Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I zamítající žalobu o 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení mění potud, že žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do zaplacení, a jinak se v části zamítající žalobu ohledně úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odůvodnění
1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl návrh (žalobu), aby byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 17 418 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 702,09 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 321,08 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 178,94 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 14,20 % ročně z částky 12 178,94 Kč od [datum] do zaplacení. Vyšel ze zjištění, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce ve výši 15 000 Kč. Podle této smlouvy se žalovaná zavázala společnosti [právnická osoba] uhradit na jistině 15 000 Kč a na poplatku (tvořeném součtem kapitalizovaného úroku 1 326 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 867 Kč a poplatku za hotovostní režim inkasa splátek 3 225 Kč) 6 418 Kč, celkem tedy mělo být žalovanou uhrazeno 21 418 Kč formou 60 pravidelných týdenních splátek po 357 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od uzavření smlouvy. Z tabulky umoření okresní soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem 4 000 Kč Okresní soud vychází z toho, že jelikož žalovaná byla v pozici spotřebitele, bylo podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), povinností [právnická osoba] před uzavřením smlouvy prověřit úvěruschopnost žalované. Okresní soud přitom ze zákaznické karty žalované, vyplněné v den uzavření smlouvy o zápůjčce, zjistil, že na straně příjmů žalované je vyplněn údaj o čisté mzdě 8 263 Kč a o dalších čistých příjmech domácnosti ve výši 10 200 Kč, což činí celkem 18 463 Kč, na straně pasiv je uveden nájem 4 000 Kč, platba telefonu 250 Kč a výdaje na domácnost 7 000 Kč s tím, že celkový součet pasiv činí 10 250 Kč, ačkoliv správně jde o částku o 1 000 Kč vyšší, rozdíl mezi aktivy a pasivy tak není 7 213 Kč, jak je v zákaznické kartě vyplněno, ale 6 213 Kč. Žalobkyně však neprokázala původ dalších čistých příjmů domácnosti žalované ve výši 10 200 Kč. Proto okresní soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně povinnost uloženou jí v § 9 odst. 1 z. s. ú. řádně nesplnila., a z tohoto důvodu žalobu v plném rozsahu zamítl. Výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšné žalované žádné náklady nevznikly (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).