95 Co 212/2025

Odůvodnění

1. Okresní soud svým rozsudkem nařídil prodej členského podílu ve Stavebním bytovém družstvu [adresa], sídlem [adresa] [IČO] IČO, , představujícího práva a povinnosti člena plynoucí z členství v bytovém družstvu, zejména právo užívat družstevní byt č. [hodnota], o velikosti 2+1, nacházející se ve 3. podlaží na adrese [adresa], ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude mezi účastníky rozdělen rovným dílem (výrok I.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), žalobkyni uložil zaplatit na nákladech řízení státu na účet Okresního soudu v [Anonymizováno] částku 697,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a žalovanému uložil zaplatit na nákladech řízení státu na účet Okresního soudu v [Anonymizováno] částku 697,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů. Uvedla, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo uzavřeno dne 27. 11. 2004 před Městským úřadem v [Anonymizováno]. Společné jmění manželů se řídilo zákonným režimem, nebylo zúženo ani jinak upraveno. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 30. 10. 2019, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 30. 10. 2019. Za trvání manželství účastníci nabyli z prostředků tvořících společné jmění manželů družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [adresa], sídlem [adresa] [IČO] IČO, , představující práva a povinnosti člena plynoucí z členství v bytovém družstvu, zejména právo užívat družstevní byt č. [hodnota], o velikosti 2+1, nacházející se ve 3. podlaží na adrese [adresa] (dále také jen „členský podíl v bytovém družstvu“). Členský podíl v bytovém družstvu byl koupen ze společných prostředků manželů, na což byl čerpán úvěr. Žalobkyně uvedla, že oba účastníci řízení jsou členy bytového družstva, členský podíl k bytovému družstvu byl splacen. Účastníci řízení sdíleli společnou domácnost do dubna roku 2018, kdy se žalobkyně odstěhovala. Byt v současné době užívá výlučně žalovaný. Žalobkyně si nebyla vědoma, že by ve vztahu k družstevnímu podílu učinila jakékoliv prohlášení. K možnému prohlášení uvedla, že se lze vzdát práva užívat družstevní byt, avšak člen bytového družstva se nemůže platně vzdát majetkového práva k družstevnímu podílu, když takové právní jednání nemá oporu v zákoně. K převodu nebo přechodu majetkového práva vyjádřeného hodnotou družstevního podílu může dojít jen zákonem předvídaným způsobem, k čemuž však nedošlo. Žalobkyně se pokoušela s žalovaným na vypořádání společného jmění manželů domluvit, žalovaný však její návrhy odmítal, a to i po zaslání předžalobní výzvy s návrhem na vypořádání. Vzhledem k tomu, že žalovaný družstevní byt fakticky užívá a žalobkyně nemá o vlastnictví družstevního podílu zájem, navrhovala, aby soud přikázal členský podíl v bytovém družstvu do výlučného vlastnictví žalovaného a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl. Rovněž uvedla, že sama nemá dostatek finančních prostředků, aby mohla vypořádací podíl žalovanému vyplatit, její měsíční příjem ve výši 20 000 Kč sestává částečně z invalidního důchodu a částečně z dohody o pracovní činnosti, jiný majetek žalobkyně nemá.

3. Žalovaný s žalobou uplatněným nárokem nesouhlasil, žalobu označil za nepravdivou a nedůvodnou, navrhoval její zamítnutí. Potvrdil, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 30. 10. 2019, č. j. [spisová značka], a že v minulosti mezi právními zástupci účastníků probíhala komunikace v otázce vypořádání společného jmění manželů. Žalovaný dále shodně jako žalobkyně uvedl, že s žalobkyní sdíleli společnou domácnost do dubna roku 2018. Žalovaný měl za to, že členský podíl v bytovém družstvu nespadá do společného jmění manželů, neboť žalobkyně v rozhodné době čestně prohlásila, že nemá žádná práva jako člen Stavebního bytového družstva [adresa], nemá užívací práva k předmětné bytové jednotce a není uživatelem ani nájemcem předmětné bytové jednotky. Společné členství manželů nevzniklo. Žalovaný uvedl, že žalobkyně následně zfalšovala podklady a podpisy žalovaného založené na Stavebním bytovém družstvu [adresa] co do údajného společného členství. Dle žalovaného ze stanoviska Stavebního bytového družstva [adresa] vyplývá, že žalovaný je jediným členem družstva, neboť žalobkyně opakovaně uvedla, že není a nechce být členem Stavebního bytového družstva [adresa] a čestně prohlásila, že se vzdává nároku na toto členství, přičemž rovněž uvedla, že nežije s manželem ve společné domácnosti. Tvrzení žalobkyně o tom, že je členský podíl v bytovém družstvu součástí společného jmění manželů, nemá oporu v relevantních skutečnostech a je v rozporu s dobrými mravy. Ke své solventnosti žalovaný uvedl, že má finanční prostředky na vypořádání s tím, že má příjem 15 000 Kč až 16 000 Kč měsíčně, současně chodí na brigády, nějakým způsobem by si částku dokázal opatřit. Na výzvu žalobkyně pak ke své solventnosti doplnil tvrzení, že má zahrádku v zahrádkářské kolonii v [Anonymizováno], [Anonymizováno], která přešla do jeho osobního vlastnictví po rozvodu manželství, přičemž finanční prostředky na ni získal darem.

