Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníProcesníTrestní1× citováno

Spisová značka

11 Tcu 73/2006

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 29. 6. 2006Zpravodaj: JUDr. Karel HaschECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.73.2006.1
Další údaje

Právní věta

⚠ Generováno AI

Nejvyšší soud může podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. zapsat do evidence Rejstříku trestů odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, pokud skutek naplňuje znaky trestného činu i podle českého práva a zápis odůvodňuje závažnost činu a druh uloženého trestu. Za takových podmínek lze zapsat i odsouzení za úplatný převod více cizinců přes státní hranici, uložené v kombinaci nepodmíněného trestu odnětí svobody a peněžitého trestu. Na zapsané odsouzení se hledí jako na odsouzení českým soudem podle § 4 odst. 3 téhož zákona.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Plný text

11 Tcu 73/2006

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. června 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. F. , rozsudkem Soudu v Bolzanu, Italská republika, ze dne 4. 4. 2005, sp. zn. 439/05, a to pro trestný čin podle § 12, odst. 3 legislativního výnosu č. 286 z 25. 7. 1998, k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let a k peněžitému trestu ve výměře 40 000 EUR.

Odůvodnění:

Výše uvedeným rozsudkem Soudu v Bolzanu, Italská republika, jenž nabyl právní moci dne 17. 6. 2005, byl V. F. uznán vinným trestným činem podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Italské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let a k peněžitému trestu ve výměře 40 000 EUR.

Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený tím, že pro finanční prospěch dne 27. 3. 2005 na hraničním přechodu v B. převezl v osobním voze tov. zn. Citroën Xantia, přes státní hranici do I. r. čtyři ukrajinské státní občany: G. I., M. G., I. G. a B. G., kteří neměli vízum pro vstup do Italské republiky, přičemž jmenovaní při kontrole policií předložili falešné doklady s falešnou totožností českých a slovenských státních příslušníků.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 20. 6. 2006, pod sp. zn. 751/2006–MO–M/5, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení italským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 22. 6. 2006.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, jenž vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený V. F. se za úplatu podílel na nelegálním převodu cizinců přes státní hranici, což je poměrně nebezpečná trestná činnost, poškozující zájmy České republiky. Jednal přitom v takovém rozsahu (převezl celkem čtyři cizince), že lze jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody, spojený s peněžitým trestem. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. června 2006

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací