Plný text
20 Cdo 2110/2024-523
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného P. V., zastoupeného Mgr. Michalem Balcarem, advokátem se sídlem v Praze 1, Říční 456/10, proti povinnému J. K., zastoupenému Mgr. Viktorem Pavlíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 4, za účasti manželky povinného I. K., zastoupené Mgr. Viktorem Pavlíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 4, pro zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 15 EXE 4945/2018, o dovolání povinného a manželky povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2024, č. j. 14 Co 52/2024-497, takto:
I. Návrh povinného a manželky povinného na odklad vykonatelnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2024, č. j. 14 Co 52/2024-497, se zamítá.
II. Právní moc usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2024, č. j. 14 Co 52/2024-497, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání povinného a manželky povinného proti tomuto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soudu pro Prahu 8 usnesením ze dne 28. 12. 2023, č. j. 15 EXE 4945/2018-463, zamítl návrh povinného na zastavení exekuce, jejímž vedením byl týmž soudem dne 27. 11. 2018, pod č. j. 15 EXE 4945/2018-16, pověřen soudní exekutor Mgr. Jan Vedral, Exekutorský úřad Praha 3 (výrok I), a návrh manželky povinného na částečné zastavení exekuce ohledně exekučních příkazů ze dne 17. 10. 2017, č. j. 140 EX 00357/17-051, ze dne 7. 10. 2017, č. j. 140 EX 00357/17-040, ze dne 23. 11. 2018, č. j. 140 EX 00311/18-009 a ze dne 30. 11. 2018, č. j. 140 EX 00311/18-016 vyloučil k samostatnému řízení.
Městský soudu v Praze (dále též jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil výrok I. usnesení soudu prvního stupně. Proti tomuto usnesení podali povinný a manželka povinného dovolání, ve kterém současně navrhli, aby dovolací soud „odložil výkon napadeného rozhodnutí, resp. aby soud odložil provedení exekuce“ do doby pravomocného skončení dovolacího řízení. Povinnému a jeho manželce by provedením exekuce byla způsobena závažná újma zejména v majetkové, ale i osobní sféře, neboť je v rámci exekuce navrhováno uspokojení prodejem jejich nemovitostí, které jim slouží k uspokojení bytových potřeb. S ohledem na výši uplatněné pohledávky oprávněného by provedení exekuce mělo pro povinného a jeho manželku zásadní a potenciálně nevratné následky.
Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Výrok rozhodnutí soudu o návrhu na zastavení exekuce se nevykonává (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), proto Nejvyšší soud návrh povinného a manželky povinného na odklad vykonatelnosti zamítl. Protože však v dané věci jsou splněny předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud, aniž by tím předjímal výsledek dovolacího řízení, odložil právní moc usnesení odvolacího soudu do okamžiku pravomocného rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 8. 2024
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu