Plný text
11 Td 30/2026-119
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 8. 2026 ve věci P. V., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 42 T 16/2026, o příslušnosti soudu t a k t o :
Podle § 301 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, za použití § 24 odst. 1 tr. ř., je k projednání věci P. V. příslušný Krajský soud v Hradci Králové.
Odůvodnění:
1. Podáním ze dne 15. 6. 2026, č. j. 11 T 5/2026-104, byla Krajským soudem v Hradci Králové postoupena Krajskému soudu v Brně žádost Okresního soudu Maramureș, Rumunsko, ze dne 29. 5. 2026 spolu s osvědčením, trestním rozsudkem č. 185 Okresního soudu Maramureș, Rumunsko, ze dne 24. 6. 2025, sp. zn. 3929/100/2024, a trestním rozhodnutím č. 1739/A/2025 Odvolacího soudu Cluj, Rumunsko, ze dne 4. 12. 2025, sp. zn. 3929/100/2024, jimiž byl českému občanu P. V. uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, a to za účelem jeho uznání a výkonu na území České republiky.
2. V předmětném podání Krajský soud v Hradci Králové, jemuž byla shora citovaná žádost Okresního soudu Maramureș doručena dne 2. 6. 2026, uvedenou věc postoupil Krajskému soudu v Brně s tím, že P. V. má bydliště v obvodu Krajského soudu v Brně a z tohoto důvodu je tak příslušný k rozhodnutí podle § 301 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. m. j. s.“), Krajský soud v Brně.
3. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 6. 2026, č. j. 42 T 16/2026-107, které nabylo právní moci téhož dne, věc podle § 301 odst. 3 z. m. j. s. předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti. V odůvodnění svého usnesení tento soud především uvedl, že v projednávané věci je primárním hlediskem pro určení místní příslušnosti místo, kde se P. V. zdržuje, respektive zdržoval před odjezdem do zahraničí. Z osvědčení vyplývá, že poslední známou adresou, resp. místem pobytu jmenovaného, je adresa XY, Semily. Podle Krajského soudu v Brně je logické se domnívat, že pokud tato adresa nefiguruje v evidenci obyvatel, jednalo se o adresu, kde se odsouzený před odjezdem fyzicky zdržoval a kterou nahlásil rumunským orgánům. Podle Krajského soudu v Brně lze tedy konstatovat, že za situace, kdy je z dostupných podkladů zjistitelné místo, kde se jmenovaný zdržuje, nelze místní příslušnost zakládat podle místa jeho trvalého pobytu, neboť toto kritérium se uplatní až subsidiárně. Adresa trvalého pobytu zjištěná lustrací systému ISZR navíc podle Krajského soudu v Brně svou povahou vylučuje závěr, že by představovala místo, kde se jmenovaný ve smyslu § 301 odst. 1 z. m. j. s. zdržuje, neboť jde o adresu sídla Městského úřadu Kroměříž. Pro určení místní příslušnosti je podle Krajského soudu v Brně proto třeba vycházet z adresy XY, Semily, uvedené v osvědčení a nacházející se v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové.
4. Po seznámení se s obsahem spisového materiálu se Nejvyšší soud ztotožnil s právním názorem Krajského soudu v Brně, podle něhož je k rozhodnutí o uznání a výkonu citovaných cizozemských soudních rozhodnutí soudem nepříslušným.
5. Podle § 301 odst. 1 z. m. j. s. platí, že k postupu podle tohoto dílu je příslušný krajský soud, v jehož obvodu se zdržuje osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, a nelze-li takové místo zjistit, je příslušný krajský soud, v jehož obvodu tato osoba má nebo měla poslední trvalý pobyt; jinak je příslušný Krajský soud v Praze. Ke změně skutečností rozhodných pro určení místní příslušnosti nastalé po zahájení řízení se nepřihlíží. 6. Podle § 301 odst. 3 z. m. j. s. platí, že bylo-li rozhodnutí jiného členského státu zasláno orgánu, který není k postupu podle tohoto dílu příslušný, postoupí je neprodleně příslušnému soudu a současně o postoupení vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, který mu rozhodnutí zaslal. Má-li soud, kterému bylo rozhodnutí postoupeno, pochybnosti o své příslušnosti, postupuje přiměřeně podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. Ustanovení § 24 tr. ř. se užije přiměřeně. Obdobně podle věty první až třetí se postupuje i ohledně jiné písemnosti obdržené před zasláním rozhodnutí jiného členského státu.
7. Podle § 24 odst. 1 věty druhé tr. ř. je soud v případě vzniku pochybností o příslušnosti vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti (§ 16 až 22). Podle věty třetí téhož ustanovení není-li soud, jemuž byla věc předložena k rozhodnutí, nadřízen soudu podle zákona příslušnému, postoupí věc k rozhodnutí o příslušnosti tomu soudu, který je společně nadřízen soudu věc předkládajícímu a soudu podle zákona příslušnému. 8. V nyní posuzovaném případě je podle obsahu předloženého spisu zřejmé, že v osvědčení podle rámcového rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii, vydaném Okresním soudem Maramureș, Rumunsko, které bylo přílohou předmětné žádosti, je u jmenovaného v bodě 4. písm. d) uvedena jako poslední známá adresa/místo pobytu „XY Semily, Česká republika“. Z obsahu spisu je dále zřejmé, že Krajský soud v Hradci Králové neprovedl k ověření uvedené adresy žádná šetření, když si toliko vyžádal výpis z Centrální evidence vězněných osob a provedl lustraci v informačním systému základních registrů k osobě P. V., ze které zjistil, že jmenovaný má trvalý pobyt na adrese XY, Kroměříž.
9. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že Krajský soud v Hradci Králové pochybil, jestliže bez provedení potřebného šetření k ověření posledního známého místa pobytu P. V. uvedeného v osvědčení uzavřel, že není v této věci místně příslušný, a věc postoupil Krajskému soudu v Brně. V této souvislosti Nejvyšší soud zdůrazňuje, že primárním kritériem pro určení místní příslušnosti podle § 301 odst. 1 z. m. j. s. je místo, kde se osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, zdržuje, resp. v projednávané věci vyjadřuje svoji vůli se zdržovat, neboť se aktuálně nachází ve výkonu trestu odnětí svobody v Rumunsku. Jde o místo jejího faktického pobytu, nikoli o místo jejího trvalého pobytu. Trvalý pobyt představuje subsidiární kritérium, které se uplatní pouze v případě, nelze-li místo faktického pobytu této osoby zjistit (srov. § 301 odst. 1 z. m. j. s.). Nejvyšší soud současně ve shodě s Krajským soudem v Brně podotýká, že zjištěnou adresu trvalého pobytu P. V. nelze považovat za místo jeho faktického pobytu ve smyslu § 301 odst. 1 z. m. j. s., neboť jde o adresu sídla Městského úřadu Kroměříž.
10. Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle § 301 odst. 1 z. m. j. s. za použití § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je uvedeno shora ve výrokové části tohoto usnesení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 26. 8. 2026
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu