Výrok
Usnesení okresního soudu se potvrzuje.
Odůvodnění
1. Návrhem podaným u soudu [datum] domáhá se manželka rozvodu manželství. Zároveň s návrhem požádala o osvobození od soudního poplatku.
2. Shora označeným usnesením okresní soud rozhodl, že se manželce osvobození od soudního poplatku nepřiznává. V odůvodnění poukázal na to, že přes výzvu soudu nedoložila své poměry tak, aby mohlo být posouzeno, zda ve smyslu § 138 občanského soudního řádu splňuje předpoklady pro osvobození od soudního poplatku.
3. Proti usnesení se včas manželka odvolala. V odvolání namítá, že na výzvu k doložení poměrů nereagovala proto, že společně s dcerou ve věku 8 let prodělávaly [anonymizováno] Covid-19. Manželka uvádí, že na vyplnění soudem zaslaného„ Prohlášení o majetkových poměrech“ zapomněla a žádá, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.
4. Odvolací soud bez nařízení jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
5. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
6. Z citovaného ustanovení vyplývá, že při rozhodování o osvobození od soudních poplatků je třeba přihlížet na jedné straně k poměrům žadatele, a to zejména k poměrům majetkovým, a na straně druhé k výši soudního poplatku případně k nákladům, které si řízení vyžádá. Vedle toho je třeba vždy předběžně řešit, zda nejde ze strany žadatele o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
7. Při rozhodování o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků také platí, že účastník - má-li být s žádostí úspěšný - je povinen soudu věrohodným způsobem své poměry prokázat. Tyto poměry účastník (jde-li o fyzickou osobu) standardně dokládá vyplněním tzv.„ Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“, jehož vzorový formulář je soudy užíván pod označením„ O.s.ř. [číslo]“, případně jinými doklady tak, jak je ve formuláři„ Prohlášení“ předepsáno. Není ovšem vyloučeno, aby účastník doložil své poměry i jiným způsobem. Formulář obsahuje upozornění, z něhož jednoznačně vyplývá, které údaje je žadatel povinen uvést případně doložit.
8. Tak byla v daném případě manželka okresním soudem (prostřednictvím„ Prohlášení“ doručeného dne [datum]) vyzvána, aby popsala a případně doložila své osobních, majetkové a výdělkové poměry. Manželka na tuto výzvu nereagovala a ani v průběhu odvolacího řízení, kdy zjevně neobstojí v odvolání uváděný důvod její nečinnosti, soudu nepředložila vyplněný formulář„ Prohlášení“ či jiný doklad o svých poměrech.
9. Za takového stavu jeví se rozhodnutí okresního soudu o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků jako věcně správné i v době rozhodování odvolacího soudu, a proto jej odvolací soud dle § 219 o. s. ř. potvrdil.