Výrok
Rozsudek soudu prvního stupně se v části výroku I o určení lhůty ke splnění uložené povinnosti mění tak, že žalovaný je povinen splnit povinnost v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní mocí tohoto usnesení, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 68 426,66 Kč s úrokem ve výši 16,9 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně od 22. 6. 2019 do zaplacení a dále částku 350 Kč a 2 400,40 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). O zaplacení částky 550 Kč a 17 983,64 Kč byla žaloba zamítnuta (výrok II). Dále uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení 34 325,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku 873 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV). Povinnost žalovaného vycházela ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 14. 5. 2002, podle níž byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Proti rozsudku podal včas odvolání žalovaný. Napadal pouze výrok o lhůtě ke splnění uložené povinnosti, tak, že by chtěl splátkový kalendář k zaplacení částky 87 310,30 Kč. Uvedl, že platí exekuci, má další jiné závazky ke společnosti [právnická osoba] další půjčky. Je schopen dluh uhradit do 12 měsíců. Nemá žádný majetek ani bydlení, další exekuce by jej zničila. Chtěl by vše uhradit a dostat se z problémů. Žalobkyně se k odvolání žalovaného nevyjádřila. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, to je ve lhůtě ke splnění uložené povinnosti, včetně předcházejícího řízení, přihlédl k důvodům uvedeným v odvolání žalovaného a dospěl k závěru, že jeho odvolání je důvodné. O odvolání rozhodl, aniž by nařídil jednání, jak mu to dovoluje ustanovení § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Určení delší než třídenní lhůty k plnění, jakož i povolení splátek náleží mezi procesní úkony soudu, které jsou zákonem svěřeny do jeho volné úvahy. Soudu je tak umožněno, aby sám a nezávisle na návrhu účastníků uvážil, je-li povolení zmíněné výhody vhodné se zřetelem na sociální poměry toho, jemuž se povinnost plnění ukládá, na výši přisouzené částky nebo na jiné okolnosti případu. V daném případě byla sice předmětem řízení částka 87 310,30 Kč s příslušenstvím, jak uváděl žalovaný, avšak žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku nižší, a to 68 426,66 Kč s příslušenstvím a částku 350 Kč a 2 400,40 Kč. Zároveň však mu byla uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení 34 325,40 Kč a státu 876 Kč. Tuto povinnost má splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Jde poměrně o vysokou částku a vzhledem k informacím o majetkových poměrech žalovaného, který splácí další půjčky, nicméně má snahu dluh žalobkyni splnit do jednoho roku, soud vyhověl jeho žádosti a povolil mu k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy splátky ve výši 3 000 Kč měsíčně. Počátek splácení nastává v měsíci následujícím po právní moci tohoto usnesení, resp. po jeho doručení účastníkům. Tutu výhodu žalovanému přiznal za podmínky, že bude splátky platit ve správné výši a pravidelně. V případě porušení splátkové povinnosti tuto výhodu ztrácí a žalobkyně by mohla požadovat zaplacení celého dluhu najednou. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení vychází z ustanovení § 224 odst. 1 ve vztahu k § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žádnému z účastníků v odvolacím řízení náklady nevznikly.