Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekPotvrzeno

Spisová značka

21 Co 124/2026

Soud: Městský soud v PrazeDatum rozhodnutí: 29. 7. 2026Č. j.: 21 Co 124/2026-64Předsedkyně senátu: JUDr. Ladislava MentbergerováAgenda: Odvolací (civilní) (Co)Zveřejněno: 1. 9. 2026Předmět řízení: o zaplacení 29 040,61 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:MSPH:2026:21.Co.124.2026.64
náklady řízeníjednateldokazovánínáhrada nákladůodvolání
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (31) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 13 494 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno Zástupce], advokáta.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 040,61 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 144,50 Kč (výrok II).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky z titulu neuhrazené ceny za jí provedené a fakturované služby spojené se smluveným odvozem a likvidací odpadu.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, neboť jí nebyla doručena ani předmětná faktura, ani podklady k množství uloženého a odvezeného odpadu, tím spíše ne protokol o likvidaci odpadu, a proto nemohla provést kontrolu prací vykonaných žalobkyní. Žalovaná rovněž namítla, že žalobkyně vyúčtovala žalované neprovedené služby a ty služby, které provedla, byly provedeny nekvalitně. Později namítla, že v případě předmětné objednávky služeb žalobkyně šlo o tzv. subdodávku, přičemž subdodavatel měl pracovat pro žalovanou.

4. Soud prvního stupně vzal na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně na základě objednávky žalované přistavila dne [datum] na adresu [adresa] celkem 2 kontejnery a tyto dne [datum] a [datum] vyzvedla s celkem 8,37 tunami směsného, stavebního a demoličního odpadu, které odvezla na skládku. Za tuto činnost žalobkyně dne [datum] vystavila žalované fakturu č. [hodnota] se splatností do [datum], znějící na částku 29 040,61 Kč, skládající se z ceny za přistavení kontejneru ve výši 339 Kč/MJ (zřejmě „měrná jednotka“ – poznámka odvolacího soudu) – tj. 678 Kč, dále z ceny odvozu odpadu ve výši 2 250 Kč/MJ – tj. 18 832,50 Kč, a dále z ceny za dopravu ve výši 4 490 Kč, to vše navýšeno o DPH. E-mailem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovanou urgovala k zaplacení fakturované částky, žalovaná však ničeho nezaplatila. Soud prvního stupně pak nehodnotil listiny doložené žalovanou, a sice doklady o provedení práce kontejnerovou dopravou s daty přistavení [datum] a [datum], neboť tyto se nijak netýkaly předmětu tohoto řízení.

5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 1723 odst. 1, § 1724 a § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a nárok žalobkyně shledal důvodným. Mezi účastnicemi byla prokazatelně uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně coby poskytovatel zavázala k přistavení kontejnerů a k jejich odvozu spolu s odpadem žalované coby objednatelky dle jí učiněné objednávky. Splnění závazku žalobkyní měl soud prvního stupně za prokázané listinnou objednávkou, fakturou a vážním lístkem ze sběrného dvora. Tyto listinné důkazní prostředky soud prvního stupně označil za standardní provozní doklady v odpadovém hospodářství, mající vysokou vypovídající hodnotu o rozsahu skutečně vykonaných prací ze strany žalobkyně, čímž měl za vyvrácenou i námitku žalované o nedostatečných či nekvalitně provedených pracích ze strany žalobkyně. Vážním lístkem vzal soud prvního stupně za prokázaný rovněž vznik nároku žalobkyně na smluvenou cenu za provedené služby. Dále uzavřel, že namítla-li žalovaná v řízení před soudem prvního stupně, že jí faktura ani jiné listiny nebyly doručeny, byla tato její skutková verze v řízení vyvrácena, neboť faktura ze dne [datum] byla prokazatelně zaslána žalované na její e-mail dne [datum] a žalovaná si předmětnou e-mailovou zprávu přečetla [datum]. Za nedůvodnou označil soud prvního stupně rovněž námitku žalované o neodsouhlasení faktury a dalších listin, neboť takového souhlasu nebylo pro vznik nároku na smluvní odměnu zapotřebí. Pakliže žalovaná tvrdila, že nemohla provést kontrolu prací žalobkyně, pak toto právo měla uplatnit včas (žalovaná v řízení netvrdila, že by se o kontrolu pokusila dříve, než bylo řízení zahájeno – pozn. odvolacího soudu). Vzhledem k prodlení žalované pak soud žalobkyni přiznal rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z.

6. O nákladech řízení mezi účastnicemi soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a jejich plnou náhradu přiznal zcela úspěšné žalobkyni.

7. Proti rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, a to z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř.

8. Soudu prvního stupně vytkla, že dospěl ke skutkovému závěru o objednání služeb žalovanou toliko na základě jednostranných důkazů doložených žalobkyní, dále že se v dokazování opřel o vážní lístek a potvrzení o převzetí odpadu, aniž by bylo prokázáno, že se předmětné listiny vztahují ke konkrétní, v této věci projednávané zakázce žalované, a aniž by bylo prokázáno odsouhlasení těchto listin žalovanou. Popřela, že by podpisy na dokladu o provedení prací a na potvrzení o převzetí odpadu náležely jejímu jednateli a nelze mít proto ani za prokázané převzetí plnění či odsouhlasení jeho rozsahu. Zdůraznila, že mezi účastnicemi byla zavedena obchodní praxe spočívající v postupu, kdy byla vždy nejprve složena záloha, poté byl podepsán doklad o provedení práce a následně došlo k vyúčtování; v projednávané věci však nedošlo k zaplacení zálohové platby, doklad žalovaná nepodepsala (viz výše) a plnění nebylo žalovanou odsouhlaseno. V rámci podaného odvolání žalovaná navrhla mimo dosavadních důkazních prostředků rovněž důkaz bankovními výpisy na prokázání dříve zaplacených záloh, výslechem jednatele žalované a znaleckým posudkem k pravosti podpisu jednatele žalované.

9. Žalovaná s ohledem na tyto odvolací námitky navrhla odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek soudu prvního stupně buď změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne, nebo aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Žalobkyně navrhla odvolacímu soudu napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit. K podanému odvolání uvedla, že objednání a provedení služeb bylo dle ní prokázáno listinnými důkazy, které tvoří logický a vzájemně provázaný celek. Obrana žalované je účelová, neboť u žalobkyně nikdy nereklamovala rozsah plnění, pravost podpisů nebo chybu ve fakturaci. E-mail, jenž žalobkyně žalované zaslala, obsahoval kromě faktury rovněž přehled množství uloženého opadu a protokol o jeho ekologické likvidaci, tedy žalovaná byla i s těmito listinami seznámena. Účastnice si smluvně nesjednaly povinnost vzájemně si odsouhlasovat dokumenty k zakázce, přičemž samotné převzetí zakázky mohou v obecné rovině realizovat i zaměstnanci či jiné pověřené osoby. Vážní lístek a potvrzení o převzetí odpadu představují v praxi běžný doklad o vykonání tohoto typu služeb, a to bez ohledu na podpis jednatele na dané listině. Námitka pravosti podpisu žalované na potvrzení o provedení práce neobstojí s ohledem na skutkový stav prokázaný zbylými důkazními prostředky. Dosavadní praxe mezi účastnicemi pak nebránila odlišnému postupu, jako tomu bylo v projednávané věci; ustálenost dosavadní praxe obchodního styku mezi účastnicemi nadto žalovaná nijak neprokázala.

11. Žalovaná se k odvolacímu jednání nedostavila, a odvolací soud proto jednal v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř. Žalovaná byla k odvolacímu jednání řádně a včas předvolána, z jednání se sice omluvila a požádala o jeho odročení z důvodu „naplánované dovolené“, avšak k této okolnosti žalovaná ničeho konkrétního neuvedla a ani nedoložila. Odvolací soud proto měl za splněné veškeré zákonné podmínky pro jednání v nepřítomnosti žalované.

12. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalované rozsudek soudu prvního stupně, a to včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy řádně hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. a učinil správný skutkový závěr, když v odůvodnění rozhodnutí uvedl, které skutečnosti má za prokázané a proč. V jeho odůvodnění jsou skutková zjištění jasná a přehledná, z nich učiněný skutkový závěr je jejich logickým shrnutím a je i dostatečným podkladem a východiskem pro soudem prvního stupně učiněné správné právní hodnocení věci.

14. Vztaženo ke konkrétním, pro věc podstatným skutkovým okolnostem, v řízení bylo spolehlivě prokázáno, že mezi účastnicemi bylo sjednáno přistavení 2 kontejnerů žalobkyní dne [datum] v místě na adrese [adresa] a jejich pozdější odvoz spolu se skládkovým materiálem o hmotnosti 8,37 tun. Uvedené vyplývá z objednávky – dokladu o provedení práce kontejnerová doprava, provedené k důkazu v řízení před soudem prvního stupně. Namítla-li žalovaná v podaném odvolání, že se soud prvního stupně při zjišťování skutkového stavu omezil toliko na tuto listinu a na další listiny doložené pouze žalobkyní, pak odvolací soud uvádí, že podle § 125 o. s. ř. mohou za důkaz sloužit veškeré prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, počítaje v to i listiny dodané toliko jednou ze stran sporu, mají-li vypovídající hodnotu a skutkovém stavu věci a není-li zpochybněna jejich pravost a pravdivost. Namítla-li žalovaná konkrétně k výše uvedené listině, že tuto nepodepsala ona (resp. její jednatel), nýbrž její subdodavatel, pak tuto svou obranu přes poučení, poskytnuté jí soudem prvního stupně podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání dne [datum], nijak nedoplnila a ve vztahu k této jí tvrzené skutkové okolnosti tak neunesla břemeno tvrzení, tím spíše břemeno důkazu. Přitom žalovaná v řízení sama připouštěla, že služby žalobkyně poptávala v minulosti opakovaně. Odvolací soud tedy nemá pochybnost o objednání předmětných služeb žalobkyně právě a jen žalovanou.

15. V řízení bylo rovněž prokázáno faktické poskytnutí poptaných služeb žalobkyní, a to nejen potvrzením o převzetí odpadu, ale především vážním lístkem č. [hodnota], vystavených společností [právnická osoba] – sběrný dvůr [adresa], tedy subjektem odlišným od žalobkyně, v němž jsou ke dni [datum] uvedeny tzv. „na příjmu“ směsné, stavební a demoliční odpady ve 2 váženích o celkem [hodnota] tunách. Tedy vážní lístek z data odpovídajícího poslednímu odvozu kontejnerů od žalované dokládá převoz suti ve dvou kontejnerech do sběrného dvora o téže hmotnosti, kterou žalobkyně vykázala v rámci objednávky a kterou rovněž fakturovala v rámci faktury č. [hodnota].

16. Kromě rozsahu skutečně odvezeného odpadu a ceny za jeho likvidaci pak z objednávky – dokladu o provedení práce kontejnerová doprava, ve spojení s fakturou č. [hodnota], vyplývá rovněž množství a jednotková cena s tím souvisejících služeb poskytnutých žalobkyní, a sice přistavení kontejnerů do [adresa] za jednotkovou cenu 339 Kč a dále doprava za jednotnou cenu 4 490 Kč. Proti výši ceny jednotlivých položek žalovaná ostatně v řízení ničeho nenamítala.

17. Jsou tedy nedůvodnými ty odvolací námitky žalované, podle kterých soud prvního stupně vystavěl svůj skutkový závěr na listinách nesouvisejících s projednávanou věcí a podle kterých nesprávně přihlédl k listinám, jež nebyly žalovanou odsouhlaseny. V rozsahu prvé z řečených námitek lze totiž zcela přisvědčit žalobkyni, že skutková zjištění soudu prvního stupně z jednotlivých listin na sebe navazují a nezavdávají žádnou pochybnost o průběhu přijetí a odvozu odpadu žalobkyní, včetně jeho následné likvidace. Co do námitky směřující k nutnému odsouhlasení jednotlivých listin žalovanou se odvolací soud zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že zákonná úprava závazkových vztahů, vedená zásadou bezformálnosti, tím spíše pak u podnikatelských subjektů, nepředepisuje povinnost k předkládání jednostranně vyhotovených listin k odsouhlasení druhé smluvní straně. Existenci takto žalovanou namítané (např. smluvní) povinnosti žalobkyně pak žalovaná v řízení nijak netvrdila ani nedokládala.

18. Navrhla-li žalovaná v rámci podaného odvolání pořízení znaleckého posudku k pravosti podpisu jejího jednatele na objednávce, učinila tak v rozporu s § 119a odst. 1 o. s. ř. a tento její důkazní návrh je třeba označit za nepřípustnou novotu v odvolacím řízení. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit skutečnost, že se žalovaná nedostavila k poslednímu jednání soudu prvního stupně dne [datum], z něhož se omluvila, čímž se sama vzdala dobrodiní poučení podle výše uvedeného zákonného ustanovení.

19. Nepřípustnou novotou ve smyslu § 119a odst. 1 o. s. ř. je pak i obrana žalované směřující k ustálené obchodní praxi účastnic, k níž žalovaná navrhla důkaz výpisy bankovních účtů a výslechem vlastního jednatele, neboť ani tato skutková tvrzení a důkazní návrhy žalovaná v řízení před soudem prvního stupně neuplatnila.

20. Odvolací soud tedy shrnuje, že soud prvního stupně dostatečně a bez důvodných pochybností dospěl ke skutkovému závěru o poskytnutí smluvených služeb žalobkyní směrem k žalované, a to včetně doručení faktury a dalších listin žalované na její e-mailovou adresu (proti tomuto dílčímu závěru soudu prvního stupně žalovaná ničeho nenamítala). Takto zjištěný skutkový stav soud rovněž správně vyhodnotil jako závazkový vztah z nepojmenované smlouvy ve smyslu § 1721, § 1723 odst. 1, § 1724 a § 1746 odst. 2 o. z., pročež žalobkyni vzniklo právo na smluvní cenu poskytnutých služeb.

21. Proto odvolací soud shledal, že soud prvního stupně rozhodl správně, když žalobě v plném rozsahu vyhověl, a proto výrok I rozsudku soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně akcesorického výroku II o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.

22. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud výrokem III podle § 224 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř.

23. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, a náleží jí proto plná náhrada jí vynaložených nákladů. Ty sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 162 Kč, z náhrady nákladů na právní zastoupení advokátem, a to konkrétně z odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) po 2 300 Kč podle § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), a dále ze 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. Žalobkyni rovněž náleží cestovní náhrada ve výši 3 491,42 Kč, a to v souvislosti s cestou k jednání odvolacího soudu dne [datum], kdy náhrada za pohonné hmoty a amortizaci vozidla činí podle § 13 odst. 5 a. t. částku 2 291,42 Kč (258 km na trase ze sídla zástupce žalobkyně do sídla soudu [2x 129 km při nevyužití dálniční sítě – ověřeno z veřejných mapových zdrojů] ujetých vozidlem [podezřelý výraz] r. z. [SPZ] s kombinovanou spotřebou 6,7 l/100 km při částce 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla a při ceně paliva (motorové nafty) 44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) a kdy náhrada za ztrátu času v trvání požadovaných 8 × 30 minut činí podle § 14 a. t. částku 1 200 Kč. Žalobkyni konečně náleží podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada 21 % DPH z výše uvedených částek ve výši 2 140,20 Kč. Celkem činí náklady žalobkyně v odvolacím řízení po zaokrouhlení částku 13 494 Kč (1 162 Kč + 4 600 Kč + 900 Kč +3 491,42 Kč + 1 200 Kč + 2 140,20 Kč), kterou odvolací soud uložil žalované zaplatit ve standardní třídenní lhůtě k rukám zástupce žalobkyně.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací