9 C 28/2023

Odůvodnění

Vymezení věcižaloba1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal odstranění dokumentu s názvem [Anonymizováno] jménem [adresa] z archívu vysílání žalované. Dále se domáhal odvysílání omluvy, a to v hlavním vysílacím čase na kanále [Anonymizováno]. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že on jako fyzická osoba vytvořil pro společnost [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] projektovou dokumentaci pro spojené území a stavební řízení v souvislosti s rekonstrukcí národní památky chaty [adresa] na [Anonymizováno] a souvisejících vizualizací na jejichž základě byla tato chata po jejím vyhoření, obnovena. Společnost [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] uzavřela dne [datum] smlouvu o výkonu inženýrské činnosti autorského dohledu [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] s [Anonymizováno] [Anonymizováno] v přírodě (dále jen „smlouva o dílo“). Na základě uvedené smlouvy o dílo společnost [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zavázala pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] v přírodě jako objednatele vytvořit architektonické a projekční práce v souvislostí s rekonstrukcí chyty [adresa], a to od dokumentace až po stavební povolení a autorského dozoru skutečného provedené stavby. Dne [datum] byl na kanále [Anonymizováno] vysílám dokument s názvem „Fénix jménem [adresa] “, který byl reprízován [datum] na stejném kanále (dále jen „dokument“) a který podle žalobce hrubě porušuje jeho autorská práva k Dílu, které především spočívá v neuvedení jeho autorství. Dokument se o žalobci nezmiňuje vůbec, a dokonce z vyznění dokumentu vzbuzuje klamný dojem, že autorem projektu obnovy [adresa] je třetí osoba ([tituly před jménem] [jméno FO]), která však prokazatelně autorem díla není. Žalobce v celém dokumentu není nikde uveden jako autor díla, ačkoliv celý dokument pojednává o architektonickém vyjádření Díla, když v tomto dokumentu jsou na několika místech opakovaně prezentovány záběry žalobcem vytvořených vizualizací a částí projektové dokumentace, které jsou podle žalobce bezpochyby architektonickým dílem, podle autorského zákona. Z dokumentu však paradoxně vyplývá, že autorem obnovy [adresa] je [tituly před jménem] [jméno FO], který je však pouze autorem nerealizovaných předprojekčních příprav a na obnově [adresa] se fakticky nikterak nepodílel. Vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] použité v dokumentu (čas. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]:[Anonymizováno]) je dokonce ilustrováno grafickými výstupy žalobce, které je v dokumentu pak použito ještě ve stopáži [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], když u těchto ke svolení s jejich použitím nikdy nedošlo. Na tomto místě žalobce odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2005, sp. zn. 5 Tdo 675/2005, podle kterého samotným uvedením díla chráněného autorským zákonem v rámci televizního vysílání, nepozbývá takové dílo práva autora či dalších držitelů autorských oprávnění v rozsahu ochrany poskytované autorským zákonem. K omezení práva autorského může dojít jen ve zvláštních případech, jsou upravený v §29 až §39 AZ.vyjádření žalované2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 18. 3. 2024, a to tak, že žalovaný nárok neuznává, a to ani částečně. Na prvním místě je podání žaloby pro žalovanou zarážející, když ve stejné věci již jednou žaloby byla podána, a to dne 24. 5. 2022 a řízení pak bylo vedeno před zdejším soudem pod sp. zn. 41 C 11/2022. V uvedeném řízení se žalobce navíc domáhal zaplacení částky ve výši 3 000 000 Kč, aniž by uvedený nárok jakkoli odůvodnil. V průběhu řízení vedeném pod sp. zn. 41 C 11/2022 bylo prováděno dokazování včetně promítnutí dokumentu, když poté co soud žalobci sdělil předběžný právní názor, tento podáním ze dne 14. 6. 2023 vzal žalobu zpět a soud usnesením ze dne 15. 6. 2023 řízení zastavil. Z tohoto důvodu žalovaná s odvoláním na ust. § 159a odst. 4 o.s.ř. (rei idicatae – překážka věci rozhodnuté) navrhla, aby soud řízení zastavil. Dále žalovaná odkazuje na skutečnost, že dokument není pořadem, který by si klad za cíl komplexně a podrobně popisovat rekonstrukci objektu, či posuzovat míru přispění jednotlivých subjektů k obnově památky, ale populární formou odkazuje na fortel a um, řemeslníků a dalších odborníků, kteří přispěli k tomu, aby výsledek odpovídal původnímu záměru architekta [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pokud jde o osoby, vyjadřující se v dokumentu, v tomto se nevyjadřoval pouze [tituly před jménem] [jméno FO], který zpracoval předprojektovou dokumentaci, která byla pro žalobce závaznou (čl. 7. 4 smlouvy o dílo), když za společnost [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v dokumentu hovoří pan [jméno FO]. V dokumentu za architekty dále hovoří paní [jméno FO], když u všech mluvčích je uvedeno architekt, bez upřesnění vztahu k objektu [adresa]. Zároveň z žaloby výslovně nevyplývá, která část dokumentace, vypracovaná žalobcem byla neoprávněně použita, když z textu žaloby žalovaná dovozuje, že se jedná o několikavteřinové záběry na písemnosti ve stopáži [Anonymizováno]:[Anonymizováno] a [Anonymizováno]:[Anonymizováno] a 2 D záběry na 3D model objektu, která je zobrazena v délce 6ti vteřin ve stopáži [Anonymizováno]:[Anonymizováno] [Anonymizováno]:[Anonymizováno]. Žalovaná pak nesouhlasí s právního hodnocením žalobce, pokud jde o jedinečnost a nezaměnitelností díla, pokud toto dílo je předurčeno tím, že se jedná o rekonstrukci původního objektu, když právě uvedené omezuje tvůrčí svobodu zpracovatelů rekonstrukce. V otázce pojmových znaků díla žalovaná odkazuje na komentářovou literaturu a na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1345/2009, nebo na rozhodnutí ESD ze dne 1.12.2011, ve věci C-145/10, Eva-M. P. proti Standard Verags GmbH a dalším, body 88 a 89, ze dne 1. 3. 2012, ve věci C-604/10, Fpptball Dataco Ltd a další proti Yahoo! UK Ltd a dalším, bod 38 či ze dne 12. 9. 2019 ve věci C-683/17, Cofemel - Sociedade de Vestuario SA proti G-Star Ruw CV, body 30 a 31). Podle žalované nesplnění požadavku jediněčnosti tak vylučuje vnější autorskoprávní ochranu části díla – fragmentů projektové dokumentace projektu [adresa]. V další části žalovaná argumentuje, že pokud by projektová dokumentace byla autorským dílem, pak ve smyslu čl. 8.5 – 8.7 smlouvy o dílo byl dán souhlas s užitím této dokumentace jakýmkoliv způsobem, bez dalších majetkových a užívacích nároků. Dále u užití fragmentů projektové dokumentace v délce cca 10 vteřin v dokumentu trvajícím 51:38 minut má žalovaná za to, že ve smyslu § 11 odst. 2 AZ není uvedené autorství obvyklé. Závěrem žalovaná namítá, že žalobce nikterak neprokázal svoji aktivní legitimaci s ohledem na skutečnost, že smlouva o dílo byla uzavřena se společností [jméno FO] [Anonymizováno], nikoliv se žalobcem, když žalobcem je [Jméno žalobce], který nedoložil, že on je zhotovitelem předmětného díla, či zda jej vytvářel zcela sám či s někým jiným a s kým, či zda jej vytvářel někdo jiný a to na základě jakého právního podkladu.důkazní situace – skutkové hodnocení věci3. Soud nařídil jednání na 30. 5. 2024, když v průběhu tohoto jednání soudu provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. Dne 25. 2. 2015 došlo mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] (zastoupeným [tituly před jménem] [jméno FO]) a společností [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (zastoupenou žalobcem) k uzavření Smlouvy o dílo a o výkonu inženýrské činnosti Autorského dohledu [protokol o jednání, bod 6]. Předmětem této smlouvy bylo zpracování projektové dokumentace pro spojené územní a stavební řízení a dále inženýrská činnost. Součástí smlouvy je ujednání týkající se oprávnění dílo, které bude předmětem plnění užít ze strany objednatele jakýmkoliv způsobem a bez jakéhokoliv omezení, když je zároveň ujednáno, že na objednatele také přechází veškerá majetková a užívací práva, když zároveň je ujednáno, že nesmí dojít k užití předmětu díla pro potřeby jakékoliv třetí osoby (čl. 8.5 – 8.7 Smlouvy o dílo). Následně byl přímo žalobce (nikoliv společnost [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno]) osloven dopisem ze dne 20. 3. 2015 [tituly před jménem] [jméno FO], který žalobci nabídl pracovní setkání týkající se dalšího postupu, pokud jde o ideovou a autorskou linii projektu [protokol o jednání, bod 1]. Dále byl proveden důkaz fotografickou dokumentací modelu stavby ve vztahu ke smlouvě o dílo. Tento model představuje exteriér a interiér předmětné budovy, a jeho součástí je také počítačová část týkající se barevnosti a technických rozvodů. U této dokumentace žalobce uvádí, že je autorem této dokumentace, vyznačení autorství se však na této prezentaci nenachází [protokol o jednání, bod 2].5. Z dokumentu [Anonymizováno] [Anonymizováno], „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] “ [protokol o jednání, bod 8] bylo zjištěno, že tento dokument byl žalovanou vyroben v roce 2020. Délka tohoto dokumentu činí 51:38 minut, když v tomto dokumentu jsou sice zmíněny jména některých mluvčích, za architekty pak pana [jméno FO], paní [jméno FO] a pana [Anonymizováno] (který je podle výslechu žalobce jeho zaměstnanec, pracující podle jeho pokynů [protokol o jednání, výslech žalobce]) a u všech těchto osob je výslovně uvedeno, že se jedná o architekty. V celém dokumentu není výslovně uvedeno jméno žádné realizační společnosti, pokud jejich jména nejsou zřejmá ze záběrů – jako je například reklama na plotě, což však nemusí svědčit právě v daný okamžik prezentované dovednosti nebo činnosti na obnově kulturní památky [adresa]. Z vyznění celého dokumentu nikterak nevyplývá, že by autorem projektu rekonstrukce byl pan [jméno FO], jeho role z dokumentu vyznívá spíše jako odborný zástupce investora. Žalobce shodně se žalovaným uvádí, že v dokumentu byly ve stopáži [Anonymizováno]:[Anonymizováno] – [Anonymizováno]:[Anonymizováno] (sedm vteřin) použity modely žalobce, což odpovídá důkazu označenému jako příloha č. 4, když užití těchto modelů bylo z daného dokumentu skutečně zjištěno, stejně jako realizační dokumenty ve stopáži [Anonymizováno]:[Anonymizováno] - [Anonymizováno]:[Anonymizováno] (dvacet jedna vteřin) a [Anonymizováno]:[Anonymizováno] – [Anonymizováno]:[Anonymizováno] (dvě vteřiny), následující tři vteřiny je pohled na stůl, kde je daný dokument umístěn, avšak již je zcela nečitelný. Sporné dokumenty tak z celého pořadu zaujímají délku třiceti vteřin.6. Dopisem ze dne 7. 6. 2021 zaslaným žalované žalobce žádal zveřejnění omluvy v hlavních zprávách na [Anonymizováno] v 19:00 hodin, dále žádal zaslání písemné omluvy zaslané všem zúčastněným v rámci Dokumentu a zastavení dalšího šíření dokumentu, s tím, že pokud nedojde k nápravě porušení jeho autorských práv, vyhrazuje si možnost domáhat se svých práv prostřednictvím soudu. Následně 14. 12. 2023 byla žalovaní zaslána zástupcem žalobce předžalobní výzva [protokol o jednání, bod 3 a 7].7. Žalobce v rámci svého výslechu uvedl, že autorem projektu je on jako fyzická osoba, a demonstroval některé prvky jedinečnosti díla, byť se jedná o rekonstrukci. Zároveň výslovně uvedl, že to, že se jedná o rekonstrukci objektu, ze kterého zbyli cca 3% původní stavby, pak i tak jde o jeho autorské dílo, když v ohledu na uvedené odkazuje například na přestavbu , jméno FO8. Soud sice při jednání provedl jako důkaz dopis společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] adresovaný [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], který je žádostí o odborný názor této instituce, na který [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] odpověděla dne [datum] dopisem, který obsahuje právní stanovisko tohoto orgánu [protokol o jednání, bod 4 a 5]. Soud z těchto důkazů žádným způsobem nevyšel, když se jedná „o soukromý právní názor“ [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], který není pro soud žádným způsobem závazný a soud jej v jeho relevanci přirovnává k názoru jedné nebo druhé ze stran sporu.9. Soud zamítl návrh na provedení dokazování výslechem svědka [jméno FO], odkazem na rozpor s procesní ekonomií, když výslech tohoto svědka by měl směřovat ke skutečnostem, co bylo předmětem díla a jaké dokumenty byly předány, když soud dospěl k závěru, že uvedené skutečnosti vyplývají z vyjádření ředitele [Anonymizováno] [jméno FO] z předmětného dokumentu. Dále soud zamítl návrh na zpracování znaleckého posudku ohledně určení autorství, když uvedené je ve vztahu k § 5 AutZ otázkou právní nikoliv skutkovou. Stejně tak s ohledem na skutečnost, že pro právní posouzení věci není předávací dokumentace relevantní soud zamítl také návrh na doplnění dokazování jak předávacího protokolu k projektové dokumentaci, tak projektovou dokumentaci samotnou.Právní předpisy vztahující se k posuzované věci10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon (dále jen „AZ“) předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen „dílo“). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.11. Podle § 5 odst.

1 AZ autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.12. Podle § 6 AZ autorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v seznamu předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti.13. Podle § 9 odst. 3 AZ nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě zůstává nedotčeno vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak.14. Podle § 10 AZ právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 11) a výlučná práva majetková (§ 12 a násl.).15. Podle § 11 odst.

2 AZ autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.16. Podle § 12 odst. 1 AZ autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.17. Podle § 12 odst. 4 písm. f) bod 2 AZ právem dílo užít je zejména právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18), zejména právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21).Právní a skutkové hodnocení věci18. Soud v posuzované věci hodnotil důkazy ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. a to každý důkaz zvlášť a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti.19. Na prvním místě se soud zabýval námitkou věci rozsouzené, když u zdejšího soudu vylo vedeno řízení pod. sp. zn. 41 C 11/2022 ve které se žalobce domáhal totožných výroků, které byly rozšířené o přiměřené zadostiučiněné ve výši 3 000 000 Kč. Zde soud odkazuje na skutečnost, že ve věci nebylo skutečně rozhodnuto, když žalobce vzal podáním ze dne 14. 6. 2023 žalobu zpět a unesením ze dne 15. 6. 2023 bylo řízení zastaveno. Toto usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne 4. 7. 2023. Ve věci tak nedošlo k vynesení výroku rozsudku ve věci samé ve smyslu § 159a o.s.ř., nýbrž řízení bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí. V posuzovaní věci tak chybí pravomocný rozsudek ve věci samé, který by byl pro účastníky závazný. Ve věci nebylo dosud pravomocně rozhodnuto a k námitce žalované soud dospěl k závěru, že v posuzované věci překážka věci rozsouzené není dána a soud tak ve věci samé jednal a vydal rozhodnutí.20. Dále se zabýval problematikou aktivní legitimace žalobce k podání žaloby, a to s ohledem skutečnost, že tuto námitku v řízení vznesla žalovaná. K této námitce žalované uvedla, že smlouva o dílo, uzavřená však mezi osobami, které nejsou účastníky tohoto sporu. Smlouva o dílo byla uzavřena mezi společností [jméno FO] [Anonymizováno] [právnická osoba]. (jejímž představitelem podle provedeného dokazování žalobce je) na straně zhotovitele a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a jejím předmětem bylo zpracování projektové dokumentace pro spojené územní a stavební řízení a dále inženýrská činnost [bod 4]. Projektovou dokumentaci tak měla být zpracována právnickou osobou [jméno FO] [Anonymizováno], avšak ve smyslu § 5 odst. 1 AZ [bod 11], autorem dále je fyzická (nikoliv právnická) osoba, která dílo vytvořila, když v tomto ohledu soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2007, sp. zn. 30 Cdo 739/2007, který odkazuje na skutečnost, že právo autorské je v objektivním smyslu tvořeno souhrnem soukromoprávních norem upravujících absolutní (zákonnou) ochranu literárních, jiných uměleckých a vědeckých děl (jako statků nehmotné povahy), které jsou výsledky duševní tvůrčí činnosti fyzických osob. Uvedené rozhodnutí pak odlišuje (ve smyslu § 10 AZ [bod 14]) ve vztahu k autorskému dílu majetková a osobností práva. Osobnostní práva k dílu jsou nezcizitelná, když tyto práva jsou bytostně spjata s osobností tvůrce. V posuzované věci došlo k oddělení majetkových a osobnostních práv, když majetková práva (k realizace předmětu díla) byla postoupena na objednatele (Valašské muzeum v přírodě), druhá, osobnostní část práv s ohledem na jejich charakter převedena být nemohla.21. Z provedeného dokazování (což ani strany nesporují) bylo zjištěno, že dodavatelem díla byla společnost [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Skutečnost, že by dokumentace měla být zpracována žalobcem (či pod jeho vedením) pak vyplývá z provedeného dokazování např. z dopisu [tituly před jménem] [jméno FO] adresovaný přímo žalobci (nikoliv společnosti [bod 4]), což soud dává do souvislosti se smlouvou o dílo, kde společnost [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastupuje žalobce. Autorem tak nemůže být společnost [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno], ale fyzické osoby, které na projektové dokumentaci pracovali, když žalobce (jak je patrno se smlouvy o dílo) jako fyzická osoba je jednatelem této společnosti. Pokud jde o autorské právo z provedeného dokazování je pak patrno (právě například z nabídky jednání od [tituly před jménem] [jméno FO]), že žalobce se musel na zpracování dané projektové dokumentace minimálně spolupodílet, pokud ji nevytvořil sám. Ve smyslu uvedeného je tak minimálně spoluautorem ve smyslu § 8 AZ, když jeho autorství nebylo žádným ze spoluautorů napadeno. Skutečnost, že ve smyslu § 6 AZ [bod 12] nebylo provedeno dokazování důkazem, kde by bylo jméno žalobce, jako autora soud nemá s ohledem na výše uvedené na závadu a dospěl k závěru o autorství žalobce k předmětnému dílu.22. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobce je autorem předmětného díla, jako autor je nadán osobnostními právy a jako takový je osobou aktivně legitimovanou k podání žaloby.23. V dalším bodu se soud zabýval otázkou, zda dílo žalobce je skutečně autorským dílem, když se jedná o projektovou dokumentaci ve vztahu k rekonstrukci vyhořelé národní památky dřevěné stavby, původně vyprojektované architektem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa]. Žalovaná v posuzované věci odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1345/2009, který se v hlavní řadě věnuje problematice nekalé soutěže. Uvedené rozhodnutí však také v předposledním odstavci věnuje problematice autorského díla, které je výsledkem tvůrčí fantazie autora. Předmětem autorského práva nemůže být to, co existuje bez ohledu na autorovu tvůrčí činnost, nebo to, co je předem do té míry objektivně determinováno tak, že při splnění určitých podmínek by dvě osoby mohly nezávisle na sobě dospět k témuž výsledku. V posuzované věci jde se jedná o problematiku dokumentace a model, které směřují k obnovení památky, když zpravování této dokumentace nespadá pod problematiku restaurátorských výkonů. Restaurátorský výkon představuje opravu rozmnoženiny (například opravu obrazu), což nepředstavuje vytvoření díla nového. V posuzované věci však není předmětem sporu [adresa] a jeho provedení, ale projektová dokumentace. Projektová dokumentace spadá pod ust. § 2 odst. 1 AZ pod architektonické dílo, když do projektové dokumentace nespadá pouze vzhled stavby samotné, ale také například technická (nebo technologická) část stavby jako je umístění, rozvodů, vzduchotechniky, hasicího zařízení což je také součástí fotografického modelu stavby [bod 4]. Již jen uvedená část prokazuje nutnost provedení díla vlastní tvůrčí fantazií autora, které může být v dalších částech determinována. Z dokumentu samotného například vyplývá, že se jednalo o určování barevnosti nebo zpracování úplně původního skleněného stropu, který byl během doby provozu chaty [adresa] nahrazen tropem dřevěným. Uvedené části svědčí o užití fantazie autora, která v případě obnovy národní památky není „spoutána“, a nejedná se o „prosté kopírování typového projektu“. Z uvedeného soud dospěl k závěru, že v dokumentu zobrazení dokumentace je autorským dílem ve smyslu § 2 AZ.24. Následně se soud zabýval nárokem žalobce z titulu ochrany jeho osobnostních práv, kdy v dokumentu byly použity jím zpracované materiály a model, aniž by k uvedenému dal žalobce souhlas. Na prvním místě v řízení bylo zjištěno, že uvedené materiály skutečně v dokumentu použity byly, když záběry na tyto dokumenty představují 30 vteřin z celkové stopáže dokumentu 51:38 minut. Celkem tak dílo žalobce zabírá 0,96 % z celkové stopáže dokumentu. Navíc ta část dokumentace (model), která je pro žalobce stěžejní zabírá celkem 7 vteřin, tedy 0,22 % z celkového času dokumentu. Uvedením díla v dokumentu a jeho vysílám tak došlo ke jeho sdělení veřejnosti ve smyslu § 18 odst. 1 a 2 AZ, když toto dílo bylo vysíláno prostřednictvím televize ve smyslu § 21 AZ. V řízení nebylo zjištěno, že by žalobce dal k takovému sdělení díla veřejnosti souhlas, když v dokumentu zveřejněné dílo ve vztahu k osobnostním, nikoliv majetkovým právům. Na uvedené se tedy ani nevztahuje Smlouva o dílo uzavřená se společností [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a její ustanovení čl. 8.5 – 8.7. Nad rámec soud uvádí, že i pokud by se na zveřejnění díla smlouva o dílo vztahovala, pak v řízení nebylo prokazováno a tedy ani prokázáno, že by Valašské muzeum žalované takový souhlas, kdy udělilo.25. Pokud tedy došlo ke zveřejnění díla, soud se zabýval otázkou práva na označení ve smyslu § 11 odst. 2 AZ, když uvedené soud dal do souvislosti s celým dokumentem. V celém dokumentu není uvedeno žádné jméno realizační firmy (s výjimkou koncertu skupiny [Anonymizováno], které se však týká benefičního koncertu k financování projektu). K uvedenému pak soud uvídí, že právo na označení autorství neznamená, že by autor byl oprávněn požadovat označení svého autorství při každém užití díla, vždy a za všech okolností, kde soud odkazuje na poslední větu § 11 odst. 2 AZ týkající se obvyklosti uvedení autorství. Dále k uvedenému je na místě uvést, také skutečnost, že uvedení autorství je na místě, pokud lze uvedené po uživateli spravedlivě požadovat. Soud uvedené dává do souvislosti, s dokumentárním charakterem díla, kde však ve smyslu § 34 AZ dílo pro takový účel lze užít, avšak je zde nutnost uvést jméno autora, což však pro technickou dokumentaci samotnou není obvyklé, a dosud není v ČR ani žádé soudní rozhodnutí, které by se uváděním autorství u technické dokumentace zabývalo, z čehož soud dovozuje skutečnot, že uvádění autorství u technické dokumentace (jako jsou např. technické výkrey) není obvyklé, což dosud ani nebylo nikterak rozporováno. Uvedené soud uvádí především ve vztahu k žalobnímu petitu.26. Žalobcovo dílo tedy představuje technickou dokumentaci, k čemuž se také vztahuje model, který také zahrnuje technické rozvody. Tato autorova technická dokumentace a model v dokumentu zabrala 30 vteřin, což představuje 0,96 % časové stopáže celého dokumentu, když model samotný zabral 7 vteřin dokumentu, což představuje 0,22 % časové stopáže celého dokumentu, jak již bylo uváděno výše. Dále je namístě uvést, že nedošlo např. k rozostření části obrazu, kdy by mělo být uvedeno jméno autora, či z dokumentu není patrno, že jméno autora projektové dokumentace a modelu nebylo žádným jiným způsobem „zneviditelno“. Soud tedy v kontextu celého dokumentu, který měl za úkol informovat o dění a zdokumentovat um a fortelnost dospěl k závěru, že pokud nebylo zveřejněno jméno žádného ze zhotovitelů, i přes skutečnost, že žalobce k užití technické dokumentace a modelu pro užití v televizním díle souhlas nedal, bylo by zveřejnění jeho jména v dokumentu v rozporu s principem proporcionality. V celkovém vyznění dokumentu, by tedy došlo k upřednostnění a jmenování autora technické dokumentu a modelu, na úkor ostatních dodavatelů. To vše za situace, kdy zástupce společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pan [jméno FO] se také vyjadřoval k prováděným pracím na [adresa].27. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že uvedení autorství na technické dokumentaci, která je použita v dokumentárním filmu není obyklé (nebí obyklou skutečností) a po zpracovateli dokumentu v takovém případě ani nelze v posuzované věci spravedlivě požadovat, aby jméno žalobce v souvislosti se zpracováním technické dokumentace a modelu stavby v dokumentu zveřejnil. To vše za situace, kdy v celém dokumentu není uvedeno jméno žádné realizační firmy (např. majitel tesařské firmy pan [jméno FO], bez uvedení jména této tesařské firmy; pan [jméno FO], stavbyvedoucí, také bez uvedení konkrétní firmy; nebo paní [jméno FO] restaurátorka, kde také není uvedeno jméno restaurátorské firmy, s výjimkou loga na zadní straně bundy restaurátorů, čemuž však ani technicky při zpracování dokumentu, nelze zabránit).28. V souvislosti s uvedeným soud dospěl k závěru, že není na místě vyhovět žalobě, pokud jde o výrok I. představující povinnost žalobce odstranit dokument z vysílání a již jej do vysílání nikdy nezařadit.29. Dále soud dospěl k závěru, že není na místě vyhovět ani výroku II., kde nejen, že soud dospěl k závěru, že žalovaná do osobnostních práv žalobce neuvedeném jeho autorství k projektové dokumentaci nezasáhla, ale zároveň požadovaná omluva i pokud by žaloba v části výroku I. byla důvodnou by představovala nepoměr ve vztahu k případnému porušení žalobcových osobnostních práv. V uvedeném ohledu žalobce nedoložil, v kterém čase byl dokument dne [datum] na kanálu [Anonymizováno] vysílán a v jakém čase byl tento dokument dne [datum] na stejném kanále reprízován. Pokud žalobce nedoložil, že se tak stalo v hlavním vysílacím čase, bylo by zveřejnění omluvy v hlavním vysílacím čase v nepoměru k případnému porušení autorských práv žalobce. Dále uvedenou omluvu a její znění soud dává do souvislosti s celkovou časovou dotací dokumentu 51:38 minuty a skutečností, že eventuálně porušující část (když soud dospěl k závěru, že se o porušující část nejedná) zabrala 30 vteřin, tedy 0,96% časové dotace dokumentu. Tedy pokud by došlo k takto marginálnímu porušení je požadovaná omluva, tak je požadována ve výroku II. neproporcionální ve vztahu k případnému porušení. Tedy také z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že není na místě žalobě v požadovaném výroku II. vyhovět.30. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že není na místě žalobě vyhovět v žádné z jejích částí a žalobu zamítl.Náhrada nákladů řízení31. Žalovaná byla ve sporu úspěšnou, a proto jí soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 726 Kč. Podle § 11 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) v platném znění byla přiznána odměna za 2 úkony právní služby představující vyjádření k žalobě a účast na jednání dne 30. 6. 2024 (2x 300 Kč = 600 Kč) k uvedenému soud připočetl 21% DPH.32. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.