhrad stanovil soud na základě své úvahy, Pravděpodobně porovnal celkovou výši nároků žalobkyně podle smlouvy o zápůjčce s tím, co žalobkyně v řízení jako dlužnou jistinu uplatnila. Je-li tomu tak, pak taková úvaha soudu pro zjištění výše provedené úhrady, jakožto v řízení rozhodné skutkové okolnosti, být nemůže.
6. Základem pro závěr soudu o skutkovém stavu, na němž se jeho rozhodnutí založeno, jsou dílčí skutkové okolnosti, které byly za řízení procesně regulérním způsobem zjištěny z dokazování, případě to, co vyšlo na řízení jinak najevo (nejčastěji ze shodných tvrzení účastníků, z úřední činnosti soudu či jde o skutečnosti obecně známé). Vzhledem k právnímu závěru soudu prvního stupně, že uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná, je relevantní tvrzení, k němuž se nese procesní břemeno žalobkyně, skutečnost, že se žalovanému dostalo od právního předchůdce žalobkyně 9 000 Kč bez právního důvodu, neboť tato skutečnost je právním důvodem vzniku nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, které na její úkor žalovanému přijetím zápůjčce vzniklo. Jestliže žalobkyně uvedla, že žalovaný na umoření tohoto nároku zaplatil 600 Kč a jestliže žalovaný, který jediný ve sporném řízení je povinen tvrdit a prokazovat okolnosti mající za následek zánik své povinnosti ve větším než žalobkyní tvrzeném rozsahu, netvrdí, že zaplatil více, pak soud nemůže dotvářet skutkový stav potřebný pro rozhodnutí věci úvahami, které nemají v procesně relevantních tvrzeních účastníků žádnou oporu. Z uvedených důvodů odvolací soud vyšel ze závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by se žalobkyni na úhradu poskytnuté zápůjčce dostalo od žalovaného více než 600 Kč Vedle již přiznané částky 4 900,60 Kč tak žalobkyni náleží ještě částka 3 499,40 Kč Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku 3 499,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 22. 12. 2017 do zaplacení. V ostatním zůstává výrok pod bodem II spolu s výrokem I doplňujícího rozsudku beze změny, odvoláním nedotčen.
7. Podle § 224 odst. 2 ve vztahu k § 142 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud znovu rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky před soudem prvního stupně. Neúspěch žalobkyně převyšoval úspěch žalovaného, kterému v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhod tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně nepřiznal.
8. Jiná je situace v řízení odvolacím. Předmětem odvolacího řízení byla částka 3 499,40 Kč a žalobkyně měla plný úspěch. Náleží jí právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 1 000 Kč, jeden režijní paušál 300 Kč, náhrada za DPH 276 Kč a soudní poplatek 1 000 Kč, celkem 2 576 Kč.