Výrok
I. Rozsudek Okresního soudu v Liberci č. j. 16 C 67/2019-97 ze dne 5. května 2021 se mění tak, že se určuje, že vodovodní přípojka v délce 412 metrů pro stavby [adresa] a [adresa] v katastrálním území [k.ú.], jež je umístěna na pozemcích parc. č. [parcela], parc. č. [parcela], parc. č. [parcela], parc. č. [parcela], parc. [číslo] parc. č. [parcela] a parc. č. [parcela], zapsaných v katastrálním území [k.ú.], je ve spoluvlastnictví žalobců a žalovaných, s tím, že předmětem spoluvlastnictví žalobců je podíl o velikosti ideální jedné poloviny a předmětem spoluvlastnictví žalovaných rovněž podíl o velikosti ideální jedné poloviny.
II. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].
Odůvodnění
1. Žalobci podali u soudu žalobu na určení, že vodovodní přípojka vedoucí k domům účastníků je v jejich spoluvlastnictví s ideálními částmi společného práva v rozsahu 50 % (pro každého z vlastníků domů, když žalobci vlastní dům [adresa] na stavební parcele [číslo] zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], a žalované dům [adresa] na stavební parcele [číslo] zapsáno na listu vlastnictví [LV] pro katastrální území [k.ú.]). V roce 1996 způsobila společnost [právnická osoba], kontaminaci vody ve studních u obou domů nevhodně umístěnou skládkou chlévské mrvy. V roce 1997 bylo dohodnuto s touto společností coby [anonymizováno] a vyhotovitelem, že k domům účastníků bude vybudována předmětná vodovodní přípojka, napojená na stávající vodovod, nyní ve správě [právnická osoba] [anonymizováno] byla vybudována bez stavebního povolení, u Městského úřadu Frýdlant probíhá řízení o odstranění stavby spojené s řízením o dodatečném stavebním povolení, jež nebylo dosud ukončeno. Podle dohody s investorem si dne [datum] měli do svého vlastnictví převzít přípojku žalobci a [jméno] [příjmení] – tehdejší vlastník domu [adresa] k čemuž nedošlo. V roce 2018 uzavřela [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) v pořadí třetí smlouvu o dodávce pitné vody, a to pouze s žalovanými jakožto odběrateli. Vystavené faktury za spotřebu vody žalovaní pak rozúčtovali žalobcům, ti však se způsobem výpočtu nákladů vodného podle podružných měřidel instalovaných u obou domů nesouhlasí. Žalobci mají za to, že vodárenská společnost by měla uzavřít smlouvu o dodávce vody s vlastníky obou domů, bez určení vlastnictví však bude [anonymizováno] jednat pouze s žalovanými jako oprávněnými osobami (v tom žalobci spatřují naléhavý právní zájem své žaloby na určení vlastnictví). Naopak žalované v řízení zastávaly stanovisko, že žalobci si zřídili pouze odbočku přípojky, a to v rozporu se zákonem.
2. Soud prvního stupně žalobu na určení vlastnictví zamítl, neboť ve věci neshledal na straně žalujících naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k vodovodní přípojce ve smyslu § 80 o. s. ř. Určení vlastnického práva by totiž nepřineslo řešení sporů mezi účastníky, spočívající především v nesouhlasu žalobců s rozúčtováním vodného. Rozdíly v naměřených hodnotách by bylo možno vyřešit instalací nových měřidel. Ze shodného tvrzení účastníků vyplynulo, že žalobci mají vlastní studnu, nejsou proto závislí na vodě dodávané předmětnou přípojkou. Podle sdělení [anonymizováno] je přitom zřejmé, že dodavatel vody neuzavře více smluv vztahujících se k jedné vodovodní přípojce bez ohledu na to, komu svědčí vlastnické právo.