Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že náhrada nákladů řízení činí 33 324 Kč, jinak se rozsudek potvrzuje.
II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady odvolacího řízení 14 690 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
Odůvodnění
1. Žalobci podali včasné a přípustné odvolání proti rozsudku, kterým soud I. stupně zamítl žalobu, kterou žalobci požadovali určení, že jsou vlastníky bytové jednotky č. [hodnota] v domě č.p. [hodnota], byt. dům, na parcele p. č. [hodnota], zast. pl. a nádvoří, včetně podílu na společných částech domu a pozemku ve výši 13079/50559, nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí, u [Orgán veřejné moci], obec [adresa], katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] [I.] a uložil žalobcům nahradit žalované náklady řízení 37 268 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (II.).
2. Namítli, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl všechny jimi navržené důkazy, které považují za potřebné k prokázání rozhodných skutečností. Napadený rozsudek je taktéž nepřezkoumatelný.
3. Přestože soud I. stupně učinil skutková zjištění svědčící o záměru převést nemovitost do vlastnictví žalobců, stejně dovodil, že žalobci nemohli nabýt vlastnické právo výstavbou, protože smlouva z [datum] (dále jen „smlouva”) stanoví, že půdní vestavba a dostavba se stane vlastnictvím žalované.
4. Toto ujednání nelze vykládat odděleně od ostatního obsahu smlouvy a navazujících právních jednání. Smlouva, ačkoli je označena jako nájemní smlouva a žalovanou prezentována jako smlouva o výstavbě, má povahu inominátní smlouvy. Jejím účelem je rovněž stanovení podmínek realizace půdní vestavby a dostavby, návratnosti vložených finančních prostředků a účasti žalobců v žalované. Smlouva současně upravuje závazek žalované svolat valnou hromadu za účelem změny společenské smlouvy a převodu obchodního podílu odpovídajícího podlahové ploše půdního prostoru na žalobce.
5. Úmysl převést vybudovanou jednotku do vlastnictví žalobců vyplývá zejména z nabídky půdního prostoru za podmínky opravy střechy, z účasti právní zástupkyně žalované, [tituly před jménem] [jméno FO], na přípravě smlouvy, z čestného prohlášení žalované z [datum], z rozhodnutí valné hromady o rozdělení obchodních podílů z [datum], z usnesení valné hromady z [datum], ze smlouvy o smlouvě budoucí z [datum] a z plateb žalobců na kupní cenu pozemku.
6. Bytovou jednotku včetně opravy střešního pláště žalobci vybudovali na své náklady a splnili také povinnosti související s převodem obchodního podílu a úhradou části kupní ceny pozemku. Shodná vůle smluvních stran má přitom mít přednost před doslovným významem textu smlouvy a má být zjišťována i z okolností jejího uzavření a následného jednání stran; opačný postup představuje přepjatý formalismus a může vést k extrémnímu nesouladu právních závěrů se skutkovými zjištěními a s principy spravedlnosti [§ 35 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen „s. o. z.“); [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] ].
7. Určovací žaloba je způsobilá řešit širší souvislosti právního vztahu než žaloba na nahrazení projevu vůle. Neúspěch žalobců v řízení o nahrazení projevu vůle ([spisová značka]; [Orgán veřejné moci]) proto sám o sobě nevylučuje určení jejich vlastnického práva v nynějším řízení ([spisová značka]). Nadto žalobci podali proti rozhodnutí ve věci nahrazení projevu vůle ústavní stížnost, o níž dosud nebylo rozhodnuto.
8. Žalobci byli stavebníky v občanskoprávním smyslu, neboť stavbu financovali, realizovali a měli v úmyslu nabýt ji do svého vlastnictví. Vlastnictví nově vytvořené věci originárně přitom nabývá ten, kdo ji vytvořil, respektive osoba, která stavbu uskutečňuje s úmyslem mít ji pro sebe ([spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Nesouhlasí proto se závěrem, že provedená vestavba a dostavba se stala součástí domu ve smyslu § 120 odst. 1 s. o. z. a že vlastnické právo k ní nemohli nabýt výstavbou.
9. Smlouva o smlouvě budoucí dokládá společné chápání dosavadního právního vztahu a zamýšlený převod jednotky a spoluvlastnického podílu do vlastnictví žalobců. Její význam pro nynější řízení nezaniká ani tehdy, byla-li v předchozím řízení posouzena jako neplatná nebo nezpůsobilá být podkladem pro nahrazení projevu vůle. Smlouva obsahuje závazek žalované převést vlastnictví vybudované jednotky a spoluvlastnického podílu a zachycuje, že žalobci již splnili povinnost zaplatit cenu za jejich převod a následně uhradili také jim připadající část kupní ceny pozemku.
10. Bytová jednotka v době uzavření smlouvy o smlouvě budoucí nebyla zapsána v katastru nemovitostí a není ve vlastnictví žalované, nýbrž žalobců jako stavebníků. Při výkladu smlouvy má být upřednostněn výklad zachovávající její platnost před výkladem vedoucím k neplatnosti, jsou-li možné oba výklady ([spisová značka], [spisová značka]). Tím žalobci zpochybnili závěry učiněné v řízení o nahrazení projevu vůle o neplatnosti smlouvy o smlouvě budoucí pro neurčitost kupní ceny, nejasnost, zda má být převod úplatný, či bezúplatný, a absenci souhlasu valné hromady.
11. Žalovaná nesplnila závazky směřující k převodu obchodního podílu a následně k převodu jednotky. Rozhodnutí valné hromady z [datum], že další bytové jednotky nebudou převáděny, bylo podle pravomocného rozhodnutí [Orgán veřejné moci] přijato zneužitím šedesátiprocentní většiny [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud I. stupně tomuto závěru ani následnému jednání žalované nepřiznává odpovídající právní význam ([spisová značka]; [Orgán veřejné moci]).
12. Prohlášení vlastníka završuje celý proces majetkoprávních ujednání a je podkladem, na jehož základě je vlastnické právo k jednotce zapsáno ve prospěch žalované. Jde o zásadní majetkovou dispozici náležející do působnosti valné hromady. Prohlášení však činil bez jejího projednání [tituly před jménem] [jméno FO], který své většinové postavení zneužil také při rozhodování o zastavení dalších převodů bytových jednotek.
13. K předmětné jednotce nenabyla věcné právo žádná další osoba, takže neexistuje překážka pro určení neplatnosti prohlášení vlastníka v části týkající se této jednotky ani pro určení, že vlastnické právo vzniklo žalobcům [§ 1167 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)]. Žalovaná vložila do katastru nemovitostí prohlášení neodpovídající skutečnosti, neboť jednotka nebyla v jejím vlastnictví, ale ve vlastnictví žalobců. Vlastník domu odpovídá za vložení prohlášení odpovídajícího skutečnosti a porušení této povinnosti jej nezbavuje závazku převést jednotku ([spisová značka]).
14. Jednání žalované představuje výkon práva odporující dobrým mravům podle § 3 odst. 1 s. o. z. Žalovaná přes své dřívější závazky odmítá převést jednotku vybudovanou žalobci, odmítá jim uhradit náklady na její vybudování a tvrdí, že tyto náklady již kompenzovali užíváním bytu. Současně je však dopisem z [datum] vyzývá k vyklizení bytu, případně jim nabízí nájem na šest měsíců za měsíční nájemné 32 500 Kč. Zásada dobrých mravů má umožnit zmírnit tvrdost zákona a ukládá soudu vykládat a aplikovat právo tak, aby vedlo ke spravedlivému výsledku ([spisová značka], [spisová značka]).
15. Z výše uvedených důvodů žalobci navrhli napadený rozsudek změnit tak, že žalobě se vyhovuje, a přiznat žalobcům náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně jej zrušit a věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení.
16. Žalovaná k odvolání žalobců uvedla, že se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně stran neprokázání žádného právního titulu žalobci, na jehož základě by nabyli vlastnické právo k předmětné jednotce. Vestavba a dostavba půdního prostoru se stala součástí domu ve vlastnictví žalované a účastníci si v nájemní smlouvě z [datum] výslovně ujednali, že bytová jednotka vybudovaná žalobci se stane vlastnictvím žalované. Smlouva neobsahovala ujednání o převodu jednotky na žalobce ani závazek žalované takový převod uskutečnit. Tvrzenou společnou vůlí účastníků nelze chybějící právní titul ani chybějící obsah smlouvy nahradit.
17. Obsah nájemní smlouvy a tvrzený závazek žalované převést jednotku na žalobce byly již posuzovány v předchozích řízeních. [Orgán veřejné moci] v rozsudku z [datum], sp. zn. [spisová značka], uzavřel, že z nájemní smlouvy nevyplývá vůle účastníků odlišná od výslovného ujednání, podle něhož se nově vzniklá jednotka měla stát vlastnictvím žalované, a že žalobci neprokázali smluvní povinnost žalované převést jim jednotku bezúplatně. Toto rozhodnutí obstálo i v dovolacím řízení skončeném usnesením [Orgán veřejné moci] sp. zn [spisová značka]. Ke shodným závěrům dospěl [Orgán veřejné moci] také v rozsudku z [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož smlouva upravovala nabytí jednotky žalovanou a způsob kompenzace nákladů žalobců prostřednictvím nájemního vztahu, nikoli převod jednotky na žalobce. Rovněž v usnesení sp. zn. [spisová značka] bylo uzavřeno, že vybudování jednotky na náklady žalobců samo o sobě nezakládá důvod k jejímu bezúplatnému převodu.
18. Žalobci se nemohli stát vlastníky jednotky pouze tím, že financovali a provedli stavební úpravy půdních prostor. Jednotka jako samostatná nemovitá věc mohla podle zákona č. 72/1994 Sb. vzniknout vymezením v prohlášení vlastníka budovy nebo na základě smlouvy o výstavbě a následným zápisem do katastru nemovitostí. Účastníci smlouvu o výstavbě neuzavřeli a nájemní smlouva z [datum] její náležitosti neměla. Stavební úpravy původní půdy, sušárny, prádelny a terasy proto představovaly pouze úpravu budovy ve vlastnictví žalované a její vlastnické právo nemohly změnit. Rozhodnutí, na něž žalobci odkazovali, se týkala vzniku samostatných staveb na cizím pozemku, a na projednávanou věc proto nedopadala.
19. Ani dobré mravy nemohly být právním titulem k nabytí vlastnického práva, neboť představují pouze korektiv výkonu práv. V předchozích řízeních nebylo zjištěno nepoctivé ani protiprávní jednání žalované, legitimní očekávání žalobců na bezúplatné nabytí jednotky ani bezdůvodné obohacení žalované. [Orgán veřejné moci] v rozsudcích sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] dovodil, že žalovaná nabyla jednotku na základě platné nájemní smlouvy, náklady žalobců se promítly do sjednaného nájemného a žalovaná netěžila z nepoctivého nebo protiprávního jednání. Žalobci navíc byt o výměře 136 m² užívají od roku 2003 za měsíční nájemné 2 421 Kč, nehradí poplatky za služby a byt, v němž sami nebydlí, komerčně podnajímají třetím osobám.
20. Tvrzení žalobců, že jsou vlastníky jednotky, odporovalo rovněž jejich dřívějším žalobám na nahrazení projevu vůle a na vydání bezdůvodného obohacení, v nichž vycházeli z vlastnického práva žalované a domáhali se teprve převodu jednotky nebo náhrady za její vybudování. Také v odvolání a v podání z [datum] uváděli, že k převodu jednotky nedošlo a že žalovaná nesplnila údajný závazek jednotku na ně převést. Současná určovací žaloba tak představovala pouze další pokus zvrátit výsledky pravomocně skončených řízení.
21. Odkaz žalobců na smlouvu o smlouvě budoucí z [datum] byl rovněž rozporný s jejich tvrzením, že vlastnické právo již dříve nabyli. Tato smlouva byla v předchozích řízeních posouzena jako absolutně neplatná. V řízeních vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] navíc nebylo prokázáno, že si tehdejší téměř osmdesátiletá jednatelka žalované byla při podpisu vědoma obsahu a právních následků předložených listin.
22. Námitky žalobců týkající se neplatnosti prohlášení vlastníka byly nesrozumitelné a vnitřně rozporné. Prohlášení vlastníka bylo jednostranným právním jednáním žalované, kterým byla budova rozdělena na jednotky, nikoli právním titulem k převodu nebo přechodu vlastnického práva na žalobce. Žalobci současně nemohli zpochybňovat právní jednání, na jehož základě jednotka vznikla jako samostatný předmět právních vztahů, a zároveň tvrdit, že právě k této jednotce nabyli vlastnické právo.
23. Žalovaná dále zpochybnila skutkové zjištění, že žalobci hradili kupní cenu pozemku. V řízení vedeném u soudu I. stupně pod sp. zn. [spisová značka] a následně u [Orgán veřejné moci] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že platby 3 073 Kč hrazené od dubna 2012 do března 2017 nepředstavovaly splátky kupní ceny pozemku, nýbrž platby nájemného a služeb; údaj o splátce za pozemek a byt byl v předpisu záloh uveden chybně a žalovaná jej následně opravila. Soud I. stupně nadto vyšel z analytické rozvahy žalované k [datum], přestože její pravost žalovaná popřela a tento žalobci navržený důkaz nebyl při jednání proveden.
24. Za nesprávné označila žalovaná také skutkové zjištění o vůli žalované nebo jejích společníků převádět byty do vlastnictví nájemců. V rozsudku sp. zn. [spisová značka] nebylo prokázáno oprávněné očekávání žalobců ani závazek žalované převést jednotky bezúplatně. Zápis údajné valné hromady z [datum] byl podle výsledků předchozího řízení zfalšován. Listiny označené jako zápisy ze schůzí společníků z [datum] a [datum] zachycovaly účast osob, které v té době ještě nebyly společníky žalované, zatímco několik skutečných společníků se těchto schůzí neúčastnilo. Ani výpovědi společníků provedené v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] nepotvrdily dohodu o převodu jednotky na žalobce.
25. Závěr o zneužití většiny [tituly před jménem] [jméno FO] a o zmaření převodu obchodních podílů nebo bytové jednotky nemohl být opřen ani o usnesení [Orgán veřejné moci] sp. zn. [spisová značka]. Toto rozhodnutí se týkalo vnitřních poměrů žalované, nikoli jednotky č. [hodnota], a vycházelo také z později zpochybněného zápisu z [datum]. [tituly před jménem] [jméno FO] navíc v roce 2003 nebyl jednatelem ani většinovým společníkem žalované, měl pouze část společného obchodního podílu o velikosti 20 % a nemohl samostatně vytvářet vůli žalované. Jednatelem se stal až [datum], tedy téměř osm let po dokončení stavebních úprav.
26. Žalovaná konečně zpochybnila pravost a pravdivost účetních dokladů [právnická osoba]., jimiž žalobci prokazovali úhradu nákladů na výstavbu v hotovosti. Doklady obsahovaly sídlo, které společnost začala užívat až po jejich údajném vystavení, a daňové identifikační číslo ve formátu s předponou „CZ“, který se začal používat teprve od [datum], ačkoli listiny byly datovány rokem 2003. Tyto okolnosti podle žalované svědčily o jejich antedatování nebo dodatečné úpravě.
27. Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhla napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit a žalované přiznat náhradu nákladů odvolacího řízení.
28. Jeden den před jednáním odvolacího soudu žalobci k vyjádření žalované uvedli, že v řízení o nahrazení projevu vůle vedeném u soudu I. stupně pod sp. zn. [spisová značka] byla posuzována především smlouva o smlouvě budoucí z [datum], nikoli smlouva z [datum]. Rozsudkem sp. zn. [spisová značka] [Orgán veřejné moci] zrušil předchozí rozhodnutí obou soudů, zatímco usnesením sp. zn. [spisová značka] následně odmítl dovolání žalobců, neboť nezpochybnili jeden ze samostatných důvodů rozhodnutí odvolacího soudu, a to absenci souhlasu valné hromady s převodem jednotky. Proti tomuto usnesení podali žalobci ústavní stížnost.
29. Nově namítli, že požadavek souhlasu valné hromady představoval podle § 133 odst. 2 obchodního zákoníku pouze vnitřní omezení jednatelského oprávnění, které bylo vůči třetím osobám neúčinné, takže jeho nedodržení nemohlo způsobit neplatnost smlouvy o smlouvě budoucí. Odkázali přitom na rozhodnutí [Orgán veřejné moci] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka].
30. Dále odmítli tvrzení žalované, že jednotku užívají již od roku 2003, svou investici si „odbydleli“ nízkým nájemným a jednotku komerčně pronajímají. Jednotka byla zkolaudována až [datum], žalované hradí zálohy na služby a příspěvky do fondu oprav a jednotku užívají pouze oni, přičemž v době jejich nepřítomnosti do ní docházejí jejich synové [jméno FO] a [jméno FO].
31. Žalobci rovněž podrobněji popsali okolnosti schůzí společníků a valných hromad žalované. Nepřítomní společníci byli zastoupeni rodinnými příslušníky na základě plných mocí, valná hromada [datum] souhlasila s rozdělením obchodních podílů a byly na ní podepsány smlouvy o jejich převodu, jejichž zápis do obchodního rejstříku měl zajistit [tituly před jménem] [jméno FO].
32. Konkretizovali také, že zaplacení částky 184 380 Kč připadající na kupní cenu pozemku dokládali výpisy z účtu, předpisem záloh z [datum] a rozvahou z [datum], a uvedli, že vedle této částky zaplatili žalované také 830 000 Kč za neuskutečněný převod obchodního podílu.
33. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle §§ 212 a 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a shledal odvolání žalobců nedůvodným.
34. Z napadeného rozsudku je zřejmé, jaký skutkový stav soud I. stupně považoval za rozhodný, z jakých důkazů vyšel a na základě jakých právních úvah žalobu zamítl.
35. Nosným důvodem jeho rozhodnutí je závěr, že stavebními pracemi žalobců nevznikla samostatná věc v jejich vlastnictví, nýbrž součást domu žalované, přičemž účastníci navíc výslovně sjednali, že půdní vestavba a dostavba se stane vlastnictvím žalované. Soud I. stupně rovněž vysvětlil, proč žalobci vlastnické právo nenabyli ani jiným způsobem.
36. Žalobci ostatně proti těmto závěrům uplatnili podrobné odvolací námitky, a případné nedostatky odůvodnění jim tak nebránily v účinném využití práva na odvolání. Platí přitom, že „měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele.“ ([spisová značka]).
37. Námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku tak není důvodná.
38. Který z neprovedených důkazů měl soud I. stupně prokázat jakou rozhodnou skutečnost a jak by jeho provedení mohlo ovlivnit právní posouzení věci žalobci v odvolání konkrétně nevymezili.
39. Soud I. stupně nadto převážnou část skutkových tvrzení žalobců, zejména že žalobci půdní vestavbu financovali a provedli, podíleli se na opravě střechy, zaplatili část kupní ceny pozemku a byli žalovanou ujišťováni o budoucím převodu jednotky, považoval za prokázanou. Žalobu nezamítl pro neprokázání těchto okolností, ale proto, že z nich nelze dovodit nabytí vlastnického práva žalobců.
40. Další dokazování o původním záměru účastnic, investicích žalobců nebo příslibech budoucího převodu proto nemohlo změnit rozhodný závěr, že žalobci neprokázali právní skutečnost, na jejímž základě by vlastnické právo k předmětné jednotce nabyli. Zamítnutí dalších důkazních návrhů pro jejich nadbytečnost tak řízení vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nezatížilo.
41. Námitka neúplného dokazování tak není důvodná.
42. Ve věci samé žalobci založili svůj požadavek především na tvrzení, že vlastnické právo nabyli originárně jako stavebníci v občanskoprávním smyslu. Tato argumentace nemůže obstát, protože stavebními pracemi žalobců nevznikla nová samostatná stavba jako věc v právním smyslu.
43. Původní dům žalované stavebními pracemi nezanikl. Žalobci provedli půdní vestavbu a nástavbu, při níž byla změněna střešní konstrukce a zvýšen hřeben střechy, nově vytvořené prostory byly stavebně a provozně spojeny s původním domem, napojeny na jeho rozvody a přístupné společným schodištěm. Součástí prací byla rovněž rekonstrukce střešního pláště, který slouží celému domu. Výsledek stavebních prací proto nebylo možné od domu fyzicky ani funkčně oddělit bez jeho znehodnocení. Při posouzení součásti věci je přitom rozhodná nejen fyzická, ale také funkční neoddělitelnost, neboť „neoddělitelnost součásti ve smyslu ustanovení § 120 o. z. neznamená jen fyzickou neoddělitelnost této součásti, nýbrž i to, že součást nemůže být oddělena, aniž by věc byla znehodnocena, čímž se míní i znehodnocení funkční.“ ([spisová značka]).
44. Na projednávanou věc přímo dopadá závěr, podle něhož „jde-li o přestavbu původní stavby a nebylo-li mezi jejím vlastníkem a stavebníkem (společnými stavebníky) dohodnuto něco jiného, je třeba při posuzování vlastnického vztahu k takové nemovitosti zpravidla vycházet z toho, že to, co přirostlo k původní neodstraněné stavbě náleží vlastníku této původní stavby. V důsledku zhodnocení původní stavby provedenou přestavbou lze tu však vůči vlastníku původní stavby uplatňovat nárok na vydání takto získaného neoprávněného majetkového prospěchu.“ ([spisová značka]).
45. Judikatura, na niž žalobci odkazují v souvislosti s originárním nabytím vlastnického práva stavebníkem, vychází z odlišného předpokladu, totiž že výsledkem stavební činnosti je nově vytvořená samostatná stavba. O takový případ zde nejde. Rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] se týkalo nové hospodářské budovy vybudované po odstranění budovy původní, nikoli půdní vestavby do zachovaného domu. Stejně tak rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] řešilo určení vlastnictví k samostatnému rodinnému domu. Závěry vyslovené v těchto rozhodnutích proto nelze přenášet na případ, kdy stavebními úpravami došlo pouze k rozšíření a zhodnocení existujícího domu jiného vlastníka.
46. Žalobci navíc neprováděli stavební práce bez předchozího smluvního uspořádání vlastnických důsledků. Ve smlouvě z [datum] účastníci výslovně sjednali, že půdní vestavba a dostavba se stane vlastnictvím žalované. Toto ujednání odpovídalo právní povaze prováděných prací jako přestavby domu žalované a současně jednoznačně vyjadřovalo, komu má výsledek stavební činnosti bezprostředně náležet.
47. Odvolací soud souhlasí se žalobci v tom, že uvedené ujednání nelze vykládat odděleně od ostatního obsahu smlouvy a navazujícího jednání účastníků. Ani výklad smlouvy v celém jejím kontextu však nevede k závěru, že žalobci nabyli vlastnické právo již provedením stavebních prací. Z ostatních ujednání a následných listin plyne záměr, aby žalobci nejprve vybudovali byt v domě žalované, následně získali obchodní podíl v žalované a po dokončení dalších majetkových a právních kroků nabyli vlastnické právo k vymezené jednotce. Šlo tedy o předpoklad budoucího převodu vlastnického práva, nikoli o dohodu, podle níž se žalobci stanou vlastníky stavebního výsledku již jeho vytvořením.
48. Uvedenému závěru odpovídá i následné uzavření smlouvy o smlouvě budoucí z [datum]. Pokud by žalobci vlastnické právo nabyli již uskutečněním nebo kolaudací vestavby, nebyl by důvod, aby se následně se žalovanou dohodli na budoucím převodu téže jednotky z vlastnictví žalované. Samotné jednání žalobců tak vycházelo z předpokladu, že k nabytí vlastnictví bude nezbytná další právní skutečnost.
49. Na tom nic nemění ústavněprávní požadavky na výklad smluv, jichž se žalobci dovolávají. [Orgán veřejné moci] zdůrazňuje, že „text smlouvy je toliko prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit. Doslovný výklad textu smlouvy může, ale nemusí být v souladu s vůlí jednajících stran. Směřuje-li vůle smluvních stran k jinému významu a podaří-li se vůli účastníků procesem hodnocení skutkových a právních otázek ozřejmit, má shodná vůle účastníků smlouvy přednost před doslovným významem textu jimi formulované smlouvy.“ ([spisová značka]).
50. V projednávané věci však nebyla prokázána shodná vůle účastnic, podle níž měli žalobci nabýt vlastnické právo již uskutečněním vestavby. Naopak výslovné ujednání o vlastnictví žalované, navazující nájemní smlouvy, úsilí žalobců o získání obchodního podílu a následná smlouva o smlouvě budoucí tvoří logický celek odpovídající záměru pozdějšího převodu vlastnického práva.
51. Ani priorita výkladu zachovávajícího platnost právního úkonu, na niž žalobci odkazují, nemůže vést k prohlášení žalobců za vlastníky předmětné jednotky. Tato zásada neumožňuje nahradit chybějící právní skutečnost zakládající nabytí vlastnictví ani obsah právního úkonu doplnit o ujednání, které účastnice neučinily. Rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] se týkalo posouzení platnosti smlouvy o smlouvě budoucí a smluvní pokuty; neřešilo vznik vlastnického práva k výsledku přestavby cizího domu. Jeho závěry tak nemohou založit vlastnictví žalobců tam, kde nebyla vytvořena samostatná věc a kde účastnice výslovně upravily vlastnictví výsledku stavebních prací ve prospěch žalované.
52. Za nabývací titul nelze považovat ani kolaudační rozhodnutí. To upravovalo veřejnoprávní oprávnění dokončenou stavbu užívat, nikoli soukromoprávní vlastnické vztahy k domu či jeho částem. Skutečnost, že žalobci byli stavebníky podle veřejného stavebního práva a že jim bylo povoleno užívání dokončené vestavby, sama o sobě nevypovídá o tom, komu náleželo vlastnické právo k výsledku stavebních prací.
53. Předmětná bytová jednotka navíc jako samostatný předmět vlastnického práva nevznikla samotným dokončením nebo kolaudací stavebních prací. Vznikla až vymezením jednotek v domě prohlášením vlastníka podle zákona č. 72/1994 Sb. Do té doby byla vestavba součástí domu žalované. Jestliže žalovaná byla vlastnicí domu a žalobci před učiněním prohlášení vlastníka nenabyli vlastnické právo k žádné samostatné věci, vznikla vymezením jednotky č. [hodnota] tato jednotka ve vlastnictví žalované. Prohlášení vlastníka nemohlo představovat převod vlastnictví ze žalobců na žalovanou, neboť žalobci před jeho učiněním žádné vlastnické právo k samostatné jednotce neměli.
54. Nedůvodná je proto i námitka, že prohlášení vlastníka neodpovídalo skutečnému vlastnickému stavu a bylo učiněno bez potřebného souhlasu valné hromady žalované. Prohlášením vlastníka nedošlo k převodu majetku žalované na třetí osobu, ale pouze k vymezení jednotek v budově, jejíž vlastnicí byla žalovaná. Otázka souhlasu valné hromady s převodem jednotky na jinou osobu je tak odlišná od otázky samotného rozdělení vlastnického práva k budově na vlastnictví jednotek.
55. Odkaz žalobců na rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] není přiléhavý. Uvedené rozhodnutí se týkalo povinnosti bytového družstva uzavřít smlouvu o převodu jednotky s osobou, které takový nárok svědčil, nikoli určení, že investor do přestavby domu jiného vlastníka nabyl vlastnické právo k výsledku stavebních prací jejich provedením. V nynější věci žalobci neprokázali, že by byli vlastníky části domu před vymezením jednotek ani že by jim vlastnické právo vzniklo samotným prohlášením vlastníka.
56. Posouzení otázky požadavku souhlasu valné hromady s převodem jednotky a omezení jednatelského oprávnění není pro rozhodnutí nynější věci potřebné. I kdyby absence souhlasu valné hromady neměla vliv na platnost smlouvy o smlouvě budoucí z [datum], tato smlouva sama vlastnické právo k jednotce nepřeváděla, nýbrž mohla založit pouze povinnost uzavřít v budoucnu převodní smlouvu. K uzavření takové smlouvy ani k nahrazení projevu vůle žalované pravomocným soudním rozhodnutím nedošlo. Žalobci citovaná judikatura proto nemůže podpořit jejich tvrzení, že vlastnické právo k jednotce již nabyli, a nemá vliv na závěr, že jim nesvědčí právo, jehož určení se v tomto řízení domáhají. Také rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] řešilo účinky vnitřního omezení jednatelského oprávnění na platnost smlouvy, nikoli věcněprávní účinky smlouvy o smlouvě budoucí nebo nabytí vlastnictví k nemovité věci.
57. Úvaha soudu I. stupně o použití § 1167 o. z. není pro rozhodnutí věci podstatná. Žalobci se nedomáhají určení neplatnosti prohlášení vlastníka ani určení, že vlastnické právo k jednotce nevzniklo, nýbrž určení svého vlastnického práva. O žalobě lze proto rozhodnout již na základě závěru, že žalobci neprokázali žádný právní způsob, kterým by vlastnické právo k jednotce nabyli. Případná nepřesnost této podpůrné úvahy soudu I. stupně nemá vliv na věcnou správnost napadeného rozsudku.
58. Právní postavení žalobců nezměnily ani přísliby budoucího převodu, čestné prohlášení [jméno FO], rozhodnutí o zamýšleném převodu obchodního podílu, smlouva o smlouvě budoucí ani platby žalobců na kupní cenu pozemku. Tyto skutečnosti mohou svědčit o tom, že účastníci po určitou dobu předpokládali budoucí majetkové vypořádání a převod jednotky na žalobce. Nejsou však samy právní skutečností, kterou by vlastnické právo k jednotce přešlo nebo vzniklo žalobcům. Rozhodující rozdíl mezi závazkem k budoucímu převodu a již nastalým nabytím vlastnického práva odvolací argumentace pomíjí.
59. Význam pro určení vlastnického práva žalobců nemá ani vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalované z [datum], jímž valná hromada vyslovila nesouhlas s jakýmkoli dalším převodem bytových jednotek do osobního vlastnictví. [Orgán veřejné moci] v usnesení č j. [spisová značka] nepřisvědčil závěru, že přijetím tohoto usnesení došlo ke zneužití většiny hlasů, potvrdil však jeho neplatnost pro rozpor s dobrými mravy. Současně výslovně uvedl, že v uvedeném řízení neposuzoval, jak měla žalovaná vůči tehdejším navrhovatelům postupovat, zda měla jednotky převést bezúplatně či za jakou cenu, neboť předmětem řízení nebyly konkrétní převody jednotek. Vyslovení neplatnosti obecného rozhodnutí nepokračovat v dalších převodech proto neznamená, že k převodu jednotky č. [hodnota] na žalobce došlo, ani že žalobci vlastnické právo nabyli již dříve výstavbou.
60. Výsledek předchozího řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] sám o sobě nezakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté, neboť v něm žalobci požadovali nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu jednotky, zatímco v nynějším řízení se domáhají určení vlastnického práva tvrzeně nabytého výstavbou. Závěry přijaté v tomto řízení však podporují úsudek, že listiny a jednání, na něž žalobci odkazují, směřovaly k budoucímu převodu jednotky a samy o sobě jim vlastnictví nezaložily. [Orgán veřejné moci] navíc v usnesení sp. zn. [spisová značka] vyšel z toho, že žalobci neprokázali potřebné schválení převodu valnou hromadou žalované, přičemž u žalobců nebyl převod jednotky na jejich osobu samostatně uskutečněn.
61. Odvolací soud při rozhodování přihlédl rovněž k rozsudku [Orgán veřejné moci] z [datum], č. j. [spisová značka], vydanému v řízení vedeném u [Orgán veřejné moci] pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto řízení se žalobci domáhali vydání předmětné bytové jednotky jako bezdůvodného obohacení, eventuálně zaplacení peněžité náhrady. [Orgán veřejné moci] po zopakování důkazu smlouvou z [datum] uzavřel, že žalobci vybudovali bytovou jednotku na základě této smlouvy do vlastnictví žalované a že z jejího obsahu nevyplývá právo žalobců na převod jednotky do jejich vlastnictví. Rozsudek soudu I. stupně proto potvrdil v části, v níž byla zamítnuta žaloba na převod jednotky a na zaplacení její hodnoty. Zrušil jej pouze v části týkající se peněžitého nároku ve výši 830 000 Kč, neboť soud I. stupně dostatečně neobjasnil skutkové vymezení jednotlivých plnění, z nichž se tato částka měla skládat, ani jejich případné promlčení. Tato dosud nevyřešená otázka možného peněžitého nároku žalobců nemá význam pro posouzení jejich vlastnického práva k předmětné jednotce. Uvedené rozhodnutí proto neposkytuje podklad pro závěr, že žalobci vlastnické právo k jednotce nabyli, a naopak podporuje závěr, že jejich investice a smluvní vztahy se žalovanou mohly založit nanejvýš závazkové či peněžité nároky, nikoli vlastnické právo.
62. Ani žalobci zdůrazňovaná nespravedlnost výsledného majetkového uspořádání a tvrzený rozpor jednání žalované s dobrými mravy nemohou založit jejich vlastnické právo. Korektiv dobrých mravů může za zákonných podmínek vést k odepření ochrany konkrétnímu výkonu práva. Není však samostatným způsobem nabytí vlastnictví a neumožňuje soudu určit žalobce za vlastníky věci, jestliže vlastnické právo nenabyli žádnou právní skutečností, s níž zákon jeho vznik spojuje. Judikatura týkající se dobrých mravů ostatně vychází z možnosti odepřít ochranu výkonu práva, například právu na vyklizení nemovitosti, nikoli z možnosti vytvořit vlastnické právo osoby, které dosud nesvědčilo.
63. Žalobci mohou mít v důsledku investic do domu žalované nebo porušení závazků žalovanou jiné majetkové nároky. Ty však nejsou předmětem tohoto řízení a jejich případná existence nemůže nahradit chybějící nabývací titul vlastnického práva. Stejně tak tvrzení, že si žalobci hodnotu svých investic nemohli „odbydlet“, může být významné pro posouzení vzájemného majetkového vypořádání účastníků, nikoli pro určení vlastnictví k jednotce.
64. Naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení je dán rozporem mezi jejich tvrzeným vlastnickým právem a zápisem žalované jako vlastnice jednotky v katastru nemovitostí. Existence naléhavého právního zájmu však sama o sobě neznamená důvodnost žaloby. Předpokladem jejího úspěchu bylo, aby žalobci prokázali, že ke dni rozhodnutí jsou vlastníky předmětné jednotky. Tento předpoklad nesplnili.
65. Se zřetelem k výše uvedenému odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. jako věcně správný potvrdil.
66. Návrh žalované na provedení důkazů nepředstavoval samostatný úkon právní služby, neboť jeho obsah byl již zahrnut ve vyjádření k žalobě. Žalované proto za tento návrh nenáleží další odměna ani paušální náhrada hotových výdajů. Odvolací soud z tohoto důvodu napadený rozsudek ve výroku II. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
67. Procesně úspěšné žalované vzniklo v odvolacím řízení právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k úhradě mimosmluvní odměny advokáta za vyjádření k odvolání žalobců a účast na jednání odvolacího soudu (2 x 5 620 Kč), náhrady hotových výdajů advokáta (2 x 450 Kč) a DPH z nákladů zastoupení (2 550 Kč), dohromady 14 690 Kč.