Plný text
20 Cdo 1163/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného města Stod, se sídlem ve [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], proti povinnému F. J., pro 1300 Kč, vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 19 EXE 974/2015, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 8. 2016, č. j. 11 Co 306/2016-47, takto:
Dovolání se odmítá.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Odvolací soud v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 29. 2. 2016, č. j. 19 EXE 974/2015-24, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinného na zastavení exekuce.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srovnej část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné, protože usnesením odvolacího soudu nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). K příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 776/2016, ev. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS 2406/16).
Nejvyšší soud tedy, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.