Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekPotvrzeno

Spisová značka

13 Co 222/2026

Soud: Městský soud v PrazeDatum rozhodnutí: 10. 9. 2026Č. j.: 13 Co 222/2026-211Předsedkyně senátu: JUDr. Eliška MrázkováAgenda: Odvolací (civilní) (Co)Zveřejněno: 13. 11. 2026Předmět řízení: o zaplacení 4 673 805 Kč s příslušenstvím,ECLI:CZ:MSPH:2026:13.Co.222.2026.211
odstoupení od smlouvybezdůvodné obohacenísmlouva o dílokonkursdokazovánínáhrada nákladůpostoupení pohledávkyinsolvenční správceodvolánízadržovací právonáklady řízenízánik závazkujednatelmajetekpovinnost mlčenlivostinásledek
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (30) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně s e p o t v r z u j e .

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 33 238,70 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 4 673 805 Kč spolu s 12% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 132 954,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Na základě nesporných skutkových tvrzení účastníků a výsledků provedeného dokazování vzal za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně - [právnická osoba].[IČO] IČO, , jako zhotovitelem a žalovanou coby objednatelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo „[podezřelý výraz] “, jejímž předmětem byl závazek zhotovitele provést řádně a včas dílo spočívající v kompletní rekonstrukci nemovitosti na adrese [adresa] a závazek objednatele zaplatit sjednanou cenu. Ve smlouvě bylo stranami mimo jiné sjednáno, kdy je zhotovitel a objednatel oprávněn od smlouvy odstoupit, přičemž ukončením smlouvy nejsou dále dotčena ustanovení týkající se náhrad škod, ochrany důvěrných informací a povinnosti mlčenlivosti, zápočtu a postupování pohledávek a ustanovení týkající se takových práv a povinností, z jejichž povahy vyplývá, že mají trvat i po skončení účinnosti této smlouvy. Ve smlouvě bylo také ujednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako zhotovitel není oprávněna bez předchozího písemného souhlasu objednatele postoupit jakoukoli pohledávku za objednatelem vyplývající z této smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] od smlouvy o dílo odstoupila. Dále vzal za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně spolu s žalobkyní uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou ve výši 5 374 821,30 Kč vzniklé z titulu vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním z právního důvodu, který odpadl, když dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo ze dne [datum], uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Žalobkyně ve smlouvě prohlásila, že byla se všemi dokumenty týkajícími se předmětné pohledávky dostatečně seznámena a bylo jí také známo, že pohledávka je nejistá a může být nedobytná. Následně žalobkyně oznámila žalované, že žalobkyně pohledávku za žalovanou nabyla, pročež má již žalovaná nadále plnit pouze žalobkyni.

3. Na podkladě těchto zjištění soud I. stupně dovodil, že ačkoliv bylo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou ve smlouvě o dílo sjednáno, že ukončením smlouvy o dílo nejsou nijak dotčena její ustanovení týkající se i postupování pohledávek a ustanovení týkající se takových práv a povinností, z jejichž povahy vyplývá, že mají trvat i po skončení účinnosti této smlouvy a že právní předchůdkyně žalobkyně není oprávněná bez předchozího písemného souhlasu žalované postoupit jakoukoli pohledávku za objednatelem vyplývající z této smlouvy, právní předchůdkyně žalobkyně po odstoupení od smlouvy přesto bez takového souhlasu žalované postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Jednatelem právní předchůdkyně žalobkyně i žalobkyně byla navíc jedna a tatáž osoba, tudíž si musela být i sama žalobkyně vědoma toho, že případné postoupení pohledávky je podmíněno souhlasem žalované. Žalobkyně přitom netvrdila, natož aby prokázala, že žalovaná s postoupením pohledávky souhlasila. Uzavřel tak, že postupní smlouva ze [datum] je vůči žalované neúčinná a s odkazem na § 1881 odst. 1 a § 2005 o. z. z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně ve věci žalobu zamítl. Dodal, že nedošlo ani k řádné notifikaci, tj. prokázání postoupení pohledávky, když pouhé její oznámení nestačí (§ 1882 odst. 1 o. z.) a vůči žalované je tudíž neúčinné. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání a soudu I. stupně vytýkala nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci. Uvedla, že důvodem žaloby je uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení, který vznikl poté, co její právní předchůdkyně [právnická osoba]. dne [datum] odstoupila od smlouvy o dílo, kterou jako zhotovitel uzavřela s žalovanou jako objednatelem dne [datum], a to pro porušení povinností objednatele. Odstoupením od smlouvy o dílo se závazky z této smlouvy od počátku zrušily, důvod plnění odpadl a strany byly povinny si mezi sebou vypořádat poskytnuté plnění podle zásad bezdůvodného obohacení, což se nestalo. Pohledávku z bezdůvodného obohacení postoupila [právnická osoba]. na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], která zakládá aktivní legitimaci žalobkyně. Postoupená pohledávka není pohledávkou ze smlouvy o dílo. Závěrem proto navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že žalobě bude vyhověno.

5. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že má napadený rozsudek za věcně správný, vycházející z úplně zjištěného a mezi účastníky nesporného skutkového stavu, založený na správném právním posouzení věci a že odvolací námitky žalobkyně nejsou důvodné. Rozhodné skutečnosti byly mezi účastníky nesporné, soud I. stupně tak neučinil žádná sporná skutková zjištění, která by žalobkyně mohla úspěšně zpochybnit a spor je veden výlučně o právní posouzení nesporného skutkového stavu, konkrétně o to, zda byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna předmětnou pohledávku postoupit a zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. Smluvní zákaz postoupení obsažený v čl. 25.6 smlouvy o dílo nedopadá pouze na pohledávky „vyplývající z této smlouvy“, nýbrž výslovně rovněž na pohledávky ze smluv, které vzniknou na základě této smlouvy či v souvislosti s touto smlouvou. Nárok na vypořádání plnění poskytnutých před odstoupením, který žalobkyně kvalifikuje jako bezdůvodné obohacení, vzniká v přímé a bezprostřední souvislosti se smlouvou o dílo - bez existence smlouvy o dílo a bez odstoupení od ní by takový nárok vůbec nevznikl. V čl. 24.6 smlouvy o dílo si strany výslovně ujednaly, že zákaz postoupení pohledávek má zavazovat i po zániku závazkového vztahu. Jde o ujednání předvídané ust. § 2005 odst. 2 o. z. a zákaz postoupení tudíž odstoupení od smlouvy přetrval a byl pro právní předchůdkyni žalobkyně i nadále závazný. Smyslem § 1881 odst. 1 o.z. i sjednaného smluvního závazku je ochrana dlužníka před tím, aby mu byl proti jeho vůli vnucen nový věřitel. Poukázala na to, že v oznámení o postoupení pohledávky z [datum] žalobkyně sama označila nárok jako neproplacené zádržné ve výši 10% ze smlouvy o dílo, tedy jednoznačně jako pohledávku z titulu ceny díla a teprve v reakci na námitky žalované a v odvolání pohledávku překvalifikovala na bezdůvodné obohacení, a to zjevně účelově s cílem vyhnout se smluvnímu zákazu postoupení. Žalobkyně není konzistentní ani v tom, jaký nárok a v jaké výši měla vůbec nabýt, smlouva o postoupení pohledávky ze [datum] zní na částku 5 374 821,30 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, zatímco žalobou je uplatňována částka 4 673 805 Kč z titulu zádržného a tato rozpornost sama o sobě vyvolává pochybnost o existenci a identifikaci postupované pohledávky. Postoupení pohledávky bylo – pokračovala žalovaná dále- podle čl. 25.6 smlouvy o dílo podmíněno předchozím písemným souhlasem žalované jako objednatelem. Takový souhlas dán nebyl, žalobkyně jeho udělení v řízení ani netvrdila, natož prokázala a soud I. stupně proto správně dovodil neúčinnost postupní smlouvy ze [datum] vůči žalované ve smyslu § 1881 odst. 1 o. z. Zdůraznila, že jednatelem postupitele i postupníka byla jedna a táž osoba [jméno FO], který smlouvu o postoupení pohledávky podepsal za obě strany a žalobkyni tak byl nepochybně smluvní zákaz postoupení a podmínka souhlasu žalované znám. V žádném případě tak nelze dovozovat dobrou víru žalobkyně ve smyslu § 2005 odst. 1 věty druhé o. z., jež by mohla požívat ochrany. Setrvala dále na námitce neplatnosti postupní smlouvy z důvodu úpadku právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]., která je na základě usnesení [Orgán veřejné moci] č.j. [spisová značka] ze dne [datum] v úpadku a na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, čímž přešlo dispoziční oprávnění k majetkové podstatě na insolvenčního správce. Smlouva o postoupení pohledávky ze [datum] nebyla schválena insolvenčním soudem ani věřitelským orgánem, a proto je neplatná. I z tohoto důvodu postrádá žalobkyně aktivní věcnou legitimaci. Ztotožnila se rovněž se závěrem soudu I. stupně o neúčinnosti oznámení o postoupení pohledávky, když jí žalobkyně postoupení pohledávky pouze oznámila dopisem z [datum], aniž by postoupení jakkoli prokázala a notifikace tudíž nevyvolala vůči žalované zamýšlené účinky. Konečně poznamenala, že uplatněná pohledávka ani neexistuje, resp. není splatná. Vyplacení první části zádržného ve výši 5% bylo dle smlouvy o dílo podmíněno protokolárním předáním a převzetím díla bez vad a nedodělků; dílo však nebylo právním předchůdcem žalobkyně dokončeno ani žalované předáno a proto právo na úhradu této části ceny díla nikdy nevzniklo. Druhá část zádržného ve výši 5% měla být vyplacena až po uplynutí nejdelší záruční doby, jejíž běh se odvíjel od předání díla. Jelikož dílo nebylo nikdy předáno, nemohla začít běže záruční doba a nemohla tak nastat ani splatnost druhé části zádržného. Navrhla proto potvrzení napadeného rozsudku.

