Výrok
Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem pro zmeškání soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši reposazby stanovené ČNB zvýšené o 7 % vždy k prvému dni dalšího pololetí z dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka].
2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení výše uvedené částky s tím, že jeho právní předchůdce [právnická osoba], uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], úrok z úvěru činil 39,508 % ročně. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek [anonymizována tři slova] odstoupila od smlouvy dne [datum] a vyúčtovala dlužnou pohledávku. Ve vyúčtování podrobně rozepsala, z čeho se dlužná částka skládá. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně jejích příloh.
3. Soud I. stupně měl za splněné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1 o. s. ř., když žalovaný převzal obsílku k ústnímu jednání [datum] a ač byl řádně poučen o právních následcích se k ústnímu jednání nedostavil, ani se neomluvil. Žalobce navrhl, aby bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Soud proto vzal za nesporná tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, když právní vztah mezi účastníky vzniklý posoudil jako smlouvu o spotřebním úvěru dle zák. č. 321/2001 Sb., a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř.
4. Rozsudek napadl včasným odvoláním žalovaný. Namítal, že až do nařízení exekuce usnesením Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nevěděl o tom, že vůči němu je u Obvodního soudu pro Prahu 1 vedeno nalézací řízení, neboť již od [anonymizováno] [rok] se nezdržoval v místě svého administrativně evidovaného trvalého bydliště, nýbrž u své matky na adrese [adresa]. S manželkou [jméno] [příjmení], která později v roce [rok] zemřela, od té doby neudržoval žádný kontakt, takže se ani nedozvěděl o tom, že by měl mít na poště v místě svého trvalého bydliště uloženou nějakou zásilku. Ze svého místa trvalého bydliště se fakticky odstěhoval, a proto zásilky, které mu byly ukládány u pošty a vraceny soudu zpět z důvodu jejího nevyzvednutí, mu nebyly nikdy řádně doručeny. Nemohlo být proto vykázáno ani doručení předvolání k prvnímu jednání, neboť nebyl k němu řádně obeslán a nebyly tak splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání. K prokázání těchto skutečností navrhoval provést důkaz exekučním spisem vedeným Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. [spisová značka], který obsahuje i výpovědi svědků, včetně dnes již zemřelé manželky žalovaného, prokazujících, že se žalovaný v místě trvalého bydliště skutečně od roku [rok] nezdržoval. Navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.
5. K podanému odvolání žalobce uváděl, že adresa [ulice a číslo] v [obec] byla vedena jako trvalá adresa žalovaného dle [anonymizována tři slova], pokud se žalovaný nezdržoval na této adrese, není bohužel v silách žalobce ani soudních orgánů zjišťovat, na jaké adrese se žalovaný zrovna nachází, platí proto základní předpoklad, kterým se řídí soudní orgány pro doručování a který je stanoven v § 46b písm. a) o. s. ř., tedy že je doručováno na adresu trvalého bydliště. Podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání tak byly dle žalobce splněny. Navrhoval potvrzení napadeného rozsudku a přiznání nákladů odvolacího řízení.
6. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.
7. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobci bylo předvolání k jednání doručováno do vlastních rukou na adresu [adresa] obálka s písemností byla u pošty uložena dne [datum] a adresátu byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky. Obálka se zásilkou se vrátila soudu zpět s relací pošty, že adresát nebyl zastižen a zásilku si na poště nevyzvedl.
8. Dle § 46 odst. 6 o. s. ř. ve znění [účinnost], byla-li písemnost doručována na adrese, která je vedena podle zvláštního právního předpisu jako místo pobytu fyzické osoby nebo na adrese, kterou fyzická osoba sdělila soudu a požádala o doručování na ni (odst. 1), anebo na adrese, kterou fyzická osoba jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdržuje, podniká anebo pracuje, popřípadě jako místo, kam jí mají být nebo mohou být doručovány písemnosti, je uložení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do tří dnů nebo jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou do 10 dnů od uložení neúčinné, jestliže fyzická osoba soudu prokáže, že se v místě doručování nezdržovala v den, kdy nebyla zastižena a v době do tří dnů, nebo jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou v době do 10 dnů od uložení.
9. Odvolací soud k důkazu přečetl rozsudek usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vydaném v exekuční věci oprávněného (zde žalobce) proti povinnému (zde žalovanému). Z jeho obsahu zjistil, že soud zamítl návrh oprávněného na nařízení exekuce podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl žalovanému doručován v [anonymizováno] [rok] na adresu v [obec]. Tento soud vyslechl jako svědkyni sestru povinného [jméno] [příjmení] a z její výpovědi zjistil, že povinný se v březnu i v [anonymizováno] [rok] zdržoval v bytě své matky v [obec], [příjmení] 90. Z výpovědi matky povinného [jméno] [příjmení] zjistil, že povinný bydlí v jejím bytě v [obec] již 5 let, protože v [obec] pracuje. Na základě těchto zjištění dospěl k závěru, že povinnému nebyl rozsudek řádně doručen a nemohl nabýt právní moci.
10. Ke stejnému závěru dospěl i odvolací soud v této věci, když zásilka k prvnímu jednání před soudem I. stupně byla povinnému doručována v březnu [rok], když v této době se podle sestry žalovaného i jeho matky žalovaný v místě bydliště nezdržoval. Nemohly tak nastat účinky řádného náhradního doručení a v důsledku toho je třeba pokládat učiněné doručení dle § 46 odst. 6 o. s. ř. za neúčinné, tudíž nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání.
11. S ohledem na výše uvedené odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává (§ 220 odst. 1 o.s.ř.).