Plný text
11 Tvo 3/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 2. 2010 stížnosti obviněného M. Ch. a jeho obhájce JUDr. F. B., advokáta se sídlem v [adresa] proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 11 To 88/2008, a rozhodl t a k t o :
Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnosti obviněného M. Ch. a jeho obhájce JUDr. F. B. zamítají.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 3. 3. 1999, sp. zn. 9 T 15/98, byl obviněný M. Ch. uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 4 tr. zákona, krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákona, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zákona, podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákona, nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákona, všechny spáchané ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona, útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákona, podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákona, útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zákona a maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm. b) tr. zákona ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce čtyř let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou a dále mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Dále mu byl uložen peněžitý trest a trest zákazu činnosti. Obviněný M. Ch. uložený trest odnětí svobody vykonával a byl z něj 19. 2. 2007 podmíněně propuštěn.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2009, sp. zn. 11 To 170/99, bylo zamítnuto odvolání obviněného M. Ch. proti shora uvedenému rozsudku. Toto usnesení vrchního soudu bylo dne 8. 7. 2008 zrušeno Ústavním soudem ČR a dne 18. 7. 2008 byl trestní spis doručen Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení. Veřejné zasedání k projednání odvolání bylo nařízeno na 8. 12. 2008. K tomuto veřejnému zasedání se obviněný nedostavil a prostřednictvím své obhájkyně předložil potvrzení o pracovní neschopnosti. Veřejné zasedání bylo odročeno na 16. 2. 2009.
Dne 2. 2. 2009 byla Vrchnímu soudu v Praze doručena žádost obviněného M. Ch. o odročení veřejného zasedání do doby, než rozhodne Ústavní soud ČR o jeho stížnosti. Dne 31. 5. 2009 bylo nařízeno veřejné zasedání k projednání odvolání obviněného na den 31. 8. 2009. Při veřejném zasedání sdělil obviněný soudu, že dne 30. 8. 2009 si na plnou moc zvolil obhájcem JUDr. F. B.. Ten se však k veřejnému zasedání bez omluvy nedostavil. Soudem ustanovená obhájkyně JUDr. Slavíková požádala ze zdravotních důvodů o odročení veřejného zasedání. Toto bylo odročeno na 30. 11. 2009, k čemuž se opět bez omluvy nedostavil JUDr. B., přestože byl o konání vyrozuměn dne 14. 9. 2009. Rovněž se nedostavil obviněný.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 11 To 88/2008, bylo podle § 37a odst. 1 písm. b) tr. řádu rozhodnuto, že JUDr. F. B., zvolený obhájce obviněného M. Ch. , se vylučuje z obhajování v jeho trestní věci.
Proti tomuto usnesení podal obviněný M. Ch. stížnost s tím, že napadené usnesení popírá jeho ústavní právo zvolit si obhájce a tedy i právo na spravedlivý proces. JUDr. F. B. podal proti tomuto usnesení rovněž stížnost, ve které uvedl, že se k dané situaci vyjádřil již jednou dopisem ze dne 26. 12. 2009. Dále uvedl, že skutečně nebylo jeho úmyslem zmařit veřejné zasedání. K prvnímu zasedání dne 31. 8. 2009 se nedostavil, jelikož plnou moc mu obviněný M. Ch. udělil den předtím a neměl podklady pro nařízené ústní jednání od bývalé obhájkyně JUDr. Slavíkové. Svoji neúčast na druhém jednání dne 30. 11. 2009 si nedokáže vysvětlit, doručenku převzal, ale vzhledem k jeho neutěšenému zdravotnímu stavu a věku se nedostavil. Rok 2010 je posledním rokem výkonu jeho advokátní praxe. Opětovně uvedl, že z jeho strany se nejednalo o úmysl a zmaření jednání, ale již popsané jakési selhání všech okolností, za což se omlouvá a chtěl by ještě obviněnému pomoci v jeho obhajobě. Závěrem tedy navrhl Nejvyššímu soudu zrušení napadeného usnesení.
Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
Vrchní soud v Praze rozhodl o vyloučení JUDr. F. B., obhájce obviněného M. Ch. v souladu s ustanoveními trestního řádu. Podle § 37a odst. 1 písm. b) tr. řádu předseda senátu rozhodne i bez návrhu o vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce z obhajování, jestliže se obhájce opakovaně nedostaví k úkonům trestního řízení, při nichž je jeho účast nezbytná, ani nezajistí účast svého zástupce, ačkoliv byl řádně a včas o takových úkonech vyrozuměn. Z ustanovení § 37 odst. 2 tr. řádu plyne, že obviněný si může místo obhájce, který mu byl ustanoven zvolit obhájce jiného. Oznámí-li změnu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, orgán činný v trestním řízení, ode dne doručení takového oznámení vyrozumívá nově zvoleného obhájce. Nejvyšší soud považuje za správný názor vrchního soudu, že pokud oznámí obviněný změnu obhájce v době, kdy již nemůže být soudem vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, není povinností soudu jej o konání úkonu vyrozumívat. Před rozhodnutím podle § 37a odst. 1 písm. b) tr. řádu vrchní soud umožnil obhájci JUDr. F. B. i obviněnému M. Ch., aby se podle § 37a odst. 3 tr. řádu k věci vyjádřili. S ohledem na shora uvedené je vyloučení JUDr. F. B. z obhajování obviněného M. Ch. v jeho trestní věci vedené u Vrchního soudu v Praze zcela v pořádku, jelikož obhájce JUDr. F. B. se opakovaně nedostavil k úkonům trestního řízení, při nichž byla jeho účast nezbytná, ani nezajistil včas svého zástupce, ačkoliv byl o konání veřejného zasedání řádně a včas vyrozuměn. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím i jeho výstižným odůvodněním plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného M. Ch. ani jeho obhájce JUDr. F. B. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. února 2010
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera