Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníKategorie D - omezený význam4× citováno

Spisová značka

11 Td 57/2012

Téma · generováno AIDelegace trestní věci z důvodu hospodárnosti

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 15. 11. 2012ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.57.2012.1
Další údaje
Předmět řízení: Delegace

Shrnutí · generováno AI

Okresní soud navrhl přikázat trestní věc jinému soudu, protože část svědků a obviněný se nacházeli ve Zlínském kraji. Nejvyšší soud návrh zamítl: většina svědků bydlela v obvodu původního soudu a samotná vzdálenost či počet svědků nepředstavují výjimečný důvod pro změnu příslušnosti.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Podle § 25 tr. ř. lze věc odňat příslušnému soudu a přikázat jinému jen z výjimečných, dostatečně významných důvodů, protože jde o průlom do práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pouhé srovnání vzdáleností bydlišť předvolaných osob od soudů ani počet svědků vzdálenějších či bližších sídlu soudu takový důvod nezakládají.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř. , podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod .
    Zobrazit v textu
  • Výjimečné okolnosti dovolující učinit průlom do výše uvedeného ústavního principu nelze také založit na pouhém srovnání kilometrových vzdáleností mezi bydlištěm předvolaných osob a sídlem [adresa] na základě předvolání dostavit, či na porovnání počtu svědků s kratší či s větší vzdáleností k sídlu příslušného soudu. Takové poměřování by vybočovalo z ústavního i zákonného vymezení příslušnosti soudů.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

11 Td 57/2012-21

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. listopadu 2012 návrh Okresního soudu v Děčíně na odnětí trestní věci obviněného Mgr. J. K. , vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 4 T 252/2011 a její přikázání Okresnímu soudu ve Zlíně, a rozhodl t a k t o :

Návrh na odnětí věci obviněného Mgr. J. K. , vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 4 T 252/2011 a její přikázání Okresnímu soudu ve Zlíně se podle § 25 tr. ř. zamítá.

Odůvodnění:

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Děčíně podal dne 14. 12. 2011 k Okresnímu soudu v Děčíně obžalobu na Mgr. J. K. pro přečiny zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku a porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, kterých se měl dopustit skutky přesně popsanými v podané obžalobě pod body ad 1) – ad 7). Následně Okresní soud v Děčíně vydal v předmětné věci dne 21. 12. 2011 podle § 314e odst. 1 tr. ř. trestní příkaz, sp. zn. 4 T 252/2011, kterým obviněného uznal vinným v rozsahu podané obžaloby, a za přečiny zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku a porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku jej odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, který odložil na zkušební dobu v trvání tří roků. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. poškozenou organizaci odkázal s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz však nenabyl právní moci, neboť obviněný proti němu podal odpor a ve věci bylo nařízeno hlavní líčení.

Okresní soud v Děčíně podal dne 17. 10. 2012 podle § 25 tr. ř. k Nejvyššímu soudu návrh na odnětí této trestní věci obviněného a její přikázání Okresnímu soudu ve Zlíně. V návrhu uvádí, že obviněný vznesl přípisem ze dne 24. 9. 2012 námitku místní nepříslušnosti Okresního soudu v Děčíně ve smyslu § 18 odst. 2 tr. ř. s tím, že nebyl podán jakýkoliv důkaz o tom, že by k údajné trestné činnosti mělo dojít v obvodu působnosti Okresního soudu v Děčíně, naopak byla poskytnuta řada důkazů o tom, že místně příslušným soudem by měl být Okresní soud ve Zlíně, kde je jeho bydliště a kde pracuje a odkud také pochází řada svědků v předmětné věci a navíc i většina jiných osob, které podaly vyjádření do protokolu, jsou ze Zlínského kraje či jižní Moravy a z této lokality také bude průběžně navrhována k výslechu řada svědků. Dále je zcela evidentní, že většina úkonů kladených mu za vinu se děla přímo ve Zlíně nebo Zlínském kraji. O této námitce místní nepříslušnosti nebylo rozhodnuto soudem po předběžném projednání obžaloby ve smyslu § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř., když ve věci byl vydán dne 21. 12. 2011 výše citovaný trestní příkaz, který nenabyl právní moci, neboť obviněný proti němu podal odpor. Stejně tak dosud soudem nebylo rozhodnuto ve smyslu § 222 odst. 1 tr. ř. a věc byla postoupena Vrchnímu soudu v Praze. Tento soud dne 10. 10. 2012 vrátil spisový materiál bez věcného vyřízení s tím, že je nejprve třeba rozhodnout ve smyslu § 222 odst. 1 tr. ř.

Podle Okresního soudu v Děčíně je za dané situace v předmětné věci namístě postup podle § 25 tr. ř., tedy z důležitých důvodů odnětí a přikázání věci příslušnému soudu jinému soudu téhož druhu a stupně. Důležité důvody spatřuje v daném případě ve skutečnosti, že převážná většina svědků, které bude třeba u soudu osobně vyslechnout za účasti obviněného, bydlí v obvodu jiného vzdáleného soudu, v daném případě Okresního soudu ve Zlíně, takže projednání věci u tohoto soudu povede ke značnému urychlení řízení a hospodárnosti procesu. I sám obviněný Mgr. K. uvedl, že právě ze Zlínského kraje bude průběžně navrhována další řada svědků v předmětné trestní věci. Z těchto důvodů proto ve smyslu § 25 tr. ř. Okresní soud v Děčíně učinil návrh na odnětí a přikázání předmětné věci Okresnímu soudu ve Zlíně.

Nejvyšší soud posoudil předložený návrh, jímž se Okresní soud v Děčíně domáhal toho, aby mu jako soudu příslušnému byla věc odňata z důležitých důvodů, které v zásadě spatřoval v tom, že bude možno hospodárněji a rychleji konat řízení u Okresního soudu ve Zlíně.

Nejvyšší soud neshledal podaný návrh na odnětí věci Okresnímu soudu v Děčíně a její přikázání Okresnímu soudu ve Zlíně důvodným.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.

Jak Nejvyšší soud zjistil z příslušného spisového materiálu, státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Děčíně, který předmětnou věc v celém průběhu přípravného řízení taktéž dozoroval, podal dne 14. 12. 2011, pod č. j. 2 ZT 13/2011 - 111 u Okresního soudu v Děčíně, v jehož obvodu byla část trestné činnosti spáchána, obžalobu. V předmětné věci byl rovněž Okresním soudem v Děčíně dne 21. 12. 2011 vydán trestní příkaz, sp. zn. 4 T 252/2011, proti němuž obviněný podal odpor a ve věci bylo nařízeno hlavní líčení. Z celkového počtu devíti svědků, které obžaloba navrhuje vyslechnout u hlavního líčení, pouze jeden svědek má své bydliště ve Zlíně a další dva na okrese Zlín, popř. v jeho sousedství. Dalších šest svědků má své bydliště v okrese Děčín (konkrétně v J. , R. , J. , K. a V. ).

Z obsahu podaného návrhu rozhodně nelze dovodit, že jde o takové důležité důvody, které by opodstatňovaly postup podle § 25 tr. ř.

Výjimečné okolnosti dovolující učinit průlom do výše uvedeného ústavního principu nelze také založit na pouhém srovnání kilometrových vzdáleností mezi bydlištěm předvolaných osob a sídlem [adresa] na základě předvolání dostavit, či na porovnání počtu svědků s kratší či s větší vzdáleností k sídlu příslušného soudu. Takové poměřování by vybočovalo z ústavního i zákonného vymezení příslušnosti soudů. Důvody pro odnětí věci zákonnému soudci postupem podle § 25 tr. ř. v posuzované věci nelze přesvědčivě dovodit.

Za této situace Nejvyšší soud v posuzovaném případě neshledal žádné, natož důležité, důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu, a proto návrh Okresního soudu v Děčíně na postup podle § 25 tr. ř. zamítl.

Poučení : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. listopadu 2012

Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací