Plný text
20 Cdo 1865/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Vladimírem Kůrkou v exekuční věci oprávněné AB 5 B. V., soukromé společnosti s ručením omezeným, sídlem [adresa] identifikační číslo [IČO], zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem, sídlem [adresa] proti povinnému Bc. L. R., pro 15 153,64 Kč s příslušenstvím, pro 3 042, 36 Kč, vedené u soudního exekutora JUDr. Víta Novozámského, Exekutorský úřad Brno – město pod sp. zn. 056 EX 9680/11, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2015, č. j. 9 Co 586/2015-290, takto:
Řízení o dovolání povinného se zastavuje.
Odůvodnění (stručné dle §243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě potvrdil napadeným rozhodnutím usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25. 6. 2014, č. j. 26 EXE 5199/2011-228; oba soudy dospěly k závěru, že podání povinného ze dne 8. 4. 2014, označené jako „Obnova řízení a pro zmatečnost. Dovolání neplatnosti právních úkonů“ je nesrozumitelné a neurčité, a tudíž je pro obsahové vady odmítly.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 404/2012 Sb. (čl. II. bod 1, a contr. bod 7., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, jestliže směřuje proti usnesení odvolacího soudu vydanému dne 13. 4. 2015.
Dovolatel nebyl zastoupen advokátem a z přiloženého spisu se jeho právnické vzdělání nepodává, resp. tuto skutečnost ani nijak neosvědčil, pročež požádal soud o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení. Okresní soud ve Frýdku-Místku svým usnesením ze dne 12. 10. 2015, č. j. 26 EXE 5199/2011-312, advokáta pro dovolací řízení povinnému neustanovil a k podanému odvolání toto rozhodnutí usnesením ze dne 25. 11. 2015, č. j. 9 Co 1317/2015-318, Krajský soud v Ostravě potvrdil.
Ani přes následnou výzvu soudu první instance (§ 241b odst. 2 o. s. ř. věta před středníkem) dovolatel plnou moc osvědčující zastoupení advokátem pro dovolací řízení nepředložil, a nedostatek podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.) v průběhu lhůty k tomu určené (§ 241b odst. 3 věta druhá o. s. ř.) nezhojil.
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání zastavil podle ustanovení § 241b odst. 2 ve spojení s ustanovením § 104 odst. 2 o. s. ř.
Učinil tak vzhledem k ustanovení § 243f odst. 2 o. s. ř. předsedou senátu, a jen se stručným odůvodněním podle § 243f odst. 3 o. s. ř.
Vzhledem k nedostatku procesní podmínky řízení se dovolací soud otázkami přípustnosti dovolání, jakož ani otázkami jinými (procesními či věcnými), nezabýval.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. dubna 2016
JUDr. V. K. senátu