4. Okresní soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 11. 2004 manželství. Manželé sdíleli společnou domácnost do dubna 2018, kdy se manželka odstěhovala. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 30. 10. 2019, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 30. 10. 2019. Žalovaný jako nabyvatel uzavřel dne 11. 12. 2006 smlouvu o převodu členských práv a povinností, přičemž předmětem převodu bylo právo užívání družstevního bytu č. [hodnota], o velikosti 1+2, 3. podlaží v [Anonymizováno], [adresa], povinnost uzavřít se Stavebním bytovým družstvem [adresa] nájemní smlouvu a další povinnosti vyplývající z právních předpisů, stanov a rozhodnutí orgánů družstva. Následně žalovaný uzavřel dne 12. 12. 2006 nájemní smlouvu se Stavebním bytovým družstvem [adresa], přičemž družstvo přenechalo žalovanému do užívání družstevní byt č. [hodnota], o velikosti 2+1, v 3. podlaží, v domě č. p. [Anonymizováno], na adrese [adresa] od 11. 12. 2006 na dobu neurčitou. Ve smlouvě je mimo jiné uvedeno, že společné členství manželů nevzniklo. Žalobkyně dne 11. 12. 2006 čestně prohlásila, že se zříká užívacích práv k bytu č. [hodnota], o velikosti 1+2 na adrese [adresa], a že s manželem nežije ve společné domácnosti. Stavební bytové družstvo [Anonymizováno] vydalo žalovanému dne 12. 12. 2006 členský průkaz č. [hodnota] s uvedením data přijetí do družstva dne 11. 12. 2006. Usnesením představenstva družstva ze dne 27. 9. 2011 bylo rozhodnuto o vyloučení žalovaného z družstva, přičemž členství žalovaného ve Stavebním bytovém družstvu [adresa] mělo zaniknout dnem doručení rozhodnutí o vyloučení člena. Současně se zánikem členství došlo k zániku nájmu bytu a dalších souvisejících práv a povinností. Žalovaný a žalobkyně požádali dne 7. 5. 2013 Stavební bytové družstvo [Anonymizováno] o obnovu členství z důvodu doplacení pohledávky. V žádosti je uvedeno, že došlo ke změně a jedná se o společné členství účastníků. Následně došlo k uzavření nájemní smlouvy ze dne 28. 5. 2013 mezi Stavebním bytovým družstvem [adresa] jako pronajímatelem a žalovaným jako členem družstva a nájemcem. Družstvo smlouvou přenechalo žalovanému do užívání družstevní byt č. [hodnota], o velikosti 2+1, v 3. podlaží, v domě č. p. [Anonymizováno], na adrese [adresa] na dobu neurčitou. Ve smlouvě je mimo jiné uvedeno, že společné členství manželů vzniklo, společným nájemcem je manželka. Smlouva je za obě smluvní strany podepsána, za nájemce žalobkyní. Stavební bytové družstvo [Anonymizováno] vydalo žalobkyni dne 28. 5. 2013 členský průkaz č. [hodnota] s uvedením data přijetí do družstva dne 28. 5. 2013. Dále došlo k uzavření nájemní smlouvy ze dne 3. 6. 2013 mezi Stavebním bytovým družstvem [adresa] jako pronajímatelem a žalovaným jako členem družstva a nájemcem. Družstvo smlouvou přenechalo žalovanému do užívání družstevní byt č. [hodnota], o velikosti 2+1, v 3. podlaží, v domě č. p. [Anonymizováno], na adrese [adresa] na dobu neurčitou. Ve smlouvě je mimo jiné uvedeno, že společné členství manželů nevzniklo. Smlouva je za obě smluvní strany podepsána, za nájemce žalovaným. Žalobkyně dne 10. 6. 2013 čestně prohlásila, že se zříká užívacích práv k bytu č. [hodnota], o velikosti 1+2, na adrese [adresa], a že s manželem nežije ve společné domácnosti. Stavební bytové družstvo [Anonymizováno] vydalo žalovanému dne 28. 5. 2013 členský průkaz č. [hodnota] s uvedením data přijetí do družstva dne 28. 5. 2013. Stavební bytové družstvo [Anonymizováno] vede jako člena družstva s individuálním členstvím žalovaného, kdy ke vzniku členství došlo dne 28. 5. 2013 na základě obnovení členství, s užíváním bytu od 1. 6. 2013. Žalobkyně před podáním žaloby kontaktovala žalovaného s návrhem na vypořádání SJM, vyzvala jej ke smírnému vyřešení věci a upozornila na možnost podání žaloby k soudu. Mezi právními zástupci účastníků následně probíhala komunikace o možném vypořádání. Obvyklá cena družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [adresa], spočívající v právu užívat družstevní byt č. [hodnota], o velkosti 2+1, v bytovém domě č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemcích, v [adresa], obec [adresa] činí 1 242 060 Kč. Žalovaný je zaměstnán u společnosti [Anonymizováno] [IČO] IČO, , jako [Anonymizováno] od 2. 5. 2022 na dobu neurčitou. Měsíční mzda žalovaného byla sjednána s platností od 1. 1. 2024, ve výši 18 900 Kč. V období od května 2024 do července 2024 činila průměrná čistá měsíční mzda žalovaného 14 130 Kč. Ve stanovách Stavebního bytového družstva [adresa] je výslovně vyloučeno spoluvlastnictví družstevního podílu s výjimkou společného jmění manželů.

5. Podle okresního soudu v projednávané věci došlo k zániku společného jmění účastníků rozvodem jejich manželství dne 30. 10. 2019, a proto lze vypořádat jen majetek a závazky navržené k vypořádání do 30. 10. 2022. Předmětem vypořádání je členský podíl v bytovém družstvu, kdy tento byl uplatněn žalobkyní dne 26. 9. 2022. Jiný majetek ani závazky účastníci k vypořádání nenavrhli. Mezi účastníky bylo sporné, zda předmětný členský podíl v bytovém družstvu je součástí zaniklého společného jmění či nikoliv. Předmětný členský podíl v bytovém družstvu byl prvotně převeden na žalovaného smlouvu o převodu členských práv a povinností ze dne 11. 12. 2006, přičemž nájemní smlouva mezi žalovaným a Stavebním bytovým družstvem [adresa], kterou družstvo přenechalo žalovanému do užívání předmětný družstevní byt, byla uzavřena dne 12. 12. 2006. K oběma právním jednáním došlo za trvání manželství. Následně bylo usnesením představenstva družstva ze dne 27. 9. 2011 rozhodnuto o vyloučení žalovaného z družstva, členství žalovaného ve Stavebním bytovém družstvu [adresa] zaniklo, přičemž současně došlo k zániku nájmu bytu a dalších souvisejících práv a povinností. Členství v bytovém družstvu bylo obnoveno na základě žádosti o obnovu členství ze dne 7. 5. 2013, načež došlo dne 28. 5. 2013 k obnovení členství a uzavření nájemní smlouvy mezi Stavebním bytovým družstvem [adresa] a žalovaným. Rovněž k obnovení členství došlo za trvání manželství.

6. Okresní soud uzavřel, že vzhledem k tomu, že členský podíl v bytovém družstvu byl nabyt za trvání manželství, uplatní se domněnka stanovená v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., tedy že společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství. Přitom platí, že aby se majetek stal součástí společného jmění manželů, musí dojít k jeho nabytí manžely společně či alespoň jedním manželem za trvání manželství. Je-li tato podmínka splněna a není-li dán zákonný či smluvní důvod vyloučení určitého majetku z předmětu společného jmění manželů platí, že vše, co nabývá jeden manžel, nabývá současně i manžel druhý, a to bez zřetele k tomu, že druhý manžel není stranou smluvního vztahu, jehož prostřednictvím dochází k nabytí majetku. V rámci provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně čestně prohlásila, že se zříká užívacích práv k bytu č. [hodnota], o velikosti 1+2, na adrese [adresa], a dále uvedla, že s manželem nežije ve společné domácnosti. Pokud vznikne za trvání manželství jednomu z manželů právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu, vzniká se vznikem společného nájmu i společné členství manželů v bytovém družstvu, za předpokladu, že spolu manželé trvale žijí. Z prohlášení účastníků a rovněž z provedeného dokazování vyplynulo, že účastníci sdíleli společnou domácnost do dubna 2018, kdy se manželka odstěhovala. I pokud by ke vzniku společného nájmu a společného členství v bytovém družstvu nedošlo v době uzavření smluv, došlo by k němu po obnovení soužití manželů. Okresní soud za to, že došlo ke vzniku společného nájmu účastníků i společného členství účastníků v bytovém družstvu. Okresní soud se podrobněji nezabýval nesrovnalostmi v jednotlivých nájemních smlouvách, nepřesnostmi v označení bytu č. [hodnota] a [Anonymizováno], žalovaným tvrzeným falšováním smluv ze strany žalobkyně, rozporem v prohlášení žalobkyně, že spolu manželé nežili ve společné domácnosti, a tvrzeními účastníků, že spolu manželé sdíleli společnou domácnost do roku 2018, neboť má za to, že se pro posouzení předmětné věci nejedná o rozhodují skutečnosti. V dané věci je podstatné, že předmětný členský podíl v bytovém družstvu byl nabyt za trvání manželství, přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by byl nabyt způsobem, pro který by do společného jmění manželů nespadal, popřípadě že by došlo k ujednání odlišného majetkového režimu od režimu zákonného. Okresní soud proto došel k závěru, že předmětný členský podíl v bytovém družstvu byl součástí společného jmění manželů, neboť byl nabyt za trvání manželství (§ 143 obč. zák.) a rozhodl o vypořádání společného jmění ve vztahu k tomuto členskému podílu.

7. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný, který namítl, že okresní soud provedl všechny nezbytné důkazy, na základě kterých měl rozhodnout o tom, že se žaloba zamítá. Je toho názoru, že okresní soud dospěl k nesprávným právním závěrům při hodnocení důkazů a že do společného jmění manželů účastníků družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [adresa] spojený s užívacím právem bytu č. [hodnota] nespadá. Žalobkyně se vzdala jakýchkoliv svých práv k předmětnému Stavebnímu bytovému družstvu [adresa].

8. Žalobkyně s odvoláním žalovaného nesouhlasí a navrhuje potvrzení rozsudku. Žalobkyně se ztotožňuje se závěry soudu, že předmětný členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu [adresa] spadá do zaniklého společného jmění manželů. Předmětný členský podíl byl nabyt právě za trvání manželství, přičemž nebylo prokázáno, že by šlo o majetek nabytý dědictvím, darem, za výlučné prostředky jednoho z manželů, či že by šlo o věc osobní potřeby. Argumentace žalovaného, že se žalobkyně vzdala svých práv k družstevnímu podílu prostřednictvím čestných prohlášení, je lichá. Okresní soud konstatoval, že i přes jisté nesrovnalosti a prohlášení žalobkyně došlo ke vzniku společného nájmu a společného členství v bytovém družstvu, zejména s ohledem na žádost o obnovu členství ze dne 7. 5. 2013, kde je výslovně uvedeno, že se jedná o společné členství, a navazující nájemní smlouvu ze dne 28. 5. 2013, kde je žalobkyně uvedena jako společný nájemce. Podstatné je, že družstevní podíl byl nabyt za trvání manželství a nebyly splněny podmínky pro jeho vyloučení ze společného jmění manželů. S ohledem na zjištěnou obvyklou cenu družstevního podílu znaleckým posudkem a na fakt, že žalovaný neprokázal svou schopnost vyplatit žalobkyni její vypořádací podíl, jakož i s ohledem na stanovy bytového družstva vylučující spoluvlastnictví družstevního podílu s výjimkou společného jmění manželů, okresní soud správně rozhodl o nařízení prodeje družstevního podílu ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi účastníky rovným dílem. Tento způsob vypořádání je v souladu s § 742 odst. 1, ve spojení s § 712 a § 1147 o. z.

9. Krajský soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém II. výroku i ve výroku o náhradě nákladů řízení dle ust. § 212 a 212a odst. 6 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

10. Krajský soud předně plně odkazuje na řádně zjištěný skutkový stav a na správné právní posouzení provedené okresním soudem, které krajský soud částečně upřesňuje.

11. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nastaly všechny právní skutečnosti, s nimiž právní předpisy spojují nabytí vlastnického práva k členskému podílu v bytovém družstvu, přede dnem 1. 1. 2014, je nutno pro posouzení vlastnického režimu této součástí společného jmění manželů aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“ (k tomu srovnej § 3028 odst. 1, 2 o. z.).

12. V případě podílu v bytovém družstvu rozhodovací praxe dovolacího soudu [např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8 6. 2011, sp. zn. 26 Cdo 98/2011 (uveřejněný pod č. C 10 115 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck dále jen Soubor )] konstantně dovozuje, že společné členství manželů v bytovém družstvu je zvláštní a specifický institut, který vzniká ex lege bez ohledu na vůli manželů, jeho vznik, existenci a zánik upravují kogentní ustanovení občanského zákoníku a nelze je smluvně ovlivnit (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2115/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1284/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2001, sp. zn. 30 Cdo 1865/2000).

13. Podle § 143 odst. 2 obč. zák. platí, že stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

14. Podle § 703 odst. 2 obč. zák. platí, že vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Podle § 703 odst. 2 obč. zák. toto neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí.

15. Ustanovení § 143 odst. 2 obč. zák. nepředstavuje samostatnou úpravu vzniku společného členství manželů v bytovém družstvu. Takovou úpravou je § 703 odst. 2 obč. zák.; § 143 odst. 2 obč. zák. ji toliko zohledňuje (podobně Dvořák J. a Jehlička O., Švestka J., Spáčil J., Škárová M., Hulmák M. a kol. Občanský zákoník I., 2. vyd., C. H. Beck, 2009, s. 966). Ustanovení § 703 odst. 2 obč. zák. spojuje společné členství se společným nájmem a právě jen s ním má společné členství smysl. Jen tehdy, je-li dán společný nájem, má smysl prolomit pravidlo stanovené v § 143 odst. 2 obč. zák., že nabytí členského podílu jedním z manželů nezakládá účast druhého na družstvu. Opačný výklad by ostatně popíral § 703 odst. 3 obč. zák., protože z členství v bytovém družstvu obvykle vyplývá právo na uzavření smlouvy nájmu družstevního bytu. Právo by pak, při výkladu zastávaném žalobkyní, náleželo oběma manželům bez ohledu na to, zda spolu trvale žijí či nikoliv. K tomu není rozumný důvod (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3322/2009).

16. To, že manželé nejsou společnými členy bytového družstva, však neznamená, že součástí společného jmění manželů nemůže být členský podíl v bytovém družstvu, resp. jeho majetková hodnota. Tu je třeba vidět, že členský podíl je majetkem (jinou majetkovou hodnotou ve smyslu § 118 odst. 1 obč. zák.), a již proto může být za splnění předpokladů stanovených § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. součástí společného jmění manželů. Žalobkyně proto důvodně poukázala na rozsudek ze dne 20. července 2004, sp. zn. 22 Cdo 700/2004 (uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 68/2005), v němž Nejvyšší soud konstatoval: Jestliže jeden z manželů za trvání manželství nabyde z prostředků patřících do společného jmění manželů obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává se tím získaný majetek ze zákona součástí společného jmění manželů (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3322/2009). Nejvyšší soud se sice s ohledem na okolnosti případu výslovně vyjádřil toliko k podílu v obchodní společnosti, avšak jím vyslovená právní věta platí i pro členský podíl v družstvu, a to v jakémkoliv, tedy i v bytovém. Ve všech případech jde totiž zásadně o to samé, tedy že od účasti na obchodní společnosti nebo na družstvu lze pro účely společného jmění manželů odlišit její majetkovou hodnotu. Účast náleží do společného jmění manželů ve svém majetkovém aspektu (Radvanová S., Zuklínová M. Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva, C. H. Beck, 1999, s. 48). I členský podíl je proto třeba vypořádat, stal-li se podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. součástí společného jmění manželů.

17. Z uvedeného vyplývá, že členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu [adresa] se stal již v roce 2006 součástí společného jmění manželů.

18. Nadto se předmětný členský podíl stal součástí společného jmění manželů opětovně v roce 2013, kdy bylo žalovanému (a současně žalobkyni) obnoveno členství ve Stavebním bytovém družstvu [adresa]. V dané věci je totiž nepochybné, že žádost o obnovu členství ze dne 6. 5. 2013 podávali jako nabyvatelé oba účastníci a oběma byly také následně vystaveny členské průkazy družstva (podobně rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 31 Cdo 51/2010, uveřejněný pod číslem 62/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

19. Okresní soud tak správně zahrnul do vypořádání společného jmění účastníků rovněž společný členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu [adresa] a správně přistoupil k jeho vypořádání. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu potvrdil (§ 219 o. s. ř.), když nesprávnost neshledal ani v nákladových výrocích.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl krajský soud podle závěrů stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, ze dne 13. 9. 2023 (302/2023 Sb.) a nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2148/23, ze dne 10. 1. 2024.