Výrok
I. Rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. [spisová značka] ze dne [datum] se v části výroku I o lhůtě k plnění potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalované částku [částka], částku [částka] a částku [částka], a to vše ve splátkách [částka] měsíčně splatných k 25. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku (výrok I), žalobu zamítl co do částky [částka] s příslušenstvím (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
2. Z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně se podává, že výrokem I byla žalované uložena povinnost k vrácení dosud nesplacených částí jistin poskytnutých žalované na základě celkem tří smluv o úvěru uzavřených s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , které soud prvního stupně shledal neplatnými ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Lhůtu pro vrácení zbývajících částí jistin určil soud prvního stupně podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve splátkách [částka] měsíčně splatných k 25. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. Při stanovení výše měsíční splátky vyšel soud prvního stupně z aktuálních poměrů žalované, která je v invalidním důchodu a pečuje o patnáctiletého vnuka, jehož má v pěstounské péči. Pobírá invalidní důchod ve výši [částka], příspěvek na bydlení ve výši [částka], pěstounský příspěvek ve výši [částka] a příspěvek na dítě ve výši [částka]. Za bydlení platí [částka] měsíčně, nyní doplatí dluh u České televize a jiné dluhy nemá. Uzavřel soud prvního stupně, že těmto poměrům odpovídající splátka ve výši [částka] měsíčně zajistí spravedlivé uspořádání práv a povinností obou stran. Vysvětlil přitom, že splátky nestanovil „pod ztrátou jejich výhody“, neboť při řádném a včasném splácení bude dluh zcela zaplacen v relativně krátké době do deseti měsíců. Plnění ve splátkách nepředstavuje s ohledem na výši dlužné částky a délku jejího splácení ve stanovených splátkách neúměrné zvýhodnění žalované na úkor žalobkyně, a tudíž ochrana žalobkyně pro případ, že některá ze splátek nebude zaplacena řádně a včas, není nezbytná.
3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání směřující výhradně proti části výroku I o lhůtě k plnění. Namítá, že soud prvního stupně stanovil žalované k plnění uložené povinnosti splátky, avšak opomněl uvést splatnost celého závazku pro případ prodlení žalované se stanovenými splátkami, tj. že v případě prodlení byť jen s jedinou splátkou se stává splatným celý dluh. Žalobkyně zdůrazňuje, že je nutné zohlednit rovněž její zájem jakožto věřitelky na zaplacení dluhu v přiměřené době, přičemž odkazuje na usnesení Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Navrhuje proto, aby odvolací soud doplnil výrok I o dovětek „pod ztrátou výhody splátek s tím, že v případě prodlení s úhradou byť jen jediné splátky, a to i částečně, se stává okamžitě splatným celý zůstatek výše specifikované dlužné částky včetně příslušenství dnem, následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení.“.
4. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.
5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu toliko v odvoláním napadeném rozsahu, tedy v části výroku I o lhůtě k plnění, a řízení předcházející jeho vydání podle § 214 odst. 2 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
6. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
7. Závěry usnesení Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum], na které žalobkyně poukazuje v odvolání, nejsou v dané věci přiléhavé, neboť se vztahují k pariční lhůtě plnění ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., zatímco v dané věci se jedná o určení lhůty splatnosti (k vrácení) jistiny spotřebitelského úvěru podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, který představuje speciální úpravu vypořádání z neplatné smlouvy vycházející z kritéria možností spotřebitele. S ohledem na možnosti spotřebitele proto mohou být splátky jistiny zcela minimální, a nelze v určitých případech vyloučit ani to, že soud uzná, že není v možnostech spotřebitele v daném okamžiku jistinu vůbec vracet (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).
8. V poměrech nyní projednávané věci je závěr soudu prvního stupně, že není důvodné, aby plnění výrokem I uložené povinnosti ve splátkách bylo stanoveno pod ztrátou jejich výhody, opodstatněný. Plyne z výše citovaného ustanovení, že byla-li smlouva uzavřena neplatně z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (její zbývající část) podle svých možností. Možnosti žalované zjistil soud prvního stupně správně a na základě jejich řádného zhodnocení stanovil výši i podmínky splátek. Takto v dané věci zjištěným poměrům žalované odpovídající měsíční splátka ve výši [částka] umožňuje úplné zaplacení žalobkyni přisouzeného plnění v celkové výši [částka] do deseti měsíců od právní moci rozsudku. Žalobkyně přitom v odvolání samo stanovení splátek a jejich výši nezpochybňuje. Zároveň ze žádného zákonného ustanovení neplyne povinnost, aby splátky byly soudem stanoveny pod ztrátou jejich výhody. Jestliže tak soud prvního stupně v dané věci dovodil, že není důvodu splácet pod ztrátou výhody splátek, kdy také zohlednil časový horizont, v němž dojde k zaplacení celého dluhu, je takový závěr logický a odpovídá okolnostem projednávané věci.
9. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I o lhůtě k plnění podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.
10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. v situaci, kdy v odvolacím řízení úspěšná žalovaná by měla vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, podle obsahu spisu jí však žádné nevznikly.