Plný text
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal bez ústního jednání dne 18. prosince 2003 odvolání předsedkyně Městského soudu v Brně JUDr. M. K., podané proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. října 2002 pod sp. zn. Ds 7/2002 v senátě složeném z předsedy JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a soudců JUDr. Jiřího Pácala, JUDr. Ivany Zlatohlávkové, JUDr. Karla Podolky a JUDr. Michala Mikláše a rozhodl ve věci takto :
Podle § 21 odst. 3 a § 14 písm. a) zák. č. 7/2002 Sb., se odvolání navrhovatelky zamítá.
Odůvodnění:
Proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. října 2002 pod č.j. Ds 7/2002-82 podala odvolání navrhovatelka – předsedkyně Městského soudu v Brně – s tím, že návrh nebyl podán opožděně a že tedy neobstojí základní argument soudu prvního stupně, který řízení proti JUDr. A. H., předsedkyni senátu Městského soudu v Brně zastavil. Odvolatelka uvedla, že podání návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 2.7.2002 předcházel všechny náležitosti zákonem stanovené, zejména i označení důkazů, uvedení jednotlivých spisových značek spisů, v nichž byly zjištěny průtahy, i když konkrétní spisy, kde se tak stalo, bylo možno k návrhu připojit, protože by tím bylo znemožněno v těchto spisech činit další procesní úkony a tak by se prodlužovaly průtahy, k nimž zaviněním kárně obviněné soudkyně došlo.
Vrchní soud ovšem uvedl, že zákon č. 7/2002 Sb., stanoví konkrétní podmínky, které musí navrhovatel splnit, aby dosáhl projednání svého návrhu kárným soudem. Jednou z podmínek je podání návrhu ve lhůtách upravených ustanovením § 9 odst. 1 a splnění dalších požadavků na obsahové náležitosti návrhu, jak plyne z ustanovení § 9 odst. 2 cit. zákona.
V tomto směru soud prvního stupně dospěl k závěru, že návrh požadavkům zákona neodpovídá. Zákon v ustanovení § 9 odst. 2 vymezuje tři podstatné náležitosti, jimiž jsou jméno a příjmení soudce, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení a označení důkazů, o které se návrh opírá.
Podaný návrh však podle názoru kárného soudu prvního stupně obsahuje jen dvě uvedené náležitosti; neobsahuje však žádné označení důkazů, o které se opírá. Přitom zákon předpokládá, že navrhovatel tyto důkazy nejen označí, ale ty, které má k dispozici, k návrhu připojí. To se v daném případě nestalo, protože navrhovatelka se většinou omezila na konstatování tvrzených průtahů a důkazy – až na doložení předchozího kárného provinění kárně obviněné JUDr. H. – nepředložila.
Odvolací kárný soud v neveřejném zasedání dospěl k přesvědčení, že se v bodech pro věc podstatných lze ztotožnit s právním názorem kárného soudu prvního stupně.
Podle § 9 odst. 2 zák. č. 7/2002 Sb. o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, mají být k návrhu připojeny důkazy, které má navrhovatel k dispozici. Po teoretické stránce sice může být veden spor o to, zda činnost kárného soudu je ovládána zásadou oficiality resp. ve vztahu k důkaznímu řízení zásadou vyhledávací anebo, zda – v opačné krajní pozici – by se řízení nemělo spíše opírat o zásadu dispoziční a projednací. Pro odvolací kárný soud byla v tomto směru rozhodující úvaha o tom, jak v tak citlivé věci, jako jsou věci disciplinární povahy vyváženě včas a účinně zkloubit potřebu postihnout zaviněné porušení povinností soudce a na straně druhé – jak to ostatně odpovídá i tendenci v pracovněprávních věcech – prostřednictvím poměrně krátkých propadných lhůt podpořit právní jistotu soudce a limitovat jeho postižení za případné prohřešky.
Kárný soud druhého stupně se v tomto směru přiklonil k názoru, že by po uplynutí příslušného času i soudce – obdobně jak je tomu v pracovněprávních věcech zaměstnanců – měl být chráněn před dalšími výtkami z neprofesionality nebo z narušení důstojnosti soudcovské funkce. Neměl by mít postavení horší, než je postavení zajištěné předpisy o pracovněprávních vztazích.
Tato kritéria kárný soud prvního stupně ve svém rozhodnutí dostatečně zohlednil.
Proto odvolací kárný soud podle § 21 odst. 3 a § 14 písm. a) zák. č. 7/2002 Sb., odvolání navrhovatelky zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. prosince 2003
JUDr. Oldřich J e h l i č k a , CSc., v.r.
předseda kárného senátu