Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I ukládající žalovanému povinnost do tří od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení potvrzuje.
II. V části výroku I ukládající žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se rozsudek okresního soudu mění tak, že v tomto požadavku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a výrokem II žalovanému uložil povinnost ve stejné lhůtě zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka]. V odůvodnění uvedl, že jednání nařízené na 13. 2. 20124 bylo na žádost žalovaného odůvodněnou zdravotnímu důvody (uvedl, že se podrobil dvěma operacím kolenního kloubu, [datum] při běžné chůzi došlo k poškození kloubu a přestal chodit, že v den nařízeného jednání je objednán na předoperační vyšetření a [datum] k ortopedovi, který určí termín operace – výměny kolenního kloubu) odročeno na [datum]. Tuto žádost shledal důvodnou, neboť žalovaný následně doložil lékařskou zprávou chirurgického oddělení Nemocnice [adresa] z [datum], že v den, na který bylo jednání původně nařízeno, navštívil ambulanci s bolestmi kolen. Druhou žádost o odročení však již za důvodnou nepovažoval, neboť z předložených lékařských zpráv (zmíněné zprávy z [datum], zprávy ortopedické ambulance z [datum], zprávy chirurgického oddělení nemocnice v Neratovicích z [datum]) plyne pouze to, že žalovaný trpí artrózou a [datum] absolvuje operaci levého kolenního kloubu, avšak nelze z nich dovodit, že by byl nepohyblivý či že by jeho stav byl natolik špatný, že by se nemohl zúčastnit nařízeného jednání. Proto při jednání [datum] s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného i žalobkyně, která svou neúčast u jednání omluvila, o odročení nežádala. Vyšel ze zjištění, že účastníci [datum] uzavřeli „Smlouvu o poskytování služeb“, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa [adresa] plyn a žalovaný se zavázal zaplatit jí za dodaný plyn cenu dle ceníku produkt „STRATEGICKY NA 2 ROKY pro začátek“ a platit zálohy ve výši stanovené v platebním kalendáři, smlouva byla uzavřena na dobu 2 let. V právním hodnocení uzavřel, že jde o smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Dále zjistil, že dle ceníku účinného od [datum] pro konečné zákazníky s ročním odběrem nad 63 000 kWh činila cena [částka] /MWh bez DPH, resp. [částka] s DPH a že žalobkyně informovala žalovaného o zastropování cen od [datum] na částku [částka] /MWh bez DPH, resp. [částka] /MWh s DPH. Z opravného vyúčtování za plyn – daňový doklad č. [hodnota] - zjistil, že od [datum] do [datum] žalovaný odebral plyn v množství 75,4730 MWh v celkové ceně [částka], přičemž od [datum] byla žalovanému účtována cena [částka] /MWh bez DPH a od [datum] do [datum] cena [částka] /MWh bez DPH (tj. dle ceníku), na zálohách nezaplatil ničeho, faktura je splatná [datum]. Z důkazů předložených žalovaným dle okresního soudu vyplývá, že účastníci měli spory, žalovaný vytýkal žalobkyni špatně a nesrozumitelně stanovené zálohy a způsob komunikace, obrátil se na Energetický regulační úřad a smlouvu o dodávce plynu vypověděl. Okresní soud tak uzavřel, že žalovaný povinnost podle § 72 odst. 2 energetického zákona vyplývající ze smlouvy uhradit za dodaný plyn dohodnutou cenu nesplnil a dluží žalobkyni [částka], včetně zákonného úroku z prodlení z uvedené částky od dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen „o. z.“/). Výrok o nákladech řízení odůvodnil procesním úspěchem žalobkyně (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).
2. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalovaný a navrhl, aby ho odvolací soud zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Namítá, že v rozsudku není uveden zástupce žalobkyně, kterému by byl povinen zaplatit náhradu nákladů řízení, a on sám je v záhlaví označen nesprávně, postrádá uvedení jím užívaných titulů. Dále vytýká okresnímu soudu, že navzdory jeho včasné a „nezpochybnitelnými“ důkazy doložené žádosti neodročil jednání, čímž mu odňal možnost jednat před soudem. Označuje za překvapivé sdělení z [datum], že jeho žádost nelze akceptovat. Soud nebyl oprávněn vyhodnotit předložené lékařské zprávy a jeho zdravotní stav. O odročení jednání nařízeného na [datum] žádal z důvodu pokračujícího špatného zdravotního stavu, a to vzhledem k pooperačnímu stavu a z důvodu omezení pohyblivosti. Není schopen delší chůze, usiluje o změnu termínu operace kolenního kloubu, čekací doby jsou dlouhé. Žádal o odročení jednání, aby byl schopen dosáhnout zdravotního stavu umožňujícího mu účast u jednání. Soud je povinen účastníku poskytnout možnost, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti. Ač výzvu k doložení lékařského potvrzení považuje za absurdní, snažil se lékaře za tím účelem kontaktovat, ale byl odmítnut. Je nechodící, trpí artrózou čtvrtého stupně, operaci (kompletní náhradu kolenního kloubu) má plánovanou na [datum], nemá automobil, z bydliště má 1,5 km pěšky na autobusovou zastávku, což by neušel, a musel by přestupovat, nemá peníze na taxi a nikoho, kdo by ho odvezl. Doklady ze zdravotnické dokumentace nemohl pořídit, neboť vyrozumění od soudu obdržel [datum] a jednání se konalo [datum]. Soud prvního stupně postupoval formalisticky, když ve věci jednal, ačkoliv on se řádně omluvil a žádal odročení a na své účasti u jednání trval. Ocitl se tak v „nepřehledné“ situaci. Dále žalovaný namítá, že do nemovitosti ve Svoru někdo bez souhlasu majitele umístil elektroměr a vzniklo podezření z krádeže elektřiny, což žalobkyně odmítla řešit, opakovaně neprováděla řádně odečty, vystavovala faktury, které byly vyšší o desítky tisíc, které odmítla zrušit. Fakturace neodpovídala spotřebě dvou osob v penzijním věku ani jejich spotřebičům. Bylo tedy na místě, aby mohl před soudem svá tvrzení obhájit. V podání z [datum] doplnil, že částka [částka] neodpovídá „skutečnému“ vyúčtování, a tvrdí, že po ukončení smluvního vztahu s žalobkyní uzavřel dvě smlouvy s [právnická osoba]. na nezměněný rodinný dům s nezměněným stavem bydlících, platil zálohy [částka] na plyn a [částka] na elektřinu a obdržel opravné daňové doklady za období od [datum] do [datum] s přeplatkem [částka] a za období od [datum] do [datum] s přeplatkem [částka]. Za 10 měsíců tak odebral plyn za [částka]. Žalobkyně přitom za stejných podmínek odběru za předchozí období tvrdí nedoplatek [částka], což odporuje skutečnosti a možnosti odebrat takové množství dvěma osobami v jejich věku v bytě 90 m2 s moderním plynovým kotlem a varnou plynovou deskou.
3. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení, zopakoval dokazování sdělením podstatného obsahu opravného vyúčtování za plyn z [datum] č. [hodnota], ceníku zemního plynu [právnická osoba]. pro domácnosti a maloodběratele, produkt „STRATEGICKY NA 2 ROKY pro začátek“ účinného od [datum] a zastropování účtovaného od [datum] a doplnil dokazování přečtením opravných daňových dokladů č. [hodnota] a č. [hodnota] z [datum], a poté shledal důvody částečně pro potvrzení a částečně pro změnu napadeného rozsudku.
4. Odvolací soud shledal nedůvodnou žádost žalovaného z [datum] o odročení odvolacího jednání nařízeného na [datum] do doby jmenování zástupce žalovanému, neboť usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] rozhodl, že se žalovanému zástupce z řad advokátů pro toto řízení neustanovuje; pokud jde o důvody tohoto rozhodnutí, odvolací soud (pro stručnost) odkazuje na jeho odůvodnění. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno [datum] (jak plyne z doručenky ve spisu), a tudíž dne [datum] nabylo právní moci. O tom, že z tohoto důvodu jeho žádosti o odročení nevyhověl, odvolací soud žalovaného vyrozuměl přípisem doručeným mu [datum]. Z níže uvedených důvodů pak ani ve zdravotním stavu žalovaného důvody pro odročení odvolacího jednání neshledal. Proto postupoval podle § 101 odst. 3, § 211 o. s. ř. a věc při odvolacím jednání [datum] projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků, vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
5. Podle § 100 odst. 1 věty prvé o. s. ř. jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důvodů.
6. Jedním ze základních procesních oprávnění účastníka řízení je právo účastnit se jednání. To mu umožňuje uplatnit svá procesní práva přímo při jednání soudu (vyjadřovat se k žalobě, doplnit tvrzení, navrhovat důkazy, být poučen o procesních právech a povinnostech). Avšak za splnění předpokladů uvedených § 101 odst. 3 o. s. ř. soud může věc projednat v nepřítomnosti účastníka. Tak může postupovat tehdy, pokud byl účastník k jednání řádně a včas předvolán a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Důležitost důvodu pro odročení jednání musí účastník nejen tvrdit, ale i doložit. Důležitost tohoto doloženého důvodu pak musí soud posuzovat se zřetelem ke všem okolnostem konkrétního případu.
7. Z obsahu spisu vyplývá, že okresní soud prvé žádosti žalovaného o odročení jednání nařízeného na [datum] vyhověl. Shledal ji důvodnou, neboť žalovaný následně lékařskou zprávou chirurgického oddělení Nemocnice [adresa] z [datum] doložil, že se právě [datum] podrobil ambulantnímu vyšetření z důvodu bolesti kolen se závěrem, že se jedná o artrózu 1. stupně; plánované lékařské vyšetření je důležitým důvodem pro odročení jednání. Okresní soud jednání odročil na [datum] a vyrozumění o odročení žalovanému doručil [datum] (tj. téměř dva měsíce před stanoveným termínem jednáním). Žalovaný podáním doručeným soudu [datum] (tj. toliko 6 kalendářních dnů, resp. čtyři pracovní dny před jednáním) opětovně požádal o odročení z důvodu pokračujícího špatného zdravotního stavu vzhledem k pooperačnímu stavu a z důvodu omezení pohyblivosti, kdy (jak tvrdí) není schopen chůze delší než několik metrů. Uvedl, že usiluje o změnu termínu operace kolenního kloubu, avšak doby čekání na totální endoprotézu jsou delší. Požádal, aby soud jednání odročil tak, aby byl schopen dosáhnout takového [podezřelý výraz] stav, který mu umožní se jednání zúčastnit.
8. K tomu předložil okresnímu soudu několik lékařských zpráv. Lékařskou propouštěcí zprávu předběžnou z [datum] vystavenou Fakultní Thomayerovou nemocnicí, Klinikou hrudní chirurgie 3. LF UK a FTN, z níž plyne, že byl zde hospitalizován od [datum] do [datum], [datum] se podrobil operaci hrudníku (resekci ložiskového procesu hrudní stěny vpravo), [datum] byl propuštěn do domácího ošetřování, přičemž je ve zprávě zaznamenáno „mobilita samostatná“. Dále předložil zprávu chirurgického oddělení Nemocnice [adresa] z [datum] (č. l. 19 a 27), která svědčí o tom, že žalovaný byl uvedeného dne vyšetřen pro oboustranné bolesti kolen a byl objednán k ortopedickému vyšetření na [datum] a současně mu byla vystavena žádanka na rtg vyšetření (č. l. 19pv). Podle zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum] (č. l. 27pv) žalovaný trpí pokročilou mediální gonartrosou kolenních kloubů, byl mu proveden obstřik obou kolen a doporučena hemiplastika nejprve levého kolene s termínem operace [datum]. Tomu odpovídá listina „Doporučení pro pacienta k hospitalizaci“ [právnická osoba] bez data (č. l. 26) vydaná žalovanému pro plánovaný operační výkon „náhrada kloubu LK“ a listina „Předoperační vyšetření před plánovanou ortopedickou operací“ (č. l. 28), v níž je žalovaný poučen o nutných předoperačních vyšetřeních. Okresní soud správně uzavřel, že z těchto lékařských zpráv vyplývá, že žalovaný trpí degenerativním onemocněním kolenních kloubů spojeným s obtížemi pohybového aparátu, a tedy že má obtíže s chůzí. Neplyne z nich však, že by byl zcela imobilní, ani že by mu onemocnění bránilo dostavit se k soudu do [adresa] a účastnit se jednání. Nelze totiž pominout, že samotná účast u jednání trvajícího v tomto typu sporu zpravidla 30 minut až hodinu, není fyzicky náročná a budova soudu má bezbariérový přístup; zbývá dodat, že obdobně to platí, pokud jde o délku jednání a jeho nízkou fyzickou náročnost, též pro účast u odvolacího jednání dne [datum] v budově Krajského soudu v [adresa] – pobočky v Liberci, která má též bezbariérový přístup. Okresní soud tedy správně tvrzený důvod žádosti vyhodnotil jako nedoložený, o čemž žalovaného informoval a současně mu (z důvodu předvídatelnosti dalšího postupu v řízení) sdělil, aby, pokud na žádosti trvá, doložil lékařské potvrzení, z něhož bude vyplývat, že mu aktuální zdravotní stav účast u jednání neumožňuje. Toto vyrozumění bylo žalovanému dodáno do datové schránky [datum]. Žalovaný však přesto do jednání okresního soudu uvedené nedoložil, a neučinil tak ani v průběhu odvolacího řízení, ačkoliv k tomu byl odvolacím soudem opakovaně vyzván (výzva z [datum] doručená mu [datum] a výzva z [datum] doručená [datum] – č. l. 157 a 190) a měl k tomu dostatečný časový prostor.
9. Žalovaný na výzvu odvolacího soudu, aby (s ohledem na odvolací námitky) předložil potvrzení lékaře o tom, zda mu jeho zdravotní stav bránil v účasti u jednání okresního soudu dne [datum], reagoval opětovným předložením lékařských zpráv shora uvedených, které doplnil o další. Odvolací soud shrnuje, že ze zprávy RTG pracoviště [právnická osoba] nad Labem z [datum] (č. l. 163) vyplývá, že žalovaný uvedeného dne podstoupil CT hrudníku. Ze zprávy chirurgického oddělení nemocnice [adresa] ze [datum] (č. l. 164) plyne, že se léčil se zdravotním problémem v oblasti hrudníku, v pravém podžebří. Téhož dne [datum] mu byla vydána žádanka na magnetickou rezonanci Nemocnicí [adresa], opět v souvislosti s pravým podžebřím (č. l. 165). Z „Bioptického nálezu“ vystaveného laboratoří Ústavu patologie a molekulární medicíny 3. LF UK a FTN dne [datum] a „Lékařské propouštěcí zprávy předběžné“ Kliniky hrudní chirurgie 3. LF UK a FTN z [datum] (č. l. 6-7 a 166-167) lze zjistit, že se [datum] podrobil operaci hrudníku ve [právnická osoba] (podstoupil resekci ložiskového procesu hrudní stěny vpravo), dne [datum] však byl z nemocnice propuštěn do domácího ošetřování, přičemž již tehdy je ve zprávě zaznamenáno „mobilita samostatná“. Následně [datum] podstoupil pneumochirurgické vyšetření ve [právnická osoba] (č. l. 167pv-169). Ze zprávy oddělení RDG z [datum] Nemocnice [adresa] a chirurgického oddělení z [datum] (č. l. 85) plyne pouze to, že žalovaný uvedeného dne podstoupil radiodiagnostické vyšetření v oblasti hrudníku. Ačkoliv tedy je zřejmé, že žalovaný trpěl uvedenými zdravotními obtížemi spojenými s chirurgickým zákrokem a krátkodobou hospitalizací od [datum] do [datum] a jeho pooperační stav v říjnu 2023 jistě vyžadoval následnou rekonvalescenci a klidový režim, nelze z nich dovodit, že by v důsledku toho trpěl imobilitou či jakýmkoliv zdravotním omezením, které by mu [datum] (tj. půl roku po uvedeném operativním zákroku) znemožňovalo účast u jednání okresního soudu či nyní účast u odvolacího jednání dne [datum]. Z těchto zpráv s ohledem na jejich stáří nelze usuzovat na zdravotní stav žalovaného ke dni [datum], tím míň na aktuální zdravotní stav k [datum]. Pokud jde o onemocnění kolen, žalovaný v průběhu odvolacího řízení jiné doklady než ty, které již měl k dispozici okresní soud, nepředložil, a to ani k jeho tvrzení, že v důsledku poškození kloubu, k němuž (jak tvrdí) mělo dojít [datum], přestal chodit. Žalovaný tedy ani v průběhu odvolacího řízení nedoložil, že by mu degenerativní onemocnění kolen znemožňovalo účastnit se jednání okresního soudu dne [datum] či aktuálně odvolacího jednání [datum] či jinak uplatňovat a hájit svá práva v tomto řízení. Okresní soud tudíž v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. dne [datum] věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.
10. Okresní soud ze „Smlouvy o poskytování služeb“ správně zjistil, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako zákazník uzavřeli [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrném místa [adresa] plyn a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za dodaný plyn cenu produktu „STRATEGICKY na 2 roky pro začátek“ dle ceníku, přičemž tato smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců. Z ceníku produktu „STRATEGICKY NA 2 ROKY pro začátek“ účinného od [datum] a „ZASTROPOVÁNÍ“ účtovaného od [datum] zjistil, že cena produktu od [datum] pro konečné zákazníky s ročním odběrem nad 63,00 do 630,00 MWh/rok činila [částka] /MWh bez DPH, resp. s DPH [částka] /MWh, od [datum] došlo k zastropování cen zemního plynu na [částka] /MWh bez DPH, resp. [částka] /MWh včetně DPH. Žalobkyně však nepředložila ceník uvedené produktu účinný v době od [datum] do [datum].
11. Z opravného vyúčtování za plyn č. [hodnota] okresní soud zjistil, že v období od [datum] do [datum] žalovaný odebral od žalobkyně plyn v množství 75,4730 MWh a zaplatil [částka] na zálohách. Celková cena dodaného plynu byla stanovena tímto vyúčtováním na částku [částka]. Počáteční stav plynoměru je uveden 62 699,00 m³, konečný 69 634,00 m³, přepočtená spotřeba 6 912,81 m³, resp. 75 472,66 kWh. Splatnost dané částky byla stanovena na [datum]. Za spotřebu plynu od [datum] do [datum] byla žalovanému účtována cena [částka] /MWh bez DPH a za spotřebu od [datum] do [datum] cena [částka] /MWh bez DPH, což je v souladu se shora uvedeným ceníkem. Odvolací soud pak z téže listiny dále zjistil, že za plyn spotřebovaný v období od [datum] do [datum] byla žalovanému účtována cena [částka] /MWh bez DPH. Ta však nebyla ceníkem žalobkyně doložena. Ve vyúčtování je uvedeno, že závazek ze smlouvy byl ukončen k [datum]. Okresní soud proto správně vycházel z toho, že v době od [datum] do [datum] (za které žalobkyně požaduje zaplatit cenu dodaného plynu) smlouvou založený závazkový vztah mezi účastníky trval; ostatně žalovaný ani netvrdí skutečnosti, z nichž by (pokud by byly prokázány) vyplývalo dřívější ukončení závazkového vztahu.
12. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala o zaplacení částky [částka], a to „připomínkou“ z [datum], „upomínkou“ z [datum] a „předžalobní upomínkou“ z [datum], jak okresní soud zjistil z těchto listin.
13. Z žalovaným předložené žádosti o připojení k distribuční soustavě z [datum] okresní soud zjistil, že žalovaný tímto požádal o připojení k distribuční. Z předávacího protokolu z [datum] sepsaného na základě plné moci z [datum] (č. l. 62) za společnost EUROZUT INT LIMITED [jméno FO] a žalovaným [datum] (č. l. 60) a z uvedené plné moci zjistil, že v těchto listinách uvedené osoby potvrdily stav plynoměru v odběrném místě [adresa] k [datum] 62 699 m3, což je v souladu s počátečním stavu plynoměru uvedeným v opravném vyúčtování z [datum]. Žalovaný dále v průběhu řízení před okresním soudem předkládal řadu listin, které (jak z nich správně zjistil okresní soud) svědčí o neshodě účastníků na výši záloh, které má žalovaný žalobkyni platit, o žádosti žalovaného o vystavení nového „splátkového kalendáře“ a dále o tom, že žalovaný reklamoval vyúčtování z [datum] (vytýkal nesprávné datum uskutečnění zdanitelného plnění, nesouhlasil s počátečním a konečným stavem ve vyúčtování z [datum]) a obrátil se v této věci i na Energetický regulační úřad, jak okresní soud zjistil z předžalobní výzvy žalovaného ze dne [datum] (č. l. 32-33), dopisu žalovaného adresovaného žalobkyni z [datum] a [datum] (č. l. 34-35 a 51), z předžalobní výzvy k nepeněžitému plnění ze dne [datum] (č. l. 36-37), dvou dopisů žalovaného žalobkyni bez data (č. l. 38 a 42) a dopisu z [datum] (č.l. 52) a oznámení o ukončení zemního plynu žalobkyní ze [datum] (č. l. 45), z dopisů žalobce adresovaného Energetickému regulačnímu úřadu z [datum] a [datum] (č.l. 53-59) a opisu komunikace účastníků na č. l. 64-81. Pro nadbytečnost neprovedl okresní soud důkaz fotografiemi na č. l. 38pv až 39pv spisu, neboť na nich jsou zachyceny elektroměry (nikoliv plynoměry), přičemž nároky na zaplacení ceny elektřiny nejsou předmětem tohoto řízení.
14. Z opravného vyúčtování z [datum] plyne, že žalobkyně vycházela z odečtů zákazníkem, a to z počátečního stavu 62 699 m3 a konečného stavu 69 634 m3, rozdíl činí 6 935 m3, což po přepočtu objemovým koeficientem 0,9968 a koeficientem spalného tepla 10,9478 činí 6 912,81 m3 a 75 472,66 kWh. Odečet pak byl opravným vyúčtováním dále automatickým odhadem korigován, ponížen o 13 168,26 kWh, takže vyúčtování vychází z celkové spotřeby 62 304,40 kWh, resp. 5 706,68 m3. Žalovaný v odvolacím řízení namítl, že tato vystavená faktura neodpovídala spotřebě dvou osob v penzijním věku, a k tomu předložil dva opravné daňové doklady vystavené [datum] společností EP ENERRGY TRADING, a.s., a sice opravný daňový doklad č. [hodnota] a č. [hodnota]. Těmito doklady sice následující dodavatel vyúčtoval žalovanému za fakturační období od [datum] do [datum] přeplatek [částka] a za fakturační období od [datum] do [datum] přeplatek [částka]. Z těchto dokladů však odvolací soud současně zjistil, že vycházejí z hodnoty spotřeby plynu použité pro zařazení do odběrného pásma 73 886,89 kWh/rok, a ačkoliv je jimi vyúčtován přeplatek, vycházejí oba ze spotřeby plynu v předmětném odběrném místě v období od [datum] do [datum] ve výši 68 364,28 kWh a v období od [datum] do [datum] ve výši 5 222,19 kWh, tj. za uvedených cca 12 měsíců v součtu 73 586 kWh. To znamená, že jimi byla účtována spotřeba plynu v předmětném odběrném místě za následující období ve srovnatelném množství, jaké vyúčtovala žalobkyně opravným vyúčtováním z [datum], které vychází ze spotřeby ve výši 62 304,4 kWh za období od 14. 10. 20223 do [datum], tj. za 6,5 měsíců zahrnujících topné období, přičemž v odběrném místě byly kromě plynového vařiče též dva plynové kotle, jak okresní soud zjistil z žádosti o připojení k distribuční soustavě ze dne [datum] (č. l. 61). Uvedené tedy svědčí to tom, že i v následujícím období žalovaný v předmětném odběrném místě odebral srovnatelné množství plynu.
