Výrok
I. Rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 11. června 2025, č. j. 1 C 397/2023-189, se mění tak, že žaloba o zaplacení částky 1 455 053 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 455 053 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 322 834,40 Kč, a to k rukám advokáta [Jméno advokáta] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Soud prvního stupně shora uvedeným rozsudkem ve výroku I. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 455 053 Kč s příslušenstvím, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 284 962,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobkyně uplatnila žalobou proti žalovanému nárok na zaplacení částky 1 455 053 Kč s příslušenstvím na základě tvrzení o uzavření ústní kupní smlouvy na jaře roku [rok], na základě níž měl žalovaný dodat žalobkyni komponenty pro fotovoltaickou elektrárnu (FVE), a to postupně v průběhu podzimu [rok] s tím, že zboží dodá vždy až po zaplacení faktur na platbu předem. Smlouva měla být uzavřena přijetím nabídky žalovaného [právnická osoba] ze dne [datum] žalobkyní. Žalovaný poté žalobkyni zaslal fakturu [IBAN] za fotovoltaické panely a projektové práce na částku 800 754,24 Kč, kterou žalobkyně zaplatila dne [datum]. Tato faktura byla následně opravena a doplněna fakturou č. [hodnota] o částku 21 % DPH na částku 968 912,63 Kč, rozdíl ve výši 168 158,39 Kč žalobkyně doplatila dne [datum]; FV panely a projekt obdržela. Dále dne [datum] zaplatila fakturu č. [hodnota] na částku 95 599,68 Kč za projektovou dokumentaci a projektové přípravy. Žalobkyně též zaplatila převodem 1 455 053 Kč na fakturu žalovaného č. [hodnota] ze dne [datum] vystavenou na částku 1 849 737,87 Kč za baterie a měniče, toto plnění jí ale nebylo poskytnuto. Žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že zůstatek částky fakturované fakturou č. [hodnota] uhradila formou zápočtu pohledávek. Žalobkyně uvedla, že fakturu č. [hodnota] žalovaný dne [datum] stornoval a přistoupil k rozdělení projektu mezi žalobkyni a společnost [právnická osoba] a vystavil další faktury na obě firmy. Žalobkyně obdržela od žalovaného fakturu č. [hodnota] na 105 kusů již zaplacených FV panelů v částce 492 832,03 Kč, fakturu č. [hodnota] na částku 95 999,68 Kč za projektovou dokumentaci a fakturu č. [hodnota] na částku 1 143 351,26 Kč za baterie a měniče. Současně žalovaný vystavil společnosti [právnická osoba] fakturu č. [hodnota] na částku 408 346,54 Kč za 87 solárních panelů a fakturu č. [hodnota] na částku 702 275,25 Kč za měniče a baterie. Strany se následně dohodou vrátily k původní sjednané verzi kupní smlouvy. Žalovaný stornoval faktury č. [hodnota] a č. [hodnota] a žalobkyni vystavil fakturu č. [hodnota], nestornoval však faktury č. [hodnota] a žalobkyně v účetnictví evidovala přeplatek stornované faktury č. [hodnota] ve výši 476 080,60 Kč. Tento přeplatek v rozsahu 394 684,87 Kč započetla zápočtem ze dne [datum] proti pohledávce žalovaného z faktury č. [hodnota] a téhož dne poukázala na účet žalovaného částku 1 455 053 Kč. Žalobkyně tak má za to, že faktura byla zcela uhrazena, ale žalovaný zboží nedodal ani po urgencích a jeho dodání podmiňoval úhradou jiných faktur. Právní zástupkyně žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému předžalobní výzvu, v níž žalobkyně odstoupila od smlouvy a požadovala vrácení částky 1 849 737,87 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žádala zaplatit částku 1 455 053 Kč.
3. Žalovaný namítl, že žádnou svou povinnost z uzavřené smlouvy neporušil, a tedy žalovaná nemohla od smlouvy odstoupit. Uvedl, že podmínkou dodání systémů pro FVE a projektů bylo, aby veškeré dílčí faktury byly žalobkyní zcela uhrazeny předem, žalobkyně však neuhradila fakturu č. [hodnota] v celém rozsahu a dále neuhradila faktury č. [hodnota].
4. Soud prvního stupně měl za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva, v níž se žalovaný zavázal dodat žalobkyni po předchozím zaplacení komponenty potřebné pro vybudování fotovoltaické elektrárny uvedené v nabídce datované [datum] do místa plnění [adresa] s termínem v polovině září [rok]. Žalobkyně se zavázala před dodáním jednotlivých komponentů zaplatit jejich cenu. Soud prvního stupně konstatoval, že předmětem řízení byl nárok na vrácení části kupní ceny měničů a baterií, kterou žalobkyně uhradila, ač dle shodných tvrzení stran se jednalo zčásti o jiné věci, než ty, které byly součástí nabídky ze dne [datum]. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že došlo mezi účastníky ke shodě o předmětu kupní smlouvy, když ke změně došlo proto, že původně nabízené věci nebyly k dispozici. Měl za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti ohledně vystavování a storna jednotlivých faktur i jejich úhradách. Dále soud prvního stupně zjistil, že dne [datum] žalobkyně zaslala na elektronickou adresu žalovaného [e-mail], kterou strany užívaly k vzájemné komunikaci, zápočet své pohledávky ve výši 394 684,87 Kč z platby uhrazené ve prospěch faktury č. [hodnota] oproti jeho pohledávce z faktury č. [hodnota]. K dodání baterií a měničů v průběhu září [rok] nedošlo a nedošlo ani k dohodě o změně termínu dodání. Na dotazy žalobkyně poskytoval žalovaný informace o prodlevách s dodáním zboží a poukazoval na neuhrazení faktur za projektové práce. Žalovaný podmiňoval dodání zboží dle faktury č. [hodnota] zaplacením jiných svých pohledávek. Dále se z odůvodnění podává, že žalovaný byl vyzván k dodání baterií a byla mu též poskytnuta dodatečná lhůta k plnění. Dopisem právní zástupkyně ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovaného k vrácení částky 1 849 737,87 Kč. Dopisem ze dne [datum] požadovala vrácení částky 1 455 053 Kč do [datum].
5. Po právní stránce soud prvního stupně shrnul, že žalobkyně akceptovala písemnou nabídku žalovaného, která vymezovala věci (komponenty pro FVE) a služby (projektové práce, elektrikářské práce, zprovoznění a dozor) a ceny za tato plnění, které má žalovaný dodat. Soud prvního stupně měl za to, že mezi stranami došlo k ujednáním zakládajícím více samostatných smluv různé povahy (kupní smlouva, smlouvy o dodávce služeb a prací, popř. v zákoně výslovně neupravené), přičemž převážná část plnění žalovaného spočívala v dodávce komponentů potřebných pro vybudování FVE. Uvedl, že vyšlo najevo, že žalovaný vyzval oproti původní nabídce žalobkyni k zaplacení jiných typů baterií a měničů, přičemž nepostupoval podle ujednání o platbě předem a objednal jiné zařízení v době, kdy mu žádná úhrada žalobkyní poskytnuta nebyla. Vzhledem k tomu, že žalobkyně cenu jiného zařízení uhradila, má soud prvního stupně za to, že tak došlo k uzavření samostatné kupní smlouvy ve smyslu § 2079 o. z.
6. Soud prvního stupně dále dovodil, že žalobkyně po právu odstoupila od smlouvy. Vyšel z toho, že bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila dne [datum] převodem na účet žalovaného částku 1 455 053 Kč a ve zbytku fakturované částky se dovolávala zápočtu ze dne [datum], kterým započetla svoji pohledávku ve výši 394 684,87 Kč z platby uhrazené ve prospěch faktury žalovaného č. [hodnota] oproti jeho nároku na zaplacení nároků vyúčtovaných fakturou č. [hodnota]. Soud prvního stupně uvedl, že z písemného zápočtu je patrna jednoznačná vůle žalobkyně směřující k započtení částky 394 684,87 Kč uhrazené ve prospěch stornované faktury žalovaného č. [hodnota] oproti následně fakturované částce dle faktury č[hodnota], což je potvrzeno i průvodním dopisem k tomuto zápočtu. Současně měl za prokázané, že jednostranný zápočet byl zaslán na elektronickou adresu žalovaného, využívanou stranami k vzájemné komunikaci. Soud prvního stupně uvedl, že nesouhlas žalovaného se započtením nemůže zabránit zániku obou pohledávek v rozsahu, ve kterém se vzájemně kryjí, kdy se nejedná ani o pohledávku nejistou nebo neurčitou. Fakturu č. [hodnota] tak shledal uhrazenou v plné výši, neboť žalobkyně započetla svoji pohledávku ve výši 394 684,87 Kč z platby uhrazené ve prospěch faktury žalovaného č. [hodnota] oproti jeho nároku na zaplacení pohledávky fakturované fakturou č. [hodnota] po právu Konstatoval, že žalovaný komponenty vyúčtované touto fakturou žalobkyni nedodal, a to ani ve sjednané lhůtě do poloviny, resp. konce září [rok], ani v dodatečně stanovené lhůtě, když nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by došlo k sjednání jiné, delší lhůty k plnění. Soud prvního stupně má dále za to, že žalovaný nebyl oprávněn podmiňovat dodání zaplacených komponentů (měničů a baterií) úhradou později vystavených faktur za plnění mezi stranami sporná, když tento postup neměl oporu v ujednání stran. Soud prvního stupně považoval za nedůvodnou obranu žalovaného spočívající v tom, že si žalobkyně zařízení fakturovaná fakturou č. [hodnota] nevyzvedla a je tak v prodlení, neboť měl za prokázané, že strany sjednaly jako místo plnění [adresa] a žalovaný byl povinen závazek splnit ve sjednaném místě plnění. Konečně soud prvního stupně uzavřel, že k odstoupení žalobkyně od smlouvy došlo platně a po právu, když žalovaný nesplnil svoji smluvní povinnost ani dodatečně poté, co mu bylo doručeno odstoupení od smlouvy ze dne [datum]. Žalobě tedy vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
7. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Zrekapituloval tvrzení žalobkyně uváděná v žalobě s důrazem na to, že žaloba je skutkově vymezena tvrzením, že na fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] znějící na částku 1 849 737,87 Kč za budoucí dodávku baterií a měničů bylo dne [datum] uhrazeno 1 455 053 Kč, přičemž zboží nebylo dodáno. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně žalobu posléze doplnila tvrzeními ohledně storna faktury č. [hodnota] a vystavení nových faktur v souvislosti s rozdělením dodávky na dva subjekty, o následném návratu k původní verzi kupní smlouvy a o přeplatku žalobkyně ve výši 476 080 Kč, z něhož si část ve výši 394 683,87 Kč započetla proti sporné faktuře č. [hodnota] a zbytek ve výši 1 455 053 Kč zaplatila dne [datum].
8. Žalovaný vyjádřil nesouhlas se závěry soudu prvního stupně vyplývajícími z odůvodnění napadeného rozsudku. Namítl, že skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování, přičemž v mnoha směrech si závěry soudu prvního stupně vzájemně odporují, což činí napadený rozsudek nepřezkoumatelným. Připomněl, že mezi účastníky bylo zcela nesporné, že odběratelem žalovaným nabídnuté technologie je žalobkyně, a že technologie bude vydávána v návaznosti na úplnou úhradu ceny. Ze strany žalovaného byla předložena žalobkyni faktura č. [hodnota] znějící na částku 908 912,63 Kč za 192 ks fotovoltaických panelů a faktura č. [hodnota] znějící na částku 869 887,74 Kč za dodávku další technologie ([Anonymizováno]). Na základě úhrady faktury [hodnota] žalovaný skutečně dodal žalobkyni všech 192 ks panelů, a to dne [datum]. Následně jednatel žalobkyně požádal žalovaného o rozdělení dodávky mezi žalobkyni a další společnost [právnická osoba], fakturace byla rozdělena mezi tyto dvě společnosti a obě výše uvedené faktury byly stornovány. Poté podle dohody účastníků byl obnoven vztah před uvažovaným rozdělením zakázky, žalobkyni byla předložena faktura č. [hodnota], kterou byla vyúčtovaná žalobkyni technologie pro realizaci záměru vybudování FVE dle upravených požadavků žalobkyně, přičemž fotovoltaické panely opětovně vyúčtovány nebyly, a mezi účastníky je nesporné, že na úhradu fakturu č. [hodnota] žalobkyně uhradila pouze částku 1 455 053 Kč.
9. Ohledně zápočtu v částce 394 684,87 Kč z platby uhrazené žalobkyní na podkladě faktury žalovaného č. [hodnota] žalovaný zcela důrazně namítá, že jednak k takovému právnímu jednání nedošlo (samotné právní jednání spočívající v započtení nebylo ze strany žalobkyně učiněno, resp. tento projev vůle nikdy nedošel žalovanému a o jeho existenci se žalovaný dozvěděl až v průběhu jednání v této věci), a pokud by žalobkyně se k takovémuto jednání uchýlila, bylo by nutné takovéto jednání posuzovat jako zcela neplatné pro neexistenci pohledávky na straně žalobkyně způsobilé k započtení. Existenci zápočtu začala tvrdit žalobkyně až v průběhu jednání před soudem prvního stupně, přičemž tento projev vůle se snažila prokázat e-mailovou korespondencí ze dne [datum]. Žalovaný tvrdí, že mail předložený žalovanou nikdy neobdržel, stejně tak ani doklad označený jako „Jednostranný zápočet předchozí platby“. Má za to, že formulace tohoto zápočtu nesvědčí o tom, že by tento projev vůle byl srozumitelný a určitý, kdy není zřejmé, na základě jakého právního důvodu byl zápočet uplatňován, když pohledávka, jež je ze strany žalobkyně předmětem započtení, není vůbec specifikována. Za zásadní žalovaný však považuje skutečnost, že žalobkyně nikdy pohledávku k započtení na platbu vyúčtovanou fakturou č. [hodnota] ve vztahu k žalovanému neměla. O zápočtu není ani zmínky nejen v předžalobní výzvě, ale dokonce ani v žalobě. Pohledávka způsobilá k započtení ani nemohla vzniknout, neboť fotovoltaické panely dle faktury č. [hodnota] obdržela a je zcela nesporné, že žalobkyně opustila svůj záměr rozdělit plnění zakázky a strany se dohodly v pokračování původního schématu daného obchodního vztahu, čímž storno faktury č. [hodnota] se stalo bezpředmětným. Dále žalovaný namítl, že kompenzačnímu projevu nepředcházela výzva ke splnění pohledávky. Pochybnosti podle žalovaného zůstávají ohledně závěru o tom, že žalovaný měl dodávku technologie učinit do [datum], neboť tento termín takto nikdy nebyl účastníky stanoven. Má tedy za to, že je stále v prodlení žalobkyně, a nikoliv žalovaný, který ve vztahu k žalobkyni před podáním žaloby, ale dokonce i při jednání mezi účastníky po prvním jednání u soudu v provozovně žalobkyně ve Veleticích dne [datum] vyjádřil svoji připravenost dodat žalobkyni technologii, která byla předmětem fakturace fakturou č. [hodnota]. Žalovaný navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta.
10. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání poukázala na to, že žalovaný ve své účastnické výpovědi sám popřel své tvrzení, že účastníky bylo ujednáno, že zboží bude žalobkyni dodáváno až po zaplacení všech vystavených faktur. Dále se vyjádřila k obsahu své výzvy z [datum] a k úhradě 192 kusů FV panelů s tím, že jsou pochybnosti o době jejich dodání. Žalobkyně má za to, že technologie měla být dodávána vždy po zaplacení jednotlivé faktury. Uvedla rekapitulaci všech žalobcem vystavených faktur ohledně solárních panelů s tím, že měla daňový doklad na částku 492 832,03 Kč za 105 kusů solárních panelů, které ale neobdržela a evidovala nedůvodný přeplatek ve výši 476 080,60 Kč. K zápočtu uvedla, že sice v žalobě výslovně zmíněn nebyl, ale podává se v ní, že byla faktura č. [hodnota] zaplacena ve dvou částkách, a to ve výši 394 684,87 Kč již [datum] platbou na fakturu č. [hodnota]. V otázce posouzení zápočtu se žalobkyně ztotožnila se závěry soudu prvního stupně i s jeho závěry ohledně existence pohledávky žalobkyně vůči žalovanému.
11. Pokud žalobkyně při jednání odvolacího soudu uváděla, že zápočet s částkou 394 684,87 Kč byl výsledek dohody účetních obou stran, kterou nechaly stranami schválit, a další okolnosti ohledně zanesení do účetnictví, k těmto novým tvrzením nemohl odvolací soud v souladu s principem neúplné apelace přihlížet (§ 205a odst. 1 o. s. ř.).
12. Napadený rozsudek odvolací soud přezkoumal podle § 212 o. s. ř. v rozsahu, vymezeném podaným odvoláním žalovaného, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
13. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. částečně zopakoval dokazování.
14. Z listiny označené jako [IBAN] datované [datum] zjistil, že žalovaný žalobkyni předložil nabídku na dodávku komponentů pro fotovoltaickou elektrárnu (specifikovaných konkrétními parametry) a na elektrikářské, projektové a další práce, vše s uvedením cen jednotlivých položek v eurech a s přepočtem na CZK.
15. Z faktury č. [hodnota] vystavené žalovaným pro žalobkyni dne [datum] odvolací soud zjistil, že je fakturována celkem částka 1 849 767,87 Kč, přičemž některé položky včetně cen jsou uvedeny v souladu se shora uvedenou nabídkou (oba měniče – invertory), zatímco obě baterie (storage) se ve svých parametrech a ceně od obsahu nabídky odlišují.
16. Dále bylo odvolacím soudem zjištěno z e-mailu ze dne [datum], že [jméno FO], účetní [právnická osoba] zasílá na adresu [e-mail] na vědomí jednostranný zápočet ze dne [datum], a to částečnou úhradu 394 684,87 Kč (platba ze dne [datum] ve výši 800 754,24 Kč) faktury č. [hodnota] psaná na částku 1 849 737,87 Kč, zbývá tedy uhradit 1 455 053 Kč. Z listiny/tabulky označené jako Jednostranný zápočet odchozí platby datovaný [datum], opatřené razítkem žalobkyně a podpisem, vyplývá, že se týká žalovaného, v textu je uvedeno: Jednostranný zápočet oproti faktuře přijaté č. [hodnota] psaná na částku 1 849 737,87 Kč, dále je uvedeno znovu číslo faktury, částka: 1 849 737,87, započteno: 394 684,87 a zbývá uhradit: 1 455 053.
17. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], sepsané právní zástupkyní žalobkyně, zejména vyplývá, že sděluje žalovanému, že žalobkyně zaplatila fakturu č. [hodnota] ve dvou částkách, a to před vystavením faktury dne [datum] částku 394 684,87 Kč a zbytek ve výši 1 455 053 Kč dne [datum], a poté marně čekala na dodání zboží. Pro nesplnění povinnosti žalovaného dodat zboží za uvedenou částku žalobkyně odstupuje od smlouvy a očekává zaplacení částky 1 849 737,87 Kč do sedmi dnů.
18. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] se podává, že právní zástupkyně žalobkyně rekapituluje faktury žalovaného č. [IBAN] s tím, že trvá na tom, že žalobkyně zaplatila částku 1 455 053 Kč, aniž by jí žalovaný dodal zboží, proto mu poskytuje poslední lhůtu pro vydání bezdůvodného obohacení do [datum].
19. Odvolací soud má na základě skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně a vlastních dílčích skutkových zjištění za to, že jestliže žalobkyně ústně akceptovala shora uvedenou nabídku žalovaného ze dne [datum] ([IBAN]), došlo mezi účastníky vzhledem k plnění vymezenému v této nabídce k uzavření smíšené smlouvy kupní, co se týče komponentů pro fotovoltaickou elektrárnu (§ 2079 a násl. o. z.), a smlouvy o dílo ve vztahu k elektrikářským, projektovým a dalším pracím (§ 2586 a násl. o. z.). Podle názoru odvolacího soudu neposkytuje zjištěný skutkový stav oporu pro závěr, že by se mělo mezi účastníky jednat o více samostatných smluv různé povahy, když veškerá plnění žalovaného měla směřovat k vybudování fotovoltaické elektrárny v provozovně žalobkyně. Podstatné z hlediska posouzení nároku žalobkyně je, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný by povinen plnit až po zaplacení vystavených faktur na platbu předem.
20. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně zjistil, že fakturou č. [hodnota] žalovaný vyzval žalobkyni k zaplacení zčásti jiného zboží, než jehož dodání bylo účastníky dohodnuto na základě nabídky žalovaného ze dne [datum] (obě baterie/storage se ve svých parametrech a ceně od obsahu nabídky odlišují). Žalobkyně přesto tuto fakturu částečně uhradila, když ve zbytku se dovolávala úhrady fakturovaného plnění zápočtem ze dne [datum], a z následné e-mailové komunikace účastníků též vyplynulo, že žalobkyně má zájem na dodání takto fakturovaného zboží. Odvolací soud však dospěl k závěru, že se nejednalo o uzavření samostatné kupní smlouvy o zboží, které nebylo předmětem nabídky, ale že žalobkyně výše popsaným jednáním konkludentně přijala (§ 1744 o. z.) změnu původní ústní smlouvy ohledně části předmětu plnění žalovaného.
21. Pokud jde posouzení právního jednání žalobkyně projeveného v e-mailu ze [datum] ve spojení s listinou/tabulkou označenou jako Jednostranný zápočet odchozí platby datovaný [datum] a směřujícího k započtení pohledávek z hlediska jeho určitosti (§ 553 odst. 1 o. z.) co do označení aktivně započítávané pohledávky, odvolací soud nesdílí námitku žalovaného, neboť započítávaná pohledávka žalobkyně je specifikována částkou a datem uskutečnění platby v konkrétní výši.
22. Žalobkyně své tvrzení o tom, že má proti žalovanému splatnou pohledávku ve výši 394 684,87 Kč, kterou použila k započtení, zakládá na tom, že dne [datum] zaplatila žalovanému na jeho fakturu č. [IBAN] (později upravenou o DPH fakturou č. [hodnota], která byla stornována) za 192 FV panelů částku 800 754,25 Kč. Z jejích tvrzení vyplývá, že poté pro účely stavebního řízení byla dodávka rozdělena na dvě faktury č. [hodnota] pro žalobkyni na částku 492 832,03 Kč a č. [hodnota] pro společnost [právnická osoba], na částku 408 346,54 Kč, a žalobkyně evidovala nedůvodný přeplatek ve výši 476 080,60 Kč. Podle tvrzení žalobkyně jí tedy měla vůči žalovanému vzniknout pohledávka plněním bez právního důvodu, resp. z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 odst. 2 o. z.).
23. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je obvykle vázána na výzvu věřitele (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
24. Podle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.
25. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.
26. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v tom, že úkon započtení pohledávky splatné na požádání věřitele nemá žádné právní účinky, jestliže jej věřitel učinil, aniž předtím vyzval dlužníka k zaplacení pohledávky; takový kompenzační projev účinků nenabude ani v okamžiku, kdy se pohledávka později stane splatnou. Podmínka splatnosti započítávané pohledávky přitom není splněna, jestliže věřitel v jedné listině vyzve dlužníka k zaplacení pohledávky a zároveň v ní učiní projev započtení této pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné pod číslem [spisová značka] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či příp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], vydané v obdobné věci). Rovněž Ústavní soud požadavek na učinění výzvy k zaplacení jako předpoklad pro splatnost pohledávky (a tím i její započitatelnost proti jiné, splatné pohledávce) též jako ústavně konformní aproboval (srov. např. usnesení sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).
27. V odvolacím soudem posuzované věci žalobkyně netvrdila skutečnosti a nepředložila důkaz o tom, že by ještě před provedením svého jednostranného zápočtu ze dne [datum] vyzvala žalovaného k vydání shora tvrzeného nedůvodného přeplatku. Naopak komunikace žalobkyně se žalovaným již po zápočtu, na podzim [rok], svědčí o tom, že žalobkyně počítala s tím, že jí žalovaný v hodnotě odpovídající jejímu přeplatku dodá příslušné komponenty pro [Anonymizováno], nikoliv že jí vrátí přeplatek. Za první výzvu žalovanému k vydání bezdůvodného obohacení ohledně částky 394 684,87 Kč tak lze považovat teprve předžalobní výzvu ze dne [datum]. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že kompenzační projev žalobkyně ze dne [datum] nemohl mít účinky zániku závazku žalobkyně dle faktury žalovaného č. [hodnota] co do částky 394 684,87 Kč, neboť mu nepředcházela výzva žalobkyně, která by přivodila splatnost takové pohledávky, a tuto fakturu tudíž lze mít za zaplacenou jen částečně v rozsahu částky 1 455 053 Kč.
28. Odvolací soud dodává, že za situace, kdy písemnému kompenzačnímu projevu nepředcházela výzva ke splnění pohledávky, je již přezkum závěru o doručení kompenzačního projevu nadbytečný, neboť nemůže přivodit pro žalovaného příznivější rozhodnutí věci.
29. Odvolací soud nadto dále dospěl k závěru, že pohledávka vůči žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení žalobkyni nesvědčí. Žalobkyně uhradila na později stornovanou fakturu č. [hodnota] částku 800 754,24 Kč dne [datum] a poté ještě DPH v částce 168 158,39 Kč dne [datum], avšak zjištěný skutkový stav nedává podklad pro závěr, že by po stornu faktury č. [hodnota] a rozdělení původní fakturace mezi žalobkyni a další subjekt došlo i ke změně subjektu na straně příjemce plnění, k nimž se zavázal žalovaný ve smlouvě mezi účastníky. Ostatně poté se účastníci vrátili k původně sjednané verzi smlouvy s tím, že vše bude fakturováno žalobkyni. Žalobkyně tedy splnila svou povinnost, která jí vyplývala ze smlouvy mezi účastníky, a o bezdůvodné obohacení se tak nejedná.
30. Na základě výše uvedeného je třeba uzavřít, že nelze považovat za splněnou smluvně převzatou povinnost žalobkyně před dodáním jednotlivých komponentů dle faktury žalovaného č. [hodnota] zaplatit celou fakturovanou cenu. Žalovaný tak v důsledku toho není v prodlení s plněním dodávek dle faktury č. [hodnota], žalobkyni proto právo odstoupit od smlouvy pro prodlení žalovaného nevzniklo a nemá tak právo na vrácení nesporně poskytnutého plnění ve výši 1 455 053 Kč.
31. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, jak vyplývá z výrokové části.
32. Odvolací soud rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalovanému náhradu za odměnu advokáta za deset úkonů právní služby po 14 140 Kč a ½ úkonu v částce 7 070 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradu za režijní paušál ve výši 300 Kč za osm úkonů právní služby do [datum] a za režijní paušál ve výši 450 Kč za tři úkony právní služby po [datum] (§ 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. je třeba k náhradě nákladů řízení připočíst částku 31 966 Kč, odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést. Náklady řízení před soudem prvního stupně u žalovaného činí celkem 184 186 Kč.
33. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl v odvolacím řízení úspěšný. Náklady odvolacího řízení v celkové výši 138 648,40 Kč jsou tvořeny soudním poplatkem z předmětu odvolacího řízení ve výši 72 753 Kč, náhradou za tři úkony právní služby ve výši po 14 140 Kč(§ 8 odst. 1, § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb.), ½ úkon právní služby ve výši 7 070 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradou za režijní paušál 4 x 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradou za promeškaný čas v rozsahu 8 půlhodin po 150 Kč (§ 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradou za dvě cesty k jednání a vyhlášení rozhodnutí z [adresa] a zpět v částce 1 969 Kč (při délce jedné zpáteční cesty 117,2 km, průměrné spotřebě 7,1 l benzínu na 100 km v ceně 34,70 Kč + náhrada 5,90 Kč za 1 km). Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. je třeba k náhradě nákladů řízení připočíst částku 11 436,40 Kč, odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést.
34. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalovaného.