Výrok
I. Rozsudek Okresního soudu v Liberci č.j. 14 C 175/2010-173 ze dne 8. března 2021 se mění tak, že žaloba se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované plné náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 32 935, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost odstranit v domě [adresa] [ulice a číslo], [obec], postaveném na parcele [číslo] v části obce Liberec V – [anonymizováno] stavební úpravy spočívající ve vybudování bytové jednotky 1+1 s příslušenstvím v půdních prostorách a chodbě dle povolení Stavebního úřadu v [obec] č.j. S [číslo] ze dne 18. 4. 1994 a č.j. S [číslo] ze dne 19. 7. 1994 a uvést půdní prostory a část chodby do stavu před vydáním uvedených rozhodnutí, uvedené prostory vyklidit a předat žalobkyni do šedesáti dnů od právní moci rozsudku (výrok I), a dále nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Rozhodl tak o žalobě, odůvodněné tvrzením žalobkyně, že je coby vlastník bytu a společných částí domu právní nástupkyní manželů [příjmení], že žalovaná na základě nezákonně vydaného stavebního povolení učnila stavební úpravy na půdě domu, když tam zřídila byt (k jehož kolaudaci nikdy nedošlo) a prostor pro svoji potřebu uzamkla, čímž byla žalobkyně omezena ve výkonu svých vlastnických práv. Žalobkyně zdůraznila i negativní vliv provedených úprav na technické aspekty užívání domu, s čímž souvisí i ohrožení jejího majetku (byt a nábytek v něm umístěný). Absenci dobré víry žalované v souvislosti se stavebními úpravami domu žalobkyně dovozovala ze skutečností týkajících se správního řízení vedeného v minulosti stavebním úřadem, zejména pak v r. 2001 vydaného rozhodnutí ukládajícího žalované nepovolenou stavbu odstranit. Soud prvního stupně na základě shodných tvrzení účastníků i z listinných důkazů zjistil, že žalovaná zřídila byt v prostorách půdy poté, kdy uvedla v omyl stavební úřad; oprávnění rozhodnout o adapataci půdních prostor, vedoucí k podstatné změně stavby, náleželo však všem tehdejším spoluvlastníkům domu. [ulice] úřad v rozporu se zákonnou úpravou vyplývající ze zák. č. 72/1994 Sb. nezkoumal skutečné vlastnické poměry, stavební povolení vydal v rozporu se zákonem. Soud prvního stupně učinil, odkazujíc na konkrétní judikaturu Nejvyššího soudu, závěr, že žalobkyně je aktivně legitimována v řízení na ochranu spoluvlastnictví vůči neoprávněným zásahům třetích osob a že pasivní legitimace žalované je dána tím, že do práva žalobkyně neoprávněně zasáhla. Žalobě proto vyhověl a uložil žalované povinnost dotčené prostory vyklidit, uvést je do původního stavu a předat žalobkyni. Povinnost k náhradě nákladů řízení vynaložené žalobkyní byla žalované uložena s odkazem na aplikaci § 142 odst. 1 o. s. ř.