Plný text
11 Tcu 97/2026-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. 7. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky F. F., rozsudkem Okresního soudu Szeged, Maďarsko, ze dne 2. 11. 2023, sp. zn. 6.B.596/2023/37., hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Szeged, Maďarsko (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 2. 11. 2023, sp. zn. 6.B.596/2023/37., který nabyl právní moci téhož dne, byl F. F. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu převaděčství spáchaného ve spolupachatelství podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) maďarského trestního zákoníku. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců a dále též trest vyhoštění z území Maďarska na dobu sedmi let.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedeného trestného činu dopustil (stručně řečeno) takto:
před 14. 5. 2023 se odsouzený dohodl s dosud nezjištěným organizátorem na tom, že bude převážet migranty z prostoru státní hranice do vnitrozemí Maďarska a dále směrem do západní Evropy. K tomuto účelu měl použít vozidlo Peugeot Boxer, registrační značky XY, registrované v České republice. Na základě pokynů předávaných prostřednictvím mobilního telefonu přijel dne 14. 5. 2023 před 01:00 hodinou na blíže neurčené místo v blízkosti srbsko-maďarské hranice. Zde převzal od dosud nezjištěné osoby 9 migrantů, kteří se označili za státní příslušníky Turecka. Tito migranti několik hodin předtím za pomoci jiných osob nelegálně překročili srbsko-maďarskou hranici. Odsouzený je naložil do vozidla a vydal se směrem do vnitrozemí Maďarska. Dne 14. 5. 2023 kolem 01:00 hodiny bylo vozidlo řízené odsouzeným zastaveno policejní hlídkou pohotovostní policie poblíž obce XY, v oblasti XY kilometru silnice č. XY. Při kontrole bylo v nákladovém prostoru nalezeno všech 9 migrantů, kteří nebyli schopni prokázat svou totožnost ani oprávněnost pobytu na území Maďarska. Bylo prokázáno, že migranti v předcházejících hodinách nelegálně překročili srbsko-maďarskou hranici za doprovodu dosud nezjištěné osoby a byli předem informováni o tom, že budou dále přepravováni automobilem převaděče, kterým byl v tomto případě odsouzený.
Odsouzený si byl vědom, že migranti vstoupili na území Maďarska nelegálně a nemají oprávnění zde pobývat ani pokračovat do dalších států. Přesto jim poskytl pomoc tím, že je převzal, naložil do vozidla a přepravoval je dále do maďarského vnitrozemí. Za tuto činnost měl obdržet nejméně 20 000 Kč, což odpovídalo částce přibližně 313 600 HUF.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona. 5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně. 6. Z podaného návrhu, jakož i z obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Maďarska. Předmětné odsouzení se navíc týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 8. 11. 2023. 7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, kterého se dopustil ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Je tomu tak proto, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu vyplývá, že odsouzený svým jednáním umožnil ilegálním migrantům po nedovoleném překročení státní hranice přepravit se přes území Maďarska a jednání se dopustil za úplatu. 8. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzený umožnil ilegálním migrantům přepravit se přes území Maďarska, nikoliv přes území České republiky, neboť pro účely posouzení podmínky oboustranné trestnosti je třeba vycházet z metody tzv. analogické transpozice, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně HUCLOVÁ, H. In: POLÁK, P., HUCLOVÁ, H., KUBÍČEK, M. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny. 9. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním zasáhl do zájmu státu na ochraně státního území před nelegální migrací, který je realizován kontrolou osob, které překračují jeho státní hranici. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení F. F. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. 10. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 7. 2026
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu