RozsudekZměněno

Spisová značka

30 CO 100/2022

Soud: Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka LiberecDatum rozhodnutí: 2022-06-30Č. j.: 30 CO 100/2022Soudce: JUDr. Kateřina SoltanováAgenda: Odvolací (civilní) (CO)Zveřejněno: 2022-07-15Předmět řízení: o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 14 C 290/2019-123 ze dne 15. února 2022ECLI:CZ:KSULLI:2022:30.Co.100.2022.1
odměna opatrovníkatlumočné
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

  • 99/1963 Sb.§ 142§ 148§ 29§ 140§ 220§ 212§ 30§ 238

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Rozsudek Okresního soudu v České Lípě č. j. 14 C 290/2019-123 ze dne 15. února 2022 se ve výroku V mění tak, že žalobkyni se povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě náklady řízení v částce 6 045,20 Kč neukládá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Okresní soud v České Lípě shora uvedeným rozsudkem rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 86 259,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu o částku 1,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II), uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 32 467,50 Kč (výrok III), přiznal opatrovnici žalované ustanovené z řad advokátů odměnu za zastupování žalované v celkové výši 5 904,80 Kč (výrok [příjmení]) a uložil žalobkyni povinnost nahradit ČR – Okresnímu soudu v České Lípě na nákladech řízení částku 6 045,20 Kč (výrok V).

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, směřující výhradně do výroku V o nákladech řízení. Svůj návrh opřela o znění § 140 odst. 2 o. s. ř. a o skutečnost, že náklady státu jsou v daném případě představovány náklady na právní zastoupení advokátem ustanoveným soudem. Protože se nejedná o náklady státu vzniklé v souvislosti s dokazováním, nelze o těchto nákladech rozhodnout podle ustanovení § 148 o. s. ř. Právě z důvodu pasivity žalovaného, jenž neuhradil svůj dluh řádně a včas ani v dodatečně poskytnutých lhůtách před podáním žaloby, byla žalobkyně nucena uplatnit nárok na peněžní plnění soudní cestou a s tímto uplatněním požadovat také náhradu nákladů řízení, které jí vznikly. Žalobkyně navrhla změnu napadeného výroku tak, aby jí povinnost k náhradě nákladů řízení státu nebyla uložena.

3. Odvolacímu přezkumu byl podroben výhradně výrok V napadeného rozsudku (§ 212 o. s. ř.), když ostatní výroky nabyly samostatně právní moci.

4. Usnesením Okresního soudu v České Lípě č. j. 14 C 290/2019-75 ze dne 27. listopadu 2020 byl žalovanému podle § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanoven opatrovník z řad advokátů z důvodu neznámého pobytu na území České republiky.

5. Z obsahu spisu se dále podává, že státu - České republice v tomto řízení vznikly v souvislosti se zastoupením žalovaného ustanoveným opatrovníkem z řad advokátů náklady v celkové výši 30 225,80 Kč. To byl důvod pro rozhodnutí soudu prvního stupně, odkazujícího na § 148 odst. 1 o. s. ř. a na výsledek řízení o věci samé, v němž byla žalobkyně v rozsahu 20 % neúspěšná, uložit žalobkyni povinnost nahradit státu náklady na zastupování žalovaného částkou 6 045,20 Kč (tj. 20 % z celkové částky nákladů vynaložených na zastoupení žalovaného).

6. Podle § 140 odst. 2 o.s.ř., byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát.

7. O výši částek, které z uvedeného titulu ustanovenému advokátovi náležejí, rozhoduje soud usnesením, a to poté, co ustanovený advokát po skončení řízení své nároky vyúčtuje, respektive poté, kdy marně uplyne lhůta, která byla advokátovi k předložení vyúčtování stanovena. Tento postup v daném řízení nebyl soudem prvního stupně dodržen, když výrok III o odměně opatrovníka tvoří součást téhož rozsudku a nenabyl tak právní moci dříve než rozhodnutí o náhradě nákladů, nicméně nejde o okolnost relevantní pro posouzení důvodnosti odvolání, které míří výhradně do výroku V o povinnosti žalobkyně hradit náklady státem v řízení vynaložené.

8. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

9. Výše citované zákonné ustanovení se uplatní při rozhodování soudu, kterým řízení končí, kdy se rozhoduje i o tom, zda se státu vedle případných dalších nákladů, které platil (§ 148 o. s. ř.), dostane též náhrady hotových výdajů a odměny advokáta ustanoveného některému z účastníků podle § 30 odst. 1 a 2 o. s. ř. Těmito náklady jsou zejména znalečné, tlumočné (s výjimkou případů, kdy byl tlumočník přibrán pro zajištění práva účastníka jednat v mateřštině), překlady listin.

10. Oproti tomu náklady řízení, které platil stát proto, že byl povinen zabezpečit práva účastníka na spravedlivý proces (například tlumočné proto, že účastník je cizincem, náklady a odměnu opatrovníka z řad advokátů), soud nemůže předepsat protistraně k náhradě ([příjmení], K., Hromada, M., Levý, J., Vláčil, D., [příjmení], Š., [příjmení], T. Náklady řízení. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 7 s.).

11. Výrok V rozsudku soudu prvního stupně proto byl odvolacím soudem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změněn tak, že povinnost k náhradě nákladů státu se žalobkyni neukládá.

12. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení je odůvodněno ustanoveními § 224 odst. 1, § 142 o. s. ř., když nelze shledat s ohledem na okolnosti případu důvody pro uplatnění zásady procesního úspěchu na straně některého z účastníků odvolacího řízení. Odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů odvolacího řízení právo.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací