Plný text
11 Tcu 108/2025-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 1. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky J. B., rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 5. 8. 2021, sp. zn. 204 Ls 424 Js 25559/21, který nabyl právní moci dne 26. 10. 2021, v němž byl uznán vinným jednak trestným činem závažné krádeže ve zločinném spolčení ve dvou případech, dílem ve stadiu pokusu, podle německého trestního zákoníku (body II. 1. a 2. rozsudku), jakož i tomu odpovídající část souhrnného trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců, a jednak trestným činem závažné krádeže ve zločinném spolčení v osmi případech, dílem ve stadiu pokusu, podle německého trestního zákoníku (body II. 3. až 9. rozsudku), jakož i tomu odpovídající souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. II. Naproti tomu se zamítá návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky J. B., trestním příkazem Okresního soudu v Halle an der Saale, Spolková republika Německo, ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. Cs 234 Js 22800/19, který nabyl právní moci dne 25. 1. 2020, a to pro trestný čin úmyslného řízení bez řidičského oprávnění podle § 2, § 21 odst. 1 č. 1 německého zákona o silniční dopravě, a jemu odpovídající část souhrnného trestu odnětí v trvání dvou měsíců, když trest původně uložený tímto trestním příkazem byl následně zahrnut do odsouzení výše jmenovaného citovaným rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 5. 8. 2021, sp. zn. 204 Ls 424 Js 25559/21, který nabyl právní moci dne 26. 10. 2021, a to k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců.
Odůvodnění:
1. Trestním příkazem Okresního soudu v Halle an der Saale, Spolková republika Německo, ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. Cs 234 Js 22800/19, který nabyl právní moci dne 25. 1. 2020, byl J. B. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem úmyslného řízení bez řidičského oprávnění podle § 2, § 21 odst. 1 č. 1 německého zákona o silniční dopravě. Za uvedené jednání byl výše jmenovaný pravomocně odsouzen k peněžitému trestu v počtu 90 denních sazeb ve výši 20 eur každé jedné denní sazby, tj. v celkové výši 180 eur. 2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Halle an der Saale se J. B. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že: dne 1. 4. 2019 kolem 09:50 hod. ve XY /XY na veřejné silnici řídil nákladní motorové vozidlo tov. zn. Mercedes-Benz, registrační značky XY, a to mimo jiné na parkovišti XY na silnici XY, ačkoliv věděl, že není držitelem řidičského oprávnění, které je pro řízení tohoto vozidla nezbytné. 3. Následně byl J. B. rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 5. 8. 2021, sp. zn. 204 Ls 424 Js 25559/21, který nabyl právní moci dne 26. 10. 2021, uznán vinným jednak trestným činem závažné krádeže ve zločinném spolčení ve dvou případech, dílem ve stadiu pokusu, podle německého trestního zákoníku (body II. 1. a 2. rozsudku) a jednak trestným činem závažné krádeže ve zločinném spolčení v osmi případech, dílem ve stadiu pokusu, podle německého trestního zákoníku (body II. 3. až 9. rozsudku). Za jednání uvedená pod body II. 1. a 2. citovaného rozsudku byl po započtení peněžitého trestu uloženého výše uvedeným trestním příkazem Okresního soudu v Halle an der Saale, Spolková republika Německo, ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. Cs 234 Js 22800/19, odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců, a za jednání uvedená pod body II. 3. až 9. citovaného rozsudku byl odsouzen k dalšímu souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
4. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Drážďanech se J. B. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že: společně s odděleně stíhanými L. B., R. Č., Š. F., M. P., T. M., J. D., P. P., L. R., D. D., R. P., N. R. a M. Z., jakož i dalšími dosud neznámými spolupachateli, se spojili do mezinárodně fungující organizované zločinecké skupiny, aby ve Spolkové republice Německo odcizovali motorová vozidla, zejména tov. zn. Škoda Octavia, převáželi je do České republiky a tam je se ziskem prodávali. Tímto způsobem si zajistili značný zdroj příjmů na delší dobu a ve značném rozsahu. Hlavní organizátor a vůdce skupiny, odděleně stíhaný B., organizoval a financoval prostřednictvím svých podřízených prostředníků krádeže konkrétního typu vozidel, o kterých věděl, že po tomto konkrétním modelu osobních automobilů, resp. po náhradních dílech pro tato vozidla, existuje na trhu poptávka. Odděleně stíhaný B. vybavil ostatní členy skupiny nástroji pro vloupání a elektronikou k překonání imobilizérů – tzv. OBD nástroji, nařídil členům skupiny, aby si pro cesty do Německa vždy pořizovali nové mobilní telefony a SIM karty – tzv. pracovní mobily. Odděleně stíhaný B. měl kontakty na další osoby v pozadí a odběratele, jako například odděleně stíhaného Č., kteří dostávali vozidla odcizená v Německu krátce po krádeži. Odděleně stíhaný Č. přebíral odcizená vozidla na základě předchozí dohody členů skupiny v České republice, kde měl k dispozici místa (dílny, garáže), kde mohla být vozidla dočasně ukryta a rozebrána. Odděleně stíhaný B. a odděleně stíhaný Č. byli zodpovědní za prodej vozidel, resp. dílů vozidel, a postupně vypláceli zisk z prodeje ostatním členům zločinecké skupiny (zlodějům, kurýrům a demontérům). Odděleně stíhaní F. a P. fungovali v rámci zločinecké skupiny jako rozebírači odcizených vozidel. Oba navíc poskytovali dílny a garáže, ve kterých byla vozidla rozebírána. Odsouzený B. a odděleně stíhaní P., D., P., D. a R. působili v rámci zločinecké skupiny jako zloději a kurýři odcizených vozidel. Odděleně stíhaný B. v Německu předem vytipovával vozidla vhodná k odcizení, poté vždy pověřil odsouzeného B. krádeží konkrétních vozidel a předal mu k tomu vhodný OBD nástroj. Odvážel odsouzeného B. a další zloděje na příslušná místa činu, kde však sám nezůstával, nýbrž vždy okamžitě odjel zpět do České republiky. Odsouzený B. během krádeže obsluhoval předem předaný OBD nástroj, zatímco ostatní zloději drželi hlídku. Poté byla odcizená vozidla převezena do České republiky a předána odděleně stíhanému B., který vozidla předal příslušným odběratelům, např. odděleně stíhanému Č., a obdržel za ně peníze. Poté zaplatil zlodějům odpovídající odměnu. Odděleně stíhaná R. nakupovala vraky vozidel za účelem legalizace odcizených vozidel, když odcizená vozidla byla legalizována za pomoci sešrotování a použití dílů a registrována na ni. V rámci realizace výše uvedeného záměru a po dohodě mezi zúčastněnými došlo přinejmenším k následujícím činům:
1) v době mezi 2. 8. 2018 15:00 hodin a 3. 8. 2018 09:00 hodin se odsouzený B. a odděleně stíhaný B. ve vědomé a úmyslné spolupráci pokusili na adrese Drážďany, XY, odcizit řádně uzamčené a zabezpečené osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, barvy modrošedé, s registrační značkou XY, patřící poškozené A. S., v hodnotě cca 7.000 EUR, a to pomocí nástrojů k vloupání a OBD-nástroje k překonání imobilizéru, aby vozidlo odvezli do České republiky a tam ho zpeněžili. Účastníci na místo činu dorazili ve vozidle odděleně stíhaného B. tov. zn. VW golf, načež odděleně stíhaný B. předal odsouzenému B. OBD-nástroj a baterku a odjel zpět do České republiky. Jelikož se krádež nezdařila, odsouzený B. uprchl bez vytipovaného vozidla, v němž nechal baterku. Z pracovního mobilního telefonu zavolal odděleně stíhanému B., který ho odvezl zpět z Drážďan. Daným jednáním vznikla věcná škoda ve výši 500 EUR.
2) Dne 20. 12. 2018 mezi 20:00 a 21:50 hodin odcizili odsouzený B. a odděleně stíhaný B. na pokyn L. B. ve vědomé a úmyslné spolupráci na adrese XY, XY, tam řádně uzamčené a zabezpečené osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia II, černé barvy, s registrační značkou XY, patřící poškozenému G. H., v hodnotě 8.000 EUR, a to pomocí nástrojů k vloupání a OBD-nástroje k překonání imobilizéru, aby vozidlo odvezli do České republice a tam ho zpeněžili. Pachatelé na místo činu přijeli společně, odděleně stíhaný B. předal odsouzenému B. nástroje k vloupání a odjel zpět do Česka. Podle pokynů odděleně stíhaného B. odsouzený B. odvezl vozidlo na parkoviště ve XY, přičemž čtyři dny po odcizení měl na příkaz L. B. vozidlo dopravit na místo předání. Tam mělo být předáno odběrateli T. M. Cestou na dané místo však odsouzený B. havaroval v obci XY, díky čemuž bylo odcizené vozidlo silně poškozeno, zatímco odsouzený B. utrpěl lehká zranění.
3) Dne 3. 5. 2020 mezi 01:30 a 09:30 hodin odsouzený B. a odděleně stíhaný R. na pokyn odděleně stíhaného B- ve vědomé a úmyslné spolupráci na adrese XY, XY, odcizili řádně uzamčené a zabezpečené osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia II, barvy modré, s registrační značkou XY, patřící poškozenému P. F., v hodnotě cca 7.000 EUR, a to pomocí nástrojů k vloupání a OBD-nástroje k překonání imobilizéru, aby vozidlo odvezli do Česka a tam ho zpeněžili. Odděleně stíhaný B. vozidlo předtím vytipoval, předal odsouzenému B. a odděleně stíhanému R. nástroje k vloupání a jako odběratele zajistil odděleně stíhaného Č. Po odcizení vozidla ho L. B. s odsouzeným B. předali odděleně stíhanému Č., který vozidlo předal odděleně stíhanému F. Ten vozidlo na příkaz R. Č. ve své garáži v ulici XY ve XY rozebral a jednotlivé díly se ziskem prodal.
4) V době od 31. 5. 2020 01:00 hodin do 2. 6. 2020 06:30 hodin odcizili odsouzený B. a odděleně stíhaný B. ve vědomé a úmyslné spolupráci na adrese XY, XY, řádně uzamčené a zajištěné osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia II RS, barvy modré, s registrační značkou XY, patřící poškozené E. M., v hodnotě cca 10.000 EUR, a to pomocí nástrojů k vloupání a OBD-nástroje k překonání imobilizéru, aby mohli vozidlo převézt do České republiky a tam ho zpeněžit. Na místo činu přijeli společně, odděleně stíhaný B. předal odsouzenému B. nástroje na vloupání a odjel zpět do Česka. Podle pokynů L. B. odvezl odsouzený B. vozidlo na parkoviště ve XY. Odděleně stíhaný B. zorganizoval předání vozidla odděleně stíhanému Č. Následující den odvezl odděleně stíhaný B. odsouzeného B. na parkoviště, poté odjeli společně na místo setkání, kde bylo vozidlo předáno odděleně stíhaným Č. a F. L. B. obdržel odměnu ve výši 20.000 Kč, přičemž odděleně stíhaný F. byl poté zodpovědný za tuning vozidla. Odděleně stíhaná R. poté, jak bylo od začátku plánováno a dohodnuto se zúčastněnými stranami, zakoupila osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia s oficiální českou registrační značkou XY. Dne 17. 6. 2020 nahlásila odcizené vozidlo tov. zn. Škoda Octavia s novou registrační značkou XY, k čemuž použila identitu osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Octavia, registrační značky XY.
5) Dne 14. 6. 2020 mezi 12:30 a 14:00 hodinou odcizili odsouzený B. a odděleně stíhaný P. na základě pověření od odděleně stíhaného B. ve vědomé a úmyslné spolupráci na adrese XY, XY, tam zaparkované a řádně uzamčené osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia II, barvy bílé, s registrační značkou XY, patřící poškozené L. R., v hodnotě přibližně 7.500 EUR, a to pomocí nástrojů k vloupání a OBD-nástroje k překonání imobilizéru, aby vozidlo odvezli do České republiky a tam ho zpeněžili. Odděleně stíhaný B. vozidlo spolu s dalším vozidlem vytipoval a předal odsouzenému B. nástroje na vloupání, přičemž organizoval i odběr vozidla odděleně stíhaným Č. Poté, co vozidlo odsouzený B. odcizil, bylo předáno odděleně stíhaným Č. a F. Následně Š. F. vozidlo na pokyn R. Č. rozebral ve své garáži v ulici XY ve XY a jednotlivé díly se ziskem prodal.
6) V období od 22. 7. 2020 22:30 hodin do 23. 7. 2020 15:30 hodin se odsouzený B. a odděleně stíhaný R. na příkaz odděleně stíhaného B. ve vědomé a úmyslné spolupráci pokusili na adrese XY, XY, odcizit řádně uzamčené a zabezpečené osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia II, barvy zelené, s registrační značkou XY, v aktuální hodnotě nejméně 7.000 EUR, poškozeného E. S. M., a to pomocí nástrojů k vloupání a OBD-nástroje k překonání imobilizéru, aby toto vozidlo odvezli do České republiky a tam ho zpeněžili. Odděleně stíhaný R. vysadil odsouzeného B. na místě činu. Jelikož se krádež nezdařila, uprchl odsouzený B. bez toho, aby vozidlo odcizil.
7) V bezprostřední návaznosti na bod 6) odsouzený B. na příkaz odděleně stíhaného B. odcizil na adrese XY, XY, řádně uzamčené a zajištěné osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia II Scout, barvy šedé, s registrační značkou XY, patřící poškozenému S. L. v hodnotě cca 8.000 EUR, a to pomocí nástrojů k vloupání a OBD-nástroje k překonání imobilizéru, aby vozidlo odvezli do České republiky a tam ho zpeněžili. Použitý OBD nástroj předal odsouzenému B. odděleně stíhaný B. Následující den L. B. a odsouzený B. předali vozidlo odděleně stíhanému Č., a to na nádraží v XY. Odděleně stíhaný B. za to obdržel odměnu ve výši 20.000 Kč. R. Č. vozidlo dále předal odděleně stíhaným P. a F., když M. P. a M. S. poskytli svoji garáž k rozebrání odcizeného vozidla tov. zn. Škody Octavia, což společně učinili odděleně stíhaní P. a F. 8) V období od 17. 8. 2020 18:30 hodin do 18. 8. 2020 05:00 hodin odcizili odsouzený B. a odděleně stíhaný P. na základě příkazu odděleně stíhaných Č. a F. ve vědomé a úmyslné spolupráci na adrese XY, XY, řádně zaparkované a uzamčené osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia II RS, bílé barvy, s registrační značkou XY, poškozeného D. S., v hodnotě přibližně 10.000 EUR, a to pomocí nástrojů k vloupání a OBD nástroje k překonání imobilizéru, aby vozidlo odvezli do České republiky a tam ho zpeněžili. Po odcizení odsouzený B. dané vozidlo dne 18. 8. 2020 mezi 14:20 a 17:06 hodin předal odděleně stíhaným Č. a F., kteří jej odvezli k zhodnocení, přičemž R. Č. odměnil odsouzeného B. částkou 38.000 CZK.
9) Odsouzený B. jel dne 19. 8. 2020 s odděleně stíhaným P., který rovněž působil jako kurýr, ve vozidle P. P. tov. zn. VW Passat do N. Tam náhodou zahlédli na okraji silnice zaparkované osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavii, které považovali za vhodné k odcizení.
Následně v období od 19. 8. 2020 14:00 hodin do 20. 8. 2020 07:00 hodin odcizili odsouzený B. a odděleně stíhaný P. na základě příkazu odděleně stíhaných Č. a F. v úmyslné a vědomé spolupráci na adrese XY, XY, řádně uzamčené a zajištěné osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia II RS, barvy šedé, s registrační značkou XY, patřící poškozenému T. K., v hodnotě přibližně 5.300 EUR, a to pomocí nástrojů k vloupání a OBD nástroje k překonání imobilizéru, aby vozidlo odvezli do České republiky a tam ho zpeněžili. Po odcizení odsouzený B. vozidlo dne 20. 8. 2020 mezi 12:55 a 12:59 hodin předal odděleně stíhaným Č. a F., kteří jej odvezli k zpeněžení. Odsouzený B. obdržel za svoji činnost odměnu ve výši 40.000 Kč.
5. Dne 30. 12. 2025 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu doručen návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „citovaný zákon“ nebo „zákon“), o tom, že se na odsouzení J. B. rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 5. 8. 2021, sp. zn. 204 Ls 424 Js 25559/21, který nabyl právní moci dne 26. 10. 2021, při započtení peněžitého trestu uloženého trestním příkazem Okresního soudu v Halle an der Saale, Spolková republika Německo, ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. Cs 234 Js 22800/19, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
6. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou ve vztahu k osobě odsouzeného splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona, byť toliko částečně.
7. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
8. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence).
9. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů již dne 11. 8. 2023. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z nich (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Současně platí, že je-li předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, avšak některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, hledí se v takovém případě jako na odsouzení soudem České republiky jen na část odsouzení, které se týká toho skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti řádně splněna.
10. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, následně určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na cizozemské odsouzení (resp. na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie) na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je přitom nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u kterého není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se naopak zamítne.
11. Nejvyšší soud při posuzování případu odsouzeného J. B. dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna ve vztahu ke skutku, ve kterém je pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Halle an der Saale, Spolková republika Německo, ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. Cs 234 Js 22800/19, který nabyl právní moci dne 25. 1. 2020, spatřován trestný čin úmyslného řízení bez řidičského oprávnění podle § 2, § 21 odst. 1 č. 1 německého zákona o silniční dopravě. Předmětný skutek spočívající v tom, že odsouzený dne 1. 4. 2019 na veřejné komunikaci řídil nákladní motorové vozidlo, ačkoliv věděl, že není držitelem řidičského oprávnění, které je pro řízení tohoto vozidla nezbytné, totiž není podle platné české právní úpravy trestným činem. Řízení motorového vozidla bez toho, aniž by byl jeho řidič držitelem řádného řidičského oprávnění, totiž nelze bez dalšího považovat za výkon činnosti, jež by byla řidiči zakázána rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, resp. pro kterou by mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu či pro které takové oprávnění pozbyl ve smyslu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) českého trestního zákoníku. Odsouzený totiž v rozhodné době ani dříve vůbec držitelem řidičského oprávnění nebyl, pročež mu ani nemohlo být toto oprávnění odňato ani jej nemohl pozbýt. Současně nebylo ze skutkových zjištění německého soudu nikterak zřejmé, že by v rozhodném období odsouzený vykonával činnost, která by mu byla dříve německým soudem, popř. jiným orgánem veřejné moci v rámci uložené sankce zakázána. V daném případě přitom nepřichází v úvahu ani použití jiné skutkové podstaty obsažené ve zvláštní části trestního zákoníku České republiky. Vzhledem k těmto skutečnostem tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle § 4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení stran skutku popsaného v citovaném trestním příkaze Okresního soudu v Halle an der Saale, včetně tomuto skutku odpovídající alikvotní části souhrnného nepodmíněného trestu odnětí svobody, který mu byl po započtení peněžitého trestu uloženého právě tímto trestním příkazem uložen následným rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech ze dne 5. 8. 2021, sp. zn. 204 Ls 424 Js 25559/21, a to v rozsahu dvou měsíců, zamítl.
12. Naopak jde-li o zbylé skutky popsané pod body II. 1. až 9. rozsudku Okresního soudu v Drážďanech ze dne 5. 8. 2021, sp. zn. 204 Ls 424 Js 25559/21, které byly podle německého trestního zákoníku právně kvalifikovány jednak jako trestný čin závažné krádeže ve zločinném spolčení ve dvou případech, dílem ve stadiu pokusu (body II. 1. a 2. rozsudku), a jednak jako trestný čin závažné krádeže ve zločinném spolčení v osmi případech, dílem ve stadiu pokusu (body II. 3. až 9. rozsudku), lze konstatovat, že toto odsouzení se týká skutků, které vykazují zákonné znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky [konkrétně pokračujícího zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, dílem spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku (jednání popsané pod body II. 1. a 2. rozsudku), a pokračujícího zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a), c) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (jednání popsané pod body II. 3. až 9. rozsudku)], a jsou tedy oboustranně trestné. Ze skutkových zjištění německého soudu totiž jasně plyne, že si odsouzený více dílčími útoky (jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku) jako člen organizované skupiny přisvojil, popř. se pokusil přisvojit cizí věci tím, že se jich zmocnil, čin spáchal vloupáním a v případě jednání popsaného pod body II. 1. a 2. jím způsobil větší škodu, tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku škodu dosahující nejméně částky ve výši 100.000 Kč, a v případě jednání popsaného pod body II. 3. až 9. značnou škodu, tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku škodu dosahující nejméně částky ve výši 1.000.000 Kč. V případě jednání popsaného pod body II. 1. a 2. rozsudku německého soudu odsouzený svým jednáním současně poškodil cizí věc a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující nejméně částky ve výši 10.000 Kč. Za daného stavu jsou tedy ve vztahu ke skutkům popsaným v citovaném rozsudku německého soudu jak pod body II. 1. a 2., tak pod body II. 3. až 9. splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
13. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti J. B. je zvyšována nejen způsobem provedení činu, když nelze pominout, že jednáním popsaným pod body II. 1. a 2. rozsudku německého soudu souběžně naplnil zákonné znaky skutkové podstaty hned dvou úmyslných trestných činů, ale i celkovou výší jím způsobené, popř. hrozící škody, která v případě jednáním popsaného pod body II. 1. a 2. rozsudku německého soudu několikanásobně překročila hranici škody větší ve smyslu § 138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, která je zákonným kvalifikačním znakem přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, 2 tr. zákoníku. V případě jednání popsaného pod body II. 3. až 9. rozsudku německého soudu, jehož se dopustil opakovanými útoky během relativně krátkého časového období necelých čtyř měsíců, pak způsobil celkovou škodu, která výrazným způsobem přesáhla hranici značné škody ve smyslu § 138 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, která je zákonným kvalifikačním znakem zločinu krádeže podle § 205 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku. Přehlédnout nelze ani bohatou trestní minulost odsouzeného, když z aktuálního opisu z evidence rejstříku trestů je zřejmé, že v rozmezí let 1998 až 2014 byl na území České republiky celkem jedenáctkrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro trestnou činnost různorodého charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně nelze pominout, že v období let 2008 až 2019 se odsouzený v celkem v pěti případech dopustil další trestné činnosti majetkového charakteru též na území Spolkové republiky Německo a Rakouské republiky. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, přičemž ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
14. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pod body II. 1. až 9. pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně dva samostatné, již citelnější souhrnné nepodmíněné tresty odnětí svobody.
15. S ohledem na výše uvedené tedy Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě J. B. vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném v bodě I. výrokové části tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozhodl, že se pouze na – byť převážnou – část trestné činnosti J. B., konkrétně jen na tu trestnou činnost, jíž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 5. 8. 2021, sp. zn. 204 Ls 424 Js 25559/21, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, byl v souladu s tím nucen alikvotně snížit i jeden z původně uložených souhrnných nepodmíněných trestů odnětí svobody, konkrétně trest odnětí svobody uložený za jednání popsané pod body II. 1. a 2. citovaného rozsudku německého soudu (do něhož byl zahrnut/započten i peněžitý trest původně uložený trestním příkazem Okresního soudu v Halle an der Saale ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. Cs 234 Js 22800/19) v trvání jednoho roku a čtyř měsíců na konečný jeden rok a dva měsíce, který svým druhem i výměrou zcela odpovídá závažnosti jednání odsouzeného popsanému pod body II. 1. a 2. citovaného rozsudku německého soudu, v rámci něhož byl podle německého trestního zákoníku uznán vinným trestným činem závažné krádeže ve zločinném spolčení ve dvou případech, dílem ve stadiu pokusu. Rovněž druhý ze souběžně uložených souhrnných nepodmíněných trestů odnětí svobody ve výměře dvou let a šesti měsíců, který byl odsouzenému pravomocně uložen za jednání popsané pod body II. 3. až 9. citovaného rozsudku Okresního soudu v Drážďanech, svým druhem i výměrou zcela odpovídá závažnosti tohoto jeho jednání, v rámci něhož byl příslušným německým soudem ve smyslu německého trestního zákoníku uznán vinným trestným činem závažné krádeže ve zločinném spolčení v osmi případech, dílem ve stadiu pokusu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 1. 2026
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu