Plný text
20 Cdo 2782/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného Mgr. E. F., MBA, insolvenčního správce společnosti VMS TRADING s.r.o., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], proti povinné Saro Consulting a.s., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], pro 2.500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 34 EXE 316/2011, o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2012, č. j. 21 Co 200/2011 - 55, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 8. 2. 2011, č. j. 34 EXE 316/2011 - 17, nařídil podle „vykonatelného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2010, č. j. 39 Cm 209/2009-41“, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 2.500.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 9.900,- Kč a pro náklady exekuce a náklady oprávněného, které budou v průběhu řízení staveny, exekuci na majetek povinné, jejímž provedením pověřil soudního exekutora Mgr. M. R., Exekutorský úřad Praha 8.
Městský soud v Praze shora označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že „návrh na exekuci“ označeného rozsudku zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě hotových výdajů soudního exekutora (výrok II.) a o náhradě nákladů povinné (výrok III.).
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu (všem jeho výrokům) podal oprávněný dovolání, v němž zejména namítal, že exekuční titul nebyl zrušen a že je pravomocný. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) lze dovolání podat jen v případech uvedených v § 238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), nepočítá [srov. § 238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009]. Pro úplnost dovolací soud podotýká, že nesprávné poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání jeho přípustnost nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).
Nejvyšší soud proto dovolání povinného, pokud směřuje proti výroku, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh oprávněného na nařízení exekuce zamítl, podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Dovolání proti výrokům usnesení odvolacího soudu o náhradě nákladů exekuce občanský soudní řád nepřipouští (srov. § 236 - 239 o. s. ř.); proto je dovolací soud, pokud směřuje proti těmto výrokům, v souladu s § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. rovněž odmítl (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2009, sp. zn. 20 Cdo 4820/2009).
Dovolací soud takto rozhodl, aniž zkoumal splnění předpokladů uvedených v § 241 o. s. ř. (k tomu srov. § 241b odst. 2 o. s. ř.).
O případných nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne17. října 2012