Plný text
11 Tcu 88/2026-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. 7. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. M., rozsudkem Okresního soudu Baja, Maďarsko, ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 16.B.195/2022/26., hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Baja, Maďarsko (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 16.B.195/2022/26., který nabyl právní moci téhož dne, byl R. M. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) maďarského trestního zákoníku, kterého se dopustil ve spolupachatelství s odsouzenou M. H. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání dvou let a jednoho měsíce a dále též trest vyhoštění z území Maďarska na dobu čtyř let a dvou měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedeného trestného činu dopustil (stručně řečeno) takto:
Z pověření neznámé osoby měl za účelem finančního prospěchu přepravit cizí občany (z třetích zemí), kteří neoprávněně a bez povolení překročili srbsko-maďarskou státní hranici, automobilem přes Maďarsko do Německa, a za to by v případě úspěšného provedení od neznámé osoby obdržel 100 000 Kč.
V souladu s pokyny, které obdržel od neznámého klienta prostřednictvím aplikace Telegram, si odsouzený před 25. 9. 2022 pronajal v České republice nákladní vůz Fiat Ducato s českou registrační značkou XY. Dne 25. 9. 2022 přijel v noci do Maďarska nákladním vozem v doprovodu své partnerky, odsouzené M. H.
Dne 26. 9. 2022 se odsouzení v časných ranních hodinách vydali na místo poblíž srbsko-maďarské státní hranice, označené souřadnicemi, které obdrželi od pověřující osoby, kde na ně již čekalo 14 syrských občanů – včetně A. K. S., A. K. Q. a A. K. A. – kteří předtím s pomocí pašeráků lidí v rozporu se zákonem překročili srbsko-maďarskou státní hranici. Motorové vozidlo odsouzených uvízlo v bahně na prašné cestě poblíž místa vyzvednutí, odsouzení proto vystoupili, poté na pokyn doprovodu migranti vozidlo vytlačili a nastoupili do nákladového prostoru.
Odsouzená M. H. se poté dozvěděla, že na místo dorazili za účelem obchodování s lidmi, ale rozhodla se s odsouzeným při spáchání trestného činu spolupracovat.
Po nástupu do vozidla zahájili odsouzení přepravu směr Německo, nicméně 26. 9. 2022 ve 12:30 hodin hlídky Pohotovostní služby policie zatkly odsouzené a 14 migrantů ve vnitřní oblasti XY, před ulicí XY.
Převezení cizinci nebyli schopni prokázat svůj legální pobyt v Maďarsku.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona. 5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně. 6. Z podaného návrhu, jakož i z obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Maďarska. Předmětné odsouzení se navíc týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 22. 2. 2023. 7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky zločinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu vyplývá, že odsouzený svým jednáním umožnil ilegálním migrantům po nedovoleném překročení státní hranice přepravit se přes území Maďarska a čin spáchal jako člen organizované skupiny a za úplatu. 8. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzený umožnil ilegálním migrantům přepravit se přes území Maďarska, nikoliv přes území České republiky, neboť pro účely posouzení podmínky oboustranné trestnosti je třeba vycházet z metody tzv. analogické transpozice, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně HUCLOVÁ, H. In: POLÁK, P., HUCLOVÁ, H., KUBÍČEK, M. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny. 9. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním zasáhl do zájmu státu na ochraně státního území před nelegální migrací, který je realizován kontrolou osob, které překračují jeho státní hranici. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení R. M. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. 10. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 7. 2026
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu