29 Co 207/2025

Odůvodnění

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I uložil žalované povinnost do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, výrokem [Anonymizováno] [Anonymizováno] co do zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z této částky od [datum] do zaplacení žalobu zamítl a výrokem III uložil žalované povinnost do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši [částka]. Z odůvodnění vyplývá, že bylo rozhodováno o nároku žalobkyně na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, konkrétně žalobkyně požaduje v souvislosti s trestním řízením vedeným u [Anonymizováno] soudu v [adresa] – pobočky v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] - jež skončilo rozsudkem uvedeného soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum], jímž byla žalobkyně obžaloby zproštěna, odvolání státního zástupce podané v neprospěch obžalované proti tomuto rozsudku bylo zamítnuto [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] - náhradu nákladů vynaložených na obhajobu ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] z této částky od [datum] do zaplacení. Okresní soud objasnil, že proti žalobkyni bylo vedeno trestní řízení pro [podezřelý výraz] [Anonymizováno] podle § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „t. z.“), bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Dne [datum] podal státní zástupce ke [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] – [Anonymizováno] v [Anonymizováno] obžalobu pro daný trestný čin. Dne [datum] byl vydán rozsudek, který byl následně napaden odvoláním státního zástupce v neprospěch obžalované. O odvolání poté rozhodoval Vrchní soud v Praze, který potvrdil zproštění obžalované dle § 226 písm. b) zákona č. 141/1961, o trestním řízení soudním (trestní řád; dále jen „t. ř.“), a zamítl odvolání státního zástupce; právní moci nabylo toto rozhodnutí [datum]. [Anonymizováno] následně uznala, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání, a je tak dán základ odpovědnosti státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Po skončení trestního řízení žalobkyně nejdříve uplatnila své nároky u Ministerstva spravedlnosti podáním z [datum]. Žalovaná uhradila žalobkyni [částka], neboť v tomto rozsahu považovala žalobkyní uplatněný nárok na náhradu nákladů obhajoby za důvodný. Nadále však žalobkyně požadovala uhradit z tohoto titulu částku [částka] představující odměnu a náhradu hotových výdajů jejího obhájce za celkem [hodnota] úkonů právní služby a cestovné k dalším úkonům spolu s úrokem z prodlení. Okresní soud uzavřel, že jsou v daném případě naplněny předpoklady odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a že žalobkyni náleží právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím dle § 8 zákona.

2. Ohledně jednotlivých žalobkyní požadovaných nákladů obhajoby dospěl k následujícím závěrům. Za úkon právní služby spočívající v nahlédnutí do spisu dne [datum] přiznal žalobkyni podle § 11 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „a. t.“), odměnu jejího obhájce a paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony po [částka], tj. celkem [částka] + [Anonymizováno] % DPH z těchto náhrad, tj. celkem [částka]. Uvedl, že úkon nahlížení do spisu ve fázi před rozhodnutím státního zástupce o podané stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání pro trestný čin, za který hrozil mnoholetý trest odnětí svobody, byl z hlediska povinného zastoupení při celkovém zohlednění průběhu trestního řízení účelný (odkázal na nálezy sp. zn. I. ÚS 3906/17 ze dne [datum] a sp. zn. I. ÚS 4012/18 ze dne [datum], v nichž Ústavní soud uzavřel, že za určitých procesních situací může být nahlížení do spisu úkonem právní služby, jako úkon svou povahou a účelem nejbližší prostudování spisu při skončení vyšetřování a může za něj odměna příslušet podle § 11 odst. 1 písm. f/, odst. 3 a. t.). Dále přiznal žalobkyni v souvislosti s tímto úkonem náhradu cestovních výdajů [částka] (za [Anonymizováno] [Anonymizováno] z [adresa] a zpět, vozem s průměrnou spotřebou [Anonymizováno],[Anonymizováno] l/[Anonymizováno] km paliva v ceně [částka] /l a při náhradě [částka] /km dle vyhlášky č. 328/2014 Sb.) dle § 13 a. t. a § 157 odst. 4, 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen z. p.“), a náhradu za ztrátu času obhájce na uvedené cestě ve výši [částka] (za [Anonymizováno] [Anonymizováno] po [částka]) dle § 14 a. t.

3. Důvodným shledal též požadavek žalobkyně na náhradu cestovních výdajů dle § 13 a. t. a § 157 odst. 4, 5 z. p. a na náhradu promeškaného času jejího obhájce dle § 14 odst. 1 a. t. v celkové výši [částka]. To zahrnuje v souvislosti s cestou dne [datum] z [adresa] zpět náhradu cestovních výdajů [částka] (za [Anonymizováno] km [Anonymizováno] s průměrnou spotřebou [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] l[Anonymizováno] [Anonymizováno] km paliva v ceně [částka] /l a při náhradě [částka] /km dle vyhlášky č. 328/2014 Sb.) a náhradu ztráty času [částka] (za [Anonymizováno] [Anonymizováno] po [částka]), v souvislosti s cestou dne [datum] z [adresa] zpět náhradu cestovních výdajů [částka] (za [Anonymizováno] km vozem s průměrnou spotřebou [Anonymizováno] l/[Anonymizováno] km paliva v ceně [částka] /l a při náhradě [částka] /km dle vyhlášky č. 440/2016 Sb.) a náhradu ztráty času [částka], v souvislosti s cestou [datum] z [adresa] zpět náhradu cestovních výdajů [částka] (za [Anonymizováno] km vozem s průměrnou spotřebou [Anonymizováno] [Anonymizováno] l/[Anonymizováno] km paliva v ceně [částka] /l a při náhradě [částka] /km dle vyhlášky č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] Sb.) a náhradu ztráty času [částka], v souvislosti s cestou [datum] z [adresa] zpět náhradu cestovních výdajů [částka] (za [Anonymizováno] km vozem s [Anonymizováno] spotřebou [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] l/[Anonymizováno] km paliva v ceně [částka] /l a při náhradě [částka] /km dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a náhradu ztráty času [částka], dále náhrady ve stejné výši (tj. [částka] a [částka]) v souvislosti s cestami z [adresa] zpět dne [datum], [datum] a [datum], v souvislosti s cestou [datum] z [adresa] zpět náhradu cestovních výdajů [částka] (za [Anonymizováno] km vozem s průměrnou spotřebou 7[Anonymizováno] [Anonymizováno] l[Anonymizováno] [Anonymizováno] km paliva v ceně [částka] /l a při náhradě [částka] /km dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a náhradu ztráty času [částka] a v souvislosti s cestou realizovanou [datum] z [adresa] zpět náhradu cestovních výdajů [částka] (za [Anonymizováno] km vozem s průměrnou spotřebou [Anonymizováno],[Anonymizováno] l/[Anonymizováno] [Anonymizováno] paliva v ceně [částka] /l a při náhradě [částka] /km dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a náhradu ztráty času [částka].

4. Dále přiznal žalobkyni náhradu odměny jejího obhájce a paušální náhrady výdajů ve výši [Anonymizováno] x [částka] + [Anonymizováno] % DPH, tedy celkem [částka], za [Anonymizováno] úkonů právní služby spočívajících v dalších poradách konaných [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], neboť z provedených listinných důkazů zjistil, že tyto porady obhájce s žalobkyní proběhly a bezprostředně předcházely určitým úkonům před orgány činnými v trestním řízení (§ 11 odst. 1 písm. c/ a. t.).

5. Okresní soud tak žalobkyni přiznal náhradu škody podle § 31 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb. v částce [částka] včetně DPH, a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně od [datum] (v souladu s jejím návrhem od dne následujícího po podání žaloby) do zaplacení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen „o. z.“/). Oproti tomu nevyhověl žalobkyni v požadavku na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, neboť v tomto rozsahu výpočet cestovních náhrad uvedený v žalobě shledal chybným. Procesně úspěšnější žalobkyni podle § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka], tj. v rozsahu [Anonymizováno],[Anonymizováno] % (odpovídajícím rozdílu mezi úspěchem žalobkyně [Anonymizováno],[Anonymizováno] % a úspěchem žalované [Anonymizováno],[Anonymizováno] %).

6. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalovaná, a to pouze proti části výroku I ukládající jí povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím, neboť má za to, že tuto částku okresní soud přiznal žalobkyni neoprávněně. Poukazuje na to, že § 142 odst. 1 o. s. ř. obsahuje pravidlo, dle nějž jsou hrazeny toliko náklady „potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva“, které slouží jako záštita před zneužitím práva na náhradu nákladů. Nelze dle žalované uznat jako účelný a přiznat náhradu ve výši [částka] za úkon nahlížení obhájce do spisu dne [datum]. Okresní soud v tomto odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS [Anonymizováno] /17 a dále na nález sp. zn. I. ÚS [Anonymizováno] /18, v němž je odkazováno na usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. [spisová značka] z [datum], které připouští, že by nahlížení do spisu v konkrétní procesní situaci mohlo být podle § 11 odst. 3 a. t. analogicky považováno za obdobu prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) a. t. Zároveň však Ústavní soud konstatuje, že ne každé nahlížení do spisu a jeho prostudování v rámci civilního soudního řízení lze analogicky posuzovat za samostatný úkon právní služby, nýbrž jen takové, které by svým významem mohlo odpovídat prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování, neboť ani v trestním řízení nenáleží advokátovi odměna za každé nahlížení do spisu, ale jen za prostudování spisu po skončení vyšetřování, v okamžiku, kdy policejní orgán uzná vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby. Ve zmíněném nálezu Ústavní soud posuzoval úkon nahlížení do spisu v civilním řízení, a nikoliv v trestním. Dále žalovaná poukazuje na usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2560/23 ze dne [datum], podle kterého nahlížení do spisu není samostatným úkonem a advokátní tarif přiznává samostatné ohodnocení pouze za studování spisu při skončení vyšetřování. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4012/18 mají soudy při stanovování odměny vycházet z účelnosti konkrétního nahlížení do spisu. V dané věci však bylo možné nahlížení do spisu považovat za součást převzetí a přípravy obhajoby, k němuž došlo několik dní před nahlížením do spisu. Odehrálo-li se nahlížení do spisu v blízké časové souvislosti s převzetím obhajoby (jako tomu bylo v dané věci), je podle ustálené judikatury Ústavního soudu možné jej nepovažovat za samostatný úkon. Jelikož v projednávané věci byla přiznána odměna za úkon spočívající v přípravě a převzetí věci z [datum] a sporné nahlížení do spisu proběhlo [datum], tedy v blízké časové souvislosti s tímto úkonem, není možné toto nahlížení považovat za samostatný úkon. Proto soud prvního stupně neměl žalobkyni částku [částka] přiznat a ze stejných důvodů jí neměl přiznat ani náhradu cestovních výdajů a ztráty času jejího obhájce v souvislosti s tímto úkonem ve výši [částka] ([částka] včetně DPH). Dále je dle žalované nesprávný výpočet náhrady cestovních výdajů u cest realizovaných [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyně totiž v podání z [datum] (č. l. [Anonymizováno] [Anonymizováno]) uvedla, že tyto cesty byly vykonány vozidlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ [SPZ], který dle jeho velkého technického průkazu jezdí na [Anonymizováno] naftu s průměrnou spotřebou [Anonymizováno],[Anonymizováno] l/100 km. Přesto okresní soud počítá s průměrnou spotřebou [Anonymizováno],5 [Anonymizováno] /[Anonymizováno] km benzinu (což odpovídá údajům velkého technického průkazu vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ [SPZ]). Dle žalované tak náhrada cestovních výdajů a ztráty času správně činí 4[Anonymizováno] x [částka] při cestě [datum], [datum], [datum] a [datum], [částka] při cestě [datum] a [částka] při cestě [datum] (výši náhrad u cest realizovaných [datum], [datum] a [datum] žalovaná nerozporuje). Celkem by tedy na náhradě cestovních výdajů a ztráty času měla žalobkyni dle žalované náležet náhrada [částka] + [Anonymizováno] % DPH, tj. [částka]. Žalovaná souhlasí se závěrem okresního soudu, že dne [datum] (hlavní líčení [datum]), [datum] (hlavní líčení [datum]), [datum] (hlavní líčení [datum]) a [datum] (veřejné zasedání [datum]) byly porady obhájce s žalobkyní konány v blízké časové souvislosti s úkony orgánů činných v trestním řízení. Avšak pokud jde o porady konané [datum] a [datum] (před hlavním líčením konaným dne [datum]), lze za účelnou považovat pouze jednu (dle žalované poradu z [datum]). A nesouhlasí ani s přiznáním náhrady za porady konané [datum], [datum] a [datum], které podle obsahu trestního spisu nepředcházely v blízké časové souvislosti žádnému úkonu orgánů činných v trestním řízení. Žalovaná tak nesouhlasí s přiznáním náhrad [částka] za 4 porady (tj. 4x [částka] + 21 % DPH). Mělo tak dle žalované být za porady přiznáno nikoliv [částka], ale jen [částka]. Žalovaná uzavírá, že žalobkyni by měla být přiznána náhrada cestovních výdajů a promeškaného času ve výši [částka] a za náklady na další porady [částka], tedy celkem [částka]. Oproti tomu zbývajících [částka] žalovaná neuznává a navrhuje, aby byl rozsudek okresního soudu ve výroku I změněn tak, že žaloba bude ohledně částky [částka] s příslušenstvím zamítnuta.

7. Žalobkyně navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu v napadené části jako věcně správný potvrzen. Odvolání pokládá za nedůvodné. Má za to, že okresní soud uložil žalované správně povinnost zaplatit jí [částka] s příslušenstvím, což v odůvodnění rozsudku pečlivě a podrobně vysvětlil. Žalovaná brojí proti nesprávné výši stanovení cestovních náhrad, avšak žalobkyně je doložila a okresní soud je posoudil správně, v souladu s obsahem spisu a podle advokátního tarifu a vyhlášky o náhradě cestovních výdajů. Nedůvodnou považuje námitku, že její porady s obhájcem byly neúčelné a nepředcházely bezprostředně úkonům v trestním řízení. Takovou podmínku advokátní tarif ani jiný předpis nestanoví, proto je lichá argumentace žalované, že jen z důvodu, že po poradě nenásledoval bezprostředně úkon trestního řízení, nelze pokládat poradu za účelnou. Účelnost porady je navíc dána vždy tím, že klient (tj. žalobkyně) požaduje takovou poradu za účelem zajištění řádné obhajoby v trestním řízení. Pokud by nedošlo k nezákonnému zahájení trestního stíhání a jeho nezákonnému pokračování, nebylo by třeba, aby žalobkyně finanční prostředky na obhajobu vynakládala. Účelnost porad je zcela interní záležitostí obhájce a klienta a jejich četnost a délka jsou individuální pro každý jednotlivý případ a závisí na konkrétních okolnostech věci. Klient zproštěný obžaloby v trestním řízení by neměl být sankcionován tím, že mu nebude přiznána náhrada za uskutečněné porady s obhájcem.

8. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v rozsahu napadeném odvoláním žalované, tj. pouze v části výroku I ukládající žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a shledal důvody částečně pro potvrzení a částečně pro změnu rozsudku v této části výroku I z níže uvedených důvodů. Se souhlasem účastníků za splnění podmínek § 214 odst. 3 o. s. ř. rozhodl bez nařízení odvolacího jednání.

9. Okresní soud provedl dokazování v potřebném rozsahu a na jeho základě zjistil skutkový stav, z něhož vychází i odvolací soud a pro stručnost v tomto směru v podrobnostech odkazuje na odůvodnění rozsudku okresního soudu.

10. Po právní stránce okresní soud správně věc posoudil dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

13. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

14. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle § 31 odst. 3 cit. zák. náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

15. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu lze právo na náhradu škody způsobené zahájením a vedením trestního stíhání uplatnit i v případech, kdy usnesení o zahájení trestního stíhání nebylo zrušeno, ale obžalovaný byl zproštěn obžaloby (jako tomu bylo v projednávané věci). Zproštění obžaloby má podle judikatury stejné důsledky jako zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání pro nezákonnost, jestliže k němu došlo z určitých důvodů (v zásadě proto, že předpoklad o spáchání trestného činu obviněným nebyl potvrzen). Nárok na náhradu škody způsobené zahájením a vedením trestního stíhání se proto posuzuje podle § 5 písm. a), § 7 a § 8 zákona č. 82/1998 Sb. jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [právnická osoba] 6/90 ze dne [datum], uveřejněné pod číslem 35/1991 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

16. Okresní soud tedy v posuzovaném případě správně uzavřel, že má žalobkyně podle zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu újmy způsobené jí nezákonným rozhodnutím, neboť byla rozsudkem Krajského soudu v [adresa] – pobočky v Liberci č. j. [spisová značka] ze dne [datum] zproštěna obžaloby a odvolání státního zástupce podané proti tomuto rozsudku bylo zamítnuto usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. má žalobkyně právo na náhradu nákladů, které v předmětném trestním řízení účelně vynaložila na svoji obhajobu.

17. Okresní soud správně vycházel z toho, že výši těchto nákladů je třeba určit podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 10 odst. 3 písm. c) a. t. při obhajobě v trestním řízení, nejde-li o věci podle odstavce 2, se považuje za tarifní hodnotu částka [částka], jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a nepřevyšuje deset let. Tak je tomu i v daném případě, kdy bylo proti žalobkyni vedeno trestní řízení pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) t. z. (jak plyne z obžaloby z [datum] na č. l. 1177 spisu). Odměna za jeden úkon právní služby (počítaná z tarifní hodnoty [částka]) tak dle § 7 bod 5. činí [částka].

18. Podle § 11 odst. 1 a. t. mimosmluvní odměna náleží za každý z těchto úkonů právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, c) další porada s klientem přesahující jednu hodinu, f) prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to za každé započaté [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Podle § 11 odst. 3 a. t. za úkony právní služby neuvedené v odst. 1 a 2 náleží odměna jako za úkony, jímž jsou svou povahou a účelem nejbližší.

19. V projednávané věci je mezi účastníky sporným, zda má žalobkyně nárok na náhradu škody spočívající v nákladech, které vynaložila na úkon svého obhájce [tituly před jménem] [jméno FO] spočívající v nahlížení do trestního spisu dne [datum], tj. na částku [částka] (zahrnující odměnu ve výši [právnická osoba] [Anonymizováno] Kč, náhradu hotových výdajů [Anonymizováno] x [částka] + DPH z těchto částek). Že do spisu uvedeného dne v době od [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno]:[Anonymizováno] [Anonymizováno] nahlížel, zjistil okresní soud z úředního záznamu ve spisu Krajského soudu v [adresa] – pobočky v Liberci sp. zn. [spisová značka] (č. l. 154).

20. Advokátní tarif v § 11 odst. 1 přiznává pod písmenem f/ obhájci právo na odměnu a náhradu hotových výdajů za nahlížení do spisu, které se realizuje při skončení vyšetřování. Judikatura připouští, že nahlížení do trestního spisu může být považováno za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 3 a. t. i v jiných případech, kdy tento úkon není bezprostředně součástí uzavření vyšetřování, např. když obhájce převezme obhajobu až ve fázi po podání obžaloby, kdy se až v této fázi trestního stíhání seznamuje se spisem. V nálezu sp. zn. III. ÚS [Anonymizováno] /21 ze dne [datum] k tomu Ústavní soud uvedl, že mohou-li obecné soudy nahlédnutí do spisu v průběhu vyšetřování posoudit podle § 11 odst. 3 a. t. jako samostatný úkon právní služby, obdobný nahlédnutí do spisu při skončení vyšetřování (§ 11 odst. 1 písm. f/ a. t.), měly by obhájcům odměnu za tento úkon přiznat, nejsou-li v řízení přítomny a řádně odůvodněny výjimečné okolnosti (např. zjevná neúčelnost úkonu), jež by přiznání odměny vylučovaly.

21. V projednávané věci okresní soud z uvedeného spisu zjistil, že trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno usnesením Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality č. j. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] ze dne [datum] (č. l. 1), které bylo žalobkyni doručeno [datum]. Žalobkyně si coby obviněná v uvedeném trestním řízení zvolila obhájcem [tituly před jménem] [jméno FO], jemuž dne [datum] udělila plnou moc (č. l. 61), a který za ni podal proti tomuto usnesení stížnost ze dne [datum] (č. l. 14), která byla následně zamítnuta usnesením Vrchního státního zastupitelství v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 16). Dne [datum] pak proběhl výslech žalobkyně (č. l. 251), o čemž byl její obhájce vyrozuměn přípisem z [datum] doručeným mu téhož dne do jeho datové schránky (č. l. 66-67). Z obsahu trestního spisu též vyplývá, že až přípisem z [datum] byla žalobkyně vyrozuměna o možnosti prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění dokazování, což její obhájce (zastoupen [tituly před jménem] [jméno FO]) dne [datum] učinil (viz záznam o prostudování spisu na č. l. 1048) a dne [datum] byla podána (prvá) obžaloba ke Krajskému soudu v [adresa] – pobočce v Liberci (č. l. 1058).

22. Obhájce žalobkyně tedy dne [datum] nahlížel do trestního spisu 3 týdny poté, co dne [datum] obhajobu žalobkyně v této trestní věci převzal a podal za ni stížnost proti sdělení obvinění, a současně před tím, než o této stížnosti bylo vrchním státním zástupcem dne [datum] rozhodnuto, přičemž uvedené nahlížení nevyústilo v jakýkoliv úkon obhájce v tomto trestním řízení. K ukončení vyšetřování a (prvému) podání obžaloby došlo až více než dva roky poté ([datum]). Nešlo tak o nahlížení v souvislosti s ukončením vyšetřování před podáním obžaloby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) a. t. ani o úkon jemu obdobný ve smyslu § 11 odst. 3 a. t., neboť se toto nahlížení realizovalo v době, kdy se k ukončení vyšetřování a podání obžaloby ani neschylovalo. Odvolací soud souhlasí s žalovanou v tom, že jelikož k němu došlo dne [datum] v úzké časové souvislosti s převzetím obhajoby, je toto nahlížení součástí úkonu právní služby spočívajícího v převzetí a přípravě obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) a. t., a nikoliv samostatným úkonem právní služby (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2560/23 ze dne [datum]), a proto za ně další odměna a náhrada hotových výdajů včetně DPH (celkem [částka]) nepřísluší.

23. Ze stejných důvodů, jako je uvedeno shora, nepřísluší žalobkyni ani náhrada částky [částka], kterou vynaložila na cestovní náhrady svého obhájce spojené s nahlížením do spisu dne [datum] (náhrada cestovních výdajů [částka], náhrada ztráty času [částka] a částka [částka] odpovídající DPH z těchto částek).

24. Důvodnou shledal odvolací soud též námitku žalované, že okresní soud při stanovení výše náhrady nákladů vynaložených na cestu obhájce žalobkyně z [adresa] a zpět dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (vždy konané za účelem účasti u hlavního líčení u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] – [Anonymizováno] v [Anonymizováno]) a na jeho cestu dne [datum] z [adresa] a zpět (za účelem účasti u veřejného zasedání [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno]), nepostupoval správně. Ačkoliv totiž žalobkyně v podání z [datum] uzvedla, že tyto cesty byly vykonány vozidlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ [SPZ], a z velkého technického průkazu tohoto vozu zjistil jeho průměrnou spotřebu 5,8 l/100 km motorové nafty, nesprávně vycházel při určení výše náhrad z průměrné spotřeby [Anonymizováno],[Anonymizováno] litrů/100 km benzinu. Odvolací soud tedy uzavírá, že za cestu obhájce žalobkyně z [adresa] a zpět dne [datum] náleží náhrada cestovních výdajů ve výši [částka] (za [Anonymizováno] km vozem s průměrnou spotřebou [Anonymizováno],[Anonymizováno] l/[Anonymizováno] km motorové nafty v ceně [částka] /l a při náhradě [částka] /km dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) dle § 13 [Anonymizováno]. 1[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a. t. a § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno], [Anonymizováno], § [Anonymizováno] odst. 2, 3, 4 z. p. a náhrada [částka] za ztrátu času obhájce žalobkyně na cestě (za 8 půlhodin po [částka]) dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. ve znění před novelou č. [Anonymizováno] /2024 Sb. (viz přechodné ustanovení v čl. II této novely). Náhrada ve stejné výši náleží i za cesty vykonané obhájcem [datum], [datum] a [datum]. Za cestu realizovanou [datum] z [adresa] a zpět náleží náhrada cestovních výdajů [částka] (za 190 km vozem s průměrnou spotřebou [Anonymizováno],[Anonymizováno] l/[Anonymizováno] km motorové [Anonymizováno] v ceně [částka] /l a při náhradě [částka] /km dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši [částka] (za [Anonymizováno] [Anonymizováno] po [částka]). Za cestu [datum] z [adresa] a zpět náleží náhrada nafty v ceně [částka] /l a při náhradě [částka] /km dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a náhrada za ztrátu jeho času [částka] (za [Anonymizováno] [Anonymizováno] po [částka]). Celkem jde o částku [částka] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] x [Anonymizováno],[Anonymizováno] + [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] + 1 x [Anonymizováno],[Anonymizováno] + [Anonymizováno] % [Anonymizováno] z těchto částek), což je o [částka] méně, než na těchto náhradách přiznal [Anonymizováno] [Anonymizováno].

25. Ačkoliv dosavadní judikatura (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]) vychází z toho, že v případě nákladů vynaložených na obhajobu jedním obhájcem jde vždy o náklady účelně vynaložené, není-li prokázán opak (čímž je respektováno právo obviněného na obhajobu), připouští z tohoto pravidla výjimky pro situace, kdy je zjevné, že určité úkony nemohly k výsledku trestního stíhání poškozeného přispět. Přitom je třeba přihlédnout k tomu, že účelem dalších porad obhájce s obviněným je zejména to, aby byl obhájce od něj vybaven skutkovými poznatky potřebnými k řádné obhajobě (obzvláště ve skutkově složitých věcech), aby byl obviněný od jeho obhájce informován o výsledcích v jednotlivých stádiích řízení tak, aby s touto znalostí mohl dát obviněný svému obhájci pokyny k další obhajobě (obdobně jako v řízení občanskoprávním – viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

26. Mezi účastníky zůstala sporná účelnost další porady obhájce s žalobkyní konané [datum], kdy žalovaná argumentuje tím, že před hlavním líčením konaným dne [datum] předcházela ještě další porada [datum] a účelnou je pouze jedna z nich. Spornými jsou též porady z [datum], [datum] a [datum], když žalovaná nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že byly činěny v blízké časové souvislosti s úkony orgánů činných v trestním řízení.

27. To, že se porady obhájce [tituly před jménem] [jméno FO] s žalobkyní v uvedených dnech konaly a každá přesáhla hodinu, okresní soud zjistil z jednotlivých záznamů z jednání podepsaných žalobkyní.

28. Z obsahu trestního spisu vyplývá, že další porada obhájce [tituly před jménem] [jméno FO] s žalobkyní coby obviněnou se dne [datum] konala poté, co byl její obhájce přípisem z [datum] doručeným mu téhož dne (č. l. 66-67 spisu) vyrozuměn o tom, že dne [datum] proběhne výslech žalobkyně před orgány činnými v trestním řízení, což se i následně stalo (č. l. 251). Jde tedy nepochybně o účelný úkon právní služby.

29. Porada dne [datum] následovala potom, co [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (které nabylo právní moci dne [datum]) zamítl stížnost státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [adresa] – pobočky v Liberci proti usnesení Krajského soudu v [adresa] – pobočky v Liberci č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření; usnesení [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] bylo doručeno žalobkyni [datum] a jejímu obhájci [datum] (č. l. 1102-1116). A rovněž poté, co státní zástupce usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] nevyhověl žádosti žalobkyně o zrušení zajištění nemovitostí v k. ú. [adresa] (č. l. 1116). I tato porada proto byla účelným úkonem právní služby, neboť souvisela s potřebou obhájce informovat žalobkyni o výsledcích uvedeného stádia řízení.

30. Další porady se dne [datum], [datum] a 11. 3. 25019 konaly poté, co byla dne [datum] opětovně podána obžaloba na žalobkyni coby obviněnou (č. l. [Anonymizováno]), která byla spolu s předvoláním k hlavnímu líčení nařízenému na [datum] doručena žalobkyni dne [datum] a jejímu obhájci [datum] (č. l. 1184), a současně před hlavním líčením konaným za přítomnosti žalobkyně i jejího obhájce dne [datum] (č. l. 1187). Je tak zjevně účelnou porada z [datum], která souvisela s potřebou obhájce v této fázi trestního řízení informovat žalobkyni o (opětovném) podání obžaloby a důsledcích s tím spojených, aby tak žalobkyně mohla udělit svému obhájci příp. pokyny.

31. Odvolací soud tak (z již uvedených důvodů) shledal správným závěr okresního soudu o důvodnosti požadavku žalobkyně na náhradu škody ve výši [částka], zahrnující náklady žalobkyní vynaložené na tři další porady dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. (tj. [datum], [datum] a [datum]). Uvedená částka zahrnuje odměnu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [částka], náhradu hotových výdajů [Anonymizováno] [Anonymizováno] [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH z těchto částek ve výši [částka] (21 % z částky [částka]).

32. Odvolací soud však souhlasí s žalovanou v tom, že ze dvou porad konaných dne [datum] a [datum] před hlavním líčením nařízeným na [datum] je účelnou jen jedna (a rozsudek okresního soudu v části žalobkyni náhradu za jednu z těchto porad přiznávající nebyl odvoláním napaden a již nabyl právní moci). Z obsahu spisu totiž nevyplynula potřeba rozložení takové porady do dvou po sobě následujících v odstupu jednoho týdne, neboť nebyly v mezidobí orgány činnými v trestním řízení konány úkony, na něž by bylo třeba takto reagovat. Taková potřeba neplyne ani z rozsahu těchto porad, když [datum] trvala porada tři a čtvrt hodiny a [datum] jednu a třičtvrtě hodiny (jak okresní soud zjistil ze záznamů z jednání ze [datum] a [datum]); v součtu šlo o 5 hodin, a tudíž bylo možné poradu uskutečnit v rámci jednoho dne. Druhou poradu konanou před hlavním líčením tak již nelze pokládat za účelný úkon právní služby, který by mohl přispět ke zproštění obžaloby, a tudíž za něj náhrada [částka] (zahrnující odměnu [částka], náhradu hotových výdajů [částka] a DPH z těchto částek) nepřísluší.

33. Žalobkyně dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok na náhradu této újmy dne [datum]. Šestiměsíční lhůta, daná Ministerstvu spravedlnosti k uspokojení nároku žalobkyně v § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., tak v posuzovaném případě běžela od [datum] do [datum] a od následujícího dne, tj. od [datum], je žalovaná se zaplacením částky [částka] v prodlení. Ačkoliv žalobkyně žalobou požaduje úrok z prodlení až od [datum] (tj. až ode dne následujícího po podání žaloby, a soud je v tomto směru jejím návrhem vázán), je pro posouzení výše úroku z prodlení rozhodující, že k [datum] činila reposazba České národní banky [Anonymizováno],[Anonymizováno] %. Podle § [Anonymizováno] [Anonymizováno] nařízení vlády č. 351/2013 Sb. totiž výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o [Anonymizováno] procentních bodů. Žalobkyni tedy přísluší úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení toliko ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] ročně z této částky (§ [Anonymizováno], § [Anonymizováno] o. z.). Její požadavek na zaplacení úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve výši (dalších) [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] ročně tedy není důvodný.

34. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud rozsudek okresního soudu v části výroku I ukládající žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil. V části výroku I ukládající žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z této částky od [datum] do zaplacení rozsudek okresního soudu podle § [Anonymizováno] odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobu v těchto žalobních požadavcích zamítl.

35. V části výroku I ukládající žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a ve výroku II zamítajícím žalobu co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z této částky od [datum] do zaplacení nebyl rozsudek okresního soudu odvoláním napaden, proto v tomto rozsahu zůstal nedotčen a již nabyl právní moci (§ 159 o. s. ř.).

36. Jelikož odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně částečně změnil, rozhodl znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Vyšel z toho, že předmětem řízení před soudem prvního stupně bylo celkem [částka] (tj. součet částky [částka] a částky [částka] odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] /tj. do vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně/). Z toho měla žalobkyně úspěch ohledně [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] (tj. součet částky [částka], [částka], částky [částka] odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a částky [částka] odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]), což je [Anonymizováno],[Anonymizováno] % předmětu řízení před soudem prvního stupně. Oproti tomu žalovaná měla úspěch ohledně [částka] (tj. součet částky [částka] a [částka] a částky [částka] odpovídající úroku z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], částky [částka] odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a částky [částka] odpovídající úroku z prodlení ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] 25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]), což je [Anonymizováno],[Anonymizováno] % předmětu řízení. Procesně úspěšnější žalobkyně tak má podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v rozsahu [Anonymizováno],[Anonymizováno] % (odpovídajícím rozdílu mezi úspěchem žalobkyně a úspěchem žalované).

37. Žalobkyně na náklady řízení před okresním soudem vynaložila [částka]. To zahrnuje soudní poplatek z žaloby ve výši [částka] dle položky č. 8a sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., odměnu jejího zástupce (advokáta) za dva úkony právní služby – za převzetí a přípravu zastoupení a za podání žaloby – 2 x [částka] (počítanou z tarifní hodnoty [částka]) podle § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t., náhradu jeho hotových výdajů ve výši 2 x [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění před novelou č. 258/2024 Sb. (jelikož oba úkony byly provedeny před účinností novely; viz přechodné ustanovení v čl. II této novely) a částku [částka] odpovídající DPH z těchto náhrad ([Anonymizováno] % z částky [částka]). Z toho [Anonymizováno],[Anonymizováno] % činí [částka]. Odvolací soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši [částka] do tří dnů do právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o., s. ř.) k rukám jejího zástupce (§ [Anonymizováno] odst. 1 o. s. ř.).

38. V odvolacím řízení bylo předmětem [částka] (tj. součet částky [částka] a částky [částka] odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] /tj. do vyhlášení tohoto rozsudku/). Z toho měla žalobkyně úspěch ohledně [částka] (tj. součet částky [částka] a částky [částka] odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]), což je 40,37 % předmětu odvolacího řízení. Oproti tomu žalovaná měla úspěch ohledně [částka] (tj. součet částky [částka], částky [částka] odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a částky [částka] odpovídající úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]), což je 59,63 % předmětu řízení. Úspěšnější žalovaná má tak podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu 19,26 % (odpovídajícím rozdílu mezi úspěchem žalované a úspěchem žalobkyně). Žalovaná, která není v řízení zastoupena advokátem, učinila jeden úkon (podání odvolání) a hotové výdaje s ním související nedoložila. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. jí tak lze přiznat toliko 19,26 % z paušální náhrady [částka] (§ 1 odst. 3 písm. f/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), tj. [částka]. Odvolací soud proto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.