Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. mění tak, že žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobce částkou 2 000 Kč měsíčně s účinností od [datum] vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobce a ve zbytku se žaloba na zvýšení výživného zamítá.
II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že nedoplatek vzniklý zvýšením výživného za období od [datum] do [datum] ve výši 51 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
III. Tím se mění v příslušné části rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 1. 6. 2007 č. j. 13 P 53/98-90.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I. uložil žalovanému povinnost přispívat na výživu žalobce částkou 2 000 Kč měsíčně v období od [datum] do [datum] a 3 000 Kč měsíčně od [datum], vždy do každého 15. dne daného měsíce k rukám žalobce. Výrokem II. rozhodl, že nedoplatek na výživném za dobu od [datum] do [datum] ve výši 64 000 Kč je otec povinen zaplatit po 2 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku k rukám žalobce, pod ztrátou výhody splátek. Výrokem III. zamítl žalobu ve zbytku a to do částky 3 000 Kč měsíčně od [datum] do [datum] a do částky 2 000 Kč měsíčně od [datum]. Výrokem IV. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
2. Okresní soud rozhodoval o návrhu žalobce, zletilého syna žalovaného, na zvýšení výživného, neboť podle žalobce dosavadní částka 1 000 Kč měsíčně naposledy upravená rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 1. 6. 2007, č. j. 13 P 53/98-90, je nepostačující. Žalobce požadoval zvýšit výživné počínaje dnem [datum] na částku 5 000 Kč měsíčně. Poukázal na to, že od doby posledního rozhodování uplynulo 14 let a výrazně se zvýšily jeho potřeby. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil, neboť nemá dostatek finančních prostředků, aby přispíval na výživu zletilého syna vyšší částkou. Po provedeném dokazování okresní soud dospěl k závěru, že došlo k několika podstatným změnám, které odůvodňují zvýšení dosud stanoveného výživného. Žalobce má potřeby dospělého člověka, od [datum] do [datum] byl studentem [ulice] odborné školy [anonymizováno], managementu a veřejnosprávních studií, náklady na dojíždění z [obec] do [obec] činily asi 1 550 Kč měsíčně, dále se v této škole hradilo školné (3 000 Kč, [anonymizováno] x 9 500 Kč), díky studijním výsledkům žalobce snížené. Od [datum] je žalobce studentem [obec] školy zdravotnictví a sociální práce se sídlem v Bratislavě, která má pobočku v [obec]. Žalovaný bydlí se svou družkou [jméno] [příjmení] a společnými dětmi dcerou [jméno] [příjmení], narozenou [datum] a synem [jméno] [příjmení], narozeným [datum]. Žalovaný byl naposledy zaměstnán v roce 2016 jako řidič kamionu, kdy sám ukončil pracovní poměr, neboť mu nevyhovovaly platební podmínky. Od té doby je na Úřadu práce, vydělává si brigádně jako mechanik nebo automechanik, uváděl výdělek od 500 Kč do 1 500 Kč denně. Žalovaný uvedl, že v roce 2017 prodělal mrtvici, občas mu padají věci z ruky. Žádnou [anonymizováno] zprávu, která by potvrzovala jeho omezenou pracovní schopnost, nedoložil. Okresní soud z přehledu volných pracovních míst zjistil, že v oboru automechanik může žalovaný dosahovat příjmu 30 000 až 40 000 Kč měsíčně. Okresní soud proto při svém rozhodování vycházel z průměrného příjmu 35 000 Kč měsíčně hrubého, kterého by žalovaný mohl dosahovat. Nicméně okresní soud vzal v úvahu také to, že žalovanému přibyla další vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobce, byť zletilý, pokračuje ve studiu, které zvyšuje úroveň jeho vzdělání a tím i jeho šance na pracovním trhu, a proto se jedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání, která ospravedlňuje trvání vyživovací povinnosti rodičů. Okresní soud zohlednil, že žalobce vyvíjí přiměřené úsilí směřujíc í k tomu, aby se sám uživil, neboť vedle denního studia pracuje i brigádně. Okresní soud proto uložil žalovanému přispívat na výživu žalobce od [datum] částkou 2 000 Kč měsíčně, a to do [datum] a následně částkou 3 000 Kč měsíčně od [datum]. Ve zbytku žalobu zamítl. Okresní soud rozhodl o nedoplatku na výživném ve výši 64 000 Kč a žalovanému umožnil k jeho úhradě splátky. Okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, neboť žalobce byl úspěšný pouze částečně.