Plný text
11 Tcu 76/2026-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. 10. 2026 z podnětu rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 5. 2026, č. j. 67 T 3/2026-56, t a k t o :
Podle § 4 odst. 4 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, per analogiam se zrušuje usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2023, č. j. 11 Tcu 123/2023-25.
Odůvodnění:
1. Ve výroku citovaným usnesením Nejvyššího soudu bylo rozhodnuto tak, že na odsouzení občana České republiky P. R., rozsudkem Zemského soudu ve Welsu, Rakouská republika, ze dne 20. 9. 2021, sp. zn. 25 Hv 76/21z (dále jen cizozemské rozhodnutí), se hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
2. Dne 10. 6. 2026 bylo Nejvyššímu soudu avizováno Krajským soudem v Ostravě, že tento vyhlásil dne 21. 5. 2026 pod č. j. 67 T 3/2026-56 rozsudek, jímž bylo totéž cizozemské rozhodnutí uznáno v České republice postupem podle 306 odst. 1 z.m.j.s. Tuzemský uznávající rozsudek nabyl právní moci 9. 9. 2026, kdy odvolání P. R. bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci, č. j. 2 To 64/2026-92, zamítnuto podle § 256 tr. ř.
3. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, platí, že pokud byly do rejstříku trestů zaznamenány údaje o odsouzení občana České republiky a soud podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení. Právě to se v řešené věci stalo a Nejvyšší soud proto své původní rozhodnutí specifikované shora ve výroku tohoto usnesení zrušil.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.