Plný text
20 Cdo 1624/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci žalobkyně I. B., B., zastoupené JUDr. Michaelou Dražkovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalované Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 32 C 192/2012, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2015, č. j. 13 Co 460/2014-163, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Krajský soud napadeným rozhodnutím změnil usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 17. 10. 2014, č. j. 32 C 192/2012-147, tak, že zastavil odvolací řízení o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 4. 7. 2014, č. j. 32C 192/2012 -114 (výrok I.); současně žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Uvedl, že žalovaná k výzvě soudu nezaplatila soudní poplatek za odvolání s tím, že je ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „zákon č. 549/1991 Sb.“, od soudních poplatků osvobozena, neboť její pohledávky za povinným, pro které vede výkon rozhodnutí (z nějž byly shora citovaným rozsudkem soudu prvního stupně vyloučeny některé sepsané movité věci), jsou pohledávkami pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Odvolací soud však dospěl k závěru, že řízení o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí není řízením ve věcech pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a není tudíž od poplatkové povinnosti osvobozeno.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. (§ 238 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.). Proto Nejvyšší soud v souladu s § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání žalované odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu