Plný text
20 Cdo 1007/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. I. K. v exekuční věci oprávněného R. I., B., proti povinnému A. G., zemřelému dne 21. 3. 2010, naposledy B., pro 5 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 101 Nc 3894/2008, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2015, č. j. 20 Cdo 317/2014-49, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 18. 3. 2014, č. j. 101 Nc 3894/2008-33, kterým Městský soud v Brně zastavil exekuci, když povinný zemřel bez právního nástupce, se kterým by bylo možno v řízení pokračovat, vedenou pro vymožení pohledávky ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, nepřiznal účastníků řízení a pověřenému exekutorovi náklady exekučního řízení.
Oprávněný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – dále též jen „o. s. ř.“).
Dovolací soud přihlíží kdykoliv za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení [§ 243b ve spojení s § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „o. s. ř.“)].
Z výpisu z Centrální evidence obyvatel a připojeného spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 58 D 897/2010 soud zjistil, že povinný v průběhu řízení dne 21. 3. 2010 zemřel. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2010, č. j. 58 D 897/2010-24, které nabylo právní moci dne 29. 7. 2010, bylo řízení o dědictví po povinném dle § 175h odst. 2 o. s. ř. zastaveno, neboť povinný zanechal jen nepatrný majetek, který byl vydán vypraviteli pohřbu – Statutárnímu městu Brnu, Úřadu městské části Brno-Kohoutoivice. Povinný nemá žádného dědice, s nímž by bylo možné v řízení pokračovat.
Jednou z podmínek řízení je i způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.). Z důvodu svého zániku povinný způsobilost být účastníkem řízení zjevně postrádá. Jelikož povinný zanikla již před podáním dovolání, nepřipadá v úvahu postup dovolacího soudu podle ustanovení § 243b ve spojení s § 107 odst. 1 o. s. ř., jehož použití je namístě pouze v případech, když ke ztrátě způsobilosti účastníka dojde v průběhu dovolacího řízení.
Jelikož povinný nebyl způsobilý být účastníkem řízení již při podání dovolání (zahájení dovolacího řízení), jedná se o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit a jenž je důvodem pro zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. března 1998, sp. zn. 2 Cdon 1056/96 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 1997, sp. zn. 2 Cdon 346/96, uveřejněná v časopise Soudní judikatura č. 16, ročník 1998, pod číslem 111, a č. 6, ročník 1997, pod číslem 47). Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle ustanovení § 243b ve spojení s § 104 odst. 1 věta první o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. dubna 2017
JUDr. I. K. pověřený člen senátu