Plný text
11 Tcu 39/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. srpna 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky P. F. rozsudkem Obvodního soudu v Passau, Spolková republika Německo, ze dne 6. 10. 2008, sp. zn. 4 Ls 313 Js 6402/08.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu v Passau ze dne 6. 10. 2008 byl P. F. uznán vinným trestnými činy nedovoleného držení omamných látek ve dvou případech a nedovoleného přenechání omamných látek mladistvým pod osmnáct let podle §§ 1 odst. I, 3 odst. I, 29 odst. I věta 1 č. 1, 29a odst. I č. 1a, 53 a 21 německého trestního zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního soudu v Passau tím, že dne 1. 2. 2008 ve svém bytě v Aidenbachu, L., měl v držení 0,3 g marihuany a dne 9. 2. 2008 ve svém bytě a v pártystanu v Aidenbachu měl celkem 13,2 g marihuany převážně špatné kvality. Dále odsouzený dne 1. 4. 2008 přenechal v lese u Aldersbachu sedmnáctileté [nezletilý] joint marihuany ke kouření, ačkoliv věděl o její neplnoletosti.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 3. 3. 2011, pod č. j. 1393/2009–MOT–T/7, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený P. F. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které nevykazují znaky trestného činu podle příslušných právních předpisů České republiky. U dvou případů držení marihuany šlo totiž o množství menší než 15 g, které je nařízením vlády č. 467/2009 Sb. stanoveno jako tzv. malé množství podle § 284 odst. 1 tr. zákoníku. U druhého skutku pak lze mít za to, že s ohledem na množství marihuany a nízký věk odsouzeného v době spáchání skutku by nemohla být vyvozena trestní odpovědnost, neboť by tomu bránila zásada subsidiarity trestní represe. Formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona tak nejsou splněny a není proto ani na místě zabývat se podmínkami materiální povahy.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. srpna 2011
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch