21 CO 130/2022

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem výrokem I. rozhodl, že ze zaniklého společného bývalých manželů [role v řízení] a žalované se a) do výlučného vlastnictví [role v řízení] přikazují finanční prostředky ve výši [částka], složené v advokátní úschově schovatele [příjmení] [příjmení], advokátní kancelář s.r.o., [IČO], sídlem [adresa] číslo účtu [bankovní účet], vedený u [anonymizována čtyři slova] and [právnická osoba], b) do výlučného vlastnictví žalované se přikazují finanční prostředky ve výši [částka], složené v advokátní úschově schovatele [příjmení] [příjmení], advokátní kancelář s.r.o., [IČO], sídlem [adresa] číslo účtu [bankovní účet], vedený u [anonymizována čtyři slova] and [právnická osoba] Výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání podílu ze zaniklého jmění manželů [částka] do dvou měsíců od právní moci rozsudku a výrokem III. žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se [role v řízení] proti žalované domáhal vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ [anonymizováno]“), jenž zaniklo ke dni právní moci rozvodu [datum], v pořadí již druhým rozsudkem ve věci, když jeho předchozí rozsudek o vypořádání zaniklého [anonymizováno] účastníků byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] s tím, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový [anonymizováno] rozhodný pro správné právní posouzení otázky navrhované disparity ze strany [role v řízení], rozsahu společného jmění bývalých manželů a jeho výše.

3. Ve vztahu k disparitě odvolací soud poukázal na příslušnou judikaturu Nejvyššího soudu a vysvětlil, jaké skutečnosti mohou být rozhodné při posouzení disparity vypořádacích podílů. Uložil soudu prvního stupně, aby v souvislosti s řešením této zásadní sporné otázky [role v řízení] poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnil svá tvrzení vztahující se k disparitě o skutečnosti, jakým způsobem se tvrzené negativní jednání žalované významněji promítlo do hospodaření se společným majetkem nebo péče o rodinu, s poučením o následcích nesplnění této výzvy, a přihlédl ke všem skutečnostem, které vyplývají z řízení o rozvod manželství účastníků, o omezení způsobilosti k právním úkonům [role v řízení], jenž bylo zahájeno na návrh žalované, a promítne je spolu s dalšími zjištěními do svých úvah při řešení otázky disparity vypořádacích podílů.

4. Odvolací soud současně uzavřel, že do aktiv [anonymizováno] byla správně zařazena částka [částka] představující výplatu z kapitálového životního pojištění žalované, dále částka [částka] představující vnos [role v řízení] na pojištění žalované zaplacený po rozvodu manželství ([datum]), a finanční prostředky z prodeje nemovitostí v [obec a číslo] ve výši [částka] složené v advokátní úschově (celková kupní cena nemovitostí činila [částka], přičemž z této částky byla každému z účastníků vyplacena částka [částka]). Spornými položkami byla částka [částka] představující úhradu [role v řízení] na pojištění žalované po rozvodu manželství a částka obvyklého nájemného za pronájem nemovitosti v [obec a číslo] v období od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně a uložil soudu prvního stupně, aby [role v řízení] poučil podle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označil důkazy k prokázání tvrzení, že po rozvodu manželství uhradil na pojištění žalované, týkající se pojistné smlouvy [číslo] u [anonymizováno] MetLife, částku [částka] s upozorněním na následky nesplnění této povinnosti. Ohledně položky obvyklého nájemného za pronájem nemovitosti v [obec a číslo] uložil soudu prvního stupně, aby poučil [role v řízení] podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnil tvrzení a důkazy o tom, že žalovaná po rozvodu [anonymizováno] manželství nemovitost v [obec a číslo], resp. její část, pronajímala s uvedením přesného období a výnosy z pronájmu se ponechávala pro svou potřebu s poučením o následcích nesplnění této povinnosti. Závěrem odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby při rozhodování o nákladech řízení vzal v úvahu vývoj soudní judikatury, týkající se řízení iudicium duplex a s ohledem na závěry z ní vyplývající rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky.

5. Soud prvního stupně poté, kdy [role v řízení] poučil v intencích závazných pokynů odvolacího soudu vyšel ze zjištění, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno [datum], že žalovaná vzděláním lékařka nezletilým dcerám tvrdila, že [role v řízení] je vážně [anonymizováno], že trpí [anonymizována dvě slova], následně proti němu podala návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům, který byl po znaleckém zkoumání [role v řízení] shledán nedůvodným, že [role v řízení] se podstatně vyšší měrou podílel na získání majetku patřícího do [anonymizováno], že žalovaná se nejdříve starala o děti, posléze o rekonstrukci nemovitosti, nikdy za trvání manželství nepracovala. Důvodem rozvodu manželství bylo vzájemné odcizení účastníků - [role v řízení] se plně věnoval práci, finančnímu zajištění rodiny a žalovaná se realizovala péčí o domácnost a děti a posléze organizaci a realizaci rekonstrukce domu.

6. Na základě těchto zjištění dospěl k závěru, že je namístě vypořádat zaniklé [anonymizováno] na základě disparity podílu s přihlédnutím k zásluhám [role v řízení] o nabytí majetku do [anonymizováno] a k jednání žalované v průběhu manželství nejen vůči žalobci (návrh na omezení jeho způsobilosti k právním úkonům, čímž žalovaná zasáhla nepřiměřeně do osobnostní sféry [role v řízení]), ale také vůči [anonymizováno] dětem, které jako nezletilé informovala nepravdivě o [anonymizována dvě slova] žalobcem a jejichž [anonymizováno] byl ovlivněn negativním chováním žalované v rodině (promítl se zejména do [anonymizována dvě slova] dcery [jméno], která se [anonymizováno] na [anonymizováno]), a to v rozsahu 60 % ve prospěch [role v řízení] a 40 % ve prospěch žalované. Při stanovení procentního podílu disparity zohlednil, jakou měrou [role v řízení] přispěl na získání majetku patřícího do [anonymizováno], a to v porovnání s příspěvkem žalované na péči o rodinu, jenž je snížen negativním chováním žalované, jak vůči žalobci, tak vůči [anonymizováno] dětem.

7. Předmětem vypořádání jsou podle soudu prvního stupně finanční prostředky složené v advokátní úschově v celkové výši [částka], výplata pojistného plnění ve výši [částka], platba [role v řízení] na pojištění žalované po rozvodu manželství ve výši [částka], platba [role v řízení] na pojištění žalované uhrazena po rozvodu manželství ve výši [částka] a nájemné, které inkasovala žalovaná za pronájem nemovitosti v [obec a číslo], a to od právní moci rozvodu [anonymizováno] manželství do prodeje nemovitosti. Při stanovení obvyklého nájemného soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že nemovitost v [obec a číslo] byla pronajímána, což dovodil z daňových přiznání od roku [rok] do roku [rok], v nichž žalovaná přiznávala příjmy v rozmezí od [částka] do [částka], a podstatně vyšší spotřeby plynu, elektrické energie a zejména vody v nemovitosti za sporné období, která neodpovídala běžné spotřebě jedné osoby užívající nemovitost, a dále nepřímo i z toho, že žalovaná užívala nemovitost výlučně sama, [role v řízení] v ní nebydlel. Soud prvního stupně na základě svých zjištění uzavřel, že tvrzení [role v řízení] o tom, že nemovitost byla v rozhodné době pronajímána, byla prokázána, byť připustil, že [role v řízení] nemohl předložit konkrétní nájemní smlouvy (žalovanou byla předložena pouze nájemní smlouva ze dne [datum] uzavřena na dobu určitou, o pronájmu podkrovního bytu) - měl tak ve vztahu k pronájmu informační deficit. Podle soudu prvního stupně však neuvedení toho, v jakém rozsahu a komu, konkrétně měla být nemovitost ve sporném období pronajímána, nemůže být kladeno k jeho tíži. Proto zahrnul do masy [anonymizováno] i výnos z pronájmu nemovitosti, který žalovaná inkasovala. Při stanovení obvyklého nájemného soud prvního stupně vycházel ze znaleckého posudku Ing. [příjmení].

8. Při zohlednění disparity podílů soud prvního stupně rozhodl tak, že žalobci do jeho výlučného vlastnictví přikázal finanční prostředky ve výši [částka] a žalované ve výši [částka]. Na vyrovnání podílů ze zaniklého [anonymizováno] uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka].

9. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovanou zavázal povinností zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] sestávající z náhrady nákladů jeho právního zastoupení a z náhrady za zaplacený soudní poplatek.

10. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání. Vytkla soudu prvního stupně, že nesprávně posoudil splnění podmínek disparity s tím, že se jedná o výjimečný institut, který musí být odůvodněn konkrétními okolnostmi prokazujícími důvodnost tohoto postupu. Měla za to, že soud prvního stupně rozhodl tendenčně a jen na základě tvrzení [role v řízení], aniž by vzal v potaz její podíl na chod domácnosti. Odkázala přitom na skutečnosti, které vyplynuly z rozvodového řízení. Dále argumentovala tím, že po celou dobu řízení o vypořádání [anonymizováno] všechna podání [role v řízení] a jeho vyjádření před soudem byla provázena napadáním její osoby, její dehonestací a vyhrožováním soudu. Vytkla soudu prvního stupně, že se nezabýval ani jejím návrhem na zkoumání [anonymizována dvě slova] a způsobilosti [role v řízení] k jednání v průběhu tohoto řízení. Odkázala na [anonymizováno] dokumentaci [role v řízení], která je součástí přílohového spisu v řízení o omezení jeho způsobilosti k právním úkonům. Podle jejího názoru se [anonymizováno] [role v řízení] projevovala již v době podání návrhu a do současné doby značně progradovala. Namítla rovněž, že soud se nevypořádal ani s jejím návrhem, aby [role v řízení] prokázal své životní pojištění a pojištění dcer a aby tato byla zahrnuta do masy [anonymizováno] s tím, že [role v řízení] od počátku nejen své životní pojištění, ale veškeré peníze nárokoval pro sebe a požadoval výplaty i z pojištění dcer. Dále se vyjádřila ke způsobu [anonymizováno] finančního hospodaření v průběhu manželství, včetně uzavírání pojistných smluv. Akcentovala nepříznivý [anonymizována dvě slova] [role v řízení] a vyjádřila se rovněž ke vztahu s [anonymizováno] dcerami s tím, že invektivy vůči ní mají pouze obě mladší dospělé dcery.

11. K pronájmu domu uvedla, že doložila nájemní smlouvu o pronájmu podkrovního ateliéru, uzavřenou na dobu určitou, která byla prodlužována až do doby, kdy se dohodli na ukončení pronájmu s tím, že po celou dobu trvání nájmu uváděla výtěžek z nájmu v daňovém přiznání. Výhrady měla také ke zjištění výše obvyklého nájemného, které bylo stanoveno jako obvyklé nájemné znaleckým posudkem, když výše nájemného plyne z nájemní smlouvy. Ani zprávy dodavatelů energií a vody nepřinesly nic, co by mělo být zohledněno, a odpovídaly spotřebě tří uživatelů nemovitosti.

12. Závěrem se žalobkyně vyjádřila k otázce nákladů řízení. Vytkla soudu prvního stupně, že při [anonymizováno] posouzení nezohlednil skutečnost, že je starobní důchodkyně a že bydlí v podnájmu a vlastní pouze osobní automobil pět let starý. Proto by mělo být při rozhodování o náhradě nákladů řízení aplikováno ustanovení § 150 o.s.ř.

13. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
14. [role v řízení] ve svém písemném vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Vyjádřil se k tomu, jakým způsobem se podílel na péči o nezletilé děti a ke svým aktivitám v souvislosti s chodem společné domácnosti. Ohradil se proti tvrzením žalované o jeho zhoršujícím se psychickém [anonymizována dvě slova] a ohledně jednání jeho současné manželky. K majetkovým poměrům žalované uvedl, že vlastní zahradu v [jméno] a byt ve [část obce] a dále inkasovala pojistné plnění od [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] a v roce 2016 inkasovala pojistné plnění ze svého dalšího životního pojištění u [anonymizováno] MetLife. Její požadavek na použití ustanovení § 150 o.s.ř. nemá podle [role v řízení] žádné zákonné opodstatnění.
15. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalované rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné pouze částečně.
16. Soud prvního stupně postupoval zcela v intencích závazných pokynů odvolacího soudu v kasačním rozhodnutí ze dne [datum] a žalobci poskytl řádné poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při jednání dne [datum]. [role v řízení] na toto poučení reagoval podáním ze dne [datum], v němž ve vztahu k otázce disparity podílů odkázal jednak na své podání ze dne [datum] a jednak shrnul zásadní tvrzení o tom, jak se negativní jednání žalované v průběhu manželství projevovalo a jak se promítlo do hospodaření se společným majetkem a do péče o rodinu, a ke svým tvrzením označil důkazy, z nichž byla čerpána skutková zjištění.
17. Soud prvního stupně při posuzování této otázky učinil dostatečná skutková zjištění, která byla relevantní pro správné posouzení této otázky, a na tyto odvolací soud pro stručnost poukazuje. Za významná považoval odvolací soud zjištění, že žalovaná bez vědomí [role v řízení] zařídila jeho vyškrtnutí z advokátní komory (viz rozsudek o rozvodu účastníků), že podala návrh na omezení způsobilosti [role v řízení] k právním úkonům zcela nedůvodně, který byl navíc soudem považován za šikanózní a motivovaný patrně majetkovými spory.
18. Odvolací soud proto shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že v řízení bylo prokázáno, že negativní jednání žalované (šikanózní návrh žalované na omezení způsobilosti [role v řízení] k právním úkonům, žalovaná bez vědomí [role v řízení] zařídila jeho vyškrtnutí z advokátní komory, ponechala si výplatu kapitálového životního pojištění pro sebe, přestože prostředky na toto životní pojištění investované patřily do [anonymizováno] a byly hrazeny z finančních prostředků [role v řízení]) se muselo nepochybně významněji promítnout do majetkové sféry [anonymizováno] zákonného majetkového společenství, když pravděpodobnou motivací podání návrhu žalovanou na omezení způsobilosti [role v řízení] k právním úkonům byly její snahy zmocnit se rodinného majetku, o čemž nepřímo svědčí i skutečnost, že žalovaná se snažila i prostřednictvím dcer získat peníze od otce (viz prohlášení dcery [jméno] ze dne [datum]) a že si ponechala výplatu kapitálového životního pojištění pro sebe, a když [role v řízení] poté, kdy byl v důsledku svévolného jednání žalované vyškrtnut z advokátní komory, přišel o část příjmů souvisejících s touto jeho pracovní činností.
19. V řízení bylo rovněž prokázáno, že negativní jednání žalované se významněji promítlo i do péče o rodinu. Tuto skutečnost odvolací soud dovodil zejména z jednání žalované, která byť je vzděláním lékařka, nevhodným způsobem zasáhla do vývoje svých dcer, když jim v době [anonymizována dvě slova] opakovaně říkala, že [anonymizováno] [role v řízení] je [anonymizována dvě slova], trpí [anonymizována dvě slova], aniž by o jeho [anonymizována dvě slova] měla validní informace, a dále ze skutečnosti, že žalovaná nadměrně konzumovala alkohol, o čemž [anonymizováno] v té době nezletilé dcery rovněž věděly (viz rozsudek o rozvodu manželství účastníků a prohlášení dcery [jméno] ze dne [datum]), což se zajisté negativním způsobem promítlo i do [anonymizováno] vzájemných vztahů, které rozhodně nelze považovat ani za harmonické ani za standardní.
20. Shora popsané chování žalovaného lze jednoznačně posoudit jako jednání, které je v rozporu s § 18 zákona o rodině platného do [datum] (k tomuto jednání žalované došlo v době před rozvodem manželství účastníků; tedy do [datum]), tak jak to má na mysli judikatura Nejvyššího soudu prezentovaná rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].
21. Soud prvního stupně při posouzení otázky disparity tak správně zohlednil nejen, jak se negativní jednání žalované promítlo do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů a péče o rodinu, ale přihlédl i k principu zásluhovosti, když to byl [role v řízení], který zajišťoval finanční zabezpečení celé rodiny. Odvolací soud přitom v žádném případě nezpochybňuje péčí žalované o dcery v době [anonymizována dvě slova] a domácnost a posléze její aktivní účast na rekonstrukci nemovitosti v [obec a číslo], nicméně nemohl odhlédnout od toho, že žalovaná neměla nikdy pravidelný příjem z pracovní činnosti, a to ani v době, kdy ji to již péče o dcery s ohledem na [anonymizováno] věk umožňovala.
22. Z těchto důvodů považuje odvolací soud jako správný závěr soudu prvního stupně, který dovodil, že v posuzované věci je namístě vypořádat zaniklé [anonymizováno] nikoliv rovným dílem, ale na základě disparity vypořádacích podílů podílu, a to v rozsahu 60 % ve prospěch [role v řízení] a 40 % ve prospěch žalované. Taková disparita se ve světle shora uvedeného jeví jako přiměřená a zcela odpovídající okolnostem daného případu. Nelze přitom pominout tu skutečnost, že sama žalovaná disparitu vypořádacích podílů v průběhu řízení připouštěla, sporný však vždy byl rozsah.
23. Opodstatněnou proto neshledal odvolací námitku žalované, že rozhodnutí o disparitě je tendenční a že nebyl vzat na zřetel její podíl na chod domácnosti. Ten byl podle odvolacího soudu promítnout do jejího podílu, který byl snížen pouze o 10 %, a to právě z důvodu jejího shora popsaného nevhodného chování.
24. Pokud žalovaná argumentovala chováním [role v řízení], který ji v průběhu tohoto řízení napadal a dehonestoval ve svých podáních, pak odvolací soud konstatuje, že vztahy mezi účastníky jsou značně napjaté a vyhrocené, invektivy vůči sobě používaly během řízení obě strany, které vůči sobě navzájem také nevhodně v tomto řízení vystupovaly. O tom koneckonců svědčí i setrvalé tvrzení žalované o špatném [anonymizována dvě slova] [role v řízení] a jeho nezpůsobilosti k jednání. Soud prvního stupně se tak správně nezabýval návrhem žalované na zkoumání [anonymizována dvě slova] [role v řízení] a jeho způsobilosti k jednání, neboť chování [role v řízení] při jednání, jak u soudu prvního stupně, tak u soudu odvolacího, nevzbuzovalo žádné pochybnosti o jeho procesní způsobilosti, a žalovaná žádným relevantním důkazem jeho procesní způsobilost vyplývající z ustanovení § 20 odst. 1 o.s.ř. nezpochybnila.
25. Nepřípadnou shledal odvolací soud i výtku žalované, že soud se nevypořádal s jejím návrhem, aby [role v řízení] prokázal nejen své životní pojištění, ale i výplaty z něj i z pojištění dcer, protože soud může vypořádat pouze ty hodnoty a investice tvořící součást zákonného majetkového společenství manželů, které účastníci učiní předmětem tohoto řízení, avšak pouze ve lhůtě tří let od zániku majetkového společenství podle § 741 o.z. (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná tyto další položky shora uvedené však v zákonné tříleté lhůtě od zániku manželství v řízení neuplatnila, a proto se jimi již nelze zabývat.
26. Pokud se týká jednotlivých položek tvořících masu zaniklého [anonymizováno] účastníků, pak odvolací soud neshledává jako správný závěr soudu prvního stupně o nároku, jenž plyne z pronájmu nemovitosti v [anonymizováno] v období od [datum] od [datum], založený na tom, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná nemovitost v [obec a číslo] v uvedeném období pronajímala a že obvyklé nájemné v tomto období činilo podle znaleckého posudku [částka] měsíčně.
27. Ohledně této sporné položky soud prvního stupně sice postupoval v intencích závazných pokynů odvolacího soudu v předchozím kasačním rozhodnutí ze dne [datum], když žalobci poskytl řádné poučení směřující ke zjištění rozhodných skutečností relevantních pro správné právní posouzení tohoto požadavku, nevyvodil však z doplnění skutkových tvrzení žalobcem a ze zjištění učiněných z jím označených důkazů, správné skutkové a právní závěry.
28. [role v řízení] totiž přes poučení soudem neprokázal, že by žalovaná pronajímala celou nemovitost v [obec a číslo], a již jen z tohoto důvodu nebylo možné vycházet ze znaleckého posudku [příjmení] [příjmení], jímž bylo stanoveno obvyklé nájemné za pronájem celé nemovitosti v [obec a číslo], v níž se nacházely tři bytové jednotky a nebytový prostor. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že žalovaná v rozhodném období pronajímala podkrovní byt v nemovitosti v [obec a číslo] za nájemné ve výši [částka] měsíčně (viz smlouva o nájmu bytu ze dne [datum], která byla opakovaně prodloužena). Tuto skutečnost ani žalovaná nezpochybňovala. Ostatně v odvolání poukazovala, že příjmy z nájmu uváděla v daňových přiznáních. Z těch plyne, že v letech [rok] – [rok] se její příjmy pohybovaly v rozmezí [částka] až [částka]; tedy v průměru [částka] ročně, což činí [částka] měsíčně. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že masu společného jmění manželů tvoří i výnosy žalované z částečného pronájmu nemovitosti v [obec a číslo], které si žalovaná ponechala pro sebe (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), a to za období od [datum] do [datum]; tj. za 56 měsíců x [částka] = [částka].
29. Při určení výše vypořádacího podílu vyšel odvolací soud z disparitního podílu [role v řízení] u položky pojistné plnění z kapitálového životního pojištění, tj. z částky [částka] (60% z částky [částka]) a u položky nájemného z částky [částka] (60% z částky [částka]), a k nim připočetl vnosy [role v řízení] na pojištění žalované [částka] a [částka] (platby uhrazené žalobcem na pojištění žalované po rozvodu manželství). Celková výše vypořádacího podílu, který je žalovaná povinna žalobci zaplatit, tak činí [částka].
30. Finanční prostředky složené v advokátní úschově v celkové výši [částka] (zbývající část kupní ceny za prodej nemovitostí v [obec a číslo]; částka [částka] již byla účastníkům po [anonymizováno] vzájemné dohodě v průběhu řízení vyplacena; každému z nich ve výši [částka]) soud prvního stupně správně rozdělil podle disparity vypořádacích podílů, tj. 60 % žalobci – [částka] a 40 % žalované – [částka], a proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil jako věcně správný podle § 219 o.s.ř.
31. Ve výroku II. jej změnil podle § 220 odst. 1 o.s.ř., a to ohledně výše vypořádacího podílu, který je žalovaná povinna žalobci zaplatit, a lhůty k plnění (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.).
32. Vzhledem ke změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodl odvolací soud o nákladech řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. při reflektování níže uvedeného.
33. Jakkoli byl soud prvního stupně ohledně otázky náhrady nákladů řízení odvolacím soudem instruován v kasačním rozhodnutí ze dne [datum] s odkazem na recentní judikaturu, je třeba akcentovat, že v mezidobí došlo v tomto směru k posunu odborného nazírání na tuto otázku. Odvolací soud poukazuje v této souvislosti na závěry rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 404/22 a uvádí, že účastníci byli při ústním jednání u odvolacího soudu dne [datum] seznámení s tímto posunem a odborným vnímáním problematiky náhrady nákladů řízení při vypořádání společného jmění manželů ve smyslu zásady předvídatelnosti soudního rozhodnutí.
34. Odvolací soud nepopírá, že v případě vypořádání společného jmění manželů za předpokladu, že se jedná o následování principů podle § 742 odst. 1 písm. a) o. z., se ve vztahu k otázce náhrady nákladů řízení bude jednat o režim iudicium duplex; tedy o řízení, které lze zahájit k návrhu kteréhokoli z manželů. Akcentuje však, že ve vztahu k náhradě nákladů řízení nebyla judikatura Ústavního soudu ve věcech majících povahu iudicia duplex vždy jednotná. Existuje mnoho usnesení Ústavního soudu (viz např. ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] nebo ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]), která akceptovala rozhodovací praxi soudů založenou ve vztahu k otázce náhrady nákladů řízení na logice tzv. úspěchu ve věci, která však dostatečně nezohledňovala zvláštní povahu řízení typu iudicia duplex.
35. [příjmení] judikatura Ústavního soudu se nyní však přiklání k principu, že v případě iudicia duplex (např. řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o vypořádání spoluvlastnictví) má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž rozhodnutí podle § 142 odst. 3 o. s. ř. bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva (viz k tomu nález ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [ústavní nález] ([spisová značka] SbNU 260) a nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).
36. V posuzovaném případě se ovšem výše uvedené principy neuplatní, neboť ve věci byla aplikována disparita podílu při vypořádání zaniklého [anonymizováno] účastníků.
37. Žalovaná v odvolání požadovala, aby žalobci nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno podle § 150 o.s.ř.
38. K aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. se vyjádřil Nejvyšší soud například v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž uvedl:„ Důvody zvláštního zřetele hodné musí být přitom dány na straně [role v řízení] i žalovaného. Úvaha soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Musí se jednat o okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Jinak řečeno, je třeba zkoumat nejen dopad uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení do majetkové sféry neúspěšného účastníka, ale i dopad nepřiznání náhrady nákladů řízení do majetkové sféry účastníka úspěšného. Soud tak především přihlíží k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení, ale i k okolnostem, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, k postojům účastníků v průběhu řízení apod. Výsledky těchto úvah pak je třeba vtělit do odůvodnění nákladového výroku.“
39. V intencích citované judikatury odvolací soud uzavírá, že v tomto případě podmínky pro výjimečné nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobci naplněny nebyly, a to ani částečně, a to minimálně proto, že žalovaná obdrží na vypořádání [anonymizováno] téměř dva miliony korun.
40. Vzhledem k tomu, že předmět řízení o vypořádání společného jmění manželů tvořila majetková hodnota nemovitostí a pohledávek [role v řízení] za žalovanou představována částkou [částka], činila tarifní hodnota v této věci podle § 8 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění /dále jen„ AT“ /), částka [částka], zaokrouhleně [částka]. Od ní se odvíjí výše odměny za jeden úkon právní služby. Výše odměny za jeden úkon právní služby v tomto případě činí [částka].
41. Odvolací soud pečlivě evaluoval spis a dospěl k závěru, že přiznat žalobci (který byl v průběhu řízení zastoupený několika advokáty), lze jen odměnu za právní zastoupení v níže uvedených úkonech. Současně uvádí jeho ohodnocení a rozsah, neboť i v průběhu řízení se měnili právní zástupci, kteří podle zákona byli povinni odvádět daň z přidané hodnoty, a kteří nikoli:
a/ převzetí a příprava právního zastoupení – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT ([částka]);
b/ žaloba ze dne [datum] a její doplnění ze dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT ([částka]);
c/ účast na ústním jednání dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT ([částka]);
d/ účast na ústním jednání dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT ([částka]);
e/doplnění žaloby ze dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT ([částka]);
f/ účast na ústním jednání dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT ([částka]);
g/ návrh na změnu žalobního návrhu ze dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT ([částka]);
h/ účast na ústním jednání dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT ([částka]);
i/ účast na ústním jednání dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT ([částka]);
j/vyjádření [role v řízení] ze dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 2 a 3 AT, když odvolací soud podotýká, že předmětný úkon nebyl svým obsahem a odborností klasifikovatelný podle § 112 odst. 1 AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT ([částka]);
k/ účast na ústním jednání dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT ([částka]);
l/účast na ústním jednání dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT ([částka]);
m/ vyjádření k žalobě a oznámení převzetí právního zastoupení ze dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21% DPH ([částka]);
n/ účast na ústním jednání dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21% DPH ([částka]);
o/vyjádření [role v řízení] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21% DPH ([částka]);
p/účast na ústním jednání dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka]);
q/účast na ústním jednání dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka]);
r/ závěrečný návrh [role v řízení] ze dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka]);
s/ účast na ústním jednání dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka])
t/odvolání [role v řízení] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka]);
u/ vyjádření [role v řízení] k odvolání žalované ze dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka]);
v/ účast na ústním jednání odvolacího soudu dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka]);
w/ vyjádření [role v řízení] ze dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka]);
x/ vyjádření [role v řízení] před nařízeným jednáním ze dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 2 a 3 AT, když odvolací soud podotýká, že předmětný úkon nebyl svým obsahem a odborností klasifikovatelný podle § 112 odst. 1 AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka]);
z/vyjádření [role v řízení] na výzvu soudu ze dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka]);
za/ účast na ústním jednání soudu dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH (2 x [částka] [částka]), když tento úkon přesahoval dvě hodiny ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) AT;
zb/vyjádření [role v řízení] k výzvě soudu ze dne [datum] [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka]);
zc/ účast na ústním jednání soudu dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka]);
ze/ závěrečná návrh ze dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka]);
zf/ účast na ústním jednání soudu dne [datum] – [částka] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, k tomu paušální náhrada ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, včetně 21 % DPH ([částka]);
zg/vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum] - paušální náhrada ve výši [částka] ve smyslu § 151 ods. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, § 3 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
zh/účast na ústním jednání odvolacího soudu dne [datum] - paušální náhrada ve výši [částka] ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, § 3 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
42. K nákladům za právní zastoupení [role v řízení] v řízení, které činily celkem [částka], byla připočtena náhrada za uhrazené soudní poplatky v celkové výši [částka] (žaloba [částka] a podané odvolání [částka]). Náklady řízení tak celkem činily [částka].
43. Protože při kalkulaci náhrady nákladů řízení bylo nutné postupovat podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dospěl odvolací soud k závěru, že poměr úspěchu a neúspěchu v případě [role v řízení] a žalované činí 60%: 40 %, a proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 % (60 – 40). Z celkových nákladů řízení představuje 20% částku [částka], tj. zaokrouhleně [částka].
44. Odvolací soud neshledal účelně vynaloženými tyto úkony právní služby: 1) ze dne [datum] - jednalo se jen o doplnění žaloby a [role v řízení] měl žalobní návrh koncipovat zcela pregnantně, 2) účast na jednání dne [datum] - [role v řízení] nebyl prokazatelně přítomen, 3) vyjádření ze dne [datum] - jednalo se pouze o založení znaleckého posudku do soudního spisu, 4) tři úkony právní služby ze dne [datum], [datum] a [datum] – jednalo se o vypořádávání návrhů na nařízení předběžného opatření, které vůbec nebyly úspěšné. Tyto úkony tedy nesplňovaly kritérium vhodnosti a účelnosti pro předmětné řízení.