15 Co 551/95

Plný text

Usnesení ze dne 18. 9. 1995, čj. Ro 1328/97-7, Okresní soud v Opavě zastavil řízení, rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a vrátil navrhovateli soudní poplatek ve výši l.000,-Kč. Výrok o zastavení řízení odůvodnil ustanovením § 9 zákona č. 549/199l Sb., s tím, že navrhovatel, který při podání žaloby zaplatil poplatek pouze ve výši 64O,-Kč, na výzvu z 2l.7.l995, k doplacení dalších l.86O,-Kč, uhradil jen 36O,-Kč. Poukázal přitom na ustanovení § 2 odst. l písm. a), § 4 písm. a) a § 6 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších novelizací, s tím, že je žalováno z pěti faktur. Uvedl, že jde sice o jeden závazkový vztah, ale o pět nároků - pět faktur ve smyslu položky l2 písm. a) Sazebníku soudních poplatků ( přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.).

Toto usnesení napadl včasným odvoláním žalobce a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu. Namítal, že ve věci uplatnil peněžitý nárok plynoucí z kupní smlouvy z 3O.l2.l99l, přičemž požadavek na zaplacení kupní ceny není dán fakturou, která specifikuje část kupní ceny za částečné plnění a její splatnost. Nejde tedy o případ, kdy by mohlo být aplikováno ustanovení § 6 odst. 8 citovaného zákona.

Krajský soud v Ostravě poté, co přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení mu předcházející, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné; proto toto usnesení zrušil a věc vrátil soudu první stupně k dalšímu řízení.

Z odůvodnění:

Podle § 9 odst. l a 2 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších novelizací, nebyl-li poplatek, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení nebo na základě výzvy příslušného soudu, zaplacen, a to ani dodatečně ve lhůtě stanovené soudem (a nejde-li o případy výslovně uvedené v § 9 odst. l písm. a) a b), soud řízení zastaví, pokud již nezačal jednat ve věci samé.

Podle § 7 odst. l citovaného zákona, poplatek za podání návrhu je splatný vznikem poplatkové povinnosti, jde-li o poplatky stanovené pevnou sazbou, placené kolkovou známkou. V ostatních případech jsou poplatky splatné na základě výzvy soudu do tří dnů ode dne jejího doručení.

Podle § 6 odst. 8 citovaného zákona, je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých nároků z jednoho nebo různých závazkových vztahů, je základem procentního poplatku součet cen všech uplatňovaných nároků, pokud jejich úhrn nepřesahuje výši 10.000,-Kč ...Přesahuje-li součet všech uplatňovaných nároků tuto výši, ...je základem procentního poplatku cena každého jednotlivého nároku uvedená v návrhu tak, jako by šlo o samostatně podaný návrh.

Jak krajský soud zjistil z předchozího obsahu spisu, návrhem z 10.7.l995, upřesněným 7.8.1995, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky l5.377,85 Kč jako plnění ze smlouvy z 3O.l2.l99l s tím, že za dodané zboží dluží žalovaný žalobci 10.342,3O Kč a na poplatcích z prodlení 5.O35,55 Kč. Poukazoval přitom na faktury č. 2247, 2346, 2493, 2593 a 2695, kterými cenu zboží žalovanému postupně fakturoval. S podaným návrhem zaplatil žalobce současně v kolcích na soudním poplatku 64O,-Kč. Výzvou, doručenou zástupkyni žalobce 2l.7.l995, byl žalobce žádán, aby do tří dnů od doručení výzvy doplatil na soudním poplatku dalších l.86O,-Kč s tím, že jinak bude řízení zastaveno. Na tuto výzvu reagoval žalobce tak, že doplatil 25.7.l995 na soudním poplatku dalších 36O,-Kč.

S odvolatelem lze plně souhlasit, namítá-li, že pojem faktura nelze ztotožnit s pojmem nárok, jak o něm hovoří ustanovení § 6 odst. 8 citovaného zákona. Jak uvádí sám okresní soud, žalobce se domáhá peněžního plnění z jediného závazkového vztahu, přičemž současně je třeba říci, že uplatňuje dva nároky a to jednak nárok na zaplacení kupní ceny ve výši 10.342,3O Kč a dále nárok na zaplacení majetkové sankce dle hosp. zák. (viz doba uzavření smlouvy a § 763 obch. zák.) ve výši 5.O35,55 Kč. Jde o samostatné nároky, které jsou též ve smyslu § 6 odst. 8 věty druhé citovaného zákona samostatně zpoplatnitelné, a to, dle položky 12 písm. a) Sazebníku, každý částkou 500,-Kč (poplatek z prodlení dle hosp. zák. není příslušenstvím pohledávky).

Není rozhodující, že tyto nároky byly žalovanému vyfakturovány několika různými fakturami. Již z tohoto důvodu bylo třeba napadené usnesení jako nedůvodné zrušit a vrátit věc okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 22l odst. l a 2 o.s.ř.), neboť soudní poplatek (celkem 1.000,-Kč) žalobce plně uhradil k 25.7.1995. Pro úplnost se dodává, že k postupu dle § 9 odst. 2 citovaného zákona neměl okresní soud důvod také proto, že ve smyslu ustanovení § 7 odst. l a § 9 odst. 2 citovaného zákona z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobci byla zaslána další výzva k úhradě poplatku, jak se o ní zmiňuje § 9 odst. 2 zákona. Okresní soud zřejmě přehlédl, že po novele provedené zákona č. 36/1995 Sb., účinné od l.4.l995, se podáním návrhu stává splatným pouze poplatek stanovený pevnou sazbou. Není-li v plné výši uhrazen poplatek stanovený procentní sazbou, nemůže mít nerespektování první výzvy soudu k úhradě poplatku za následek zastavení řízení, neboť splatnost poplatku nastává až do tří dnů po doručení této výzvy a postup dle § 9 odst. 2 zákona vyžaduje výzvu dodatečnou.