Výrok
Usnesení okresního soudu se mění tak, že se manželce přiznává osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu.
Odůvodnění
1. Návrhem podaným u soudu [datum] domáhá se manželka rozvodu manželství. Po výzvě okresního soudu k zaplacení soudního poplatku za návrh ve výši [částka] (dle položky 4 bod 1. písm. c/, bod 6. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), požádala manželka v podání z [datum] o osvobození od soudního poplatku s tvrzení, že je vedena jako nezaměstnaná a nemá žádný příjem.
2. Shora označeným usnesením okresní soud rozhodl, že se manželce osvobození od soudního poplatku nepřiznává. Podle okresního soudu, manželka přes výzvu soudu nedoložila„ veškeré své měsíční výdaje“, resp. nedoložila v „ Prohlášení o majetkových poměrech“ uvedené placení nájemného ve výši [částka]. To okresnímu soudu znemožnilo posoudit poměry manželky.
3. Proti usnesení se včas manželka odvolala. V odvolání tvrdí, že bydlí na ubytovně a jejím jediným příjmem, z něhož by měla zaplatit soudní poplatek, je příspěvek na živobytí ve výši [částka]. Doplatek na bydlení ve výši [částka] je vyplácen na účet ubytovatele, což manželka dokládá předložením smlouvy o ubytování.
4. Odvolací soud bez nařízení jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
5. Podle § 138 odst. 1 věta prvá o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi z části osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
6. Z citovaného ustanovení vyplývá, že při [anonymizováno] o osvobození od soudních poplatků je třeba přihlížet na jedné straně k poměrům žadatele, a to zejména k poměrům majetkovým příp. sociálním či [anonymizováno], a na straně druhé k výši soudního poplatku případně k nákladům, které si řízení vyžádá. Vedle toho je třeba vždy předběžně řešit, zda nejde ze strany žadatele o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
7. V daném případě bylo zřejmé již v době rozhodování okresního soudu - po té co manželka předložila vyplněné„ Prohlášení o majetkových poměrech“ a zároveň rozhodnutí Úřadu práce ČR z [datum] o přiznání doplatku na bydlení ve výši [částka] (č. l. 18 spisu) a rozhodnutí téhož úřadu z [datum] o přiznání příspěvku na živobytí (č. l. 20 spisu) - že pro nedostatečné majetkové poměry žadatelka splňuje předpoklady úplného osvobození od soudního poplatku (ve výši [částka]). Měl-li okresní soud pochybnosti o tom, zda vyplácený doplatek na bydlení je používán k úhradě úplaty za ubytování, jak uvedeno v „ Prohlášení“, pak tyto pochybnosti byly rozptýleny v odvolacím řízení. V něm odvolatelka předložila potvrzení ubytovatele (č. l. 24 spisu), z něhož jednoznačně vyplývá, že tato dávka hmotné nouze je úřadem vyplácena přímo na účet ubytovatele.
8. Proto odvolací soud napadené usnesení okresního soudu dle § 220 o. s. ř. změnil tak, že manželce přiznal osvobození od placení soudních poplatků v daném řízení, a to výjimečně (s ohledem na úplnou odkázanost žadatelky na dávky hmotné nouze) v plném rozsahu.