Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I potvrzuje.
II. Ve výroku II se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta].
III. Ve výroku IV se rozsudek okresního soudu potvrzuje ve správném znění tak, že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou v plném rozsahu náhradu nákladů řízení, o jejíž výši a lhůtě k plnění bude rozhodnuto samostatným usnesením.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I určil, že nemovité věci, a to pozemek parc. č. [Anonymizováno] pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp./če., pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp./če., pozemek parc. č. [hodnota], vše ležící v katastrálním území (dále jen „k. ú.“) [adresa], jsou součástí společného jmění manželů (dále jen „SJM“) [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného [Datum narození žalovaného], bytem [Adresa žalovaného], a [Jméno žalobkyně], narozené [Datum narození žalobkyně], bytem tamtéž.
2. Vyšel ze zjištění učiněného z oddacího listu, že účastníci uzavřeli manželství [datum], které trvá. Dále uzavřeli ve formě notářského zápisu sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] sepsaného dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v Jablonci nad Nisou, dohodu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu bezpodílového spoluvlastnictví manželů (dále jen „BSM“) tak, že z něho vylučují dům č. p. [Anonymizováno] s pozemkem parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], který bude pořizovat žalovaný a stane se jeho výlučným majetkem s tím, že finanční prostředky, které žalovaný za trvání manželství užije k rekonstrukci nemovitosti, je oprávněn čerpat pouze z prostředků získaných z výnosů z nemovitosti a jestliže investice překročí výši výnosů, stávají se další výnosy součástí BSM, a to až do uhrazení částky čerpané z BSM. Žalovaný jako kupující uzavřel dne [datum] s městem [adresa] jako prodávajícím kupní smlouvu č. [hodnota] -2001-OF/OMP, jejímž předmětem byly pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] za prodejní cenu [částka], což okresní soud zjistil z této smlouvy. Z výpisu z katastru nemovitostí z [datum] zjistil, že účinky vkladu vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí podle této smlouvy nastaly ke dni [datum] a žalovaný je evidován jako jejich výlučný vlastník. Dále okresní soud zjistil, že účastníci coby manželé podali dne [datum] žádost o vydání dodatečného povolení staveb na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a souhlasu k jejich užívání, k níž přiložili mj. dokumentaci skutečného provedení stavby, a sice „Průvodní zprávu pro dodatečné povolení stavby, garáž a doplňkový objekt“, vypracovanou [právnická osoba], v níž jsou jako stavebníci uvedeni manželé [jméno FO] a [jméno FO], a dále „Geometrický plán pro vyznačení budovy garáže a jiné stavby“ zhotovitele [právnická osoba]. č. [hodnota] -177/2005, podle něhož došlo k rozdělení parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] na parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. [právnická osoba] [adresa], odbor stavební a životního prostředí, stavební úřad vydal dne [datum] rozhodnutí č. j. SÚ/SR/29761/05/Je o dodatečném povolení stavby garáže na parc. č. [Anonymizováno] a stavby doplňkového objektu na parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a současně souhlas k jejich užívání.
3. Okresní soud uzavřel, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť pouze tímto způsobem může docílit toho, aby i ona byla coby vlastník uvedených nemovitostí zapsána v katastru nemovitostí společně s žalovaným. Věc posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen obč. zák.). Uzavřel, že žalobkyně prokázala, že předmětné nemovitosti byly nabyty za trvání manželství, nastala tak vyvratitelná právní domněnka dle § 144 obč. zák., že jsou součástí SJM účastníků. Bylo proto na žalovaném, pokud přesto tvrdí, že o součást SJM nejde, aby tvrdil a prokázal skutečnosti, které mají za následek jejich výluku ze SJM. To se mu však nepodařilo. Dohoda o zúžení BSM z [datum] se vztahovala toliko na pozemek parc. č. [hodnota] s domem č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Žalovaný sice tvrdí, že předmětné nemovitosti (pozemky i stavby na nich zřízené) pořídil ze svých výlučných prostředků, které získal z podnikatelské činnosti, již vykonával jako fyzická osoba. Přehlédl však, že výnosy z podnikání jednoho z manželů jsou zdrojem BSM respektive SJM. Ostatní argumentace žalovaného, že hradil převážnou část kupní ceny nemovitostí ze svého účtu u [Anonymizováno] a. s., že žalovaná neměla v té době vlastní příjem a on jí přispíval na společnou domácnost pravidelnou platbou, nic nevypovídají o tom, že by se jednalo o prostředky z výlučného majetku žalovaného. Ani odkaz žalovaného na pasáže v kupní smlouvě z [datum], kde se píše o tom, že předmětné nemovitosti měl žalovaný v nájmu a že mu vznikl přeplatek na nájemném, a z nich žalovaným činěné právní závěry nejsou přiléhavé, neboť manželství účastníků bylo uzavřeno již [datum]. Žalovaný netvrdil, a tedy ani neprokazoval, že by prostředky na pořízení předmětných nemovitostí nastřádal do doby uzavření manželství. Pozemky parc. č. [hodnota], respektive [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] včetně staveb na nich stojících tedy jsou součástí SJM účastníků.
4. Výrokem II napadeného rozsudku okresní soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni, ač byla v řízení úspěšná, tak nepřiznal právo na náhradu nákladů s odůvodněním, že účastníci jsou manželé, spolu žijí a hospodaří, a vzniklé náklady tak budou hrazeny z prostředků patřících do SJM (§ 142 odst. 1, § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“/). Výrokem III rozhodl, že Česká republika – Okresní soud v Jablonci nad Nisou je povinen zaplatit opatrovnici žalovaného [Jméno opatrovnice], advokátce náklady řízení ve výši [částka]. To odůvodnil tím, že [Jméno opatrovnice] byla usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] ustanovena opatrovnicí žalovaného, proto jí podle § 140 odst. 2 o. s. ř. náleží odměna a náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby, jejich výši určil dle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „a. t.“). Výrokem IV rozhodl, že Česká republika – Okresní soud v Jablonci nad Nisou má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, o jejichž výši a splatnosti bude rozhodnuto v samostatném usnesení. V odůvodnění uvedl, že podle 149 odst. 2 o. s. ř. je žalovaný s ohledem na výsledek řízení povinen nahradit státu v plném rozsahu náklady, které vynaloží na hotové výdaje a odměnu opatrovníka, neboť nejsou u žalovaného předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
5. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalovaný a navrhl, aby byl změněn tak, že žaloba bude zamítnuta. Trvá na tom, že oddělené vlastnictví účastníků bylo upraveno dohodou ve formě notářského zápisu sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sepsaného dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v Jablonci nad Nisou. Má rovněž za to, že se mu podařilo vyvrátit domněnku, že předmětné nemovitosti byly nabyty do SJM, protože je pořídil ze svých výlučných prostředků, i když prostředky na zaplacení nezískal výlučným darem, ale byly to finanční prostředky z jeho podnikání jako fyzické osoby, protože (bohužel) banka ani zásady účetnictví neumožňují vedení účtu fyzické osoby společně pro podnikání a k nepodnikatelským účelům. V době uzavření kupní smlouvy žalobkyně vlastní příjmy neměla, takže musely být použity finanční prostředky z jeho výlučných příjmů. Žalovaný žalobkyni přispíval na společnou domácnost pravidelnou platbou na její účet u [právnická osoba]. a dostatkem hotovostních plateb na chod domácnosti a rodiny. Úhrada kupní ceny a nákladů na stavby proběhla pouze z jeho popudu a z jeho výlučných finančních zdrojů. Má za to, že ke svým tvrzením nabídl dostatečné důkazy, z nichž měl okresní soud učinit závěr, že předmětné nemovitosti nejsou a nemohou být součástí SJM účastníků.
6. Žalobkyně navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu ve výroku I o věci samé jako věcně správný potvrzen. Odvolala se však proti výroku II o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky. Namítá, že okresní soud jí náhradu nákladů řízení, přestože byla úspěšná, nepřiznal proto, že účastníci jsou manželé, stále spolu žijí a hospodaří a vzniklé náklady budou hrazeny z prostředků patřící do jejich SJM. Tento důvod dle žalobkyně neobstojí, neboť mezi účastníky byl v minulosti upraven režim majetkových práv manželů notářským zápisem, na jehož základě je žalovaný výlučným vlastníkem mj. nemovitého majetku. Je tak schopen ze svého výlučného majetku uspokojit její nárok na náhradu nákladů řízení. Proto navrhuje, aby byl rozsudek okresního soudu ve výroku II změněn tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně, a požaduje náhradu nákladů odvolacího řízení.
7. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v rozsahu napadeném odvoláním obou účastníků, tj. ve výroku I o věci samé, ve výroku II o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky a v závislém výroku IV o nákladech řízení státu a důvodným shledal toliko odvolání žalobkyně. V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc při odvolacím jednání dne [datum] projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a jejího zástupce, který s tímto souhlasil a nežádal odročení, a též v nepřítomnosti žalovaného. Nevyhověl jeho žádosti o odročení, ačkoliv byla odůvodněna zdravotním stavem žalovaného komplikovaným probíhající chemoterapií a lékařskou zprávou [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum] bylo doloženo, že s ohledem na progresi jeho onemocnění bylo ošetřujícím lékařem rozhodnuto o zahájení chemoterapie. Z obsahu spisu totiž vyplývá, že žalovaný trpí onkologickým onemocněním, jehož léčba (a to i chemoterapií) probíhá již od roku 2023, v důsledku čehož se nemůže účastnit řízení již od samého jeho počátku. Nejde tedy o přechodnou zdravotní indispozici, o které by bylo možno předpokládat, že v brzké době pomine, ale o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav; to potvrzuje i samotná žádost o odročení jednání, podle níž přepokládaná léčba chemoterapií bude probíhat ještě v měsíci únoru a březnu. Právě z tohoto důvodu byla žalovanému na jeho žádost a v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 o. s. ř. usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] ustanovena opatrovnice pro řízení [Jméno opatrovnice], s níž soud (a to i odvolací soud) v řízení nadále jedná, a která byla při odvolacím jednání přítomna; tím byla ochrana práv žalovaného při odvolacím jednání zajištěna. Navíc odvolání bylo žalovaným podáno toliko z důvodu nesprávného právního posouzení (nejsou v něm tvrzeny nové skutečnosti ani navrženy nové důkazy). Odvolací soud proto neshledal důvod k odročení odvolacího jednání.
8. Okresní soud provedl dokazování v potřebném rozsahu, provedené důkazy správně v souladu s ust. § 132 o. s. ř. zhodnotil a učinil z nich správná skutková zjištění, tak jak jsou shora již uvedena, z nichž i odvolací soud v tomto odvolacím řízení vychází.
9. V právním hodnocení okresní soud správně uzavřel, že byly-li předmětné pozemky nabyty žalovaným na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni [datum] (jak zjistil z uvedené kupní smlouvy a výpisu z katastru nemovitostí) a stavby poté zřízeny na parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nejpozději do srpna 2005 (jak vyplývá z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], odbor stavební a životního prostředí, stavební úřad č. j. SÚ/SR/29761/05/Je ze dne [datum] a z Průvodní zprávy pro dodatečné povolení stavby M. [jméno FO] ze srpna 2005), je třeba otázku, zda byly tyto nemovitosti nabyty do výlučného vlastnictví žalovaného nebo do SJM účastníků, posoudit podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění tehdy účinném (dále jen „obč. zák.“; viz přechodné ustanovení v § 3028 odst. 2 věty prvé za středníkem zákona č. 89/2012 Sb.).
10. Podle § 143 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.
11. Podle § 144 obč. zák. pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.
12. Z citovaných ustanovení pro projednávanou věc vyplývá, že jelikož byly předmětné pozemky žalovaným nabyty a stavby na nich poté zřízeny za trvání manželství, nastala podle § 144 obč. zák. vyvratitelná právní domněnka že tyto nemovitosti byly nabyty do SJM účastníků. Na uvedeném nic nemění účastníky dne [datum] uzavřená dohoda o zúžení BSM, neboť ta (jak z ní správně zjistil okresní soud) se týká pouze domu čp. [č.p.] se parc. č. st. 936 v k. ú. [adresa] a investic do této nemovitosti. Jiného majetku se netýká, ani v ní účastníci neupravili obecně způsob nabývání nemovitostí do budoucna. Existenci jiné dohody o zrušení či zúžení BSM či SJM účastníci v řízení netvrdili a nic takového nevyplývá ani z obsahu spisu a provedených důkazů.
13. Proto tvrdí-li žalovaný, že předmětné nemovitosti byly pořízeny za jeho výlučné prostředky (z čehož dovozuje, že byly nabyty do jeho výlučného vlastnictví), je na něm, aby tvrdil a prokázal, že finanční prostředky, z nichž byla zaplacena kupní cena pozemků a hrazeny náklady na zhotovení staveb na nich stojících, získal některým ze způsobů uvedených v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. zakládajících výluku ze SJM (tj. např. dědictvím, darem, za majetek patřící do jeho výlučného vlastnictví). Nic takového však žalovaný ani netvrdí, ačkoliv byl okresním soudem při jednání [datum] poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že je povinen tvrdit a prokázat, že předmětné nemovitosti byly pořízeny z jeho výlučných prostředků, tedy že musí tvrdit a prokázat, kdy, jakým způsobem a od koho byly finanční prostředky na pořízení nemovitostí získány, a byl poučen o tom, že nesplní-li tuto povinnost, může to pro něho znamenat nepříznivé rozhodnutí ve věci.
14. Na uvedené poučení žalovaný reagoval podáním z [datum], v němž uvedl, že kupní cena [částka] byla uhrazena výlučně z jeho prostředků v hotovosti [datum] a zbývající část kupní ceny uhradil převodem ze svého účtu č. [č. účtu]. Uvedené skutečnosti však (i kdyby byly prokázány) nesvědčí o původu těchto prostředků, o tom, že by byly získány některým ze způsobů uvedených v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. zakládajících výluku ze SJM. Žalovaný tvrdí, že na pořízení nemovitostí byly použity finanční prostředky získané jeho podnikáním coby fyzické osoby. Okresní soud však správně uzavřel, že příjmy získané podnikáním jednoho z manželů patří podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. do SJM. Na tom nic nemění ani tvrzení žalovaného, že žalobkyně v době pořízení pozemku parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a staveb na těchto pozemcích neměla vlastní příjem a že jí on přispíval na vedení společné domácnosti. Je tedy správný závěr okresního soudu, že byly-li nemovitosti pořízeny za příjmy žalovaného z jeho podnikání, byly nabyty do SJM účastníků.
15. Se skutečností, že žalovaný byl před zakoupením předmětných pozemků jejich nájemcem (jak vyplývá z kupní smlouvy z [datum]), ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. ani jiný právní předpis jejich nabytí do výlučného vlastnictví žalovaného (nájemce) nespojuje. To, že měla být žalobci po uzavření kupní smlouvy vrácena část již zaplaceného nájemného (jak vyplývá z předmětné kupní smlouvy), sama o sobě nesvědčí o tom, že by se jednalo o výlučné prostředky žalovaného.
16. Žalovaný dále poukazoval na stavební dokumentaci ke stavbám na parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] Tu okresní soud vyžádal od stavebního úřadu. Z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] č. j. SÚ/SR/29761/05/Je ze dne [datum] zjistil, že žádost o dodatečné povolení staveb podali oba účastníci (tj. [Jméno žalovaného] i [Jméno žalobkyně]) a rovněž v dokumentaci o skutečném provedení stavby, kterou k této žádosti doložili, tj. v Průvodní zprávě pro dodatečné povolení stavby zhotovené [právnická osoba] v srpnu 2005, jsou jako stavebníci uvedeni oba účastníci. To, z jakých prostředků byly hrazeny náklady na zhotovení staveb, z uvedených listin nevyplývá. Ani tyto listiny tedy nevyvrací domněnku, že předmětné stavby byly nabyty do SJM účastníků.
17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je správný závěr okresního soudu, že žalovaný neprokázal, že by na úhradu kupní ceny předmětných pozemků a nákladů na zhotovení staveb na nich stojících byly použity jeho výlučné prostředky. Nezdařilo se mu tak vyvrátit právní domněnku podle § 144 obč. zák., že předmětné nemovitosti byly nabyty do SJM účastníků. Proto okresní soud výrokem I napadeného rozsudku správně žalobě vyhověl. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku I jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
18. Jelikož byla žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně ve věci samé úspěšná, náleží jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu nákladů, které v něm účelně vynaložila. To, že účastníci jsou i nadále manželé a trvá jejich SJM, samo o sobě přiznání náhrady nákladů řízení procesně úspěšné žalobkyni nespravedlivým nečiní. Správně pak žalobkyně poukazuje v odvolání na to, že ačkoliv SJM účastníků trvá, je žalovaný výlučným vlastníkem nemovitostí v Jablonci nad Nisou, jak vyplynulo z již zmíněného notářského zápisu o zúžení BSM, a tedy disponuje i výlučným majetkem. Jiné okolnosti, které by měl odvolací soud zvažovat při posouzení úvahy o aplikaci § 150 o. s. ř., účastníci netvrdili. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku II změnil tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši [částka]. Uvedená částka zahrnuje odměnu zástupce žalobkyně (advokáta) za 5 úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, účast na jednání okresního soudu dne [datum] a [datum] – po [částka] (počítaná z tarifní hodnoty [částka]) dle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), d), e) a. t., náhradu jeho hotových výdajů za uvedených 5 úkonů 5 x [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., náhradu cestovních nákladů [právnická osoba] 437 Kč dle § 157 odst. 3, 4 písm. b), § 158 odst. 2, 3, 4 zákona č. 262/2006 Sb. (za cestu zástupce žalobkyně z jeho sídla v Praze k dvěma shora uvedeným jednáním do Liberce a zpět, při vzdálenosti jedné cesty tam a zpět 243 km, vozem [Anonymizováno] reg. zn. [SPZ], s průměrnou spotřebou 11,6 l/100 km benzínu natural B95 v ceně [částka] /l a při náhradě [částka] /km dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) a dále částku [částka] odpovídající DPH z odměny a náhrad zástupce žalobkyně (21 % z částky [částka]) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a částku [částka] za zaplacený soudní poplatek z žaloby dle položky 4 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
19. Ve výroku III, jímž byla České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou uložena povinnost zaplatit opatrovnici žalovaného [Jméno opatrovnice] náklady řízení (náhradu hotových výdajů a odměnu za zastupování žalovaného) ve výši [částka], nebyl rozsudek okresního soudu odvoláním napaden, proto v tomto výroku zůstal nedotčen a již nabyl právní moci (§ 159 o. s. ř.).
20. Odvolací soud přezkoumal i výrok IV rozsudku okresního soudu, neboť jde o výrok závislý na výroku I o věci samé. Žalovaný, který byl ve věci samé zcela neúspěšný, je podle § 148 odst. 2 o. s. ř. povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náklady, které budou z prostředků státu vynaloženy na zaplacení hotových výdajů opatrovnici žalovaného a její odměny za zastupování žalovaného (§ 140 odst. 2 o. s. ř.). Takovou povinnost by žalovaný neměl pouze tehdy, pokud by byl osvobozen od soudních poplatků. Podle § 138 odst. 3 o. s. ř. totiž byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování. V projednávané věci však žalovaný nebyl (ani částečně) osvobozen od soudních poplatků, neboť u něj pro to nebyly shledány předpoklady dle § 138 odst. 1 o. s. ř., a žalovaný byl již v usnesení č. j. [spisová značka] ze dne [datum] poučen o tom, že mu bude podle výsledků řízení uložena povinnost nahradit státu náklady, které na opatrovníka vynaloží. Výše těchto nákladů však nebyla v době rozhodování okresního soudu známa a není známa ani v době rozhodování odvolacího soudu (okresní soud teprve po skončení řízení rozhodne o náhradě hotových výdajů vzniklých opatrovnici v odvolacím řízení a o její odměně za zastupování žalovaného v odvolacím řízení a tyto nároky/a též náhradu hotových výdajů a odměnu jí již přiznanou ve výroku III napadeného rozsudku/ opatrovnici proplatí; teprve pak bude známa jejich výše). Proto okresní soud o této povinnosti rozhodl pouze co do základu s tím, že výše této náhrady a lhůta k plnění bude stanovena okresním soudem v samostatném usnesení (§ 155 odst. 1 věty druhé o. s. ř.). Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku IV jako věcně správný potvrdil ve správném znění tak, že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou v plném rozsahu náhradu nákladů řízení, o jejíž výši a lhůtě k plnění bude rozhodnuto samostatným usnesením; tím v souladu s ust. § 164, § 211 o. s. ř. opravil formulaci tohoto výroku.
21. V odvolacím řízení byl žalovaný zcela neúspěšný, proto je podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka], zahrnující odměnu zástupce žalobkyně (advokáta) za 1 úkon právní služby – odvolání proti výroku o nákladech řízení – ve výši [částka] (§ 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b/, § 11 odst. 2 písm. c/ a. t.), náhradu jeho hotových výdajů ve výši [částka] (§ 13 odst. 4 a. t.) a částku [částka] odpovídající DPH z odměny a náhrad zástupce žalobkyně (21 % z částky [částka]) dle § 137 odst. 3 o. s. ř.