Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníKategorie D - omezený význam3× citováno

Spisová značka

20 Cdo 3094/2010

Téma · generováno AIPromlčení exekuce z hospodářské smlouvy

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 20. 12. 2011ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.3094.2010.1
Další údaje
Předmět řízení: Exekuce Promlčení

Shrnutí · generováno AI

Spor se týkal toho, zda je pohledávka vymáhaná exekucí promlčena. Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí o zastavení exekuce, protože odvolací soud použil obchodní zákoník místo hospodářského zákoníku a nezabýval se stavením promlčecí doby během předchozího výkonu rozhodnutí. Věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Je-li nárok vzniklý před účinností obchodního zákoníku posuzován podle § 763 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. podle hospodářského zákoníku (zákona č. 109/1964 Sb.), řídí se tímto předpisem i promlčecí lhůta při rozhodování o zastavení exekuce. Neupravují-li § 131b odst. 5 a § 131d zákona č. 109/1964 Sb. stavení promlčení pravomocně přiznaného práva, použije se § 112 občanského zákoníku.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Nejvyšší soud přitom již ve svém usnesení ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 20 Cdo 434/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2005, pod číslem 169, uzavřel, že je-li nárok oprávněného vzniklý před účinností obchodního zákoníku posuzován ve smyslu § 763 odst. 1 obch. zák. , podle zákona č. 109/1964 Sb. , hospodářského zákoníku, a řídí-li se podle hospodářského zákoníku i lhůty k uplatnění práv, upravených dosavadními předpisy, i když tyto lhůty začnou běžet po účinnosti obchodního zákoníku (platební rozkaz v souzené věci nabyl právní moci i vykonatelnosti 14. 6. 1995), řídí
    Zobrazit v textu
  • Z uvedeného pak plyne závěr další, judikaturou opět již vyřešený (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. 20 Cdo 884/2005, uveřejněného pod číslem 58/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), že na rozdíl od aplikace úpravy obchodněprávní, mající komplexní (tj. případné použití kteréhokoli ustanovení občanského zákoníku vylučující) povahu, při aplikaci ustanovení hospodářského zákoníku (konkrétně jeho ustanovení § 131b odst. 5 a § 131d ), jenž stavení promlčecí lhůty speciálně u práv již pravomocně přiznaných neupravuje, je naopak nutno užít ustanovení obec
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

20 Cdo 3094/2010

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné JOKA Agentura s. r. o., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Zdeňkem Juřinou, advokátem se sídlem [adresa] proti povinnému M. B., zastoupenému JUDr. Markem Pavlovským, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 5, Plzeňská 4, pro 55 174,63 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 34 Nc 5579/2006, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2009, č. j. 28 Co 357/2009-52, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2009, č. j. 28 Co 357/2009-52, se ruší a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 14. 1. 2009, č. j. 34 Nc 5579/2006-32, zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 4. 5. 2006, č. j. 34 Nc 5579/2006-17 (výrok I), zamítl návrh na odklad exekuce (výrok II), uložil oprávněné nahradit soudní exekutorce JUDr. I. Š. náklady exekuce 9 723,50 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok III) a dále oprávněné uložil nahradit povinnému k rukám jeho zástupce náklady řízení 10 995,60 Kč rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení (výrok IV).

Městský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I, III a IV potvrdil a oprávněné uložil zaplatit povinnému k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci usnesení náklady odvolacího řízení 5 474,- Kč. Dospěl k závěru, že vztah mezi účastníky podle exekučního titulu vznikl z hospodářské smlouvy, a proto se jedná o obchodně závazkový vztah. Protože obchodní zákoník upravuje otázky promlčení komplexně, je vyloučeno subsidiární použití občanského zákoníku (včetně jeho § 112). Jestliže v souzené věci začala promlčecí lhůta běžet od 13. 11. 1992, uplynula 13. 11. 2002. Byl-li návrh na exekuci podán až 24. 4. 2006, byl podán po uplynutí lhůty stanovené v § 408 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obch. zák.“). Splátkový kalendář z 25. 11. 2003 splňuje náležitosti uznávacího prohlášení podle § 407 odst. 1 obch. zák., od jeho uznání začala běžet čtyřletá promlčecí lhůta, ve které se mohl věřitel (oprávněná) domáhat vydání soudního rozhodnutí v novém nalézacím řízení z titulu uznání závazku a nikoliv nezaplacených faktur. Návrh na zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), je proto důvodný.

Oprávněná v dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 odst. 1 písm. c) a § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř., odvolacímu soudu vytýká, že právní vztah mezi účastníky posoudil podle nesprávné právní normy. Jestliže se mezi účastníky jednalo o hospodářsko-právní vztah, byl na místě postup podle hospodářského zákoníku (zákon č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „hosp. zák.“), podle něhož bylo třeba posoudit i promlčecí lhůty (§ 763 odst. 1 obch. zák.). Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.).

Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c), § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve spojení s § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekutorský řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), protože je v rozporu s konstantní soudní judikaturou.

Při přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu je dovolací soud vázán důvody (včetně jejich obsahového vymezení), které byly dovoláním uplatněny; je-li dovolání přípustné – jako v projednávaném případě – přihlédne dovolací soud z úřední povinnosti též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Protože takové vady namítány nebyly a nevyplývají ani z obsahu spisu, je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že je dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. z důvodu úspěšně uplatněné námitky promlčení.

V souzené věci je rozhodující, na základě jakého právního předpisu vznikl nárok původně oprávněné osoby na plnění přiznané exekučním titulem.

Nejvyšší soud přitom již ve svém usnesení ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 20 Cdo 434/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2005, pod číslem 169, uzavřel, že je-li nárok oprávněného vzniklý před účinností obchodního zákoníku posuzován ve smyslu § 763 odst. 1 obch. zák., podle zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, a řídí-li se podle hospodářského zákoníku i lhůty k uplatnění práv, upravených dosavadními předpisy, i když tyto lhůty začnou běžet po účinnosti obchodního zákoníku (platební rozkaz v souzené věci nabyl právní moci i vykonatelnosti 14. 6. 1995), řídí se promlčecí lhůta podle hospodářského zákoníku i při rozhodování o zastavení exekuce. Jestliže tedy odvolací soud (jenž sám považoval nárok přiznaný oprávněné v nalézacím řízení za nárok vzniklý z hospodářské smlouvy) pro účely posouzení otázky případného promlčení exekuce aplikoval ustanovení obchodního zákoníku, použil nesprávný právní předpis.

Z uvedeného pak plyne závěr další, judikaturou opět již vyřešený (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. 20 Cdo 884/2005, uveřejněného pod číslem 58/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), že na rozdíl od aplikace úpravy obchodněprávní, mající komplexní (tj. případné použití kteréhokoli ustanovení občanského zákoníku vylučující) povahu, při aplikaci ustanovení hospodářského zákoníku (konkrétně jeho ustanovení § 131b odst. 5 a § 131d), jenž stavení promlčecí lhůty speciálně u práv již pravomocně přiznaných neupravuje, je naopak nutno užít ustanovení obecné, jímž je ustanovení § 112 obč. zák. Podle něj i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí, platí, že uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží.

Ani těmito závěry se však odvolací soud v projednávané věci neřídil, vyloučil užití občanského zákoníku a existencí ani délkou trvání předchozího vykonávacího řízení se nezabýval, v důsledku čehož je jeho právní posouzení neúplné a tedy nesprávné.

Protože na tomto nesprávném právním posouzení napadené rozhodnutí spočívá, Nejvyšší soud je bez jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.) podle § 243b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. zrušil a věc podle první věty třetího odstavce téhož ustanovení vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro soud odvolací závazný (§ 243d odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř.).

V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, včetně dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o nich bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. prosince 2011

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací