Výrok
I. Rozsudek Okresního soudu v Liberci č. j. 18 C 396/2018-273 ze dne 21. července 2021 se mění tak, že žaloba se v celém rozsahu zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 20 018,50 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 16 861,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 3 579,09 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 13 282 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 36 574 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III vylovil, že se žalobkyni vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 534 Kč.
2. Žalobou bylo původně požadováno zaplacení 30 673 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná dluží za vyúčtované služby za rok 2015 částku 13 282 Kč (spotřeba vodného a stočného) a na zálohách na správu domu a na správní činnost částku 17 391 Kč. Po částečném zpětvzetí žaloby bylo dne [datum] řízení zastaveno co do částky 13 811,91 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně upravila v rámci svého tvrzení důvod dluhu tak, že je představován skutečnými náklady na správu domu ve výši 3 051,76 Kč a na správní činnost 527,33 Kč. Soud prvního stupně tak projednával věc, jejímž předmětem byly nároky: 1) Náklady na správní činnost za období od června 2015 do prosince 2015, které představovaly na dům částku 1 582 Kč, na žalovanou připadá částka 527,33 Kč (po vydělení třemi, neboť v domě jsou 3 bytové jednotky), 2) náklady na správu domu, které činily pro celý dům 6 913,83 Kč, podíl žalované je 3 051,76 Kč. Jednotlivé položky nákladů na správu domu představuje přitom pojištění domu na rok 2015 ve výši 4 106 Kč, náklad na provedenou revizi elektřiny v domě ve výši 1 800 Kč a spotřebovaná elektřina ve společných částech domu ve výši 1 007,83 Kč, 3) podíl žalované za vynaložené vodné a stočné, jež bylo vyúčtováno pro celý dům ve výši 31 082 Kč, přitom celková spotřeba za rok 2015 dle odečtu měřidel představuje dluh žalované ve výši 13 282 Kč. Ohledně tohoto třetího žalobního požadavku bylo v řízení zjištěno, že ve smluvním vztahu s dodavatelem vody [právnická osoba] byla žalovaná, která také dodavatelskou fakturu proplatila z účtu vedeného na její jméno, na němž se nacházely platby (zálohy) od vlastníků bytových jednotek v domě v celkové výši 30 500 Kč. Žalobkyně daňový doklad (fakturu) od vodáren zahrnula coby podklad pro vyúčtovanou spotřebu ve vztahu k jednotlivým vlastníkům bytových jednotek. Soud prvního stupně po provedení poměrně rozsáhlého dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně k provedenému vyúčtování žalobních položek doplnila v řízení veškeré potřebné dokumenty, jež jsou jeho podkladem (dokladují dílčí nároky žaloby), proto žalobě jako důvodné zcela vyhověl. Úspěšné žalobkyni ve sporu přiznal pak právo na náhradu nákladů řízení.