Plný text
11 Tcu 94/2026-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. 7. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky E. K. rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 29. 4. 2024, sp. zn. 125 Hv 25/24y, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 29. 4. 2024, sp. zn. 125 Hv 25/24y, který nabyl právní moci dne 3. 5. 2024, byl E. K. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání přečinu profesionálně provedené krádeže podle § 127, § 130 odst. 1 první případ rakouského trestního zákoníku (dále jen „StGB“) ve spojení s § 15 StGB, dále přečinu vyhrožování podle § 105 odst. 1 StGB ve spojení s § 15 StGB a přečinu pomluvy podle § 297 odst. 1 StGB. Za uvedené přečiny byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání dvou let.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedených přečinů (stručně řečeno) dopustil takto:
za účelem pravidelného výdělku (§ 70 odst. 1 věta třetí StGB) a s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit, oprávněným osobám společnosti Bipa Parfumerien Gesellschaft m.b.H. odcizil, resp. v bodě IV. se pokusil odcizit, cizí movité věci, a to ve Vídni, konkrétně
A. I./ dne 27. 1. 2024 osm parfémů v celkové hodnotě 259,92 eur; A. Il./ dne 2. 2. 2024 patnáct parfémů v celkové hodnotě 762,85 EUR; A. III./ dne 5. 2. 2024 devět parfémů v celkové hodnotě 569,91 EUR; A. IV./ dne 7. 2. 2024 sedm parfémů a jednu sadu parfémů v celkové hodnotě 239,92 EUR, přičemž byl přistižen při činu.
B./ dne 7. 2. 2024 se pokusil násilím donutit členy ochranky obchodu A. W. a S. S., aby upustili od jeho zadržení, a to tak, že se opakovaně snažil prudce vymanit z jejich sevření a odstrčit jejich ruce. C./ během hlavního líčení dne 29. 4. 2024 vystavil členy ochranky obchodu A. W. a S. S. nebezpečí trestního stíhání tím, že je falešně obvinil z trestného činu, a to přinejmenším z úmyslného ublížení na zdraví podle § 83 odst. 1, § 15 StGB, přičemž věděl, že obvinění z toho, že ho kopli a udeřili do hlavy, jsou nepravdivá.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně. 6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Rakouské republiky. Předmětné odsouzení se navíc týká skutků, které jsou trestné i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku a trestného činu křivého obvinění podle § 345 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 22. 5. 2024.
7. Konkrétně jednání odsouzeného uvedené v bodech A. I. až IV. a B. rozsudku cizozemského soudu vykazuje přinejmenším znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), c), f) tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku [srov. body 11) a 12) opisu z rejstříku trestů odsouzeného]. Jednání uvedené v bodu C. rozsudku pak znaky přečinu křivého obvinění podle § 345 odst. 2 tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny. 8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním porušil jednak zájem na ochraně cizího majetku, jednak zájem na ochraně řádné činnosti soudů a jiných orgánů veřejné moci a zájem na ochraně občanů před lživými útoky na jejich čest či dobré jméno. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení E. K. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 7. 2026
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu