Plný text
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího soudu složený z předsedy JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a soudců JUDr. Juraje Malika, JUDr. Ivany Zlatohlávkové, JUDr. Michala a Mikláše a JUDr. J. P. projednal odvolání kárně obviněného JUDr. J. K., předsedy senátu Okresního soudu v Příbrami proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 21. března 2003 pod sp. zn. 2 Ds 3/03, a rozhodl takto :
Odvolání kárně obviněného se podle § 21 odst. 3 zák. č. 7/2002 Sb., z a m í t á.
Odůvodnění:
Proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 21. března 2003 pod č.j. 2 Ds 3/03-20, jímž byl kárně obviněný uznán vinným, že při nařizování jednání ve věci sp. zn. 15 Nc 1502/2002 Okresního soudu v Příbrami o nezrušitelném osvojení nezletilé [nezletilý], nar. [datum], vyrozuměl o konaném jednání i pokrevní rodiče nezletilé přesto, že z návrhu vyplývalo, že bylo pravomocně rozhodnuto o určení nezájmu rodičů o nezletilou a dopustil se tím kárného provinění podle § 87 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákona o soudech a soudcích), za což mu byla uložena důtka podle § 88 odst. 1 písm. a) zák. č. 6/2002 Sb., podal včas odvolání kárně obviněný.
Odvolatel nenapadal skutková zjištění kárného soudu prvního stupně, pokud jde o to, že se dopustil procesního pochybení, když ve věci sp. zn. 15 Nc 1502/02 nesprávně obeslal jako účastníky řízení i biologické rodiče nezletilé, ačkoli oni účastníky řízení být neměli, avšak vytýkal právní hodnocení tohoto skutku, pokud kárný soud prvního stupně dospěl k závěru, že jde o kárné provinění podle § 87 zák. č. 6/2002 Sb., v platném znění. Kárný soud prvního stupně totiž uvedl, že pochybení odvolatele mohlo přivodit účastníkům řízení o nezrušitelném osvojení závažné důsledky. Odvolatel si však není vědom toho, o jaké závažné důsledky by se mohlo jednat. Odvolatel připustil, že i když nemohl způsobit těmto účastníkům škodu, mohla snad jeho nesprávným procesním postupem vzniknout „újma“, avšak pouze v rovině morální, protože biologičtí rodiče vzhledem k jeho pochybení zjistili identitu budoucích osvojitelů. Odvolatel se již ve vyjádření ke kárnému návrhu snažil vysvětlit, že v řízení o osvojení (pokud biologičtí rodiče nedají dopředu souhlas k osvojení, nebo pokud řízení nepředcházelo řízení o tzv. nezájmu biologických rodičů) jsou biologičtí rodiče účastníky řízení a o ochraně identity budoucích osvojitelů nelze hovořit. Odvolatel poukázal také na to, že takový druh procesního pochybení, kterého se dopustil, vyplývá z každodenní soudcovské praxe a neměl by být předmětem kárného postihu.
Z těchto důvodů odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí kárného soudu prvního stupně zrušil a odvolatele kárného obvinění zprostil.
Odvolání kárně obviněného bylo projednáno v nepřítomnosti kárně obviněného a zástupce ministra spravedlnosti. Předsedkyně Okresního soudu v Příbrami setrvala na podaném návrhu a navrhla odvolání kárně obviněného nevyhovět.
Odvolací kárný soud přezkoumal výsledky řízení na prvním stupni, provedené dokazování, i jeho skutkové a právní zhodnocení.
Dospěl k závěru, že kárný soud prvního stupně správně a úplně zjistil skutkový stav, o kterém ani účastníci řízení neprojevili žádné pochybnosti, a že též tento skutkový stav správně zhodnotil.
Pokud jde o právní posouzení věci, je nepochybné, že skutek, který je kárně obviněnému kladen za vinu, je zaviněným porušením povinností soudce, když došlo k tomu, že ve vztahu k biologickým rodičům dítěte byla prozrazena anonymita budoucích osvojitelů dítěte tím, že biologičtí rodiče dítěte byli o jednání soudu o nezrušitelném osvojení vyrozuměni, ačkoliv bylo již předtím pravomocně rozhodnuto o určení nezájmu těchto rodičů o dítě a v důsledku toho již nebyli účastníky řízení. Toto jednání, jehož objektivní i subjektivní podmínky jsou podle skutkového zjištění, s nímž se ztotožňuje i soud odvolací, dány, naplňuje právní kvalifikaci skutku. Procesní pochybení kárně obviněného mezi občany ohrozilo důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodnutí soudů, když došlo k prolomení anonymity řízení.
Na druhé straně nelze kárně obviněnému upřít, že je soudcem vysoce výkonným, s dobrými výsledky rozhodovací činnosti, že má plnou důvěru i mezi svými spolupracovníky - soudci okresního soudu - a že se jednalo o ojedinělé pochybení.
Odvolací kárný senát došel k závěru, že kárný senát prvního stupně, pokud volil nejmírnější kárné opatření – důtku podle § 88 odst. 1 písm. a) zák. č. 6/2002 Sb. rozhodl ke zjištěnému skutkovému základu přiměřeně a spravedlivě.
Odvolání kárně obviněného bylo z těchto důvodů podle § 21 odst. 3 zákon č. 77/2002 Sb. z a m í t n u t o.
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. července 2003
JUDr. Oldřich J e h l i č k a , CSc., v.r
předseda kárného senátu