Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Chomutově (dále jen okresní soud nebo soud prvního stupně) zamítl žalobu o zaplacení částky ve výši 14 448 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 448 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.) a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
2. V daném případě se žalobkyně žalobou doručenou okresnímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanou zavázal k zaplacení částky 14 448 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky s tvrzením, že žalovaná pro žalobkyni na základě smlouvy o obchodním zastoupení č. [hodnota] vykonávala zprostředkovatelskou činnost dle zák. č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Žalovaná se touto smlouvou zavázala vyvíjet pro žalobkyni činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech a po jejich uzavření měla klientům nadále poskytovat řádný servis spojený s uzavřenými smlouvami, smlouvy pro klienty měnit či je rušit. Žalované vznikl nárok na provizi za předpokladu, že nenastanou skutečnosti, které jsou důvodem zániku práva na provizi nebo její části. Provize byly žalované vypláceny zálohově dopředu a žalovaná nesla odpovědnost za vrácení provize nebo její poměrné části v případě, kdy klient smlouvu o finančním produktu předčasně ukončil. To však žalovaná neučinila. Žalovanou částku, která představuje provize a úhrady, které žalobkyně za žalovanou učinila, žalovaná žalobkyni nevrátila ani po předchozí písemné výzvě. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Okresní soud ve věci nařídil jednání na [datum], k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavil.
4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou jako zprostředkovatelem smlouva o obchodním zastoupení a žalovaná se zavázala za podmínek ve smlouvě stanovených vyvíjet pro žalobkyni odbornou činnost směřující k realizaci obchodů, tj. zejména vyhledávání zájemců o uzavření pojistných smluv a smluv o finančních službách, podávání návrhů jménem partnerů, jakož i předávání návrhů akceptovaných ze strany klientů žalobkyně či partnerů. Dále byla činnost ve smlouvě ještě detailněji popsána, stanoveny práva a povinnosti stran. Žalobkyně se v čl. VIII odst. 1 zavázala uhradit zprostředkovateli odměnu za činnost podle této smlouvy, a to za zprostředkování ochodů dle smlouvy Provizi, za pomoc při správě a stálou péči o pojistný kmen Odměnu za správu, resp. Pečovatelskou provizi, případně jinou finanční částku ve výši stanovené žalobkyní a na základě jejího uvážení, na kterou dle smlouvy nárok nevzniká. Dle čl. XIII odst. 2 výši odměny, formu, způsob a termín výplaty stanovily Obchodní podmínky s ohledem na kariérní stupeň zprostředkovatele. V případě, že zprostředkovateli nárok na výplatu odměny nevznikl, byl povinen ji vrátit. Odměna byla částečně nebo plně vratná v případě, že se dodatečně zjistilo, že nárok na její výplatu vůbec nevznikl nebo následně odpadl. Podrobné podmínky stanovily Obchodní podmínky. Žalobkyně a žalovaná smlouvu podepsaly dne [datum].
5. Žalobkyně předložila rozpis specifikující dlužnou částku, kdy v provizním období od [datum] do [datum] měla být sjednána smlouva (pojistka č. [hodnota]) s [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s datem vzniku [datum]. Dne [datum] smlouva měla pro neplacení zaniknout. K výplatě byla evidována částka -14 447,70 Kč, poplatek dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši -1 200 Kč, tedy pohledávka celkem -15 647,70 Kč.
6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] okresní soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k zaplacení částky 20 595 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. V připojené tabulce dále specifikoval, že dlužné částce 14 448 Kč jako vratce provize je přiděleno číslo případu 9040513, VS [var. symbol], přičemž spolu s úroky z prodlení ve výši 107 Kč, náklady advokáta ve výši 4 840 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč činí celková dlužná částka 20 595 Kč. Ve výzvě zástupce žalobkyně blíže nerozvedl, z jaké konkrétní smlouvy se žalobkyně vrácení provize domáhá, výzva neodkazuje ani na žádná konkrétní smluvní ustanovení. Dle poštovního podacího lístku byla zásilka adresovaná zástupcem žalobkyně žalované předána k poštovní přepravě jako doporučená zásilka dne [datum].
7. Při právním posouzení věci pak okresní soud uvedl, že účastníci uzavřeli smlouvu (dle § 2445 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od [datum] /dále jen „o. z.“/), na jejímž základě měla žalovaná pro žalobkyni vyvíjet činnost směřující k uzavírání smluv se třetími osobami a poskytovat klientům související odbornou péči. Za tuto činnost jí měla žalobkyně vyplácet odměnu formou provizí za realizované obchody a odměny za správu pojistného kmene, jejichž výše a podmínky pro přiznání byly stanoveny Obchodními podmínkami. Pravidla pro vyplácení provizí žalobkyně nevysvětlila a listiny, z nichž měly vyplývat (Obchodní podmínky), jako důkaz neoznačila ani nedoložila. Žalobkyně tím, že se k jednání okresního soudu nedostavila, zbavila se dobrodiní být okresním soudem poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o své povinnosti doplnit tvrzení o tom, v jaké výši a za které konkrétní uzavřené smlouvy byly žalované vyplaceny provize či odměny, na které z takto vyplacených provizí či odměn jí právo nevzniklo a je povinna je z tohoto titulu vrátit v celém rozsahu, a na které z takto vyplacených provizí právo sice vzniklo, ale žalovaná je povinna jejich konkrétní poměrnou část vypočtenou dle přesně daného klíče vrátit z důvodu zániku smlouvy v době trvání její odpovědnosti za zánik smlouvy, a označit důkazy k jejich prokázání. Žalobkyně se hodlala své povinnosti tvrzení zprostit odkazem na připojenou Tabulku, tu však k žalobě nepřipojila. Jako důkaz k listině připojila „rozpis“, tedy specifikaci pohledávky, z níž sice vyplývá, že se domáhá vrácení provize ve výši 14 447,70 Kč z pojistné smlouvy č. [hodnota] uzavřené dne [datum] zaniknuvší dne [datum] pro neplacení listiny, a tato listina by mohla být onou Tabulkou, na níž v narační části žaloby odkazovala, důkazy prokazující, že žalované provizi ve výši 14 447,70 Kč skutečně vyplatila, že označená smlouva opravdu předčasně zanikla a žalobkyně se nyní domáhá vrácení provize v souladu se smlouvou, tedy po právu, však nepředložila. Žalobkyně nejenže neprokázala, že žalované jakoukoli provizi v konkrétní výši za sjednání konkrétní smlouvy (či jakoukoli další činnost) skutečně vyplatila, ale ani řádně netvrdila, v čem spočívala skutečnost zakládající právo žalobkyně na její vrácení, že tato konkrétní skutečnost v popisovaném případě nastala a žalované vznikla povinnost vrátit buď celou provizi, či její poměrnou část stanovenou na základě předem určeného a stranami odsouhlaseného klíče, a tím spíše pak neoznačila důkazy k prokázání chybějících tvrzení, a absentující rozhodné skutečnosti nevyplynuly ani z provedeného dokazování. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla povinnost tvrzení a povinnost důkazní, okresní soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl okresní soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, kdy zcela úspěšné žalované, žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.
8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání a uvedla, že předmětem řízení učinila poměrnou část provize z jedné konkrétní smlouvy, u které došlo k předčasnému zániku, kdy v důsledku toho zanikl žalované na tuto poměrnou část nárok. Dle žalobkyně bylo již v žalobě uvedeno, že žalovaná byla o podmínkách jednotlivých smluv neustále informována pomocí interního systému, ke kterému měla přístup [jméno FO] pro vyplácení provizí byl stranami odsouhlasen ve smlouvě o obchodním zastoupení. Žalobkyně tak měla za to, že ke svému návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doložila veškeré listiny, kterými bylo možné prokázat její nárok uplatněný v návrhu a pokud tomu tak nebylo, měl dle žalobkyně okresní soud žalobkyni vyzvat k doložení předmětných listin. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě zcela vyhověl.
9. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila a k jednání odvolacího soudu se, ač řádně předvolána, nedostavila.
10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.
11. Odvolací soud vycházeje ze skutkových zjištění učiněných okresním soudem, dospěl ke stejnému závěru o tom, že žalobkyně neprokázala existenci svého nároku, kdy jednak nedostatečně tvrdila rozhodné skutečnosti k prokázání důvodnosti svého nároku, tj. uzavření smlouvy, ze které měl žalované vzniknout nárok na provizi, dále pak kdy a v jaké výši byla žalované provize žalobkyní vyplacena a dobu a důvod zániku smlouvy, ze které byla žalované provize vyplacena. Tyto skutečnosti pak nebyly žalobkyní prokázány a jak správně uvedl okresní soud, žalobkyně se svou neúčastí při jednání soudu připravila o možnost poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v podrobnostech pak odvolací soud odkazuje na úplné a přesvědčivé rozhodnutí okresního soudu.
12. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).
13. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, kdy zcela úspěšné žalované žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.