Výrok
Usnesení soudního exekutora se potvrzuje ve správném znění, že do exekučního řízení vstupuje na místo dosavadní povinné 2) [jméno] [příjmení], bytem [adresa] PSČ: [PSČ], RČ: [číslo] nový povinný [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] [anonymizována tři slova], reg. [číslo] to v rozsahu daném výší ceny nabyté pozůstalosti.
Odůvodnění
1. Napadeným usnesením bylo rozhodnuto, že do exekučního řízení vstupuje na místo dosavadní povinné 2) [jméno] [příjmení], bytem [adresa] PSČ: [PSČ], RČ: [číslo] nový povinný [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] [anonymizována tři slova], reg. [číslo]. Důvodem tohoto postupu soudního exekutora byla skutečnost, že dosavadní povinná 2) zemřela [datum]. Exekutor postupoval podle § 107 o. s. ř. a na základě usnesení č. j. 35 D 56/2021-121 ze dne 14. 1. 2021 shledal, že [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] [anonymizována tři slova], reg. [číslo] nabyla majetek zemřelé. Tudíž rozhodl o nástupnictví této společnosti s tím, že ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního povinného, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
2. Usnesení okresního soudu napadl včas blanketním odvoláním povinný 1), přes výzvu exekutora své odvolání nijak nedoplnil.
3. Krajský soud přezkoumal napadené usnesení a řízení jemu předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání povinného není důvodné.
4. V posuzovaném případě jde o exekuci, která probíhá podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen„ ex. ř.“). Podle § 52 odst. 1 ex. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. V exekučním řízení je ve smyslu § 36 odst. 1 ex. ř. aktivně legitimován ten, v jehož prospěch svědčí právo z exekučního titulu, a pasivně legitimován ten, komu byla exekučním titulem uložena povinnost. Legitimace účastníků exekučního řízení vyplývá přímo z exekučního titulu. Ustanovení § 36 odst. 3 ex. ř. pak uvádí, že proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu. Ve smyslu § 107 odst. 1 o. s. ř. je pak třeba rozhodnout o tom, s kým bude v řízení pokračováno, což v případě smrti fyzické osoby vymezuje odst. 2, který stanoví, že ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. Pozůstalost po zemřelé nabyla [právnická osoba] CORP. jako závětní dědic s tím, že uplatnila výhradu soupisu podle § 1674 až 1676 o. z. a odpovídá do výše ceny nabyté pozůstalosti, jak vyplývá z usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 35 D 56/2021-121 ze dne 14. 01. 2021, které nabylo právní moci dne [datum].
5. Okresní soud tedy rozhodl správně o právním nástupnictví a vstupu [právnická osoba] CORP. na místo zemřelé povinné 2, pouze ve výroku chybělo vymezení rozsahu nástupnictví (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1170/2012 ze dne 10. 12. 2014). Tento rozsah je tu omezen výší ceny pozůstalosti, kterou bude v konečném výsledku případně definovat dražbou dosažená cena exekucí postiženého majetku pozůstalosti (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 387/2020 ze dne 29. 7. 2020).
6. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení okresního soudu postupem podle § 219 o. s. ř. ve správném znění potvrdil.