15. Okresní soud správně na účastníky uzavřenou smlouvu aplikoval příslušná ustanovení zákona č. 458/[PSČ obec]., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Otázky, které nejsou speciálně v tomto zákoně upraveny, je třeba posuzovat podle obecné úpravy kupní smlouvy v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
16. Podle § 72 odst. 2 věty energetického zákona ve znění účinném k [datum] (tj. ke dni uzavření předmětné smlouvy) smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.
17. Po právní stránce tedy okresní soud správně uzavřel, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 72 odst. 2 energetického zákona. Z této smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému do smluveného odběrného místa plyn a žalovanému povinnost zaplatit za to žalobkyni dohodnutou cenu produktu „STRATEGICKY NA 2 ROKY pro začátek“ dle ceníku žalobkyně. Žalobkyně opravným vyúčtováním za plyn z [datum] - daňovým doklad 9130050235 – prokázala, že na základě této smlouvy do smluveného odběrného místa v období od [datum] do [datum] dodala plyn v množství ve vyúčtování uvedeném. Rovněž prokázala, že plyn dodaný v období od [datum] do [datum] v množství 21 787,50 KWh v souladu s ceníkem účtovala za cenu [částka] /kWh (tj. [částka]) a plyn dodaný v období od [datum] do [datum] v množství celkem [hodnota] kWh v ceně [částka] /kWh (tj. [částka]) a dále účtovala platby za distribuci elektrické energie v tomto období ve výši [částka], tj. v součtu [částka], což včetně 21 % DPH činí [částka]. Okresní soud tedy správně uzavřel, že žalovaný je povinen cenu v této výši žalobkyni zaplatit, a jelikož tak ve lhůtě ve vyúčtování stanovené neučinil, je od dne následujícího, tj. od [datum], v prodlení, a proto má žalobkyně podle § 1970 o. z. právo též na zaplacení 15 % úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.
18. Okresní soud však přehlédl, že žalobkyně nepředložila ceník produktu „STRATEGICKY NA 2 ROKY pro začátek“ účinný pro období od [datum] do [datum]. Žalobkyně tak neprokázala výši účastníky sjednané ceny za toto období. Nemohla být okresním soudem poučena o tom, že tuto rozhodnou skutečnost neprokazuje. Poučovací povinnost podle § 118a o. s. ř. je totiž upravena jako poučovací povinnost při jednání. Jedině při něm je soud povinen takové poučení (o nedostatku tvrzení, označení důkazů či jiném možném právním posouzení věci) účastníku poskytnout. Mimo jednání takovou povinnost nemá a není podle ustálené soudní praxe ani povinen jednání, jehož se ten který účastník neúčastní, jen kvůli poskytnutí takového poučení odročovat. Vychází se v takovém případě z toho, že účastník, jenž se účasti u jednání soudu dobrovolně vzdal, se sám zbavil možnosti, aby se mu případně dostalo poučení dle § 118a o. s. ř. Jestliže se tedy žalobkyně z účasti u jednání omluvila, zbavila se možnosti být poučena podle § 118a o. s. ř. Žalobkyně tak neprokázala výši ceny sjednaného produktu dle ceníku účinného od [datum] do [datum]. Proto její požadavek na zaplacení částky [částka] za plyn dodaný v tomto období důvodný není.
19. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. rozsudek okresního soudu v části výroku I ukládající žalovanému povinnost do tří od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení jako věcně správný potvrdil. V části výroku I ukládající žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení odvolací soud rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že v tomto požadavku žalobu zamítl.
20. Jelikož rozsudek částečně změnil, rozhodl znovu o nákladech řízení před okresním soudem (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) a rozhodl též o nákladech odvolacího řízení. Žalobkyně měla v řízení před okresním soudem i v řízení odvolacím neúspěch toliko co do částky [částka] s úrokem z prodlení, což představuje necelá 3 % z celkového předmětu řízení. Měla tedy neúspěch v poměrně nepatrné části, Proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem ve výši [částka], zahrnující soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Náhradu v této výši je proto žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.); tomu odpovídá výrok III tohoto rozsudku. Podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 3 o. s. ř. by žalobkyni příslušelo i právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, a však v něm náklady nevynaložila, čemuž odpovídá výrok IV tohoto rozsudku.