Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroku I. o splatnosti přisouzených částek mění tak, že zaplacení částek uvedených ve výroku I. se žalované ukládá v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných do každého 25. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem uložil okresní soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 862,24 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do zaplacení 9 475,80 Kč, úroku ve výši 2 190,81 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 19 250 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1 535,60 Kč, úroku z prodlení z částky 20 150 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení z částky[Anonymizováno] 6 287,76 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z částky 13 862,24 Kč co do jeho výše 3,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.) a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Okresní soud rozhodoval o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkové částky 23 338,04 Kč z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru dle smlouvy č. [hodnota] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 40 611,80 Kč. Okresní soud shledal úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za použití § 580 odst. 1 o. z. pro nesplnění povinnosti žalobkyně před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, a proto žalobě vyhověl jen v části odpovídající rozdílu poskytnutých a dosud vrácených finančních prostředků, spolu se zákonným úrokem z prodlení, ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Lhůtu k plnění stanovil jako obvyklou třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť důvody pro její prodloužení neshledal. O nákladech řízení rozhodl s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.
2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, v němž uvedla, že se ocitla v dluhové pasti, má snahu své závazky řešit, a proto žádá o splátkový kalendář. Posuzováno podle obsahu se žalovaná domáhá změny části výroku I. o lhůtě splatnosti přisouzených částek tak, že jí bude uloženo plnit ve splátkách.
3. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání souhlasila s úhradou dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 500 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek. Požadovala přiznat náhradu nákladů odvolacího řízení.
4. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací přezkoumal rozsudek okresního soudu pouze v napadené části výroku I. o lhůtě splatnosti, přezkoumal i řízení, které předcházelo jeho vydání, a odvolání shledal důvodným. Odvoláním nenapadená část výroku I. přiznávající žalobkyni částku 13 862,24 Kč s konkretizovaným úrokem z prodlení, zamítavý výrok II. a nákladový výrok III. již v mezidobí nabyly právní moci bez zřetele k podanému odvolání.
5. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.
6. Občanský soudní řád ve shora citovaném ustanovení ukládá soudu, aby lhůtu ke splnění rozsudkem ukládané povinnosti (nejde-li o vyklizení bytu) stanovil v rozsahu tří dnů od právní moci rozsudku. Pouze v případě, shledá-li soud v projednávané věci mimořádné okolnosti, v jejichž důsledku by se tato „základní“ lhůta splatnosti jevila být nepřiměřeně krátkou, může rozhodnout o lhůtě delší či o plnění ve splátkách.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Se závěrem soudu prvního stupně, že podmínky pro stanovení delší, než zákonné třídenní lhůty k plnění v posuzované věci splněny nebyly, se odvolací soud ztotožňuje. Pokud žalovaná zůstala v řízení pasivní, nezbylo okresnímu soudu než vyjít z toho, že okolnosti, které by mohly odůvodnit závěr o tom, že možnostem žalované odpovídá plnění rozložené do splátek či plnění jednorázové s delší lhůtou k plnění, nebyly zjištěny. V odvolacím řízení je situace odlišná potud, že žalovaná navrhla s ohledem na své finanční možnosti rozložit plnění do splátek a žalobkyně s tímto návrhem souhlasila. Výše žalobkyní akceptovaných splátek je přiměřená z hlediska výše přiznané částky a pro žalovanou příznivá.
9. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části výroku I. o splatnosti přisouzených částek změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že zaplacení částek uvedených ve výroku I. se žalované ukládá v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných do každého 25. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Ztráta výhody splátek znamená, že nesplní-li žalovaná některou splátku, má žalobkyně právo na zaplacení celé pohledávky, toto právo může uplatnit nejpozději do zaplacení nejblíže příští splátky (§ 1931 o. z.).
10. Žalovaná byla sice v odvolacím řízení úspěšná, náležela by jí proto proti žalobkyni náhrada nákladů odvolacího řízení (§ 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř.), avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly. Odvolací soud proto rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.