Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se v napadeném výroku III. mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku [částka] dotří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], s úrokem z prodlení v částce [částka], s úrokem v částce [částka], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 30 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Žalobkyni dále uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).
2. Soud prvého stupně rozhodoval o žalobě na zaplacení nesplaceného spotřebitelského úvěru v původní výši [částka], poskytnutého žalované právním předchůdcem žalobkyně. Dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť náležitým způsobem nebyla zkoumána ,,úvěryschopnost“ žalované. Uložil proto žalované zaplatit žalobkyni nesplacenou část jistiny úvěru ve výši [částka] a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. O nákladech řízení rozhodl s poukazem na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a poměr úspěchu a neúspěchu obou stran, kdy úspěšnější žalované náleží 6 % v celkové výši vynaložených nákladů, které specifikoval jako náklady za právní zastoupení advokátem, náhradu soudního poplatku a poměrnému úspěchu žalované tak odpovídá částka [částka].
3. Proti tomuto rozsudku, výlučně proti nákladovému výroku III., podala žalobkyně včasné odvolání. Odvolatelka namítala nesprávnost rozhodnutí soudu prvého stupně ohledně náhrady nákladů řízení, neboť výše nákladů přiznaných žalované je nepřezkoumatelná a z odůvodnění rozhodnutí není zřejmé, jak soud dospěl k závěru, že ve prospěch žalované byly provedeny úkony právní služby. Odvolatelka se tak domáhala změny části výroku rozsudku okresního soudu s tím, 4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v části výroku odvoláním dotčeném včetně řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné. Rozsudek okresního soudu v zamítavém a vyhovujícím výroku (výrok I., II.) nebyl odvoláním napaden, nebyl tudíž předmětem přezkumné činnosti odvolacího soudu, rozhodnutí ve věci samé a konečně výsledek sporu je však určující pro rozhodnutí o nákladech řízení.5. Dle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.6. Okresní soud zavázal žalovanou plněním ve prospěch žalobkyně částkou [částka] a zároveň žalobu vůči žalované zamítl ve zbývajícím rozsahu, představující úroky a úroky z prodlení včetně poplatků, které po kapitalizaci a zohlednění počátku prodlení a dobu rozhodnutí soudu prvého stupně představují celkově plnění (zamítnuté) v částce [částka]. Vzhledem k výsledku sporu (představující částku [částka]) činí poměr úspěchu žalované 53 % a poměr úspěchu žalobkyně 47 %, úspěšnější žalovaná by tak měla právo na náhradu poměrné části nákladů řízení v rozsahu 6 % (53 % - 47 % = 6 %). Z obsahu spisu však jednoznačně vyplývá, že žalovaná byla v průběhu sporu pasivní, především nebyla zastoupena advokátem a lze tak dovodit, že žalované žádné náklady prvostupňového řízení nevznikly. Pokud soud prvého stupně kalkuloval ve prospěch žalované náklady za právní zastoupení advokátem včetně náhrady za soudní poplatek, šlo ve skutečnosti o náklady vzniklé na straně žalující a okresní soud vědom si tohoto následného pochybení upozornil na vadné rozhodnutí o nákladech řízení v předkládací zprávě pro odvolací soud. Vzhledem k tomu, že nesprávné rozhodnutí v části nákladů řízení bylo vyhlášeno rozsudkem, nebylo možné v dané věci postupovat formou opravného rozhodnutí.7. Z výše uvedených důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu v nákladovém výroku dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.8. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalobkyně byla v odvolacím řízení úspěšná a má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady odvolacího řízení úspěšné žalobkyně představují náklady za právní zastoupení advokátem. Vzhledem k tomu, že odvolací řízení bylo vedeno o náhradu nákladů řízení v rozsahu plnění [částka], odvolací soud určil tarifní hodnotu částkou [částka] dle § 7 bod 1 advokátního tarifu a žalobkyni tak náleží náhrada za jeden úkon právní služby v částce [částka] a náhrada režijního paušálu ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dále žalobkyni náleží náhrada 21 % DPH v částce [částka] a náklady odvolacího řízení tak činí částku [částka]. Na závěr odvolací soud dodává, že projednávaná odvolací problematika nebyla právně složitá a náročná a přiznaná náhrada za jeden úkon právní služby v podobě podaného odvolání odpovídá jednoduchosti provedeného úkonu.