6. V následném doplnění svého odvolání žalobkyně rozvinula svoji argumentaci a dovozovala, že nárok z bezdůvodného obohacení nebyl v čl. 25.6. smluvně vyloučen z postoupení, že postupní smlouvou ze [datum] došlo k platnému převodu pohledávky a že smluvní zákaz postoupení je omezením vlastnického práva a jako takový musí být vykládán restriktivně. Námitka žalované, že žalobkyně (která má stejného společníka a jednatele jako původní zhotovitel) nemá aktivní legitimaci k podání žaloby, je zjevným zneužitím práva.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a odvolání neshledal důvodným.

8. Soud I. stupně vycházel při svém rozhodování z postačujících skutkových podkladů, správně zjistil skutkový stav, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení, a proto z něj vycházel i odvolací soud. Poněvadž soud I. stupně dovodil, že žalobkyně není v tomto sporu aktivně legitimována, v bodech 8. a 9. odůvodnění svého rozsudku vysvětlil, proč neprováděl dokazování dalšími navrženými důkazy.

9. Soud I. stupně založil svůj zamítavý rozsudek na nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně v tomto sporu. S tímto jeho závěrem se odvolací soud ztotožňuje. Účinkem odstoupení od smlouvy je zánik závazku, a to již od jeho samotného počátku (§ 2004 odst. 1 o. z.). Odstoupení od smlouvy však nemá za následek zánik všech práv a povinností; některé součásti obsahu závazku přetrvávají i po odstoupení od smlouvy. Demonstrativní výčet odstoupením nedotčených práv a povinností obsahuje § 2005 odst. 2 o. z., podle něhož mohou další součásti obsahu závazku přetrvat na základě výslovné dohody stran, které si tak mohou ve smlouvě určit, že některá ujednání budou mít právní účinky i po případném odstoupení. Jak bylo v řízení prokázáno, v článku 24.6. smlouvy o dílo z [datum] si smluvní strany (právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]. jako zhotovitel a žalovaná coby objednatel) ujednaly, že: „Odstoupením od smlouvy nezaniká nárok na zaplacení smluvních pokut postižené smluvní straně. Ukončením této smlouvy nejsou dále dotčena ustanovení týkající se náhrad škod, ochrany důvěrných informací a povinnosti mlčenlivosti, zápočtu a postupování pohledávek a ustanovení týkající se takových práv a povinností, z jejichž povahy vyplývá, že mají trvat i po skončení účinnosti této smlouvy“ a dále si v čl. 25.6. ujednaly, že: „Zhotovitel není oprávněn bez předchozího písemného souhlasu objednatele postoupit, zastavit či jinak zatížit či zcizit jakoukoli pohledávku za objednatelem vyplývající z této smlouvy ani jakoukoli pohledávku nebo její část vůči objednateli jednostranně započítat ani uplatnit jakékoli zadržovací právo k jakékoli části díla dle této smlouvy. Stejný režim platí pro pohledávky ze smluv, které vzniknou na základě této smlouvy či v souvislosti s touto smlouvou.“ Takovéto smluvní ujednání je v souladu s § 1881 odst. 1 o. z., upravující výjimku z obecné zásady, že pohledávky jsou postupitelné na jinou osobu a je platným smluvním omezením dispozice s pohledávkou. Za situace, kdy nebyl dán předchozí písemný souhlas žalované s postoupením pohledávky, je postoupení pohledávky postupní smlouvou ze [datum] vůči ní neúčinné, žalovaná tudíž není povinna plnit žalobkyni/postupníkovi a ta proto není v tomto sporu aktivně věcně legitimována. Odvolací argumentace žalobkyně na tomto závěru nemůže ničeho změnit.

10. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

11. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která měla plný úspěch i v této fázi řízení, byla přiznána náhrada nákladů sestávající z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (písemné vyjádření k odvolání) ve výši 27 020 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, jedné paušální náhrady 450 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky) a z 21% náhrady za daň z přidané hodnoty v částce 5 768,70 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tj. celkem 33 238,70 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací