Plný text
20 Cdo 2022/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné nezletilé [nezletilý], zastoupené Městským úřadem Týn nad Vltavou, SPOD, kolizním opatrovníkem, sídlem [adresa] zastoupené Mgr. Terezou Daňkovou, advokátkou, sídlem [adresa] proti povinnému P. Š., zastoupenému Mgr. et Mgr. Alenou Vlachovou, advokátkou, sídlem [adresa] Praha 1, pro dlužné výživné, vedené u soudního exekutora JUDr. L. J., Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 103 Ex 29264/15, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 1. 2016, č. j. 24 Co 2566/2015-73, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění (stručné dle § 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Krajský soud V Českých Budějovicích potvrdil napadeným rozhodnutím usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 11. 2015, č. j. 48 EXE 1991/2015-48, v rozsahu odvoláním napadeného výroku II.; oba soudy dospěly ke shodnému závěru, že povinný svůj dluh na výživném za měsíc červen roku 2015 dosud neuhradil, a důvod pro úplné zastavení nařízené exekuce, k jejímuž provedení byl na základě pověření Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 7. 2015, č. j. 48 EXE 1991/2015-17, ustanoven JUDr. T. V., Exekutorský úřad Přerov, tak dán není.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony), jestliže směřuje proti usnesení odvolacího soudu vydanému dne 22. 1. 2016.
Vzhledem k ustanovení § 30 odst. 1 v návaznosti na ustanovení § 511 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“, není dovolání přípustné, pakliže směřuje proti rozhodnutí vydanému v řízení podle hlavy páté části druhé z. ř. s., resp. proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení, v jehož rámci je takové rozhodnutí (zde o dlužném výživném pro nezletilé dítě) vymáháno.
Nejvyšší soud proto podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl, a jen se stručným odůvodněním podle ustanovení § 243f odst. 3 o. s. ř. Již jen nad tento rozhodný rámec je třeba konstatovat, že dovolání není přípustné ani podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. června 2016
JUDr. Vladimír Kůrka předseda senátu