Výrok
I. Odvolání žalobkyně se podle ustanovení § 43 odst. 2, § 209 a § 211 o. s. ř. odmítá, neboť neobsahuje náležitosti požadované ustanovením § 205 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyně ani přes výzvu soudu učiněnou usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. 3. 2026, č. j. 33 C 96/2025-521, které jí bylo řádně doručeno dne 18. 3. 2026 (viz potvrzení o dodání a doručení do datové schránky připojené k č. l. 521 spisu), nedoplnila v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvoláním domáhá (odvolací návrh). Zmíněné přitom patří mezi zákonem vymezené náležitosti odvolání, jejichž (úplné, určité a srozumitelné) uvedení je nezbytné k tomu, aby vůbec bylo možné v odvolacím řízení pokračovat (k tomu srovnej např. Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 867 – 876).
II. Žádný z účastníků nemá podle ustanovení § 151 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť odvolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované v dané souvislosti žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.