Plný text
11 Tcu 118/2026-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. 10. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. J., rozsudkem Trestního soudu číslo 11 Malaga, Španělské království, ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 387/2020, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Trestního soudu číslo 11 Malaga, Španělské království (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 387/2020, který nabyl právní moci 9. 3. 2023, byl J. J. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu usmrcení z hrubé nedbalosti podle § 142 odst. 1 španělského trestního zákoníku. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání jednoho roku.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedeného trestného činu (stručně řečeno) dopustil takto:
Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno a tímto se prohlašuje, že dne 27. 12. 2017 kolem 16:30 hod. se odsouzený J. J., zletilý a bez záznamu v rejstříku trestů, nacházel spolu s T. F. v domě, kde druhý jmenovaný bydlel, v rezidenční čtvrti XY v XY, když se tam nečekaně objevil rozrušený, podnapilý a agresivní J. C. R., který dříve udržoval milostný vztah s G. G. R. Když tam nenalezl svou bývalou partnerku, vrhl se na T. F. a začal ho bít náramkem s ozdobami a ostrým kovovým zapínáním.
Odsouzený J. J. proto T. přispěchal na pomoc, přičemž utržil také několik rán. Podařilo se mu však útočníka zpacifikovat tak, že ho zezadu chytil a strhl na zem, přičemž mu jednu ruku přitiskl k zádům, zatímco druhá zůstala útočníkovi pod tělem. Aby je J. nemohl opakovaně napadat, posadil se odsouzený J. na záda, který přitom ležel na písku tváří k zemi, a to s úmyslem ho znehybnit, přičemž v této poloze setrval až do příjezdu policejní hlídky, kterou přivolala C. V. B., jež byla svědkyní celého incidentu.
J. C. R. měl v této poloze, vzhledem ke statné postavě odsouzeného a tlaku, který na něj vyvíjel, a vzhledem k tomu, že měl hlavu přitisknutou k písku, vážné potíže s dýcháním, přičemž vydával silné chroptivé a sípavé zvuky, až nakonec utichl. Odsouzený na něm i přesto zůstal sedět ze strachu z dalšího útoku, což vedlo k udušení způsobenému tlakem na hrudník a břicho a obstrukcí horních cest dýchacích pískem a hlínou.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně. 6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Španělského království. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu usmrcení z nedbalosti podle § 143 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 7. 5. 2023. 7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje přinejmenším znaky přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku. Je tomu tak proto, neboť odsouzený jinému z nedbalosti způsobil smrt, a to tím, že poškozeného, v reakci na jeho předchozí agresivní chování, znehybnil v poloze ležmo na břiše a poškozený následně zemřel v důsledku udušení, jež bylo zapříčiněno tlakem na hrudník a břicho a obstrukcí horních cest dýchacích pískem a hlínou. Přičemž v dané věci nebyl cizozemským soudem prokázán úmysl odsouzeného poškozeného úmyslně usmrtit. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny. 8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním porušil právem chráněný zájem, a to konkrétně zájem na ochraně lidského života. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení J. J. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 10. 2026
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu